9 C 136/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 84 151,33 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 84 151,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 24. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 967 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 5. 2023 domáhala vůči žalované zaplacení 84 151,33 Kč s příslušenstvím z titulu práva na náhradu škody, kterou měla žalovaná způsobit žalobkyni tím, že ve svém odběrném místě na adrese [adresa žalované], v období od 23. 11. 2022 do 12. 1. 2023 neoprávněně odebírala elektřinu z distribuční soustavy, jejímž je žalobkyně provozovatelem. Žalobkyně tvrdila, že neoprávněný odběr byl zjištěn kontrolou provedenou dne 12. 1. 2023. Při stanovení výše náhrady škody žalobkyně postupovala podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny v účinném znění. Vycházela přitom z toho, že žalovaná neoprávněně odebrala elektřinu v množství 12 171 kWh, což odpovídalo rozdílu mezi stavem elektroměru v daném odběrném místě při přerušení dodávky 23. 11. 2022 a stavem při kontrole provedené dne 12. 1. 2023. Výpočet náhrady škody byl žalobkyní proveden tak, že množství neoprávněně odebrané elektřiny vynásobila cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu účinným v době neoprávněného odběru elektřiny (Cenové rozhodnutí ERÚ č. 15/2022 a č. 16/2022) a výslednou částku navýšila o DPH. Tímto způsobem dospěla žalobkyně k závěru, že škoda způsobená neoprávněným odběrem odpovídá žalované částce 84 151,33 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě zmíněné částky fakturou splatnou k datu 23. 2. 2023, doposud však svůj dluh žalobkyni neuhradila ani zčásti. Ta se proto vedle zaplacení náhrady škody domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne následujícího dni splatnosti shora uvedené faktury, tj. od 24. 2. 2023, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena do její datové schránky, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto její souhlas předpokládal.

4. Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí uzavřené mezi účastnicemi dne 3. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se jakožto provozovatel distribuční soustavy zavázala připojit odběrné místo žalované na adrese [adresa žalované], k distribuční soustavě a zajistit žalované dohodnutý rezervovaný příkon. Rezervovaná hodnota jističe před elektroměrem pro dané odběrné místo činila 3 x 200 A.

5. Z fotografií elektroměru č. 84000560 osazeného v odběrném místě žalované z 23. 11. 2022 bylo zjištěno, že k danému dni činil stav elektroměru pro vysoký tarif 101 932 kWh, pro nízký tarif 42 353 kWh.

6. Z fotografií téhož elektroměru z 12. 1. 2023 bylo zjištěno, že k danému dni činil stav elektroměru pro vysoký tarif 109 954 kWh, pro nízký tarif 46 502 kWh.

7. Z protokolu o kontrole odběrného místa z 26. 1. 2023 bylo zjištěno, že dne 23. 11. 2022 byla na základě pracovního příkazu v odběrném místě žalované přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností odpojením elektroměru [číslo] následným přeplombováním hlavního jističe. Dne 12. 1. 2023 bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěno porušení plomb zajišťujících spoušť hlavního jističe a hlavní jistič byl v zapnuté poloze, což nebylo provedeno žalobkyní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny v období od 23. 11. 2022 do 12. 1. 2023 činilo 12 171 kWh.

8. Dle žalobkyní předloženého výpočtu výše náhrady za neoprávněný odběr elektřiny bylo zjištěno, že tato náhrada činila při odběru ve výši 12 171 kWH celkem 84 151,33 Kč vč. DPH.

9. Z dopisu ze dne 26. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně písemně informovala žalovanou o tom, že byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny v jejím odběrném místě a že vůči ní bude uplatňovat právo na náhradu škody ve výši 84 151,33 Kč. Vzhledem k tomu, že tento dopis se žalované nepodařilo doručit prostřednictvím pošty na adresu jejího sídla, byl jí dne 15. 2. 2023 odeslán prostřednictvím datové schránky.

10. Z faktury [číslo] vystavené dne 2. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny v jejím odběrném místě v období od 23. 11. 2022 do 12. 1. 2023 ve výši 84 151,33 Kč. Uvedená faktura byla splatná k datu 23. 2. 2023.

11. Z upomínky ze dne 7. 3. 2023 a dále z předžalobní upomínky ze dne 30. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla k úhradě shora uvedené dlužné částky žalobkyní vyzývána opakovaně a byla zároveň upozorněna na to, že v případě dobrovolného neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

12. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci: Žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy dne 23. 11. 2022 přerušila dodávky elektřiny do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované], z důvodu neplnění smluvních platebních povinností ze strany žalované. Uvedeného dne došlo k odpojení elektroměru v. č. 84000560 a k přeplombování hlavního jističe. Dne 12. 1. 2023 pracovníci žalobkyně při provádění opětovného připojení odběrného místa k distribuční soustavě zjistili porušení plomb a také to, že hlavní jistič je v zapnuté poloze, což znamená, že v období od 23. 11. 2022 do 12. 1. 2023 probíhal v odběrném místě žalované neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy. Odečtem elektroměru bylo zjištěno, že v uvedeném období bylo neoprávněně odebráno celkem 12 171 kWh elektřiny. Žalobkyně vyčíslila škodu, která jí tímto neoprávněným odběrem elektřiny vznikla, na částku 84 151,33 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou splatnou k datu 23. 2. 2023. Následně žalovanou opakovaně písemně vyzývala k úhradě této částky.

13. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bodu 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v účinném znění (dále jen„ energetický zákon“), je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

14. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

15. Podle § 51 odst. 3 věty prvé energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

16. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 359/2020 Sb. o měření elektřiny platí, že při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

17. Podle § 17 odst. 3 vyhl. č. 359/2020 Sb. se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v období od 23. 11. 2022 do 12. 1. 2023 ve svém odběrném místě neoprávněně odebírala elektřinu z elektrizační soustavy provozované žalobkyní, když ve smyslu § 51 odst. 1 písm. e) bodu 2 energetického zákona odebírala elektřinu měřenou měřicím zařízením, které nebylo připojeno žalobkyní jakožto provozovatelem distribuční soustavy (respektive bylo žalobkyní odpojeno dne 23. 11. 2022). Žalovaná tím porušila zákaz stanovený v § 51 odst. 2 energetického zákona a podle § 51 odst. 3 věty prvé energetického zákona jí tak vznikla povinnost nahradit žalobkyni neoprávněným odběrem vzniklou škodu. Množství neoprávněně odebrané elektřiny byla dle § 16 odst. 1 vyhl. č. 359/2020 Sb. oprávněna určit sama žalobkyně, a to výpočtem dle § 17 odst. 3 cit. vyhlášky. Žalobkyně předložila soudu výpočet škody vzniklé neoprávněným odběrem, který soud neshledal v rozporu s citovanými ustanoveními. Žalovaná ostatně v průběhu řízení existenci ani výši žalobou uplatněného nároku žádným způsobem nesporovala.

19. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud uzavřel, že žalobkyni v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny žalovanou vznikl nárok na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 84 151,33 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprokázala, že by tuto částku žalobkyni byť alespoň zčásti již uhradila, dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Uložil proto žalované povinnost zaplatit žalobkyni zmíněnou částku, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, neboť žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení pak ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti prodlení žalované nastalo, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 367 Kč a dále ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka po 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 3 967 Kč.

21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.