9 C 130/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 toho času v Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno . Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/1 zastoupený advokátem Anonymizováno ., Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 o určení vlastnictví k nemovitým věcem

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. 608/14 vymezené v budově Horní Předměstí, č. p. 608, 609, 610, postavené na pozemku parc. č. St. 1630, a dále spoluvlastnického podílu ve výši 14640/900000 na společných částech domu Horní Předměstí č. p. 608, 609, 610, a pozemku parc. č. St. 1630, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrálním pracovištěm Svitavy, na LV č. 3842 a LV č. 3048, katastrální území Polička.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 16 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit státu – České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách náklady řízení ve výši 100 120 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 7. 2022 prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka domáhala toho, aby soud určil, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. 608/14 vymezené v budově Horní Předměstí, č. p. 608, 609, 610, postavené na pozemku parc. č. St. 1630, a dále spoluvlastnického podílu ve výši 14640/900000 na společných částech domu Horní Předměstí č. p. 608, 609, 610, a pozemku parc. č. St. 1630, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrálním pracovištěm Svitavy, na LV č. 3842 a LV č. 3048, katastrální území Polička. Dle aktuálního stavu zápisu v katastru nemovitostí svědčí vlastnické právo k předmětné bytové jednotce žalovanému, který jej měl nabýt na základě kupní smlouvy uzavřené dne 14. 4. 2022 za kupní cenu ve výši 1 500 000 Kč. Zmíněná kupní smlouva je však neplatná, neboť žalobkyně neměla skutečnou vůli bytovou jednotku prodat, takovou vůli nebyla schopna navenek projevit, nebyla schopna vyjednávat o ceně ani o textu kupní smlouvy. Na konci března 2022 bylo u Okresního soudu ve Svitavách na základě podnětu , Anonymizováno, nemocnice, kde je žalobkyně dlouhodobě hospitalizována na oddělení LDN, zahájeno řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně. V podnětu k zahájení zmíněného řízení byl zdravotní stav žalobkyně popisován jako dlouhodobě nepříznivý s předpokladem psychiatrické diagnózy. Kupní cena, která měla být sjednána ve shora uvedené kupní smlouvě, neodpovídá tržní ceně bytové jednotky. Není přitom žádný důvod domnívat se, že by žalovaný byl příbuzným žalobkyně a nižší sjednaná kupní cena bytové jednotky by takovou skutečnost zohledňovala. V podnětu k zahájení řízení o omezení svéprávnosti bylo vysloveno podezření, že žalobkyně se sice zvládne podepsat, ale může si svým jednáním způsobit újmu, protože nedokáže domyslet následky takového jednání. Lze se tedy důvodně domnívat, že žalobkyně předmětnou kupní smlouvu vůbec nečetla, a pokud ano, jejímu textu nemohla porozumět. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva žalobkyně plyne již jen z toho, že jako vlastník bytové jednotky je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal, vyjádřil přesvědčení, že bytovou jednotku nabyl do svého vlastnictví v souladu s platnou a účinnou právní úpravou, a argumentaci uvedenou v žalobě označil za nepodloženou. Poukázal na principy autonomie vůle a smluvní svobody a domněnku vyjádřenou v § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), podle níž se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, což od ní každý může v právním styku důvodně očekávat. Při uzavření předmětné kupní smlouvy nejednal nepoctivě, nebylo mu známo nic o tom, že by žalobkyně nebyla schopna posoudit následky svého jednání a učinit tedy dostatečně racionální rozhodnutí ve vztahu k převodu vlastnického práva k bytové jednotce. Žalovaný dále popsal, že na přelomu prosince 2021 a ledna 2022 jeho otec , jméno FO, zjistil, že žalobkyně uvažuje o prodeji jejího bytu, neboť se chce přestěhovat do domova pro seniory. Vzhledem k tomu, že se se žalobkyní zná už od dětství, nabídl jí pomoc s nalezením vyhovujícího domu pro seniory. O koupi bytu současně projevil zájem žalovaný. , jméno FO, následně žalobkyni pravidelně navštěvoval v průběhu její hospitalizace a okolnosti prodeje bytu žalovanému s ní důkladně probíral. Žalovaná k prodeji přistoupila na základě její svobodné vůle v situaci, kdy byla plně seznámena se všemi okolnostmi a důsledky zmíněného právního jednání. Projevila dokonce radost, že svůj byt prodá někomu, koho dobře zná, což byl ostatně i důvod pro to, že sjednaná kupní cena byla nakonec možná nižší než tržní cena bytu, byť toto žaloba nikterak nedokládá. Navíc je třeba poukázat na to, že předmětná bytová jednotka byla v době uzavření kupní smlouvy takřka v dezolátním stavu, prakticky neobyvatelná, WC ani koupelna nebyly způsobilé k použití, po celém bytě se nacházely plesnivé věci a žalovaný tak kromě úhrady kupní ceny musel nést i další náklady spojené s vyklizením bytu, uložením osobních věcí žalobkyně a uvedením bytové jednotky do obyvatelného stavu. I pokud by žalobkyni duševní porucha skutečně v době uzavření kupní smlouvy omezovala v její schopnosti samostatně právně jednat, neznamená to, že by projevy této poruchy byly navenek natolik patrné, aby je žalovaný či jiné osoby, které se účastnily podpisu kupní smlouvy (otec žalovaného , jméno FO, , advokát , tituly před jménem, , jméno FO, či spolubydlící z pokoje žalobkyně v nemocnici , jméno FO, ), mohli rozpoznat. Žalovaný má za to, že jak kupní smlouva, tak i na ní navázaná smlouva o úschově peněz i listin byly dne , datum, uzavřeny platně a podaná žaloba je tak nedůvodná.

3. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný zná žalobkyni od dětství, neboť bydlela ve stejném domě jako jeho prarodiče. Občas se s ní proto potkával, když v předmětném domě byl. Od svých prarodičů ví, že žalobkyně má špatné vztahy se svými příbuznými. V předmětné bytové jednotce žalovaný před její koupí osobně nebyl, nepovažoval to za nutné, neboť věděl, že je stejná jako byt, který vlastní jeho prarodiče, a že v každém případě bude nutné provést její celkovou rekonstrukci. O tom, že žalobkyně plánuje byt prodat, se dozvěděl otec žalovaného , jméno FO, od syna paní Králové, která byla sousedkou žalobkyně. Důvodem mělo být plánované stěhování do domova s pečovatelskou službou. , jméno FO, následně žalobkyni pomáhal sehnat umístění v takovém domově. Žalobkyni rovněž po její hospitalizaci navštěvoval v nemocnici. Žalovaný nebyl osobně přítomen podpisu kupní smlouvy žalobkyní, toho se účastnil jeho otec, advokát , tituly před jménem, , jméno FO, a pacientka, která obývala stejný pokoj jako žalobkyně. Podpis žalobkyně na kupní smlouvě ověřoval přímo v nemocnici , tituly před jménem, , jméno FO, . Dle informací, které měl žalovaný k dispozici, se počátkem roku 2022 v předmětném domě prodávaly srovnatelné byty, jako je ten, který si od žalobkyně koupil, za kupní ceny okolo 2 000 000 Kč. Otec mu sděloval, že žalobkyně je ráda, že její byt koupí někdo, koho zná, i proto byla ochotná jej prodat za cenu nižší (1 500 000 Kč). Kupní cenu žalovaný uhradil řádně a včas do advokátní úschovy. Poté, kdy získal klíče od bytu a navštívil jej, zjistil, že je zde ucpaný záchod, mimo provoz byla i koupelna, v kuchyni byl obrovský nepořádek, vybavení bytu bylo staré a nepoužitelné. Proto začal byt rekonstruovat a doposud zbudoval nové zdi, opravil koupelnu a v době, kdy byl proveden jeho účastnický výslech, očekával dodání nové kuchyně. Rekonstrukce jej v danou dobu prozatím stála asi 750 000 Kč.

4. Otec žalovaného , jméno FO, v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že žalobkyně se mu zmínila o své sestře, se kterou se však dlouhodobě nestýká a zjevně mezi nimi panují špatné vztahy, neboť žalobkyně ani neví, jestli její sestra , právnická osoba, . O tom, že žalobkyně hodlá prodat svůj byt a odstěhovat se do domova pro seniory, se svědek dozvěděl od někoho v domě a následně projevil o koupi bytu zájem, když nejprve uvažoval o tom, že si byt koupí sám. Nakonec se však dohodl se žalovaným, že si byt koupí on. Svědek proto navštívil žalobkyni v nemocnici a nabídl jí odkoupení bytu. Žalobkyně vyjádřila radost z toho, že byt koupí někdo, koho zná. Svědka napadlo, že by mohl vzít žalobkyni na vycházku a při té příležitosti zajistit podpis příslušných smluv týkajících se prodeje předmětného bytu. Žádal primáře , tituly před jménem, Provazníka o svolení, bylo mu však sděleno, že vycházka žalobkyni povolena nebude, aniž by to primář nějak blíže zdůvodnil. Výši kupní ceny, za kterou byl následně prodej bytu realizován, navrhl , jméno FO, , vycházel přitom z toho, že prakticky stejný byt v tomtéž domě koupil jeho bratr o šest let dříve za částku 1 400 000 Kč, přičemž jeho byt byl v lepším stavu než byt žalobkyně. Ta sdělila, že s navrhovanou kupní cenou souhlasí a víc peněz za byt nechce, naopak svědkovi nabídla, že pokud by potřeboval, ráda mu půjčí nějaké peníze. Z pohledu svědka bylo jediným zdravotním problémem žalobkyně to, že nemohla chodit, žádné známky duševní poruchy u ní nepozoroval. Nikdo z personálu nemocnice svědkovi nesdělil, že by snad žalobkyni její psychický stav neumožňoval posoudit následky, které pro ni bude mít uzavření kupní smlouvy. Když tuto smlouvu žalobkyně podepisovala, , tituly před jménem, , jméno FO, se jí ptal, zda ví, za kolik byt prodává, a zda s tímto souhlasí. Žalobkyně říkala, že ano. O tom, že bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně, svědek dle svých slov v době podpisu kupní smlouvy nevěděl.

5. Z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník bytové jednotky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to na základě kupní smlouvy uzavřené 14. 4. 2022.

6. Ze smlouvy o koupi nemovitých věcí, která byla oběma účastníky podepsána dne 14. 4. 2022, a dále ze související smlouvy o úschově peněz a listin č. 92/2022/A8, kterou účastníci a společně s nimi i schovatel , tituly před jménem, , jméno FO, podepsali téhož dne, bylo zjištěno, že žalobkyně prodala žalovanému předmětnou bytovou jednotku za kupní cenu ve výši 1 500 000 Kč. Tu se žalovaný zavázal uhradit ve lhůtě 15 dnů od podpisu kupní smlouvy z vlastních zdrojů na účet advokátní úschovy , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten byl dle smlouvy o úschově povinen vyplatit kupní cenu složenou do jeho úschovy na účet žalobkyně do pěti pracovních dnů ode dne, kdy mu bude doloženo, že předmětná bytová jednotka byla převedena na žalovaného, a to předložením originálu či ověřené kopie listu vlastnictví, ze kterého bude vyplývat, že žalovaný je vlastníkem předmětné bytové jednotky a na této nevázne žádná právní vada s výjimkou těch právních vad a omezení, které způsobil žalovaný nebo které mají vztah výlučně k žalovanému.

7. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 11. 4. 2022 vyžádaného soudem v rámci řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , jehož předmětem bylo rozhodnutí o případném omezení svéprávnosti žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyně je klientkou sociální práce od 26. 1. 2022. Kontakt s ní byl sociálními pracovníky navázán na základě doporučení praktické lékařky žalobkyně. Sociální pracovnice navštívila žalobkyni v jejím bytě, kde byl neuvěřitelný nepořádek, všude se nacházely odpadky, i v lednu v bytě létaly mouchy. Bylo zjištěno, že žalobkyně evidentně není schopna se o domácnost postarat sama. Nakonec souhlasila s tím, že se přestěhuje do domu s pečovatelskou službou v Poličce. Než jí však byl přidělen byt v tomto domě, onemocněla nemocí Covid-19 a musela být hospitalizována. Následně byla přeložena na oddělení následné péče , právnická osoba, . Odbor sociálních věcí a zdravotnictví kontaktoval v souvislosti s řešením problémů žalobkyně její sestru, která žije v Praze, ta se však odmítla problémy žalobkyně zabývat s tím, že mají špatné vztahy.

8. Ze sdělení , právnická osoba, , z 8. 12. 2022 bylo zjištěno, že v prvním pololetí 2022 byl režim návštěv na oddělení LDN takový, že od 1. 1. 2022 do 28. 2. 2022 byly návštěvy zakázány, následně od 1. 3. 2022 do 18. 4. 2022 byly povoleny návštěvy na základě předchozího objednání na určený den a hodinu, přičemž časové rozmezí návštěvy činilo 45 minut, následně již byly návštěvy povoleny bez omezení. , jméno FO, navštívil žalobkyni v době, kdy byly návštěvy evidovány, celkem osmkrát, mimo jiné i dne 14. 4. 2022.

9. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne 31. 12. 2022 doc. MUDr. Vladimírem Pidrmanem, Ph.D., znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, jakož i z následného doplňujícího výslechu znalce při jednání soud zjistil, že žalobkyně trpí závažnou duševní poruchou – demencí, a to pravděpodobně kombinací demence cévní a demence Alzheimerovy, která se nachází na úrovni středního až těžkého stadia. Jedná se o duševní poruchu trvalou a trvale se zhoršující, v jejímž důsledku jsou schopnosti žalobkyně samostatně právně jednat prakticky vymizelé. Žalobkyně je schopna vyjádřit své přání pouze v jednoduchých a bezprostředních případech. Jinak by v důsledku zmiňované duševní poruchy mohla právně jednat proti svým zájmům, neboť je chorobně ovlivnitelná a tím i manipulovatelná a zneužitelná jinými osobami. Není schopna ocenit a docenit plně a správně hodnotu peněz a majetku, racionálně a plánovitě nakládat s finančními prostředky ani spravovat majetek. Samostatně je schopna nakládat maximálně s částkou 200 Kč měsíčně. Shora uvedenou duševní poruchou jednoznačně trpěla již k datu 14. 4. 2022, což bylo verifikováno odborným psychiatrickým vyšetřením provedeným v březnu 2022. K uvedenému datu tedy nebyla schopna uzavřít smlouvu o koupi nemovitých věcí a smlouvu o úschově peněz a listin, neboť v důsledku duševní poruchy, kterou trpí a v danou dobu již trpěla, nemohla chápat, vyhodnotit a docenit právní následky uzavření těchto smluv ani dalších souvisejících právních jednání. Dle znalce nelze připustit ani možnost, že by žalobkyně smlouvy uzavírala v tzv. lucidním intervalu (světlé chvilce). V takové chvíli se sice nemocný může laickému okolí jevit jako téměř zdravý, z psychiatrického hlediska se však jedná nanejvýše o bezprostřední zmírnění či odeznění některých ze symptomů duševní poruchy – demence, základní známky tohoto onemocnění (poruchy exekutivních funkcí, zásadní narušení celkové kognitivní schopnosti) však zůstávají konstantní. Uzavření předmětných smluv tedy nemohlo představovat projev svobodné, chorobou neovlivněné – vůle žalobkyně.

10. Z e-mailu Hany Roušarové, pracovnice realitní kanceláře RE/MAX K2 Svitavy, z 26. 7. 2022, který je adresován policejní komisařce Evě Faltejskové, se podává, že dle prvotního propočtu se průměrná prodejní cena bytu žalobkyně včetně příslušných spoluvlastnických podílů pohybuje v rozmezí od 2 700 000 Kč do 2 750 000 Kč s tím, že minimální prodejní cena činí 2 500 000 Kč, maximální pak 2 950 000 Kč.

11. Ze znaleckého posudku vypracovaného dne 16. 3. 2023 Ing. Janou Vítkovou, znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací na oceňování nemovitostí a podniků, bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětné bytové jednotky (včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku) činila k datu 14. 4. 2022 1 950 000 Kč.

12. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 16. 2. 2023, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 18. 4. 2023, soud zjistil, že žalobkyně byla omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, není způsobilá udělovat souhlas k nikoliv běžným zdravotním úkonům, volit a být volena. Současně jí byl ustanoven opatrovník město Polička.

13. Žalovaný nad rámec shora uvedených důkazů navrhl v řízení provést také důkaz svědeckou výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta, jenž se účastnil podpisu smluvní dokumentace žalobkyní, a dále , jméno FO, , pacientky, která v době podpisu smluv obývala stejný nemocniční pokoj jako žalobkyně a měla být rovněž podpisu smluv osobně přítomna. Soud tyto důkazy s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení neprováděl, neboť okolnosti, za kterých došlo k podpisu předmětných smluv žalobkyní (zejména duševní stav žalobkyně v době podpisu smluv), byly z jeho pohledu dostatečným způsobem prokázány ostatními v řízení provedenými důkazy a navržené svědecké výpovědi stěží mohly soud vést k jinému závěru o skutkovém stavu, než jaký si učinil na základě shora popsaných důkazů. To platí zejména proto, že ani jeden z navržených svědků zjevně nemá odborné znalosti potřebné k posouzení stěžejní otázky, na níž záviselo rozhodnutí soudu v této věci, tedy zda byla žalobkyně v době, kdy podepisovala předmětné smlouvy, schopna posoudit následky svého právního jednání. Jednoznačnou odpověď na tuto otázku přitom soudu poskytl znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . , jméno FO, navíc podala vysvětlení policejnímu orgánu v rámci jím provedeného šetření a není zde žádný relevantní důvod domnívat se, že by v procesní pozici svědka vypovídala jinak než v rámci zmíněného podání vysvětlení. Proto soud neshledal potřebu další žalovaným navržené důkazy provádět.

14. Provedené důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“) dle své úvahy, a to jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Nemusel se přitom zabývat žádnými významnými rozpory mezi tím, co vyplynulo z jednotlivých důkazů, neboť tyto mezi sebou v podstatě vzájemně korespondovaly. Jediným sporným bodem bylo, zda otec žalovaného , jméno FO, skutečně nevěděl o tom, že se u žalobkyně projevují známky duševní poruchy, v jejímž důsledku není žalobkyně schopna samostatně právně jednat, jak tvrdil v rámci své svědecké výpovědi, nebo zda byl o této skutečnosti ještě před podpisem příslušných smluv informován (to vyplývá z obsahu policejního spisu, konkrétně z podaného vysvětlení primáře , tituly před jménem, Provazníka). V této souvislosti je však třeba poukázat na to, že pokud žalobkyně trpěla duševní poruchou, která ji v danou chvíli činila neschopnou samostatně právně jednat (což má soud, jak bude uvedeno dále, za jednoznačně prokázané), nebylo rozhodující, zda žalovaný, respektive osoby z jeho okolí, o této skutečnosti v době podpisu kupní smlouvy týkající se prodeje předmětného bytu věděli či nikoliv. Podle ustanovení § 581 věty druhé o. z., které je stěžejní z hlediska právního posouzení věci, je totiž právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, neplatné, a to bez dalšího. Soud se proto objasnění shora uvedené sporné otázky blíže v rámci dokazování nevěnoval, neboť z jeho pohledu pro rozhodnutí ve věci případná vědomost žalovaného či , jméno FO, o nepříznivém duševním stavu žalobkyně nebyla nijak podstatná.

15. Stejnou optikou lze nahlížet i na další do určité míry sporný bod provedeného dokazování, jímž byla otázka výše obvyklé ceny předmětného bytu (včetně příslušných spoluvlastnických podílů). Jiný závěr by totiž bylo možné učinit na základě e-mailové zprávy pracovnice realitní kanceláře RE/MAX K2 Svitavy Hany Roušarové a na základě znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . V této souvislosti je třeba zmínit, že důkazní síla znaleckého posudku je nepochybně výrazně vyšší než u pouhého neformálního a nijak blíže nezdůvodněného sdělení realitní kanceláře, které navíc, jak vyplývá z obsahu předmětné e-mailové zprávy, bylo činěno pouze na základě předběžné kalkulace a zjevně se tedy nejednalo o definitivní odhad obvyklé ceny předmětného bytu, který měl být případně zpracován v závislosti na potřebách policejního orgánu teprve dodatečně. Soud z těchto důvodů vzal za prokázané, že obvyklá cena předmětného bytu odpovídala závěrům znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Především však i v tomto případě platí, že soud mohl dospět k meritornímu rozhodnutí věci i bez definitivního závěru o výši obvyklé ceny předmětného bytu. Ta mohla hrát roli pouze ve vztahu k jednání o možném smíru účastníků, který se soudu v určité fázi řízení jevil jako nejvhodnější řešení celého sporu. Účastníci však nakonec s ohledem na své diametrálně odlišné postoje k žádnému smíru nedospěli, proto soud znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nepodroboval žádnému podrobnějšímu přezkumu a nepřistoupil ani k výslechu znalkyně, neboť takový postup by podle jeho názoru byl za daných okolností nadbytečný, navíc účastníci na něm netrvali.

16. Veden shora nastíněnými úvahami, vzal soud po provedeném hodnocení důkazů za prokázaný následující skutkový stav věci:Mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla dne 14. 4. 2022 uzavřena smlouva o koupi nemovitých věcí, jejímž předmětem byl prodej bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému. Sjednaná kupní cena činila 1 500 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku uhradit ve lhůtě 15 dnů od podpisu kupní smlouvy do advokátní úschovy , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten byl dle současně uzavřené smlouvy o úschově povinen vyplatit do jeho úschovy složenou kupní cenu na účet žalobkyně do pěti pracovních dnů ode dne, kdy mu bude předepsaným způsobem doloženo, že vlastnické právo k předmětné bytové jednotce bylo převedeno na žalovaného. Smlouva byla žalobkyní podepsána na oddělení LDN , právnická osoba, , kde byla žalobkyně v uvedené době hospitalizována, a to za přítomnosti žalobkyně, otce žalovaného , jméno FO, , advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, a paní , jméno FO, , která obývala stejný nemocniční pokoj jako žalobkyně. Ta již v době před uzavřením předmětných smluv trpěla závažnou duševní poruchou, konkrétně demencí na úrovni středního až těžkého stadia. V důsledku této poruchy byla schopnost žalobkyně samostatně právně jednat v době podpisu obou smluv prakticky vymizelá. Žalobkyně totiž byla vlivem zmíněné poruchy chorobně ovlivnitelná a tím i manipulovatelná a zneužitelná jinými osobami, nebyla schopna učinit racionální rozhodnutí týkající se jejího majetku a rovněž nemohla chápat, vyhodnotit a docenit právní následky, které pro ni bude mít uzavření předmětných smluv. Na základě shora uvedené kupní smlouvy byl žalovaný zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník předmětné bytové jednotky. Její obvyklá cena činila k datu podpisu kupní smlouvy 1 950 000 Kč. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 16. 2. 2023, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 18. 4. 2023, byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilá samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, není způsobilá udělovat souhlas k nikoliv běžným zdravotním úkonům, volit a být volena. Současně byl žalobkyni ustanoven opatrovník – město , adresa, .

17. Pokud jde o právní posouzení věci, soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na požadovaném určení jejího vlastnického práva. Dle citovaného ustanovení totiž platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Nejvyšší soud ČR v rámci své judikatury opakovaně dovodil, že vlastník nemovitosti (resp. ten, kdo vlastnictví tvrdí), u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má (ve vztahu k této osobě) nepochybně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k dané nemovitosti (viz např. rozsudek ze dne 27. 4. 2009, sp. zn. 22 Cdo 646/2009, nebo rozsudek ze dne 23. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1875/2002). Proto soud uzavřel, že žalobkyni naléhavý právní zájem na požadovaném určení jejího vlastnického práva k předmětné bytové jednotce ve smyslu § 80 o. s. ř. svědčí, neboť jedinou možností, jak se může žalobkyně domoci změny zapsaného stavu v katastru nemovitostí, je případné autoritativní rozhodnutí soudu, které bude sloužit jako podklad pro změnu zapsaného stavu. Právní zájem žalobkyně na požadovaném určení by podle názoru soudu ostatně bylo možno dovodit i z textu samotného zákona, konkrétně z § 985 věty prvé před středníkem o. z., podle něhož se v případě, kdy není stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu.

18. Jak již soud konstatoval shora, samotné meritum věci bylo třeba po právní stránce hodnotit podle § 581 věty druhé o. z. Toto ustanovení zakládá neplatnost právních jednání učiněných osobou, která jedná pod vlivem duševní poruchy, jež ji činí neschopnou právně jednat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť jde o jednání, které je nejen ve zřejmém rozporu se smyslem a účelem zákona podle § 580 o. z., ale rovněž i v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem (§ 588 o. z.). Právní jednání osob stižených duševní poruchou mohou být neplatná i v případě, že tyto osoby nejsou omezeny ve svéprávnosti. Duševní poruchou ve smyslu § 581 věty druhé o. z. se rozumí takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Vždy se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, respektive vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (schopnost své jednání ovládnout) jednající osoby. Mezi poruchou a právním jednáním v ní učiněným musí být příčinná souvislost. Skutečnost, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat, musí být v řízení prokázána s vysokou pravděpodobností (srov. komentář k § 581 o. z. in LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník I: obecná část (§ 1-654) – komentář, Praha, C.H. Beck, 2014, s. 1862 – 1864).

19. V řešeném případě byly pro rozhodnutí ve věci naprosto stěžejní závěry znaleckého posudku doc. Pidrmana, neboť jedině znalec z oboru lékařství, odvětví psychiatrie, se mohl relevantně vyjádřit k tomu, zda žalobkyně již v době podpisu kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej její bytové jednotky žalovanému, trpěla duševní poruchou a zda, případně do jaké míry, tato duševní porucha ovlivňovala schopnost žalobkyně samostatně právně jednat. Znalec dospěl ve svém posudku ke zcela jednoznačnému závěru, že žalobkyně trpěla závažnou duševní poruchou, která ji činila v podstatě zcela neschopnou samostatně právně jednat, již před datem 14. 4. 2022, kdy byla podepsána předmětná kupní smlouva. Zároveň konstatoval, že žalobkyně zjevně nebyla schopna v době podpisu kupní smlouvy posoudit následky tohoto právního jednání, současně nebyla schopna racionálně nakládat se svým majetkem a finančními prostředky. Absolutně proto nemůže obstát argumentace žalovaného vystavěná na tom, že žalobkyně k podpisu kupní smlouvy přistoupila na základě své svobodné vůle, přičemž projevila radost, že byt prodává někomu známému, a i z tohoto důvodu jej prodala za částku, která byla výrazně nižší než jeho obvyklá cena.

20. Jakkoliv nelze zcela vyloučit, že žalovaný či jeho otec, který de facto koupi bytu za žalovaného zařizoval, nutně nemuseli rozpoznat projevy duševní poruchy žalované, neboť nedisponují potřebnými odbornými znalostmi k posouzení jejího duševního stavu, nic to nemění na tom, že kupní smlouva, která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 14. 4. 2022, představuje ve smyslu § 581 věty druhé o. z. absolutně neplatné právní jednání, což znamená, že se na ni hledí, jako by nikdy nebyla uzavřena, a nejsou s ní tedy spojeny jakékoliv právní následky. Žalovaný se tedy na podkladě této kupní smlouvy nikdy nestal vlastníkem předmětné bytové jednotky, a jestliže je aktuálně jako vlastník evidován v katastru nemovitostí, existuje zde zřejmý rozpor mezi zapsaným stavem a skutečným právním stavem. Právě z těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky.

21. Pokud tento rozsudek nabude právní moci, stane se způsobilým podkladem pro změnu zápisu týkajícího se vlastnického práva k předmětné bytové jednotce v katastru nemovitostí.

22. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí tak vůči žalovanému svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně byla po větší část řízení zastoupena soudem ustanoveným opatrovníkem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , neboť zde nebyl nikdo jiný, kdo by v danou chvíli mohl hájit její zájmy v tomto řízení, přičemž žalobkyně sama toho s ohledem na svůj duševní stav nebyla schopna. Teprve poté, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o omezení její svéprávnosti, se stal zástupcem žalobkyně ve smyslu § 22 o. s. ř. její hmotněprávní opatrovník město Polička, který následně udělil plnou moc k zastupování žalobkyně v řízení advokátce , tituly před jménem, Večeře Chadimové. Dosavadnímu procesnímu opatrovníkovi žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, byla za výkon jeho funkce v tomto řízení přiznána odměna, náhrada hotových výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 99 220 Kč usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2023, č.j. 9 C 130/2022-142, kterou zaplatil stát z rozpočtových prostředků zdejšího soudu. Žalobkyně byla na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 7. 7. 2022, č.j. 9 C 130/2022-12, v řízení osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu. Její náklady řízení tak byly tvořeny fakticky pouze náklady spojenými s právním zastoupením advokátkou , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ta se při jednání dne 21. 6. 2023, při kterém byl vyhlášen tento rozsudek, zavázala předložit soudu vyčíslení nákladů řízení žalobkyně ve lhůtě tří dnů, což však neučinila. Soud proto při výpočtu výše nákladů řízení vycházel z obsahu spisu. Dospěl přitom k závěru, že žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů jejího zastoupení spočívajících předně v mimosmluvní odměně advokáta ve výši 16 100 Kč za jeden úkon právní služby učiněný ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v účinném znění (dále jen „AT“), a to za účast zástupkyně žalobkyně u jednání soudu dne 21. 6. 2023. Při výpočtu výše mimosmluvní odměny soud vycházel v souladu s § 8 odst. 1 AT z tarifní hodnoty ve výši 1 950 000 Kč, která odpovídá ceně věci, jíž se poskytnutý úkon právní služby týkal. Zmíněná částka odpovídá obvyklé ceně předmětné bytové jednotky stanovené v posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který k důkazu navrhl žalovaný. Tato obvyklá cena nebyla v řízení žádným relevantním způsobem zpochybněna, soud proto dospěl k závěru, že je možné z uvedené částky jakožto tarifní hodnoty vycházet při výpočtu výše mimosmluvní odměny zástupkyně žalobkyně. Z uvedené tarifní hodnoty přitom podle § 7 bodu 6 AT činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby právě 16 100 Kč. Náklady zastoupení jsou dále tvořeny paušální náhradou hotových výdajů spojených s uvedeným úkonem právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT. Zástupkyně žalobkyně soudu nedoložila, že by byla plátkyní DPH, soud proto vycházel z toho, že tomu tak není, a nepřiznal jí tedy právo na náhradu za DPH podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.

23. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 16 400 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

24. Pouze na okraj soud podotýká, že v rámci nákladů právního zastoupení je účastníky, potažmo jejich zástupci, zpravidla účtován i úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) AT – převzetí a příprava zastoupení. V daném případě, kdy byla mimosmluvní odměna za tento úkon již přiznána původně žalobkyni ustanovenému procesnímu opatrovníkovi , tituly před jménem, , Anonymizováno, , však podle názoru soudu není namístě, aby byl žalovaný zavázán k náhradě nákladů řízení spočívajících v další odměně za tentýž úkon, byť by tentokrát byl činěn , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Je sice zřejmé, že i ona se při převzetí právního zastoupení žalobkyně musela s celou věcí a obsahem spisu seznámit, náklady s tím spojené však nelze přenášet na žalovaného, který je již povinen (viz následující odstavec) nahradit náklady spojené s převzetím a přípravou zastoupení žalobkyně , tituly před jménem, Cardou státu a nelze mu klást k tíži, že v průběhu řízení došlo (byť z objektivních důvodů) ke změně v zastoupení na straně žalobkyně. Proto soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení souvisejících s převzetím a přípravou zastoupení její nynější právní zástupkyní nepřiznal.

25. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě stát platil, jak již bylo uvedeno v předchozím odstavci, odměnu ustanovenému procesnímu opatrovníkovi žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, ve výši 99 220 Kč a dále znalečné doc. Pidrmanovi ve výši 900 Kč za jeho výslech u jednání dne 16. 2. 2023 (přiznáno usnesením ze dne 28. 2. 2023, č.j. 9 C 130/2022-106). Náklady řízení státu tedy za celou dobu trvání řízení činily celkem 100 120 Kč. V řízení měla plný procesní úspěch žalobkyně, přičemž z ničeho nevyplývá, že by žalovaný splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud má tedy za to, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v § 148 odst. 1 o. s. ř. pro to, aby mohla být žalovanému uložena povinnost nahradit státu náklady, které v průběhu řízení platil. Proto soud žalovanému uložil povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 100 120 Kč, a to opět ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.