9 C 167/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 28. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 22. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru, která měla být dle žaloby uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že na základě této smlouvy byly žalovanému dne 27. 6. 2017 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve lhůtě do 27. 9. 2017. Tuto svou povinnost však nesplnil a doposud na svůj dluh z uvedené smlouvy nezaplatil ničeho. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni. Ta se vedle dlužné jistiny úvěru domáhala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 9 000 Kč za dobu ode dne následujícího dni splatnosti úvěru do zaplacení.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok ani částečně neuznal. K žalobě se vyjádřil v tom smyslu, že si není vědom toho, že by žalobkyni něčeho dlužil, i kdyby tomu tak ovšem bylo, úvěr měl být dle žaloby splacen 27. 9. 2017, je tedy zjevné, že dluh z předmětné úvěrové smlouvy je již promlčen. Žalovaný proto namítl promlčení žalobou uplatněné pohledávky.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den 13. 7. 2021. Žalobkyně i její zástupce se z tohoto jednání omluvili, přičemž souhlasili s tím, aby soud jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž podkladě právní předchůdce žalobkyně dne 27. 6. 2017 bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] vyplatil peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal tuto částku vrátit ve lhůtě do 27. 9. 2017, a to prostřednictvím tří splátek po 3 000 Kč, které byly splatné k 27. 7. 2017, 27. 8. 2017 a 27. 9. 2017. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným plynoucí z uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 1. 1. 2021, o čemž žalovaného informoval písemně dopisem ze 2. 2. 2021. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou z téhož data a poučila žalovaného, že v případě nezaplacení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle § 609 věty prvé o. z. platí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

9. Podle § 610 odst. 1 věty prvé o. z. soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

10. Podle § 619 odst. 1 o. z. platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

11. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

12. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalobou uplatněné pohledávky. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl na základě úvěrové smlouvy uzavřené ve smyslu § 2395 o. z. závazkový právní vztah. Právní předchůdce žalobkyně svým smluvním povinnostem prokazatelně dostál, neboť žalovanému poskytl peněžní prostředky v ujednané výši. Tím mu ve smyslu § 2395 o. z. vzniklo právo na vrácení poskytnuté jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč, a to v ujednané lhůtě splatnosti, tj. nejpozději do 27. 9. 2017. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by zmíněnou částku již žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci alespoň částečně uhradil. Přesto podané žalobě nemohl soud vyhovět, neboť žalovaný v rámci své procesní obrany namítl promlčení žalobou uplatněné pohledávky, přičemž tuto námitku soud shledal jako důvodnou.

13. Jestliže byl totiž termín splatnosti předmětného úvěru sjednán k 27. 9. 2017, následující den, tj. 28. 9. 2017, započal ve smyslu § 619 odst. 1 o. z. běh promlčecí lhůty práva žalobkyně na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, neboť tohoto dne bylo předmětné právo poprvé možné s úspěchem uplatnit žalobou u soudu. Vzhledem k tomu, že v daném případě se uplatní obecná tříletá promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.), je zřejmé, že tato lhůta uběhla k datu 28. 9. 2020. Žaloba v této věci byla k soudu přitom podána teprve 22. 4. 2021, tedy zjevně až po uplynutí promlčecí lhůty žalobou uplatněné pohledávky. Jelikož žalovaný v řízení promlčení namítl, soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobou uplatněná pohledávka je promlčená a žalobkyni tedy nelze přiznat žalobou požadované částky.

14. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

15. Žalovaný měl v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by mu tak vůči neúspěšné žalobkyni mělo svědčit právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný se však při jednání ve věci práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.