8 C 70/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Mazlem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 51 269,20 Kč s příslušenstvím

I. Co do částky 27 469,20 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč od 2. 11. 2024 do 1. 7. 2025 a co do zákonného úroku z prodlení z částky 23 800 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 24. 3. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 269,20 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne 12. 6. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal dne 12. 6. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatky a úroky do 2. 7. 2024. Smlouvou ze dne 6. 7. 2024 č. , hodnota, pak došlo k prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru a žalovaný se zavázal uhradit společnosti , právnická osoba, . částku 41 700 Kč do 5. 8. 2024. Smlouvou ze dne 2. 10. 2024 pak došlo k prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru a žalovaný se zavázal uhradit společnosti , právnická osoba, . částku 41 700 Kč do 1. 11. 2024. Nesplacená jistina činí 23 800 Kč. Žalobkyně uplatňovanou pohledávku nabyla na základě smluv o postoupení pohledávek. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.

2. Podáním ze dne 9. 4. 2026 žalobkyně sdělila, že nemá k dispozici důkazy k prokázání toho, jakým způsobem její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Je si vědoma neplatnosti smlouvy a požaduje toliko vydání zbývající nesplacené části poskytnutého plnění. Ve zbývajícím rozsahu vzala žalobu zpět.

3. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně ani žalovaný totiž ve stanovené lhůtě nijak nereagovali na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas účastníků s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 12. 6. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a že žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s příslušenstvím do 2. 7. 2024.

6. Ze zprávy od , právnická osoba, . ze dne 16. 4. 2026 bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného a že dne 12. 6. 2024 byla na tento účet připsána částka 30 000 Kč od společnosti , právnická osoba, .

7. Ze smlouvy uzavřené dne 6. 7. 2024 soud zjistil, že došlo k prodloužení splatnosti do 5. 8. 2024.

8. Ze smlouvy uzavřené dne 2. 10. 2024 soud zjistil, že došlo k prodloužení splatnosti do 1. 11. 2024.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2025 mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, a ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 1. 2025 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní a ze seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 3. 2026 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Z poštovního podacího archu pak vyplynulo, že upomínka byla odeslána žalovanému téhož dne.

11. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 12. 6. 2024 poskytla žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím nejprve do 2. 7. 2024, přičemž splatnost byla následně posunuta až do 1. 11. 2024. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni, jejíž zástupce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní výzvou12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému finanční prostředky vyplaceny, je neplatná. Závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením této smlouvy nedostála svým povinnostem vyplývajícím z § 86 ZSÚ, neboť nezkoumala schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost). To je zjevné jak z předložených listinných důkazů, ve kterých není jediná zmínka o tom, že by se právní předchůdkyně žalobkyně touto okolností zabývala, tak i z prohlášení žalobkyně o tom, že není schopna k této skutečnosti předložit žádné důkazy (načež žalobkyně vzala žalobu v podstatném rozsahu zpět a požadovala toliko neuhrazenou část jistiny poskytnutého spotřebitelského úvěru). Sankcí za takové porušení povinnosti je podle § 87 odst. 1 věta první a druhá téhož zákona neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

21. Jelikož byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikla mu podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinnost vrátit poskytovateli úvěru toliko poskytnutou nesplacenou část jistiny spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovanému na poskytnutou jistinu zbývá uhradit ještě 23 800 Kč, přičemž žalovaný, který zůstal v řízení zcela pasivní, netvrdil, že by plnil více, vycházel soud z toho, že žalovanému zbývá uhradit právě částka 23 800 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

22. Ve zbývající části, tedy co do částky 27 469,20 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč od 2. 11. 2024 do 1. 7. 2025 a co do zákonného úroku z prodlení z částky 23 800 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, vzala žalobkyně žalobu zpět. Soud proto v tomto rozsahu řízení zastavil.

23. Pokud jde o náklady řízení, původním předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 51 269,20 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 23 800 Kč, naopak co do částky 27 469,20 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 30 000 Kč od 2. 11. 2024 do 1. 7. 2024 a co do zákonného úroku z prodlení z částky 23 800 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení žalobkyně úspěšná nebyla, neboť svým zpětvzetím zavinila částečné zastavení řízení. Úspěch žalovaného tedy přesahoval jeho neúspěch. Jelikož však žalovanému, který v řízení zůstal zcela pasivní, žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.