9 C 154/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované A Jméno žalované B ., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 278 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 278 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 29. 3. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 120 889 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách náklady řízení ve výši 1 227 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 5. 4. 2024 domáhala po žalované zaplacení 278 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila původně tak, že podle předfaktury č. , IBAN, vystavené dne 29. 3. 2021 uhradila žalované dne 6. 4. 2021 částku 278 000 Kč. Dle textu uvedeného žalovanou na jí vystavené předfaktuře se mělo jednat o zálohovou platbu na instalaci PUR pěnou EXY k nabídce č. , hodnota, , Izolace trapézové střechy EXY 34 v 6 cm. Podle všeho však k dojednání bližších podmínek tvrzené zakázky nedošlo a pravděpodobně tedy nedošlo ani k platnému uzavření smlouvy o dílo či jiného smluvního typu mezi účastnicemi. Žalobkyně nicméně z opatrnosti přípisem ze dne 27. 3. 2024 odstoupila od smlouvy o dílo, k níž údajně měla být vystavena předmětná předfaktura, a to s odůvodněním, že k realizaci díla ze strany žalované nedošlo. Současně vyzvala žalovanou k vydání částky 278 000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení na její straně, žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a zmíněnou částku nezaplatila. Proto se její úhrady žalobkyně domáhala v tomto řízení a současně požadovala též zaplacení zákonného úroku z prodlení z uvedené částky za dobu od 29. 3. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok ani částečně neuznala, navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Namítala, že žalobkyně by měla uvést, z jakého důvodu dne 6. 4. 2021 uhradila na účet žalobkyně zmíněnou částku 278 000 Kč, pokud tvrdí, že mezi účastnicemi nedošlo k platnému uzavření žádné smlouvy. Z předmětné zálohové faktury je zcela zjevné, k jaké zakázce se tato faktura váže, zálohová faktura je tedy konkrétně individualizována. , jméno FO, stranami probíhalo v březnu 2021 jednání, přičemž žalovaná vystavila žalobkyni cenovou nabídku. Ta byla ze strany žalobkyně dne 3. 3. 2021 odsouhlasena. Následně došlo k úhradě předmětné faktury. Žalobkyně přitom až do podzimu roku 2023 uzavření smlouvy o dílo a důvodnost vystavení zálohové faktury nijak nerozporovala. Žalovaná navíc v minulosti žalobkyni opakovaně sdělila, že za zaplacenou zálohu již pořídila materiál na předmětnou zakázku, a následně žalobkyni opakovaně vyzývala k tomu, aby plnila své povinnosti ze smlouvy o dílo, tedy aby poskytla potřebnou součinnost k realizaci díla. Žalovaná objednala materiál u svého dodavatele a se žalobkyní, jmenovitě s jejím zaměstnancem , jméno FO, , byla dohodnuta na tom, že k realizaci díla dojde na konci května 2021. V té době mezi sebou strany intenzivně komunikovaly a řešily například otázku tzv. odkapávání. Na následné výzvy ze strany žalované však již žalobkyně nijak nereagovala. Pokud tedy nedošlo k aplikaci PUR pěny, pak se tak nestalo pouze proto, že žalobkyně jako objednatel neposkytla součinnost k realizaci díla. Jelikož to mělo spočívat v izolaci střechy na nemovitosti žalobkyně, nemohlo samozřejmě k realizaci dojít bez její součinnosti. Pokud žalobkyně z opatrnosti tvrdí, že od případně uzavřené smlouvy o dílo odstoupila dopisem z 27. 3. 2024, měla by také vymezit, z jakého důvodu k odstoupení došlo a jakou konkrétní povinnost žalovaná nesplnila.

3. Žalobkyně ve své replice k vyjádření žalované z 28. 6. 2024 sdělila, že platba ve výši 278 000 Kč byla žalované z její strany uhrazena v podstatě omylem, neboť žádná zakázka pro žalovanou nebyla ze strany jednatelů žalobkyně iniciována, natož odsouhlasena, a předmětná faktura byla účtárnou žalobkyně uhrazena bez souhlasu jednatelů. Dovozovat proto z provedené úhrady, že došlo k uzavření smlouvy o dílo, není namístě. Dle způsobu jednání statutárních orgánů žalobkyně zapsaného v obchodním rejstříku platí, že při právních jednáních, jejichž hodnota v peněžitém vyjádření převyšuje 100 000 Kč, zastupují žalobkyni oba jednatelé společně. Proto nemohlo dojít k platnému uzavření žalovanou tvrzené smlouvy o dílo, neboť jen zálohová platba v souvislosti s tvrzenou zakázkou činila 278 000 Kč. K uzavření smlouvy, jejímž předmětem bylo takto vysoké plnění, přitom byl nutný společný souhlas obou jednatelů žalobkyně. Ti však takoví souhlas nikdy neudělili. Z textu samotné zálohové faktury pak vyplývá pouze obecný odkaz na druh střechy a izolace, další bližší údaje, např. specifikace objektu, kde by měla být zakázka realizována, zde však naprosto chybí. O cenové nabídce z 3. 3. 2021 jednatelé žalobkyně nevěděli a rozhodně ji neodsouhlasili. Žalobkyně začala záležitost s omylem uhrazenou fakturou řešit s časovým odstupem proto, že se o ní dozvěděla náhodně. Z této skutečnosti rozhodně nelze dovozovat, že došlo k řádnému uzavření smlouvy o dílo, jak naznačuje žalovaná. Důvod odstoupení od smlouvy byl ze strany žalobkyně vymezen dostatečně, neboť je zřejmé, že pokud k domnělému uzavření smlouvy o dílo mělo dojít v době časově blízké vystavení zálohové faktury, tedy v březnu 2021, pak lze jistě považovat za podstatné porušení smlouvy, pokud k realizaci díla ze strany žalované doposud nebylo přistoupeno. Jednatelé žalobkyně rovněž nemají žádné povědomí o tom, že by byly ze strany žalované činěny jakékoliv výzvy k poskytnutí součinnosti k zahájení realizace díla.

4. Při prvním jednání ve věci dne 18. 9. 2024 žalobkyně uvedla, že její jednatelé začali celou záležitost řešit až někdy na podzim roku 2023, a to v reakci na fakt, že žalovaná vystavila žalobkyni fakturu, jejímž prostřednictvím žalobkyni vyúčtovala náhradu škody za materiál, který měla zakoupit v souvislosti s předmětnou zakázkou na izolaci střechy. Tato faktura byla vystavena právě na částku 278 000 Kč.

5. V podání z 9. 10. 2024 žalovaná po procesním poučení, které jí soud poskytl v souladu s § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), doplnila svá tvrzení tak, že dne 8. 2. 2021 proběhla z iniciativy zaměstnance žalobkyně , jméno FO, schůzka na stavbě, na níž měla být předmětná zakázka realizována. Této schůzky se vedle pana , jméno FO, osobně účastnil jednatel žalované , jméno FO, a dále , jméno FO, , který je jednatelem a společníkem , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „společnost , jméno FO, “). , jméno FO, se schůzky účastnil z toho důvodu, že v minulosti již pro žalobkyni prováděl izolační práce, pročež byl z její strany osloven i ohledně izolace předmětné haly. Společnost , jméno FO, však neměla dostatečnou kapacitu na realizaci předmětného zateplení, proto pan , jméno FO, kontaktoval žalovanou. Ta v návaznosti na zmiňovanou schůzku vypracovala cenovou nabídku č. , hodnota, ze dne 10. 2. 2021, která byla prostřednictvím druhého z jednatelů společnosti , jméno FO, , jméno FO, zaslána e-mailem panu , jméno FO, . Jeho prostřednictvím byla tato cenová nabídka ze strany žalobkyně odsouhlasena s drobnou odchylkou v podobě umístění ochranných folií a následně došlo k objednání izolace dle uvedené nabídky. Žalovaná poté odeslala panu , jméno FO, předmětnou zálohovou fakturu, v níž byla opětovně shora uvedená cenová nabídka zmíněna a bylo v ní i konkrétně specifikováno dílo samotné. Žalobkyně na základě této faktury zálohu žalované uhradila. Následně , jméno FO, ještě upřesňoval s panem , jméno FO, termín provedení izolace, který byl dohodnut na květen 2021 s ohledem na vhodné klimatické podmínky. V průběhu května si pánové , jméno FO, a , jméno FO, vyměnili několik e-mailů týkajících se zakázky, v nichž řešili žalobkyní požadovaný atest na odkapávání. V návaznosti na to pak žalovaná objednala u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „společnost HONTER“), dodávku materiálu na realizaci předmětné zakázky. Od 25. 5. 2021 již žalobkyně nereagovala na žádné výzvy činěné ze strany žalované ohledně možnosti realizace díla, a to přesto, že tyto výzvy byly realizovány jak telefonicky, tak i prostřednictvím e-mailu. Z pohledu žalované mezi účastnicemi došlo k platnému uzavření smlouvy o dílo, která je podkladem pro následnou úhradu zálohové platby ve výši 278 000 Kč. Za žalobkyni při jednání se žalovanou po celou dobu vystupoval , jméno FO, , jeho oprávnění zastupovat žalobkyni nebylo po celou dobu kontraktace, ale ani při následné komunikaci v roce 2023, nijak zpochybňováno. Žalovaná poukázala i na e-mail zaměstnankyně žalobkyně , jméno FO, z 24. 10. 2023, v němž bylo uvedeno, že dílo se mělo provádět dle žalobkyní navrhovaného termínu s tím, že se čekalo na kolaudaci výrobní haly. Žalovaná byla tímto e-mailem zároveň vyzývána k realizaci objednaného díla, je tedy zřejmé, že žalobkyně si v inkriminované době byla vědoma uzavření smlouvy a plnění z ní dokonce po žalované vyžadovala.

6. Žalobkyně reagovala na shora uvedenou argumentaci žalované tak, že , jméno FO, byl v roce 2021 jejím zaměstnancem, pracoval na pozici technického manažera. Jeho náplň práce spočívala v projekci, koordinaci projektů, přípravě technické dokumentace, přípravě cenových nabídek a technických řešení k nim. Činění objednávek a jejich schvalování za žalobkyni rozhodně nebylo náplní jeho činnosti, a to tím spíše ne u objednávek, jejichž hodnota převyšovala částku 100 000 Kč. Jakékoliv jednání pana , jméno FO, ve vztahu k žalované tak nemohlo žalobkyni zavazovat, pokud by jej současně neschválili jednatelé žalobkyně. Žalobkyně dále doplnila svá dosavadní tvrzení v tom smyslu, že předmětnou zakázku měla realizovat dle požadavků svého zákazníka společnosti , právnická osoba, . (dále jen „společnost EKOFILTR“), která je vlastníkem skladovací haly, na níž měla být provedena izolace střechy. Jednatel žalobkyně , jméno FO, na základě požadavku zmíněné společnosti v návaznosti na dříve provedené izolační práce na objektech jiných jeho společností poptal instalaci pěnové izolace střechy haly společnosti , Anonymizováno, ve , adresa, u jednatele společnosti , jméno FO, , jméno FO, . Následně dle SMS nabídky pana , jméno FO, dne 26. 1. 2021 závazně objednal (s ohledem na předchozí dobré zkušenosti se společností , jméno FO, ) provedení izolačních prací právě u společnosti , jméno FO, . S žádným jiným subjektem o předmětné zakázce poté již nejednal a vycházel z předpokladu, že realizaci zakázky zajistí právě společnost , jméno FO, . Pokud tedy žalobkyně v souvislosti s předmětnou zakázkou vstoupila do jakéhokoliv smluvního vztahu, pak jedině se společností , jméno FO, , nikoliv se žalovanou, kterou jednatelé žalobkyně vůbec neznali a nikdy s nikým z této společnosti nejednali ani nekomunikovali. K zaplacení předmětné zálohové faktury došlo proto, že se jednatelé žalobkyně mylně domnívali, že se jedná o zálohu pro společnost , jméno FO, . Nikdy by nesouhlasili s proplacením zálohy jim naprosto neznámé společnosti – žalované. Vůle jednatelů žalobkyně tedy směřovala k objednávce a odsouhlasení nabídky instalace izolační pěny realizované společností , jméno FO, , nikoliv žalovanou. Pokud jde o účel zálohové platby, jednatelé žalobkyně byli přesvědčeni o tom, že se jedná o zálohu na fixaci ceny realizace instalace izolační pěny, neboť fakturovaná částka korespondovala s nabídkovou cenou sdělenou panem , jméno FO, . Rozhodně nepředpokládali, že by se mělo jednat o zálohu na fyzický nákup materiálu.

7. Jednatel žalobkyně , jméno FO, v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že žalobkyně zaměstnává kolem dvaceti zaměstnanců. Ti vykonávají technické činnosti, rozhodování a řízení společnosti pak je pouze v gesci , jméno FO, a druhého jednatele žalobkyně , jméno FO, . Oba dotyční spoluvlastní ještě další společnost , právnická osoba, , která má tutéž vlastnickou i jednatelskou strukturu. Právě prostřednictvím této společnosti oba jednatelé žalobkyně v minulosti opakovaně spolupracovali s , jméno FO, a jeho společností , jméno FO, . Ta pro ně zajišťovala nějaké subdodávky v rámci stavebních zakázek. Zakázku na izolaci střechy haly ve , adresa, si u žalobkyně objednal její dlouhodobý partner společnost EKOFILTR. Ta také žalobkyni v souvislosti s touto zakázkou zaplatila zálohu, jejíž výše se pohybovala někde kolem žalované částky 278 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně přímo stavební práce neprovádí, oslovil , jméno FO, v této souvislosti , jméno FO, . Ten mu následně poslal SMS zprávu obsahující cenovou nabídku na předmětnou zakázku. Společně pak řešili nějaké drobné technické záležitosti, přičemž pan , jméno FO, posléze panu , jméno FO, telefonicky odsouhlasil jeho cenovou nabídku. , jméno FO, sdělil, že bude nutné složit nějakou zálohu v souvislosti s předmětnou zakázkou kvůli tomu, aby si u dodavatele zajistil výhodnou cenu materiálu, rozhodně se ale nezmiňoval o tom, že by ze zálohy měl být nakoupen potřebný materiál. Za žalobkyni byl pověřen vyřízením předmětné zakázky její tehdejší zaměstnanec , jméno FO, , který v rámci své pracovní náplně zajišťoval především projekci výkresů, technickou správu a související technicko-koordinační činnost, neměl ale na starosti obchodní stránku jednotlivých zakázek. Po odsouhlasení cenové nabídky se čekalo s realizací zakázky na vhodné klimatické podmínky. Společnost EKOFILTR poté zkolaudovala předmětnou halu a potřebovala nějaké certifikáty vztahující se k požární bezpečnosti. Tyto certifikáty dodal pan , jméno FO, , pro společnost EKOFILTR však nebyly uspokojivé. Právě to bylo nejspíše důvodem toho, že společnost EKOFILTR následně celou zakázku někdy začátkem roku 2023 nebo 2024 zrušila. Žalobkyně se celou záležitostí začala zabývat až poté, kdy po ní žalovaná začala požadovat úhradu nákladů na ekologickou likvidaci materiálu. Teprve v tu chvíli zjistila, že zálohová faktura nebyla proplacena společnosti , jméno FO, , nýbrž žalované. Cenová nabídka od pana , jméno FO, se pohybovala kolem částky 300 000 Kč. , jméno FO, sice sdělil, že jde o větší zakázku, na kterou si bude muset zajistit subdodávku, nikdy ale nezmiňoval, že by zakázku fakticky neměla zajišťovat jeho společnost. S jednatelem žalované , jméno FO, dle svých slov nikdy osobně nejednal, připustil pouze, že je možné, že s ním hovořil telefonicky v době, kdy již mezi oběma účastnicemi probíhal spor. Odeslání e-mailu , jméno FO, z října 2023 předcházelo to, že žalobkyně se dozvěděla o tom, že zálohová platba nebyla uhrazena společnosti , jméno FO, , ale žalované. Ta nechtěla zaplacenou zálohu vrátit a , jméno FO, tehdy neviděl jinou možnost, jak celou situaci vyřešit, než požadovat po žalované realizaci zakázky. Zálohu, kterou obdržela od společnosti EKOFILTR, žalobkyně vrátila této společnosti zpět. Žalobkyně nebyla ze strany žalované informována o hrozbě expirace materiálu, které měl být použit na předmětnou zakázku. , jméno FO, proplacení předmětné zálohové faktury k dotazu účetní odsouhlasil, neboť si nevšiml, že tuto fakturu nevystavila společnost , jméno FO, , ale žalovaná. Poté, kdy zjistil, že společnost , Anonymizováno, nemá nadále zájem na realizaci objednané zakázky, kontaktoval , jméno FO, a požadoval po něm vrácení uhrazené zálohy. , jméno FO, s ním však přestal komunikovat a následně se žalobkyní začala v této záležitosti jednat žalovaná. , jméno FO, hovořil telefonicky s někým od žalované, ten mu sdělil, že celou záležitost musí nejprve projednat s jednateli, následně se již pak nikdo neozval. I v situaci, kdy společnost , Anonymizováno, již neměla o realizaci zakázky zájem, bylo z pohledu , jméno FO, možné použít připravenou izolaci na jiné stavbě, nicméně se žalovanou se na tomto žalobkyně nedokázala dohodnout. S panem , jméno FO, řešil některé technické záležitosti týkající se předmětné zakázky, není mu však nic známo o jakýchkoliv e-mailech, které měl , jméno FO, od žalované obdržet.

8. Druhý z jednatelů žalobkyně , jméno FO, v procesním postavení účastníka řízení vypověděl, že společnost EKOFILTR dříve vlastnil jeho švagr, s nímž se pan , jméno FO, dohodl na tom, že stavbu skladovací haly v , adresa, zajistí žalobkyně. Ta za zmíněným účelem poptala služby dvou stavebních firem, které halu postavily. Hala je z jedné poloviny zateplená z PUR panelů, druhou polovinu haly pak tvoří čistý plech, a to včetně střechy. Po dokončení stavby bylo zjištěno, že na nezateplené části střechy dochází ke kondenzaci vody a k jejímu odkapávání do skladovacích prostor. Proto se hledalo řešení tohoto problému, a nakonec bylo rozhodnuto, že nejlepší bude střechu zaizolovat pomocí tvrdé pěny. Žalobkyně v souvislosti s tím poptala služby pana , jméno FO, , a to s ohledem na přechozí dobré zkušenosti s jeho společností. Zakázku na zaizolování střechy předmětné haly s , jméno FO, řešil pan , jméno FO, , , jméno FO, však byl o celé věci informován a souhlasil s tím, že žalobkyně zakázku pro společnost , Anonymizováno, zprostředkuje. Cena zakázky měla činit asi 300 000 Kč, tuto cenu také panu , jméno FO, odsouhlasil jeho švagr. Tím pro , jméno FO, jeho role v celé věci v podstatě skončila, ví pouze o tom, že se realizace zakázky protahovala nejprve z důvodu nevhodných klimatických podmínek, následně se pak řešily nějaké problémy s hasiči v rámci kolaudace. Švagr pana , jméno FO, posléze společnost prodal a nový majitel oznámil, že se rozhodl jinak a že o zaizolování střechy již nemá zájem. Z pohledu , jméno FO, byla tato skutečnost hlavním důvodem toho, proč nakonec k dokončení zakázky nedošlo. Zálohu, kterou v souvislosti s touto zakázkou obdržela od společnosti EKOFILTR, žalobkyně vrátila. , jméno FO, nikdy nejednal s , jméno FO, , nevzpomíná si, že by mu někdy přišla od pana , jméno FO, nějaká e-mailová zpráva s aktualizovanou cenovou nabídkou, o ničem takovém rozhodně s , jméno FO, nejednal. Pokud je žalobkyni vystavena nějaká faktura, pak se účetní vždy dotazuje , jméno FO, , zda ji může proplatit, on to musí odsouhlasit.

9. Jednatel žalované , jméno FO, jako účastník řízení vypověděl, že jej kontaktoval pan , jméno FO, s tím, že má od žalobkyně poptávku na zaizolování střechy haly, ale s ohledem na velikost haly tuto zakázku nemůže realizovat jeho společnost , jméno FO, . , jméno FO, proto , jméno FO, přeposlal poptávku od žalobkyně a dohodli se na společné schůzce v předmětné hale i se zástupcem žalobkyně. Schůzka následně skutečně proběhla, za žalobkyni se jí účastnil pan , jméno FO, , který se jednateli žalované představil v tom smyslu, že jedná za žalobkyni. Při prohlídce haly bylo zjištěno, že část střechy je zaizolovaná PUR panely, část je překryta vlnitým plechem. Žalobkyně právě tuto část požadovala zaizolovat. Jednatel žalované panu , jméno FO, popsal, jak by měla být izolace střechy provedena a jaké klimatické podmínky jsou pro realizaci zakázky vhodné, následně vytvořil cenovou nabídku, která obsahovala i náklady na zakrytí fólií a dopravu. Tuto nabídku odeslal , jméno FO, prostřednictvím společnosti , jméno FO, . Po několika dnech obdržel od , jméno FO, souhlas s cenovou nabídkou s drobnou výhradou, kdy žalobkyně nepožadovala instalaci ochranných fólií. Následně byla již přímo na e-mail pana , jméno FO, odeslána zálohová faktura, kterou žalobkyně posléze uhradila. Žalovaná proto objednala u společnosti HONTER materiál potřebný na realizaci zakázky a tento i zaplatila. Použila na to celou zaplacenou zálohu. , jméno FO, chtěl k zaizolování střechy přistoupit hned v dubnu 2021, jednatel žalované mu však sdělil, že ještě není vhodné počasí a že k realizaci zakázky bude možné přistoupit v průběhu května. Na konci května pak oba dotyční řešili požadavek na atest na odkapávání. Jednatel , jméno FO, od konce května zkoušel , jméno FO, opakovaně kontaktovat, , jméno FO, mu však nebral telefon. Nikoho dalšího od žalobkyně se zkontaktovat nepokusil. Když , jméno FO, nereagoval ani na dva jeho e-maily, které byly zaslány v průběhu července, přestal , jméno FO, celou věc řešit a věnoval se jiným zakázkám žalované. Materiál na předmětnou zakázku pro žalobkyni měl trvanlivost asi půl roku. Byl uskladněný v sídle žalované. Na jinou zakázku ho nebylo možné využít, neboť u všech ostatních zakázek žalovaná používala tzv. měkkou pěnu, zatímco u zakázky pro žalobkyni byla zakoupena pěna tvrdá. Někdy v průběhu roku 2023 jednatele , jméno FO, kontaktoval , jméno FO, a žádal jej o aktualizaci cenové nabídky s tím, že žalobkyně již má zaplacenou zálohu. Proto mu , jméno FO, v květnu 2023 zaslal aktualizovanou nabídku. Řešilo se tehdy i to, zda bude možné použít již zakoupený materiál, dotazem na jeho dodavatele však bylo zjištěno, že ho bude nutné zlikvidovat. Vyjádření dodavatele , jméno FO, přeposlal , jméno FO, spolu s fakturou za likvidaci předmětného materiálu, kterou po žalobkyni požadoval proplatit. V reakci na to , jméno FO, sdělil, že žalobkyně hodlá odstoupit od smlouvy a bude požadovat vrácení zaplacené zálohy. V následném e-mailu od paní , jméno FO, pak byl vznesen požadavek na realizaci zakázky. Jednatel žalované reagoval tak, že žalovaná je připravena dílo provést, nicméně bude nutné objednat a zaplatit nový materiál. S panem , jméno FO, byla celková cena zakázky dohodnuta na částku 397 398 Kč bez DPH. Materiál na zakázku pro žalobkyni měla žalovaná uskladněný mimo jiné z toho důvodu, že ji výrobce materiálu strašil tím, že nejsou k dispozici potřebné suroviny pro výrobu a že by tedy mohl být problém, pokud by byl potřeba nějaký další materiál.

10. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že jeho společnost , jméno FO, pro žalobkyni v minulosti realizovala zakázky v Uherské Brodě a Luhačovicích. V obou případech se jednalo o izolační práce. Ze strany žalobkyně svědka vždy oslovil , jméno FO, , stejně tomu bylo i v třetím případě, kdy žalobkyně potřebovala zaizolovat střechu haly ve , adresa, . Když pan , jméno FO, svědka informoval o rozměrech haly, bylo mu prakticky ihned jasné, že podobně velkou zakázku nebude jeho společnost schopna sama provést, neboť pro podobné práce má pouze dva zaměstnance. Proto svědek oslovil žalovanou a jejího jednatele , jméno FO, , neboť věděl, že se jedná, stejně jako v případě společnosti , jméno FO, , o aplikátora výrobků společnosti HONTER. Schůzky v předmětné hale se účastnil vedle svědka rovněž jednatel žalované a nějaký zaměstnanec žalobkyně. Svědek se ji účastnil proto, neboť měl zájem, aby se celá zakázka řádně zrealizovala a žalobkyně byla spokojená. Na schůzce se jednatel žalované se zaměstnancem žalobkyně bavili o různých technických detailech, domluvili se například na tom, že žalobkyně zašle žalované rozměry haly. Účastí na schůzce role svědka i jeho společnosti v celé záležitosti skončila. Nějaký čas po předmětné schůzce se mu ozval pan , jméno FO, s tím, že žalobkyně s ním nekomunikuje, a ptal se, jestli svědek neví, co se děje. Svědek to ale již odmítl řešit, neboť se to jeho společnosti už nijak netýkalo.

11. Ze svědecké výpovědi jednatele a jediného společníka společnosti HONTER , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaná je klientem jeho společnosti. Svědek se v minulosti dozvěděl o určité nestandardní zakázce, kdy si u jeho společnosti někdo objednal materiál a následně se řešila jeho ekologická likvidace. Společnost HONTER byla v souvislosti s tím ve dvou případech dotazována na konkrétní otázky týkající se likvidace materiálu. První dotaz se týkal toho, zda by byla schopna po nějaké době opravit již expirovaný materiál, na což společnost odpověděla tak, že toto není možné, neboť se jedná o chemické látky se stanovenou životností, které je třeba po uplynutí záruční doby ekologicky zlikvidovat. Druhý dotaz se pak týkal již samotné likvidace. Tou se sice společnost sama nezabývá, je však schopna provedení likvidace specializovanou společností zprostředkovat. Pokud byla společnosti HONTER v souvislosti s ekologickou likvidací materiálu fakturována žalované nějaká částka, pak se muselo jednat o přefakturaci nákladů na ekologickou likvidaci provedenou specializovanou společností.

12. Ze svědecké výpovědi zaměstnance žalované , jméno FO, soud zjistil, že v sídle žalované byly po určitou dobu uskladněny asi dvě palety sudů s tvrdou pěnou. Jednatel , jméno FO, svědkovi na jeho dotaz sdělil, že se jedná o materiál určený na nějakou halu kdesi na Moravě. Postupem času se pěna v sudech nafoukla, sudy pak někam zmizely a jednatel svědka informoval o tom, že pěna již byla prošlá a nebylo ji možné dále použít. Žalovaná na většinu zakázek používá paropropustnou pěnu, typ pěny, která byla v jejím sídle uskladněna v předmětných sudech, se využívá velmi málo.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně má dva jednatele – , jméno FO, a , jméno FO, . Oba jsou zároveň jedinými dvěma společníky žalobkyně, každý vlastní obchodní podíl ve výši 50 %. Oba jednatelé zastupují žalobkyni samostatně, pokud jde o právní jednání či úkon, jehož hodnota v peněžitém vyjádření převyšuje částku 100 000 Kč, zastupují žalobkyni společně.

14. Z listiny, která má dle žalobkyně zachycovat obsah SMS zprávy zaslané neznámého data z telefonního čísla , jméno FO, na telefonní číslo , jméno FO, , se podává, že , jméno FO, sdělil , jméno FO, , že u stříkání na vlnitý plech se běžně připočítává 20 %, u , jméno FO, to však , jméno FO, neudělal, neboť to byla od něho další zakázka a plocha nebyla tak velká. Dále zpráva obsahuje následující sdělení: „540m2 vrstva 6 cm 290 – 300 tisíc“.

15. Z e-mailové komunikace předložené žalobkyní bylo zjištěno, že dne 26. 1. 2021 e-mailem odeslaným z e-mailové adresy , e-mail, na adresu , e-mail, , jméno FO, objednal „realizaci akce , adresa, , , Anonymizováno, – , adresa, , areál Vlárských strojíren“, s odkazem na SMS nabídku. Zároveň požádal blíže nespecifikovaného adresáta zprávy, aby mu zavolal s tím, že se dohodnou především na termínu realizace a rovněž na technické obhlídce na místě, které se bude za žalobkyni účastnit , jméno FO, . Dne 27. 1. 2021 na tuto zprávu reagoval , jméno FO, , který sdělil, že u haly o tak velké ploše je potřeba, aby bylo teplejší a stabilnější počasí, jinak by se musela hala při aplikaci nahřívat zevnitř plamenem a následně by bylo třeba hned aplikovat izolační pěnu.

16. Z e-mailové komunikace předložené žalovanou bylo zjištěno, že dne 5. 2. 2021 odeslal , jméno FO, z e-mailové adresy , e-mail, zprávu na adresu , e-mail, . V té bylo zmíněno, že zasílá podklady pro cenovou nabídku na izolaci ½ střechy skladové haly v , adresa, , byly zde uvedeny rozměry střechy a některé její technické detaily. , jméno FO, zároveň ve zprávě požádal o zpracování cenové nabídky s tím, že investor by chtěl izolovat ideálně do konce března. V reakci na tuto zprávu zaslal dne 10. 2. 2021 jednatel žalované , jméno FO, opět na adresu , e-mail, zprávu, která obsahovala požadovanou cenovou nabídku. V ní bylo rovněž sděleno, že tato nabídka zahrnuje zakrytí ploch, aplikaci izolace a dopravu. Není v ní naopak zahrnuta cena plošiny, která měla být objednána v nejbližším místě. Dne 11. 2. 2021 byla zpráva přeposlána z adresy , e-mail, na e-mailovou adresu , jméno FO, . Ten reagoval zprávou z 3. 3. 2021 opět zaslanou na , e-mail, , v níž sdělil, že investor odsouhlasil cenovou nabídku s výjimkou instalace ochranných fólií, kterou si chce provést sám. , jméno FO, proto objednal provedení izolace dle cenové nabídky č. , hodnota, bez instalace ochranných fólií a požádal o sdělení termínu realizace. V e-mailové zprávě z 30. 3. 2021, která byla z e-mailu žalované zaslána již přímo na e-mailovou adresu , jméno FO, , sdělil pan , jméno FO, , že v příloze zasílá panu , jméno FO, zálohovou fakturu dle jejich dřívější domluvy. V další e-mailové zprávě z 24. 5. 2021 odeslané z e-mailu žalované na e-mail , jméno FO, sdělil, že posílá pro borce atest na odkapávání, , jméno FO, mu ve zprávě z 25. 5. 2021 poděkoval za zaslaný materiál a sdělil, že tento přeposlal okamžitě projektantovi. Dvěma zprávami z 1. 7. 2021 a 15. 7. 2021 se pak , jméno FO, dotazoval , jméno FO, na to, zda se bude izolovat nebo nikoliv.

17. Z cenové nabídky č. , hodnota, z 10. 2. 2021 zpracované žalovanou, v níž je jako klient uveden , jméno FO, , soud zjistil, že předmětem této nabídky byla instalace pěnové izolace zahrnující cenu za instalaci EXY 34 HFO ve výši 386 310 Kč, cenu za přípravné práce instalace ochranných fólií ve výši 15 000 Kč a náklady na dopravu ve výši 11 088 Kč. Celkem činila cena zakázky dle předmětné nabídky 412 398 Kč bez DPH, respektive 499 002 Kč včetně DPH. Dle platebních podmínek uvedených v cenové nabídce měla být při podpisu objednávky vystavena zálohová faktura ve výši 70 % z nabízené ceny, která bude splatná do 14 dnů od podpisu. Doplatek ceny ve výši 30 % pak měl být zaplacen v den dokončení zakázky.

18. Z předfaktury č. , IBAN, vystavené dne 29. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni zálohu na úhradu ceny za instalaci pur pěnou EXY k nabídce č. , hodnota, ve výši 278 000 Kč. Ve faktuře bylo dále uvedeno, že předmětem fakturace je izolace trapézové střechy EXY 34 v 6 cm a že olepení a instalaci ochranných fólií zajistí investor, stejně jako dodání plošiny na stavbu. Faktura byla splatná k datu 3. 4. 2021.

19. Z potvrzení o provedení platby předloženého žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně dne 6. 4. 2021 uhradila žalované zálohovou platbu na základě shora uvedené faktury ve výši 278 000 Kč.

20. Z faktury č. , IBAN, vystavené 28. 4. 2021 bylo zjištěno, že společnost HONTER vyúčtovala žalované cenu za materiál označený jako „EXY00015:EXY 34 HFO 225 KG, Drum“ a „EI012-01:EXY ISO 250KG, Drum“ ve výši 287 375 Kč, která byla dle faktury již uhrazena prostřednictvím zálohy přijaté 19. 4. 2021.

21. Z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaná dne 19. 4. 2021 uhradila společnosti HONTER částku 287 375 Kč.

22. Z e-mailové zprávy odeslané dne 26. 5. 2023 z e-mailové adresy , e-mail, na adresu , e-mail, se podává, že součástí uvedené zprávy byly soubory ve formátu pdf označené jako „aktualizovaná nabídka EXY34“, „měření EXY 34 HFO-6“, „VOC 34“ a „Test na odkapávání EXY 34 HFO“. Dle přiložené cenové nabídky měla aktualizovaná cena zakázky na instalaci PUR pěny činit 540 096 Kč bez DPH.

23. Z vyjádření společnosti HONTER z 25. 7. 2023, které bylo vyhotoveno zjevně v reakci na žádost , jméno FO, , bylo zjištěno, že materiál zakoupený žalovanou k realizaci zakázky pro žalobkyni již v době vyhotovení vyjádření nebylo možné použít, neboť byl po expiraci a bylo vyloučeno jakékoliv jeho zpracování nebo použití. Společnost HONTER sdělila, že třeba jej zlikvidovat v souladu s příslušnými právními předpisy. Zároveň nabídla, že pokud bude mít žalovaná zájem, může připravit cenovou nabídku na likvidaci materiálu odbornou firmou, se kterou má uzavřenu smlouvu.

24. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 29. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni náhradu škody za prošlý materiál s odkazem na zálohovou fakturu č. , IBAN, ve výši 278 000 Kč. Faktura byla splatná k datu 5. 9. 2023.

25. Z e-mailové komunikace předložené žalovanou bylo zjištěno, že dne 2. 10. 2023 zaměstnankyně žalobkyně , jméno FO, zaslala na e-mailovou adresu žalované dokument – vrácení faktury vystavené dne 29. 8. 2023. V reakci na to jednatel žalované , jméno FO, dne 3. 10. 2023 sděluje, že žalovaná byla nucena nakoupit materiál, jinak by nebyla schopna poskytnout dohodnuté plnění. Doba plnění měla být dle , jméno FO, dohodnuta, nicméně ze strany žalobkyně nebyla poskytnuta potřebná součinnost, a to ani přes opakované urgence žalované. Z uvedených důvodů by dle , jméno FO, měla žalobkyně nést negativní důsledky spojené s neprovedením díla v podobě prošlého materiálu a nemožnosti dílo s několikaletým odstupem od uzavření smlouvy provést. Žalobkyně reagovala prostřednictvím dalšího e-mailu , jméno FO, ze dne 24. 10. 2023, ve kterém sdělila, že si není vědoma žádné urgence potřebné součinnosti ze strany žalované. Dále sdělila, že nebyla seznámena s tím, že materiál má trvanlivost pouze několik měsíců. V době covidu měla být objednána instalace PUR pěnou. Na základě objednávky měla žalobkyně obdržet zálohovou fakturu, kterou uhradila, dílo pak mělo být provedeno dle jí navrhovaného termínu, nicméně se čekalo na kolaudaci výrobní haly, kde měla být montáž pěny provedena. Na základě objednávky tak dle žalobkyně nebyl stanoven přesný termín realizace. Žalobkyně závěrem e-mailu požádala žalovanou o realizaci objednaného díla.

26. Z faktury č. , IBAN, vystavené dne 30. 11. 2023 bylo zjištěno, že společnost HONTER vyúčtovala žalované náklady na přepravu a likvidaci nebezpečného odpadu dle cenové nabídky 23OD001 ve výši 39 615,40 Kč. Faktura byla splatná k datu 14. 12. 2023.

27. Z předžalobní výzvy z 27. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce sdělila žalované, že s ohledem na velmi nejasné okolnosti celé záležitosti vztahující se k zálohové faktuře z 29. 3. 2021 má za to, že mezi ní a žalovanou nedošlo k platnému sjednání smlouvy, nicméně z opatrnosti, pokud by bylo prokázáno, že došlo ke sjednání smlouvy (o dílo), od této smlouvy odstupuje, neboť přesto, že byla uhrazena zmíněná zálohová faktura, k předmětné instalaci dosud nedošlo, respektive nedošlo k ní ani poté, co byla žalovaná k provedení instalace na podzim roku 2023 žalobkyní vyzvána. Žalobkyně současně vyzvala žalovanou k vrácení zaplacené zálohy ve výši 278 000 Kč a upozornila žalovanou, že pokud tato částka nebude uhrazena do 3. 4. 2024, bude přistoupeno k jejímu soudnímu vymáhání. Z doručenky datové zprávy obsahující zmíněnou předžalobní výzvu bylo zjištěno, že tato výzva byla doručena žalované dne 28. 3. 2024.

28. Jednotlivé v řízení provedené důkazy soud v souladu s § 132 o. s. ř. hodnotil dle své úvahu jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přičemž zároveň přihlížel k tomu, co v průběhu řízení uvedly obě účastnice. Základní spornou skutkovou otázkou mezi účastnicemi bylo to, za jakých okolností probíhala jednání o konkrétních parametrech zakázky na izolaci části střechy skladovací haly ve , adresa, , kdo tato jednání vedl a zda tato jednání dospěla k nějakému konkrétnímu závěru. Žalobkyně v žalobě původně tvrdila, že k dojednání žádných bližších podmínek zakázky, a tím pádem ani k uzavření jakékoliv smlouvy, nedošlo. V průběhu řízení pak tato svá tvrzení opakovaně měnila a upravovala. Nejprve v tom smyslu, že žádná zakázka pro žalovanou nebyla ze strany jejích statutárních orgánů iniciována, natož odsouhlasena. Teprve z účastnického výslechu jednatelů žalobkyně pak vyplynulo, že oba dva, tedy jak , jméno FO, , tak , jméno FO, , o předmětné zakázce věděli, ba co víc, že není pravdou, že by ji sami neiniciovali. , jméno FO, vypověděl, že zakázka měla být ze strany žalobkyně v podstatě zprostředkována pro společnost EKOFILTR na žádost , jméno FO, švagra, který v inkriminované době zmíněnou společnost vlastnil. I , jméno FO, potvrdil, že to byl on sám, kdo kontaktoval , jméno FO, a s ohledem na dřívější dobré zkušenosti s jeho společností , jméno FO, jej požádal, zda by mohl zakázku na izolaci střechy předmětné haly provést. Oba jednatelé žalobkyně současně potvrdili, že s realizací zakázky souhlasili, a prostřednictvím jejich výpovědí se vysvětlila i původně značně nejasná role bývalého zaměstnance žalobkyně , jméno FO, v celé věci, když , jméno FO, výslovně uvedl, že , jméno FO, byl za žalobkyni pověřen vyřízením předmětné zakázky. Z hlediska skutkového stavu věci se tak nakonec jako klíčová ukázala být role společnosti , jméno FO, v celé záležitosti. Konkrétně bylo třeba vyřešit to, zda celou zakázku měla výlučně realizovat právě tato společnost, nebo v celé věci vystupovala jen jako prostředník, který zprostředkoval pro žalobkyni služby žalované.29. , jméno FO, v rámci své výpovědi uvedl, že celou dobu počítal s tím, že izolaci střechy bude provádět společnost , jméno FO, , a že mu pan , jméno FO, nikdy nesdělil nic o tom, že by se do realizace zakázky měl přímo zapojit ještě nějaký další subjekt. Tato výpověď je však v rozporu se svědeckou výpovědí , jméno FO, , který uvedl, že prakticky ihned poté, kdy jej , jméno FO, informoval o rozměrech předmětné haly, věděl, že jeho společnost nebude schopna sama podobně velkou zakázku realizovat. Žalobkyně předložila k důkazu listinu, která má z jejího pohledu prokazovat, že cenovou nabídku ohledně předmětné zakázky jako první vypracoval pro žalobkyni sám , jméno FO, . Pokud by soud pominul fakt, že z textu listiny nevyplývá, kdy měla být předmětná SMS zpráva odeslána ani kdo je jejím autorem a adresátem, a vycházel z tvrzení žalobkyně, podle nějž tuto zprávu odeslal , jméno FO, a navazovala na ni e-mailová komunikace obou jmenovaných z 26. 1. 2021 a 27. 1. 2021, kterou žalobkyně rovněž soudu doložila, musel by přesto dospět k závěru, že text SMS zprávy ani e-mailová komunikace nijak nezpochybňují skutkovou verzi žalované. Ať už byl totiž účel zmíněné SMS a e-mailové komunikace mezi jednateli žalobkyně a společnosti , jméno FO, jakýkoliv, pro soud je podstatné, že z jejího obsahu lze mít za potvrzené jak to, že , jméno FO, projevil za žalobkyni zájem o realizaci předmětné zakázky, tak i fakt, že jejím vyřízením zjevně pověřil , jméno FO, . Ten následně zaslal dne 5. 2. 2021 na e-mail společnosti , jméno FO, další podklady a požádal o zpracování cenové nabídky. Není zřejmé, proč by tak činil, pokud cenovou nabídku na realizaci předmětné zakázky měla obsahovat již shora uvedená SMS zpráva, jak tvrdí žalobkyně. Navíc někdy na počátku února (pravděpodobně 8. 2. 2021, jak vyplývá z data pořízení fotografií předložených žalovanou, které jsou založeny na č.l. 54 až 56 spisu) proběhla v předmětné hale schůzka, jíž se zúčastnili vedle , jméno FO, ještě , jméno FO, a jednatel žalované , jméno FO, . Detaily schůzky v rámci svých výpovědí popsali , jméno FO, i , jméno FO, prakticky totožně, přičemž z jejich výpovědí vyplývá, že technické detaily zakázky pro žalobkyni spolu řešili výhradně pánové , jméno FO, a , jméno FO, . Svědek , jméno FO, současně výslovně uvedl, že účastí na schůzce jeho role v celé záležitosti skončila. Je pravdou, že následná e-mailová komunikace mezi , jméno FO, a , jméno FO, probíhala po určitou dobu zprostředkovaně přes e-mailovou adresu , jméno FO, společnosti , jméno FO, . E-mailové zprávy od žalované jsou však v zápatí podepsány jednatelem žalované, navíc v cenové nabídce č. , hodnota, , na základě níž následně žalobkyně zjevně uhradila předmětnou zálohovou fakturu, je jako dodavatel výslovně uvedena žalovaná. Zmíněná zálohová faktura byla , jméno FO, zaslána dne 30. 3. 2021 již napřímo, tedy nikoliv přes e-mail společnosti , jméno FO, , přičemž byla vystavena opět žalovanou, a nikoliv společností , jméno FO, , jak by se zcela jistě nabízelo, pokud by tato společnost realizaci zakázky zaštiťovala.30. , jméno FO, vysvětloval, že proplacení zálohové faktury žalované odsouhlasil omylem v domnění, že platba má být uhrazena společnosti , jméno FO, . Soud je s ohledem na okolnosti popsané v předchozím odstavci přesvědčen o tom, že se o žádný omyl nejednalo. Z jeho pohledu pro pana , jméno FO, v danou chvíli nebylo podstatné, zda bude zakázku provádět společnost , jméno FO, nebo jiný jí zprostředkovaný subjekt. Potřeboval především zajistit, aby bylo provedeno zaizolování střechy předmětné haly, neboť tento závazek na sebe žalobkyně převzala ve vztahu ke společnosti EKOFILTR, ačkoliv jeho splnění zjevně nemohla být schopna zabezpečit sama, když stavební práce neprovádí. Soud nemá důvod nevěřit výpovědi svědka , jméno FO, , podle níž neměla společnost , jméno FO, na realizaci předmětné zakázky dostatečné kapacity a svědek byl tudíž nucen zakázku postoupit jiné společnosti, která se zabývá aplikací výrobků společnosti HONTER – žalované. Pominout nelze ani následný vývoj celé věci. Předně jde o to, že ještě v průběhu května 2021 si , jméno FO, vyměnil několik e-mailových zpráv s jednatelem žalované, v nichž řešili požadavek žalobkyně na dodání atestu na odkapávání. Následně byl , jméno FO, ze strany , jméno FO, ve dnech 1. 7. 2021 a 15. 7. 2021 opakovaně dotazován na to, zda vůbec a případně kdy má žalovaná přistoupit k realizaci předmětné zakázky. Veškerá zmíněná komunikace přitom již mezi oběma stranami probíhala napřímo, tedy nikoliv přes e-mailovou adresu společnosti , jméno FO, , jako tomu bylo zpočátku. Když se pak v roce 2023 celá záležitost znovu otevřela v souvislosti s fakturovanou náhradou škody za prošlý materiál ze strany žalované, žalobkyně netvrdila, že by dřívější jednání o realizaci zakázky z jejího pohledu probíhaly nikoliv se žalovanou, nýbrž se společností , jméno FO, . Prostřednictvím e-mailu , jméno FO, z 24. 10. 2023 naopak výslovně požádala žalovanou o provedení díla. Již jen sama tato skutečnost podle názoru soudu jednoznačně vyvrací argumentaci žalobkyně, podle níž tato nikdy neměla v úmyslu vstoupit do smluvního vztahu se žalovanou. A to ještě soud ponechává stranou otázku toho, zda v roce 2023 jednatel žalobkyně , jméno FO, skutečně žádal žalovanou o aktualizaci cenové nabídky, jak vypověděl , jméno FO, a jak by vyplývalo z žalovanou předloženého e-mailu z 26. 5. 2023.

31. Provedeným dokazováním sice nebylo jednoznačně objasněno, z jakého důvodu byla realizace zakázky, která byla zjevně původně plánována na první polovinu roku 2021, odložena, soud je však s ohledem na obsah výpovědi , jméno FO, přesvědčen o tom, že k jejímu dokončení nakonec nikdy nedošlo nikoliv proto, že by zde nikdy neexistovala vůle žalobkyně uzavřít příslušnou smlouvu právě se žalovanou, nýbrž z důvodu změny vlastnické struktury společnosti EKOFILTR, po níž tato společnost o dokončení zakázky ztratila zájem. V situaci, kdy žalobkyně obdržela cenovou nabídku vytvořenou žalovanou, tuto odsouhlasila, následně proplatila zálohovou fakturu vystavenou opět žalovanou, její příslušný zaměstnanec pověřený vyřízením zakázky byl opakovaně urgován ze strany jednatele žalované o poskytnutí součinnosti k provedení díla, přičemž žalobkyně nakonec žalovanou (byť s časovým odstupem) výslovně vyzvala k realizaci zakázky, a nadto ještě posléze odstoupila od smlouvy, o které tvrdí, že vlastně nikdy nebyla uzavřena, stěží lze dospět k závěru, že žalobkyně nikdy nestála o jakékoliv plnění ze strany žalované.

32. Veden shora nastíněnými úvahami, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:Někdy na počátku roku 2021 s ohledem na předchozí dobré vzájemné vztahy oslovil jednatel žalobkyně , jméno FO, jednatele společnosti , jméno FO, , jméno FO, s tím, že žalobkyně potřebuje provést zaizolování části střechy skladovací haly ve , adresa, . Vlastníkem této haly byla společnost EKOFILTR, kterou v té době vlastnil švagr druhého z jednatelů žalobkyně , jméno FO, . Právě na základě dohody , jméno FO, s jeho švagrem se žalobkyně zavázala zajistit pro společnost EKOFILTR výstavbu předmětné haly. Vzhledem k tomu, že sama stavební práce neprovádí, poptala žalobkyně za tímto účelem služby dvou stavebních firem, které halu postavily. Následně však bylo zjištěno, že v části střechy haly dochází ke kondenzaci vody a jejímu skapávání do skladovacích prostor. Právě tuto problematickou část střechy požadovala žalobkyně zaizolovat izolační pěnou. Společnost , jméno FO, však na zakázku takového rozsahu neměla dostatečné kapacity, proto , jméno FO, zprostředkoval pro žalobkyni služby žalované, která byla, stejně jako společnost , jméno FO, , aplikátorem výrobků společnosti HONTER, mimo jiné tedy i izolační pěny, jež měla být k zaizolování střechy použita. O tom, že zakázku na zaizolování střechy pro společnost EKOFILTR zajistí žalobkyně, oba její jednatelé věděli a souhlasili s tím. , jméno FO, pověřil vyřízením zakázky tehdejšího zaměstnance žalobkyně , jméno FO, , který pracoval na pozici technického manažera. Ten se následně zúčastnil schůzky v předmětné hale, kde se sešel ještě s , jméno FO, a jednatelem žalované , jméno FO, . Na této schůzce s , jméno FO, řešili konkrétní technické záležitosti týkající se zakázky. , jméno FO, v celé záležitosti zprostředkováním této schůzky de facto skončila. , jméno FO, a , jméno FO, následně od počátku února 2021 probíhala e-mailová komunikace, kterou zpočátku zprostředkovávala přes svou e-mailovou schránku společnost , jméno FO, , počínaje e-mailem z 30. 3. 2021 již tato komunikace mezi oběma účastnicemi byla vedena napřímo. V rámci této komunikace žalovaná zaslala žalobkyni dne 10. 2. 2021 cenovou nabídku č. , hodnota, na částku 499 002 Kč. V této cenové nabídce byla jako dodavatel zakázky uvedena žalovaná, předmětem nabídky pak byla instalace pěnové izolace zahrnující cenu za instalaci EXY 34 HFO ve výši 386 310 Kč, cenu za přípravné práce instalace ochranných fólií ve výši 15 000 Kč a náklady na dopravu ve výši 11 088 Kč. Dle cenové nabídky měla být při podpisu objednávky vystavena zálohová faktura na 70 % z celkové ceny, která byla splatná do 14 dnů. Doplatek ceny ve výši 30 % pak měl být uhrazen v den dokončení zakázky. Žalobkyně prostřednictvím , jméno FO, tuto cenovou nabídku odsouhlasila e-mailem z 3. 3. 2021, ovšem s výjimkou instalace ochranných fólií, kterou si chtěl investor zajistit po své linii. Žalovaná následně dne 29. 3. 2021 vystavila žalobkyni v souvislosti s předmětnou cenovou nabídkou předfakturu č. , IBAN, na částku 278 000 Kč, která představovala zálohu na úhradu ceny za objednanou instalaci izolační pěny. Tato faktura byla odeslána na e-mail , jméno FO, dne 30. 3. 2021. Žalobkyně předmětnou zálohovou platbu uhradila na účet žalované dne 6. 4. 2021. Samotný termín realizace zakázky se posouval, a to nejprve z důvodu nevyhovujících klimatických podmínek, posléze v důsledku problémů při kolaudaci haly. Žalovaná v mezidobí zakoupila u společnosti HONTER materiál potřebný k realizaci domluvené zakázky, za který dne 19. 4. 2021 uhradila částku 287 375 Kč. Tento materiál zůstal uskladněn v sídle žalované. V průběhu května 2021 si , jméno FO, s , jméno FO, vyměnili dvě e-mailové zprávy, které se týkaly žalobkyní požadovaného atestu na odkapávání. Poté se , jméno FO, dvěma e-maily z 1. 7. 2021 a 15. 7. 2021 dotazoval , jméno FO, na to, zda se bude izolovat nebo nikoliv. Dne 26. 5. 2023 byla na e-mail , jméno FO, jednatelem žalované odeslána aktualizovaná cenová nabídka na izolaci střechy předmětné haly. Následně se řešilo, zda by bylo možné materiál zakoupený na předmětnou zakázku ještě využít, z vyjádření společnosti HONTER z 25. 7. 2023 však vyplynulo, že to možné není, neboť je již po expiraci a jakékoliv jeho další zpracování nebo použití je vyloučené, naopak vyvstala potřeba materiál ekologicky zlikvidovat. To se také nakonec stalo, přičemž žalované byla ze strany společnosti HONTER v souvislosti s tím vystavena dne 30. 11. 2023 faktura na částku 39 615,40 Kč. Již dříve žalovaná fakturou vystavenou dne 29. 8. 2023 vyúčtovala žalobkyni částku 278 000 Kč jako náhradu škody za prošlý materiál zakoupený v souvislosti se shora uvedenou předfakturou č. , IBAN, . Tato faktura byla zaměstnankyní žalobkyně , jméno FO, dne 2. 10. 2023 žalované vrácena, na což jednatel žalované , jméno FO, následující den reagoval sdělením, že žalovaná byla nucena nakoupit materiál, jinak by nebyla schopna poskytnout dohodnuté plnění. , jméno FO, rovněž vůči žalobkyni argumentoval tím, že termín realizace zakázky byl oběma stranami dohodnut, nicméně žalobkyně neposkytla potřebnou součinnost ani přes opakované urgence ze strany žalované. Ta by proto neměla nést negativní důsledky související s neprovedením díla v podobě expirovaného materiálu a nemožnosti dílo dodatečně provést. Žalobkyně reagovala e-mailem , jméno FO, z 24. 10. 2023, v němž uvedla, že si není vědomá žádné urgence potřebné součinnosti ze strany žalované. Současně žalovanou vyzvala k realizaci objednaného díla. Dne 27. 3. 2024 pak prostřednictvím předžalobní výzvy svého právního zástupce z opatrnosti odstoupila od smlouvy z důvodu neprovedení objednaného díla, byť současně argumentovala tím, že z jejího pohledu žádná smlouva mezi účastnicemi platně nevznikla, a vyzvala žalovanou k vrácení zaplaceného zálohy ve výši 278 000 Kč.

33. Podle § 430 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), platí, že pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.Podle § 431 o. z. platí, že překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.Podle § 1975 o. z. je věřitel v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.Podle § 1977 o. z. platí, že poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.Podle § 2002 odst. 1 o. z. platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.Podle § 2587 věty prvé o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.Podle § 2590 odst. 1 o. z. provede zhotovitel dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení platí, že není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.Podle § 2591 o. z. platí, že je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Žalobkyně uplatnila nárok na vrácení zaplacené zálohové platby ve výši 278 000 Kč z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení. Takový nárok by jí ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. vznikl v případě, kdy by předmětné plnění poskytla žalované bez jakéhokoliv existujícího právního důvodu, případně i tehdy, pokud by plnila na základě právního důvodu, který později odpadl. V poměrech řešené věci by to znamenalo buď to, že žalované předmětnou částku zaplatila, aniž by byla mezi účastnicemi platně uzavřena jakákoliv smlouva, nebo sice plnění poskytla na základě existující smlouvy, ale od této smlouvy následně platně odstoupila. Oběma těmito alternativami žalobkyně v průběhu řízení argumentovala a pro soud bylo tedy z hlediska právního posouzení věci zásadní, zda je tato argumentace důvodná.

35. Pokud jde o otázku, zda došlo k platnému uzavření jakékoliv smlouvy, která by byla podkladem pro úhradu předmětné zálohy, bylo nutné nejprve posoudit, o jaký smluvní typ by se mělo jednat. I oba jednatelé žalobkyně nakonec potvrdili, že žalobkyně projevila zájem o zakázku spočívající v zaizolování střechy skladovací haly společnosti EKOFILTR. Takto vymezenou činnost lze nepochybně považovat za úpravu věci, a tedy dílo ve smyslu § 2587 věty prvé o. z. Pokud tedy byla mezi stranami uzavřena nějaká smlouva, pak se jednalo o smlouvu o dílo, jejíž podstatné náležitosti jsou vymezeny v § 2586 odst. 1 o. z. Patří mezi ně vymezení předmětu díla, závazek zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí, závazek objednatele dílo převzít a zaplatit za něj cenu díla a konečně též dohoda ohledně ceny díla. Podle § 2586 odst. 2 o. z. přitom platí, že musí být dohodnut alespoň způsob určení ceny díla, případně musí být cena díla určena alespoň odhadem, popřípadě musí strany vyjádřit vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla (potom platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek).

36. Soud má za to, že všechny shora popsané podstatné náležitosti smlouvy o dílo mezi oběma účastnicemi byly sjednány. Vychází přitom zejména z výpovědí obou jednatelů žalobkyně, z nichž vyplynulo, že žalobkyně projevila zájem o zaizolování části střechy skladovací haly ve , adresa, tzv. tvrdou pěnou (vymezení předmětu díla), a dále z doložené e-mailové komunikace mezi , jméno FO, a , jméno FO, , v jejímž rámci žalovaná vytvořila pro žalobkyni cenovou nabídku a žalobkyně ji prostřednictvím , jméno FO, následně akceptovala. V cenové nabídce byl vyjádřen závazek žalované jakožto potenciálního zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí v případě, kdy žalobkyně tuto nabídku akceptuje. Tento závazek lze dovozovat i z následného jednání žalované, která nejprve zakoupila materiál potřebný k realizaci díla, následně dodala žalobkyni požadovaný atest na odkapávání (pro rozhodnutí ve věci není podstatné, zda v požadované kvalitě) a konečně se též prostřednictvím jejího jednatele , jméno FO, opakovaně dotazovala pověřeného zaměstnance žalobkyně , jméno FO, , zda má přistoupit k realizaci díla, popřípadě kdy. Naopak ze skutečnosti, že žalobkyně prostřednictvím , jméno FO, akceptovala (s výjimkou nabízené instalace ochranné fólie) cenovou nabídku žalované, je možné vyvodit, že se současně zavázala dílo převzít a zaplatit za něj sjednanou cenu. To ostatně potvrzuje i následně provedená zálohová platba a také výzva žalobkyně z 24. 10. 2023, aby žalovaná přistoupila k realizaci díla. Cena díla byla ujednána prostřednictvím cenové nabídky č. , hodnota, . V ní byla uvedena nabídková cena v celkové výši 499 002 Kč s DPH (412 398 Kč bez DPH). Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepožadovala instalaci ochranné fólie za částku 18 150 Kč s DPH (15 000 Kč bez DPH), činila celková dojednaná cena díla 480 852 Kč s DPH (397 398 Kč bez DPH). To potvrzuje i následně uhrazená záloha ve výši 278 000 Kč, která de facto odpovídá v cenové nabídce ujednané záloze ve výši 70 % ze shora uvedené ceny díla bez DPH, tj. z částky 397 398 Kč. Z pohledu soudu tak mezi stranami došlo i k dostatečně určitému ujednání o ceně díla ve smyslu § 2586 odst. 2 o. z.

37. Soud samozřejmě nepominul námitky žalobkyně, podle nichž její jednatelé neprojevili vůli uzavřít smlouvu o dílo právě se žalovanou, neboť měli za to, že izolaci střechy bude provádět společnost , jméno FO, a že tedy žalobkyně vstoupí do smluvního vztahu s ní. , jméno FO, pak dle žalobkyně neměl dostatečné oprávnění k tomu, aby případně smlouvu o dílo za žalobkyni se žalovanou uzavřel on, neboť se jednalo o pouhého technického manažera, v jehož pracovní náplni rozhodně uzavírání podobných smluv nebylo. Žalobkyně navíc poukazovala na způsob jednání statutárních orgánů při zastupování žalobkyně zapsaný v obchodním rejstříku, podle něhož musí jakékoliv právní jednání, jehož hodnota přesahuje 100 000 Kč, činit oba jednatelé žalobkyně společně. Již jen tato skutečnost z jejího pohledu vylučuje možnost, že by předmětnou smlouvu za žalobkyni uzavřel , jméno FO, .

38. Soud zmíněné námitky nepovažuje za oprávněné, a to z následujících důvodů. V prvé řadě, jak již naznačil v pasáži odůvodnění věnované hodnocení důkazů, je přesvědčen o tom, že , jméno FO, buď přímo věděl, že zakázku nebude realizovat společnost , jméno FO, , nýbrž žalovaná, nebo pro případ, že by o tomto přímo informován nebyl, byl s takovou alternativou srozuměn a ponechal rozhodnutí o výběru konkrétního zhotovitele díla na , jméno FO, , jehož prokazatelně pověřil vyřízením zakázky. Pokud by shora popsaná argumentace žalobkyně měla reálný základ, znamenalo by to, že , jméno FO, odsouhlasil cenovou nabídku vystavenou žalovanou zcela bez vědomí jednatelů žalobkyně, že , jméno FO, následně pouze omylem odsouhlasil proplacení zálohové platby vázané na tuto cenovou nabídku na účet žalované, poté , jméno FO, , opět bez vědomí , jméno FO, , s nímž měl přitom i dle slov samotného , jméno FO, na pravidelných schůzkách probírat detaily celé zakázky, komunikoval s jednatelem žalované ohledně atestu na odkapávání spojeného s předmětnou zakázkou, přičemž nakonec žalobkyně (v době, kdy již o všech podrobnostech , jméno FO, věděl nade vší pochybnost) výslovně požádala žalovanou o provedení díla i v situaci, kdy se sama dle svých slov necítila být ve vztahu k žalované čímkoliv vázána a z jejího pohledu se žalovanou neuzavřela žádnou smlouvu a ani si přímo od ní realizaci jakékoliv zakázky neobjednala. Takovýto výklad událostí se jeví jako zcela absurdní. Soud je na základě provedených důkazů přesvědčen o tom, že , jméno FO, akceptoval cenovou nabídku žalované s vědomím a souhlasem jednatelů žalobkyně, a že s tímto souhlasem došlo i k pozdějšímu proplacení zálohové faktury. Z obsahu spisu nevyplývá jediná indicie, která by měla vést soud k závěru, že se jednalo o svévolné a nikým neschválené jednání pana , jméno FO, , soud navíc nenašel logický důvod, proč by měl o realizaci předmětného díla , jméno FO, jednat se subjektem, kterého by jako zhotovitele díla jednatelé žalobkyně neakceptovali.

39. I pokud by však jednatelé žalobkyně skutečně výslovně neudělili souhlas s uzavřením smlouvy o dílo se žalovanou, na věci by to podle názoru soudu nic neměnilo. Jednání , jméno FO, jakožto zaměstnance pověřeného vyřízením celé zakázky, jejímž předmětem bylo zaizolování střechy haly v , adresa, , by i v takovém případě žalobkyni zavazovalo, a to s ohledem na § 430 odst. 1 o. z., respektive § 431 o. z. Dle těchto ustanovení totiž platí, že pokud podnikatel při provozu obchodního závodu někoho pověří určitou činností, zastupuje taková osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Jestliže přitom taková osoba své zástupčí oprávnění překročí, i tehdy podnikatele její jednání zavazuje, ledaže by třetí osoba věděla o tom, že jednající překračuje své oprávnění, nebo by o tom vzhledem k okolnostem vědět musela. V této souvislosti lze odkázat na ustálenou judikaturu, podle níž je zástupčí oprávnění pověřené osoby podle § 430 o. z. založeno na obvyklosti právních jednání, k nimž při činnosti, k níž byla osoba pověřena, dochází. Pověřená osoba je oprávněna činit jako zákonný zástupce podnikatele jen obvyklá právní jednání, zatímco jiná právní jednání (přesahující obvyklosti) může činit jen na základě plné moci. Obvyklost je přitom třeba posuzovat ve vztahu k činnosti, kterou byla určitá osoba při provozu závodu pověřena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. , spisová značka, ), a to objektivně, nezávisle na jejím případném vymezení ve vnitropodnikových normách (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2223/2009). Naznačeným způsobem Nejvyšší soud mimo jiné dospěl k závěru, že stavbyvedoucí je v rámci své činnosti oprávněn k uzavření smluv potřebných k realizaci díla (usnesení ze dne 23. 11. 2004, sp. zn. 32 Odo 274/2004) nebo že obchodní manažer je oprávněn za podnikatele uzavřít rámcovou kupní smlouvu na nákup zboží (usnesení ze dne 12. 8. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1517/2010). Žalobkyně sice nyní tvrdí, že , jméno FO, jakožto technický manažer nebyl oprávněn uzavírat za žalobkyni jakékoliv smlouvy, rozhodující však je, jak , jméno FO, v rámci komunikace se žalovanou vystupoval navenek a zda případně bylo z jeho jednání či z nějakých jiných skutečností možné dovodit jakoukoliv indicii vedoucí k závěru, že není oprávněn za žalobkyni akceptovat cenovou nabídku žalované a tím de facto uzavřít smlouvu o dílo.

40. To, že , jméno FO, pověřil vyřízením celé zakázky na zaizolování střechy předmětné haly, v rámci své účastnické výpovědi potvrdil sám , jméno FO, . Fakt, že si , jméno FO, v rámci svého pověření nepočínal nikterak svévolně, lze dovozovat již jen z toho, že to nebyl on sám, nýbrž právě , jméno FO, , kdo osobně odsouhlasil účetnímu oddělení žalobkyně proplacení zálohové faktury. Z výslechu jednatele žalované pak vyplynulo, že na úvodní schůzce v předmětné hale se mu , jméno FO, představil jako někdo, kdo jedná za žalobkyni. Pokud je nějaký zaměstnanec pověřen svým zaměstnavatelem vyřízením určité záležitosti, pak osoba, která s takovým zaměstnancem jedná, logicky očekává, že je způsobilý učinit za svého zaměstnavatele veškeré nezbytné kroky potřebné k vyřízení předmětné záležitosti. To platí tím spíše, jestliže takový zaměstnanec působí na pozici technického manažera, která již jen svým označením evokuje, že ten, kdo takovou pozici vykonává, disponuje i určitými rozhodovacími pravomocemi. V daném případě bylo z pohledu soudu klíčové, jak se pozice , jméno FO, a jeho s tím spojená zástupčí oprávnění jevila navenek. Přitom není rozhodující, jak byl v inkriminované době vymezen rozsah zástupčího oprávnění jednatelů žalobkyně v obchodním rejstříku. , jméno FO, totiž podle názoru soudu v situaci, kdy , jméno FO, v e-mailu z 3. 3. 2021 fakticky akceptoval nabídku žalované k uzavření smlouvy o dílo, když , jméno FO, sdělil, že „investor odsouhlasil jeho cenovou nabídku“ a že „objednává provedení izolace dle cenové nabídky č. , hodnota, bez instalace ochranných fólií“, stěží mohl z čehokoliv dovozovat, že , jméno FO, nemá k akceptaci cenové nabídky zajištěný souhlas svých nadřízených, tj. jednatelů žalobkyně. Představa, že by jakákoliv osoba, která hodlá vstoupit do smluvního vztahu s obchodní korporací v podobné záležitosti, jako je ta, která je řešena v tomto řízení, měla vždy nejprve provést lustraci svého obchodního partnera v obchodním rejstříku, zjistit, jaký je zapsaný způsob jednání jeho statutárních orgánů, a následně požadovat předložení důkazů o tom, že byl dodržen stanovený postup pro schválení daného právního jednání těmito statutárními orgány, je zcela iluzorní a v běžném obchodním styku ji u podobné zakázky nepochybně není možné vyžadovat. Aby bylo možné dospět k závěru, že , jméno FO, v řešené věci překročil své zástupčí oprávnění dané ustanovením § 430 odst. 1 o. z., musely by existovat konkrétní okolnosti, z nichž by jednatel žalované mohl usuzovat na to, že , jméno FO, nemá oprávnění s ním v celé věci jednat a za žalobkyni uzavřít příslušnou smlouvu. Takové okolnosti přitom z provedeného dokazování rozhodně nevyplynuly, přičemž je třeba zmínit, že způsob jednání statutárních orgánů při zastupování žalobkyně zapsaný v obchodním rejstříku nelze za takovou okolnost ze shora popsaných důvodů považovat. Uvedené platí tím spíše, že poprvé žalobkyně zpochybnila zástupčí oprávnění , jméno FO, teprve v průběhu tohoto řízení, a to ještě nikoliv v podané žalobě, nýbrž až v reakci na procesní obranu žalované.

41. Z popsaných důvodů soud uzavřel, že k uzavření smlouvy o dílo mezi oběma účastnicemi došlo. V době, kdy žalobkyně uhradila žalované předmětnou zálohovou platbu ve výši 278 000 Kč, tak právní důvod k úhradě této částky existoval, neboť povinnost uhradit zálohu na zaplacení sjednané ceny díla byla uvedena v cenové nabídce žalované, kterou žalobkyně akceptovala. Žaloba by však i přes tento dílčí závěr mohla být úspěšná, pokud by žalobkyně prokázala, že závazky obou stran z předmětné smlouvy o dílo následně zanikly v důsledku platného odstoupení žalobkyně od této smlouvy. V takovém případě by si totiž ve smyslu § 2993 o. z. obě strany byly povinny vrátit již poskytnutá plnění. Ani v tomto ohledu však žalobkyně v řízení neuspěla.

42. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, pokud si to strany ujednají, nebo v případech stanovených zákonem. Ani jedna z účastnic netvrdila, natož aby v řízení prokázala, že mezi nimi existovalo jakékoliv ujednání, na jehož základě by bylo možné od uzavřené smlouvy o dílo při splnění vymezených podmínek odstoupit. Obě strany tedy od smlouvy mohly odstoupit pouze v případech vymezených zákonem. Žalobkyně tvrdila, že od smlouvy odstoupila prostřednictvím předžalobní výzvy z 27. 3. 2024, a to z důvodu, že žalovaná přes zaplacenou zálohu na úhradu ceny díla nepřistoupila k jeho realizaci, a to ani poté, co ji k tomu žalobkyně e-mailem z 24. 10. 2023 výslovně vyzvala.

43. Obecně platí, že není-li doba plnění ujednána, má zhotovitel povinnost provést dílo v době přiměřené jeho povaze (§ 2590 odst. 2 věta prvá o. z.). Zákon přitom stanoví vyvratitelnou domněnku, že čas plnění je ujednán ve prospěch zhotovitele (§ 2590 odst. 2 věta druhá o. z.), což znamená, že zhotovitel může dílo provést ještě před stanovenou dobou, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. V daném případě nebylo jednoznačně prokázáno, zda existovala nějaká konkrétní dohoda účastnic na tom, kdy by měla žalovaná přistoupit k realizaci díla. Je evidentní, že ačkoliv k akceptaci cenové nabídky žalované (a tím k uzavření smlouvy o dílo) došlo 3. 3. 2021, samotná realizace díla byla opakovaně odkládána, a to nejprve z důvodu nevyhovujících klimatických podmínek (příliš nízké venkovní teploty), následně pak z důvodu problémů s kolaudací předmětné haly. Zároveň je nasnadě, že k tomu, aby mohla žalovaná přistoupit k realizaci díla, tedy k instalaci izolační pěny na střechu haly v , adresa, , bylo zapotřebí poskytnutí součinnosti ze strany žalobkyně, a to přinejmenším ve smyslu sdělení, že stavba haly je již v takové fázi (ať už po stránce stavebně – technické, administrativní nebo právní), že žalovaná může přistoupit k zaizolování střechy, nebo ve smyslu umožnění přístupu pracovníků žalované na danou stavbu. Ani z tvrzení poskytnutých žalobkyní nelze dovodit, že by takovou součinnost žalované poskytla, tím spíše pak nic takového nebylo v řízení prokázáno. Přitom žalovaná o tuto součinnost v červenci 2021 prostřednictvím svého jednatele opakovaně žádala, ze strany pověřeného zaměstnance žalobkyně , jméno FO, však na tyto žádosti nebylo nijak reagováno. Byla to tedy žalobkyně, kdo se jako první ocitl v prodlení s plněním svých smluvních povinností, a nikoliv žalovaná, jak se nyní snaží žalobkyně argumentovat. V takové situaci měla z pohledu soudu žalovaná podle § 2591 o. z. právo nejprve určit žalobkyni přiměřenou lhůtu k poskytnutí součinnosti, a v případě marného uplynutí této lhůty po upozornění žalobkyně na tuto alternativu od smlouvy odstoupit. Nic takového ovšem neučinila.

44. Žalobkyně se pak sama začala aktivně domáhat realizace díla teprve v e-mailové zprávě z 24. 10. 2023. Ta sice na jednu stranu obsahuje zmínku o tom, že se dílo mělo provádět dle žalobkyní navrženého termínu, zároveň se z ní však podává, že přesný termín realizace díla stanoven nebyl. Žalobkyně v této smlouvě výslovně vyzvala žalovanou k provedení díla. Soud ponechává stranou otázku toho, že materiál, který byl původně pro danou zakázku žalovanou zakoupen, byl v této době již expirován, a pokud by tedy měla žalovaná přistoupit k realizaci díla, musel by být zakoupen materiál nový. Navíc by v takovém případě bylo třeba vyřešit, kdo by měl nést náklady s tím spojené. Rozhodující však je, že žalobkyně následně předžalobní výzvou z 27. 3. 2024 odstoupila od smlouvy o dílo s poukazem na to, že žalovaná doposud nepřistoupila k provedení díla. Prodlení žalované se zhotovením díla by sice bylo možné považovat za podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z. (případně podle § 1977 o. z.), a tedy i za zákonný důvod k odstoupení od smlouvy, aby však takové odstoupení mělo právní účinky, bylo ve smyslu obou shora citovaných ustanovení zapotřebí, aby jej žalobkyně žalované oznámila bez zbytečného odkladu poté, kdy se o prodlení žalované dozvěděla. Žalobkyně tak ovšem učinila s časovým odstupem více než pěti měsíců od její výzvy k realizaci díla, což rozhodně nelze označit za bezodkladné odstoupení od smlouvy. Právě s ohledem na zmiňovaný časový odstup tedy odstoupení od smlouvy učiněné žalobkyní nemůže podle názoru soudu být účinné, neboť k němu žalobkyně přistoupila příliš pozdě.

45. Ze shora uvedeného vyplývá, že ani jedna ze stran od uzavřené smlouvy o dílo platně neodstoupila, a ačkoliv se tento závěr může zdát s přihlédnutím ke všem aspektům projednávané věci jako absurdní, z pohledu soudu práva a povinnosti obou účastníků ze smlouvy o dílo i nadále trvají. To má mimo jiné ten důsledek, že žalobkyně se teoreticky i nadále může po žalované domáhat provedení díla, současně však i nadále existuje právní důvod, na základě kterého od ní žalovaná zinkasovala zálohovou platbu ve výši 278 000 Kč, která je předmětem tohoto řízení. Na tuto platbu tedy v současné době nelze pohlížet jako na bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a žalovanou tudíž nestíhá povinnost tuto platbu vrátit žalobkyni. Proto soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.

46. Pouze na okraj by soud ještě rád uvedl, že víceméně stranou svého zájmu ponechal otázky spojené s materiálem pořízeným žalovanou za prostředky získané z předmětné zálohové platby, který následně nebylo možné na realizaci díla použít z důvodu jeho expirace. Nezabýval se tedy tím, zda žalovaná porušila jakoukoliv svoji smluvní či zákonnou povinnost, když žalobkyni neinformovala o tom, že materiál má stanovenou expirační dobu, po jejímž uplynutí jej již nebude možné využít a dokonce bude nutné jej nechat ekologicky zlikvidovat. Neřešil ani to, která z účastnic by měla nést náklady na tuto ekologickou likvidaci, neboť odpovědi na zmíněné otázky nemohly jakkoliv ovlivnit rozhodnutí o nároku žalobkyně na vrácení zaplacené zálohové platby. Toto rozhodnutí však tím pádem logicky ve vztahu k naznačeným otázkám nezakládá do budoucna překážku věci pravomocně rozsouzené.

47. Žalovaná měla v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí tak vůči neúspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto jsou tvořeny předně mimosmluvní odměnou jejího právního zástupce ve výši 89 490 Kč za celkem devět úkonů právní služby učiněných zástupcem žalobkyně ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v účinném znění (dále jen „AT v účinném znění“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, odpor proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, účast zástupce žalované u jednání soudu dne 18. 9. 2024, písemné doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů z 9. 10. 2024, účast zástupce žalované na jednání dne 20. 11. 2024 (s ohledem na délku jednání přesahující dvě hodiny náleží zástupci odměna za účast u tohoto jednání v rozsahu dvou úkonů právní služby), účast zástupce žalované u jednání dne 29. 1. 2025 (zde náleží odměna pouze v rozsahu jednoho úkonu, byť žalovaná účtovala úkony dva, nicméně dle protokolu z předmětného jednání toto netrvalo déle než dvě hodiny, proto lze přiznat odměnu pouze v rozsahu jednoho úkonu) a účast zástupce žalované u jednání dne 26. 3. 2025 (zde opět je třeba přiznat odměnu v rozsahu dvou úkonů právní služby, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny), kdy každý z těchto úkonů je podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 6 AT v účinném znění honorován sazbou odměny ve výši 9 420 Kč, a dále za jeden úkon právní služby učiněný ve smyslu § 11 odst. 2 AT v účinném znění, a to za odpověď na předžalobní výzvu žalobkyně sepsanou dne 10. 4. 2024, kdy na tento úkon lze nahlížet analogicky jako na jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) AT v účinném znění, která je podle § 11 odst. 2 AT v účinném znění honorována poloviční sazbou odměny oproti shora uvedeným úkonům, tedy částkou 4 710 Kč. Jakkoliv citované ustanovení § 11 odst. 2 AT v účinném znění mezi honorované úkony nezahrnuje písemnou reakci na předžalobní výzvu, soud je toho názoru, že žalované by měla být odměna za tuto reakci přiznána. Neexistuje totiž žádný důvod, aby žalobce v případě úspěchu ve věci mohl v rámci náhrady nákladů řízení účtovat i odměnu za sepis předžalobní výzvy svým právním zástupcem, a přitom žalovaný, pokud na takovou výzvu reagoval rovněž prostřednictvím právního zástupce, musel nést náklady s tím spojené ze svého i v situaci, kdy byl v řízení úspěšný on. Celkem tedy činí výše mimosmluvní odměny zástupce žalované 89 490 Kč (9 * 9 420 Kč + 4 710 Kč).

48. Žalované v rámci náhrady nákladů řízení dále náleží v souvislosti se shora uvedenými úkony právní služby šest paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „AT ve znění do 31. 12. 2024“), tedy ve znění účinném v době, kdy byly předmětné úkony vykonány, a dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT v účinném znění, celkem tedy paušální náhrady ve výši 2 700 Kč (6 * 300 Kč + 2 * 450 Kč). Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. pak žalované náleží náhrada hotových výdajů vzniklých v souvislosti s cestami jejího zástupce k jednotlivým jednáním soudu. Výše cestovného vychází u cest k jednáním soudu konaným ve dnech 18. 9. 2024 a 20. 11. 2024 z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb., která stanovila výši sazby základní náhrady za 1 km jízdy na 5,60 Kč a průměrnou cenu motorové nafty na 38,70 Kč/1 l. Zástupce žalované absolvoval cesty k uvedeným jednáním ze sídla své kanceláře na trase Brno – Svitavy a zpět, když v obou případech ujel celkem 142 km vozem tov. zn. Audi A6 Avant s kombinovanou spotřebou nafty 7,1 l/100 km. Výše cestovného v případě obou uvedených jednání tedy činí 1 185 Kč (142 x 5,60 + 1,42 x 38,70 x 7,1). U dalších dvou jednání konaných dne 29. 1. 2025 a 26. 3. 2025 bylo již třeba při výpočtu výše cestovních nákladů vycházet ze sazby základní náhrady za použití vozidla ve výši 5,80 Kč za 1 km jízdy a průměrné ceny nafty ve výši 34,70 Kč za 1 litr tak, jak je stanoveno ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb., neboť obě jednání se konala již za účinnosti této nové vyhlášky. Výše cestovného v souvislosti s každým z těchto jednání tak činila 1 174 Kč (142 * 5,80 + 1,42 * 34,70 * 7,1). Celkem tedy cestovní náhrady za čtyři shora uvedená jednání činily 4 718 Kč. Zástupci žalované dále náleží náhrada za čas promeškaný uvedenými cestami, kdy v souvislosti s cestou ke každému jednání celkem ztratil šest půlhodin. U jednání konaných v roce 2024 činila dle § 14 odst. 3 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 náhrada za promeškaný část 100 Kč za každou zameškanou půlhodinu, u jednání konaných v roce 2025 pak podle § 14 odst. 3 AT v účinném znění 150 Kč za každou zameškanou půlhodinu. Celkem tak náhrada za promeškaný čas cestami k jednáním soudu činila 3 000 Kč (12 * 100 Kč + 12 * 150 Kč). Vzhledem k tomu, že zástupce žalované je prokazatelně plátcem DPH, náleží mu dále podle § 137 odst. 3 písm. a) AT v účinném znění náhrada za 21% DPH ze shora uvedených zvýrazněných položek (tedy z částky 99 908 Kč) ve výši 20 981 Kč.

49. Celkem soud s ohledem na shora uvedené uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 120 889 Kč, a to k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

50. V souvislosti se svědečným, které bylo vyplaceno z rozpočtových prostředků soudu svědku , jméno FO, , vznikly státu náklady řízení ve výši 1 227 Kč. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení byla neúspěšná žalobkyně, proto jí soud ve smyslu citovaného ustanovení uložil povinnost nahradit státu jím zaplacené náklady řízení ve výši 1 227 Kč, a to opět ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.