8 C 80/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Mazlem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 37 803,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 803,74 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 952,89 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 180,02 Kč, úrokem ve výši 11,50 % ročně z 32 303,74 Kč od 28. 2. 2026 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z 32 303,74 Kč od 28. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení částku 4 795 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 8. 4. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 803,74 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 1. 12. 2021 smlouvu o úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, vycházela přitom z údajů získaných z bankovních i nebankovních registrů klientských informací, prostřednictvím insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a interních registrů. Komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobkyně konfrontovala žalovaným doložené skutečnosti s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a dále se statickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Následně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 50 000 Kč převodem na jeho bankovní účet, žalovaný úvěr vyčerpal dne 2. 12. 2021. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 11,50 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 805 Kč vždy k 25. dni v měsíci. Úvěr měl splatit nejpozději do 25. 11. 2029. S ohledem na to, že žalovaný neplnil podmínky smlouvy, byl úvěr zesplatněn ke dni 18. 2. 2026. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 32 303,74 Kč a z poplatků úvěru ve výši 5 500 Kč (10 poplatků po 500 Kč za zaslání upomínky při neprovedení splátky úvěru). Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 1 952,89 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 180,02 Kč, obchodní úrok a zákonný úrok z prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný zástupcem žalobkyně písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaný pak ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.

4. Z návrhu na poskytnutí úvěru a reportu průběhu schvalování soud zjistil, že žalovaný ke svým osobním poměrům uvedl, že je svobodný, bezdětný, jeho příjmy ze závislé činnosti činí 28 000 Kč měsíčně, příjmy z podnikatelské činnosti činí 29 000 Kč ročně a jeho ostatní prokazatelné příjmy činí 60 000 Kč ročně. Celkové měsíční výdaje domácnosti činí 6 800 Kč. Splácí dva úvěry, jeden úvěr s limitem 80 000 Kč splácí po 1 261 Kč měsíčně, a druhý s úvěrovým limitem 30 734 Kč splácí po 3 185 Kč měsíčně.

5. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem v 96 měsíčních splátkách po 805 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci. Úrok byl sjednán ve výši 11,50 % ročně. Celková splatná částka byla vyčíslena na 76 721,77 Kč. Byl sjednán mimo jiné i poplatek za zaslání druhé a každé další upomínky při neprovedení splátky ve výši 500 Kč. Součástí smlouvy byl Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky banky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, a Pravidla časového pořadí úhrad pohledávek.

6. Z historického výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč dne 2. 12. 2021 a žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel.

7. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 31. 12. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud nebude tam uvedená částka uhrazena do 18. 2. 2025, dojde k zesplatnění celé vyčerpané jistiny úvěru. Soud rovněž zjistil, jakým způsobem žalobkyně dospěla k aktuální výši jistiny a poplatků.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 2. 2026 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy s tím, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána dne 24. 2. 2026, jak vyplývá z předloženého poštovního archu.

9. Z předložených výpisu z účtů žalovaného soud zjistil jeho odchozí a příchozí platby za šest měsíců před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy.

10. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

11. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 1. 12. 2021 čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté prostředky splatit spolu s úrokem v 96 měsíčních splátkách po 805 Kč. Žalovaný na úvěr plnil celkem částku 35 751,61 Kč. Poté, co byl vyzván ke splacení celého úvěru, byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván i předžalobní výzvou zaslanou prostřednictvím zástupce žalobkyně.

12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 10. 2021 (dále jen „ZSÚ“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to na základě platně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného coby spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (úvěruschopnost), když vycházela z údajů uvedených žalovaným a dále vycházela i z výpisů z jeho účtu za šest měsíců před uzavřením smlouvy. Přitom rezerva mezi příjmy a výdaji žalovaného byla dostatečná k úhradě sjednaných splátek ve výši 805 Kč měsíčně, a to i přesto, že žalovaný splácel i další úvěry. Žalovaný porušil svoji povinnost a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek s tím, že nebude-li tato částka uhrazena do 18. 2. 2025, dojde k zesplatnění celé vyčerpané jistiny úvěru. Jelikož tak žalovaný neučinil, žalobkyně úvěr ke dni 18. 2. 2025 zesplatnila. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to i prostřednictvím svého zástupce. Žalovaný ale na dlužnou částku neuhradil ničeho. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dlužnou částku tak, jak byla vyčíslena žalobkyní, nezaplatil. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 37 803,74 Kč (z toho jistina činí 32 303,74 Kč a poplatky činí 5 500 Kč) spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. a jeho výše se řídí smluvním ujednáním a současně § 122 odst. 4 ZSÚ. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.

20. Pokud jde o náklady řízení, plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na jejich náhradu. Výši těchto nákladů soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu náhradu za odměnu advokáta v celkové výši 2 100 Kč za tři úkony právní služby po 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba), a podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč. Soud dále žalobkyni přiznal podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z uvedených částek a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 891 Kč. Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 795 Kč, které soud žalovanému uložil zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.