9 C 168/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 30 854 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 28 854 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 000 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek za podanou žalobu ve věci ve výši 1 543 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 6. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 854 Kč, a to z titulu náhrady škody, která mu vznikla ublížením na zdraví ze strany žalovaného. Žalobce tvrdil, že účastníci dne 21. 12. 2023 uzavřeli dohodu o náhradě škody, kterou žalovaný způsobil žalobci. V této dohodě se žalovaný zavázal žalobci uhradit částku 36 191 Kč, a to ve splátkách po 6 000 Kč měsíčně s tím, že první splátka měla být uhrazena do 30. 12. 2023 a každá další splátka vždy k 20. dni v měsíci až do úplného zaplacení. Žalovaný však uhradil žalobci pouze dvě splátky po 6 000 Kč, od února 2024 je s placením v prodlení. Dlužná částka z výše uvedené dohody o náhradě škody činí 24 191 Kč. Žalovaný rovněž způsobil žalobci škodu ve výši 1 000 Kč poškozením jeho mobilního telefonu a dále škodu spočívající ve ztrátě na výdělku ve výši 5 663 Kč. Celková dlužná částka, které se žalobce po žalovaném touto žalobou domáhá, tak činí 30 854 Kč. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak bezúspěšně.

2. Účastníci řízení, ač řádně a včas k jednání nařízenému na den 16. 10. 2024 předvoláni, se bez omluvy nedostavili. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.

3. Z trestního příkazu Okresního soudu ve Svitavách ze dne 29. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 21. 2. 2024, soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným tím, že v přesně nezjištěné době přibližně od 23:30 hodin dne 9. 6. 2023 do 00:10 hodin dne 10. 6. 2023 po předchozím požití alkoholických nápojů ve venkovním areálu Lánské zahrady na ul. , jméno FO, , , adresa, , tedy na místě veřejně přístupném, v průběhu akce s názvem NUCLEAR FACTORY – Open Air, bez předchozí slovní rozepře fyzicky napadl žalobce, a to tím způsobem, že k němu přistoupil na tanečním parketu do blízkosti pódia, kde se nacházelo nejméně 10 osob, a ihned bez varování si ho otočil směrem k sobě, poté ho nejméně dvakrát udeřil pěstí do obličeje, v důsledku čehož žalobce upadl na zem, na zemi ho udeřil pěstí do tváře a do úst, takto proti jeho obličeji učinil nejméně 3-4 rány pravou pěstí, při napadení vypadl žalobci mobilní telefon zn. Xiaomi Redmi 10, u kterého došlo k poškození displeje, žalovaný tímto svým jednáním způsobil žalobci zranění spočívající mnohočetné fraktuře obličejového skeletu s dislokací (konkrétně ve zlomenině lícní kosti vpravo, tříštivé zlomenině spodiny pravé očnice, zlomenině laterální stěny očnice, tříštivé zlomenině ventrální stěny maxilární dutiny, tříštivé fraktuře laterální stěny maxilární dutiny) a dále tržné ráně dolního rtu vlevo a nalomení dvou zubů, pročež byl dne 10. 6. 2023 ošetřen ve , právnická osoba, (sutura rány) a následně v době od 12. 6. 2023 do 16. 6. 2023 byl hospitalizován v , Anonymizováno, nemocnici, kde proběhla operační repozice úlomků zlomeniny lícní kosti i spodiny pravé očnice s nutností kovových stabilizací při celkové anestezii současně byl omezen na běžném způsobu života otokem přetrvávajícím pod dobu 1-2 týdnů, nasazením antibiotik, nosních kapek a dalších léčiv, bolestivostí, nutností chlazení rány, zákazem smrkání, nutností požívat kašovitou stravu, problémy se spánkem a usínáním, když citelné omezení běžného způsobu života přetrvávalo po dobu 34 týdnů, pracovní neschopnost pak trvala od 10. 6. 2023 do 28. 7. 2023, poškozením mobilního telefonu mu byla způsobena majetková škoda ve výši 1 000 Kč, čímž spáchal jednak přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a jednak přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, přičemž výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 24 měsíců, dále mu byla uložena povinnost zdržet se ve zkušební době neoprávněných zásahů do práv a právem chráněných zájmů žalobce, dále mu byl uložen peněžitý trest v počtu 60 denních sazeb, přičemž denní sazba činila 500 Kč, celkem 30 000 Kč, a byla mu uložena povinnost zaplatit žalobci škodu ve výši 1 000 Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky škodu ve výši 63 736,75 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč počínaje měsícem lednem 2024, splatných vždy k poslednímu dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek. Žalobce byl se zbytkem svého nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

4. Z dohody o náhradě škody uzavřené mezi účastníky dne 21. 12. 2023 soud zjistil, že v souvislosti s jednáním popsaným výše žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci v částce 36 191 Kč co do důvodu a výše (doplatky na léky, cestovné, náhrada za rozbitý mobilní telefon, regulační poplatek, poplatek za lékařskou zprávu a ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 10. 6. 2023 do 28. 7. 2023). Strany se dohodly, že žalovaný bude svůj dluh žalobci splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 000 Kč měsíčně s tím, že první splátka bude splatná dne 30. 12. 2023 a všechny další splátky vždy ke každému 20. kalendářnímu dni v měsíci až do úplného zaplacení.

5. Z dopisu ze dne 3. 4. 2024 soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky 30 854 Kč.

6. Ze zprávy Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Pardubicích, kontaktní pracoviště Svitavy ze dne 31. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobce je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 19. 2. 2024.

7. Z potvrzení , právnická osoba, ., IČ , IČO, , Velké Opatovice ze dne 30. 1. 2024 bylo zjištěno, že z důvodu pracovní neschopnosti v době od 6. 11. 2023 do 14. 11. 2023 činila ztráta na výdělku žalobce 5 663 Kč.

8. Po právní stránce soud hodnotil spor podle ust. § 2894 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v aktuálním znění, (dále jen „o. z.“).

9. Dle ust. § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Dle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

11. Dle § 2952 věty prvé o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

12. Dle § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný svým zaviněným protiprávním jednáním, jímž dokonce naplnil skutkovou podstatu přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, způsobil žalobci majetkovou škodu. Jakožto škůdce je přitom povinen žalobci jako poškozenému podle § 2910 o. z. ve spojení s § 2951 odst. 1 větou druhou o. z. způsobenou škodu nahradit. Při stanovení výše škody bylo možné v prvé řadě vycházet z písemné dohody účastníků o náhradě škody z 21. 12. 2023, která je svým charakterem uznáním dluhu ze strany žalovaného ve smyslu § 2053 o. z. Ve zmíněné dohodě totiž žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci vzniklý právě z titulu práva na náhradu škody, a to v částce 36 191 Kč, která představovala náklady na doplatky za léky, cestovné, náhradu za rozbitý mobilní telefon, regulační poplatek, poplatek za lékařskou zprávu a ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 10. 6. 2023 do 28. 7. 2023. Písemné uznání dluhu žalovaným založilo ve smyslu shora citovaného § 2053 o. z. vyvratitelnou domněnku existence dluhu v době uznání. Bylo tedy na žalovaném, aby v případě, že dluh v době uznání neexistoval, případně že následně zanikl například z důvodu jeho uhrazení, takovou skutečnost soudu tvrdil a prokazoval. Žalovaný však zůstal po celou dobu trvání řízení zcela nečinným. Soud proto vyšel z toho, že skutečně dlužil k datu 21. 12. 2023 z titulu práva na náhradu škody žalobci 36 191 Kč.

14. Součástí shora uvedené částky, kterou jako výši dluhu žalovaný uznal, byla i částka 1 000 Kč představující škodu vzniklou poškozením mobilního telefonu žalobce. O náhradě této škody však již bylo pravomocně rozhodnuto trestním příkazem uvedeným v odstavci 3 tohoto odůvodnění. Soud tedy nemohl tento nárok žalobci přiznat znovu, neboť tomu bránila překážka věci pravomocně rozhodnuté. Vycházel proto z toho, že žalobci náleží nárok na náhradu škody ve výši 23 191 Kč. Tato částka odpovídá uznanému dluhu ve výši 36 191 Kč poníženému právě o zmíněných 1 000 Kč již pravomocně žalobci přiznaných, a dále o úhrady žalovaného ve výši 12 000 Kč. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by na svůj uznaný dluh uhradil žalobci více než těchto 12 000 Kč, soud proto vycházel z toho, že tvrzení žalobce je v tomto směru pravdivé a že žalovaný tedy skutečně uhradil právě 12 000 Kč.

15. Vedle práva na zaplacení shora uvedené částky 23 191 Kč žalobci dále svědčí právo též na náhradu škody ve výši 5 663 Kč představující ztrátu na výdělku žalovaného vzniklou z důvodu jeho dočasné pracovní neschopnosti v období od 6. 11. 2023 do 14. 11. 2023. I tato ztráta na výdělku představuje majetkovou škodu ve smyslu § 2952 o. z., konkrétně tzv. ušlý zisk, neboť pokud by k protiprávnímu jednání žalovaného nedošlo, nevznikla by ani dočasná pracovní neschopnost žalovaného a tento by v důsledku zmíněné pracovní neschopnosti nebyl krácen na výdělku. Žalobce prokázal předloženým potvrzením svého tehdejšího zaměstnavatele, že výše ztráty na výdělku za uvedené období činila 5 663 Kč, soud proto dospěl k závěru, že mu svědčí též nárok na náhradu škody v uvedené výši.

16. Ze shora popsaných důvodů soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci 28 854 Kč (23 191 Kč + 5 663 Kč) (výrok I. rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 2 000 Kč, pak podanou žalobu zamítl (výrok II. rozsudku), a to z důvodu, že žalobce se náhrady za poškození svého mobilního telefonu domáhá opakovaně, byť mu již v minulosti byla soudem pravomocně přiznána.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl ve věci pouze nepatrný neúspěch a náleží mu tak náhrada nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady jsou tvořeny dvěma paušálními náhradami hotových výdajů nezastoupeného účastníka (výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 600 Kč.

18. Žalobce byl ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení soudního poplatku a poplatková povinnost tak podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla na žalovaného, neboť podané žalobě bylo vyhověno a žalovaný v řízení nebyl od placení soudních poplatků osvobozen. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1 543 Kč stanovený dle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb.

19. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.