8 C 77/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Mazlem ve věci žalobkyně: Anonymizováno – Jméno žalobkyně – Anonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o stanovení výživného rodiči zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen s účinností od 1. 10. 2024 přispívat žalobkyni na výživu Jméno žalovaného, nar. 20. 2. 2006, částku 2 000 Kč měsíčně, vždy do každého 10. dne v měsíci.

II. Nedoplatek na výživném za období od 1. 10. 2024 do 30. 4. 2025 je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. V části, v níž žalobkyně požadovala, aby žalovaný platil na výživu Jméno žalovaného, nar. 20. 2. 2006, dalších 1 700 Kč, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 2. 2025 domáhala toho, aby soud stanovil žalovanému výživné na zletilé dítě Jméno žalovaného, nar. datum, který je synem žalovaného a kterému byl rozhodnutím žalobkyně přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek ode dne 1. 10. 2024 ve výši 17 250 Kč měsíčně. Z toho důvodu přešel nárok na výživné pro jmenovaného nezletilého na Českou republiku. K osobě žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný je veden jako uchazeč o zaměstnání, nepobírá však žádné dávky od Úřadu práce ani od právnická osoba. Žalovaný nemá žádné zdravotní omezení. Je proto třeba vycházet z potenciální možnosti výdělku, přičemž žalovaný, který má střední odborné vzdělání a praxi jako skladník, zámečník a svářeč by si podle údajů z nabídek volných pracovních míst mohl vydělat cca 23 800 Kč měsíčně čistého. Žalovaný nevlastní žádný nemovitý majetek. Má jednu další vyživovací povinnost. Je tak možno dovodit, že potenciální majetkové poměry žalovaného odůvodňují stanovení výživného ve výši 3 700 Kč měsíčně.

2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Pokud jde o provedené dokazování, z rozhodnutí právnická osoba – Anonymizováno, kontaktní pracoviště adresa, ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. Anonymizováno, soud zjistil, že Jméno žalovaného, nar. 20. 2. 2006, byl podle § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně, a to ode dne 1. 10. 2024.

4. Z potvrzení o studiu vydaného Střední školou řemesel adresa dne 30. 9. 2024 soud zjistil, že Jméno žalovaného, nar. datum, je studentem této střední školy, přičemž se jedná o denní studium, kterým se jmenovaný soustavně připravuje na budoucí povolání.

5. Z přehledu činností, DDP a evidencí uchazeče ze dne 5. 2. 2025, č. e. Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný je od roku 2019 nezaměstnaný, přičemž v současné době je veden jako uchazeč o zaměstnání.

6. Ze sdělení Anonymizováno adresa ze dne 21. 1. 2025, č. j. Anonymizováno, soud zjistil, že žalovanému nejsou vypláceny dávky nemocenského pojištění a není poživatelem důchodu od Anonymizováno.

7. Z evidence práv pro osobu ze dne 5. 2. 2025 soud zjistil, že v katastru nemovitostí nejsou evidována žádná vlastnická ani jiná věcná práva pro osobu žalovaného.

8. Z nabídky volných míst v adresa soud zjistil, že průměrný nabízený výdělek na pozicích vhodných pro žalovaného je cca 29 000 Kč hrubého.

9. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

10. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

11. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

12. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

13. Podle § 913 odst. 2 o. z. je při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

14. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, platí, že náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.

15. Podle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

16. V řízení bylo prokázáno, že Jméno žalovaného, nar. datum, který je synem žalovaného, je ve školním roce 2024/2025 studentem střední školy, přičemž se jedná o studium denní, kterým se jmenovaný soustavně připravuje na budoucí povolání, a že od Úřadu práce pobírá s účinností od 1. 10. 2024 zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně. Bylo rovněž zjištěno, že žalovaný nemá žádný oficiální příjem ani nemovitý majetek, avšak jeho potenciální příjem, v případě, že by pracoval, by činil přinejmenším žalobkyní uváděných cca 23 800 Kč měsíčně čistého.

17. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud učinil závěr, že základ žalobního nároku je důvodný. Je skutečností, že Jméno žalovaného, nar. datum, který je synem žalovaného, pobírá v souvislosti s ukončením jeho ústavní výchovy opakující se zaopatřovací příspěvek od Úřadu práce. Vzhledem k tomu, že je v současné době studentem střední školy, takže není schopen se sám živit, má žalovaný coby jeho rodič vůči němu vyživovací povinnost. Vzhledem k tomu, že jmenovanému je vyplácen příspěvek od Úřadu práce podle § 50b a násl. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, přechází podle § 50u citovaného zákona právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. V takovém případě je krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, povinna podat návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého. Právo žalobkyně na výživné tak nepochybně dáno je.

18. Pokud jde o výši výživného, soud s ohledem na to, že žalovaný nemá žádný oficiální příjem ani nemovitý majetek, vycházel z tzv. potenciality příjmů (§ 913 odst. 2 o. z.). Vzhledem k dosavadní profesní praxi žalovaného, jakož i k tomu, že žalovaný nemá žádné zdravotní omezení, je možno mít důvodně za to, že žalovaný by, pokud by pracoval, mohl dosahovat měsíčního čistého příjmu přinejmenším ve výši cca 23 800 Kč. Současně je nutné mít na zřeteli skutečnost, že žalovaný má ještě jednu další vyživovací povinnost. Při zohlednění všech těchto skutečností dospěl soud k závěru, že přiměřená výše výživného činí v případě žalovaného částku 2 000 Kč měsíčně. V tomto rozsahu tedy právo na výživné přešlo na žalobkyni, a to bez ohledu na to, že výše vypláceného měsíčního příspěvku tuto částku výrazně převyšuje a že výživné, které je žalovaný coby rodič povinen platit, zdaleka výši příspěvku nepokryje. Pokud se žalobkyně v žalobě domáhala toho, aby žalovaný platil na výživném ještě dalších 1 700 Kč, soud žalobu v této části zamítl.

19. Co se týče nedoplatku na výživném za období od 1. 10. 2024 do 30. 4. 2025, soud v souladu s návrhem žalobkyně rozhodl tak, že žalovaný povinen zaplatit žalobkyni tento nedoplatek do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku 20. Pokud jde o náklady řízení, s ohledem na to, že úspěch žalobkyně byl pouze nepatrný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách. Odvolání nemůže účinně nemůže ten, kdo se práva na odvolání výslovně vzdal. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.