9 C 22/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Horákem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o nahrazení projevu vůle žalovaného <b>I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní Smlouvu o zřízení věcného břemene č. IE [číslo] VB/22,„ [obec] –TS SY_0623-rek. Vývodů“ následujícího znění:</b> Pan [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] bytem [adresa žalovaného] (dále jen„ Povinná“) a <b>[právnická osoba]</b> se sídlem [adresa] zapsaná v OR vedeném rejstříkovým soudem v [obec], oddíl B., vložka [číslo], [IČO], DIČ [anonymizováno] s předmětem podnikání – distribuce elektřiny na základě licence [číslo] bankovní spojení: č.ú. [bankovní účet], KB [obec] (dále jen„ Oprávněná“) (společně dále též„ Smluvní strany“), uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto: <b>SMLOUVU O ZŘÍZENÍ VĚCNÉHO BŘEMENE - SLUŽEBNOSTI</b> <b>[anonymizována dvě slova] [číslo] [spisová značka]</b> <b>[obec] [anonymizováno 5 slov]</b> podle ustanovení § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona. <b>Článek I.</b> <b>Úvodní ustanovení</b> Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále také„ PDS“) na území vymezeném licencí na distribuci elektřiny udělenou PDS Energetickým regulačním úřadem. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy, přičemž pokud dochází k umístění zařízení distribuční soustavy na cizí nemovitost, je PDS povinen podle § 25 odst. 4 energetického zákona k této nemovitosti zřídit věcné břemeno (služebnost). <b>Článek II.</b> <b>Prohlášení o právním a faktickém stavu</b> 1. Povinná prohlašuje, že je výlučným vlastníkem: Pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha v k.ú. a [územní celek], okr. [obec], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Svitavy, na [list vlastnictví] (dále jen„ Dotčená nemovitost“).

2. Oprávněná je vlastníkem stavby zařízení distribuční soustavy - kabelové vedení nn a pilíř s přípojkovou pojistkovou skříní (dále jen„ Zařízení distribuční soustavy“), která se nachází mj. na Dotčené nemovitosti. Zařízení distribuční soustavy je inženýrskou sítí ve smyslu § 509 občanského zákoníku. <b>Článek III.</b> <b>Předmět Smlouvy</b> 1. Povinná, jako vlastník Dotčené nemovitosti, zřizuje k Dotčené nemovitosti ve prospěch Oprávněné věcné břemeno podle § 25 odst. 4 energetického zákona.

2. Obsahem věcného břemene je právo Oprávněné umístit, provozovat, opravovat a udržovat Zařízení distribuční soustavy na Dotčené nemovitosti, provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci, a povinnost Povinné výkon těchto práv strpět (dále jen„ věcné břemeno“).

3. Rozsah věcného břemene na Dotčené nemovitosti podle této smlouvy je vymezen v geometrickém plánu [číslo] potvrzený Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrálním pracovištěm Svitavy, dne 16. 10. 2019 pod č. PGP - [číslo]. Geometrický plán je přílohou této smlouvy.

4. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává na dobu neurčitou. <b>Článek IV.</b> <b>Cena a platební podmínky</b> 1. Věcné břemeno podle této smlouvy se zřizuje za jednorázovou náhradu ve výši 1000 Kč (slovy: jedentisíc korun českých).

2. Oprávněná se zavazuje uhradit Povinné výše uvedenou náhradu způsobem určeným Povinnou, a to ve lhůtě do 30 dnů od doručení vyrozumění o povolení vkladu do katastru nemovitostí. <b>Článek V.</b> <b>Vklad věcného břemene do katastru nemovitostí</b> 1. Věcné břemeno podle této smlouvy vzniká jeho vkladem do katastru nemovitostí.

2. Smluvní strany se dohodly, že návrh na vklad věcného břemene dle této smlouvy do katastru nemovitostí (dále jen návrh na vklad) bude podán Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na vklad uhradí Oprávněná.

3. Povinná tímto zmocňuje Oprávněnou, aby za ní podepsala a podala návrh na vklad a aby ji zastupovala ve vkladovém řízení. Udělení zmocnění a jeho přijetí Smluvní strany potvrzují svými podpisy této smlouvy. <b>Článek VI.</b> <b>Závěrečná ujednání</b> 1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem připojení podpisu poslední smluvní stranou.

2. Přijetí návrhu této smlouvy s dodatkem nebo odchylkou, byť nepodstatnou, se vylučuje.

3. Tato smlouva je vyhotovena v 2 stejnopisech, z nichž 1 stejnopis obdrží Povinná a jeden stejnopis obdrží místně příslušný katastrální úřad.

4. Osobní údaje subjektu údajů jsou zpracovávány v souladu s příslušnými aktuálně platnými a účinnými právními předpisy České republiky a Evropské unie. Bližší informace týkající se zpracování osobních údajů a právních předpisů, na jejichž základě je zpracování prováděno, jsou dostupné na stránkách [webová adresa] nebo je společnost [právnická osoba], subjektu údajů na požádání poskytne.

5. Součástí této smlouvy je její: Příloha - Geometrický plán pro vyznačení věcného břemene V ………………… dne …………………. V……………….. dne ……………… <b>[právnická osoba]</b> <b>Povinná [příjmení]</b> <b>II. Nedílnou součástí smlouvy vymezené ve výroku I. tohoto rozsudku je Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene [číslo] – [číslo] vyhotovený společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], který tvoří Přílohu [číslo] tohoto rozsudku.</b> <b>III. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní za podmínek vymezených ve výroku I. tohoto rozsudku smlouvu o zřízení věcného břemena na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrálním pracovištěm Svitavy, na listu vlastnictví [číslo] k. ú. [obec], zastavuje.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 21. 1. 2021 domáhala toho, aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní Smlouvu o zřízení věcného břemene č. IE [číslo] VB/22,„ [obec] –TS SY_0623-rek. Vývodů“. Uvedla, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] obou v [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrálním pracovištěm Svitavy, na listu vlastnictví [číslo]. Žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy na území vymezeném licencí na distribuci elektřiny, která byla žalobkyni udělena Energetickým regulačním úřadem, uzavřela se žalovaným dne 12. 8. 2016 smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti a smlouvu o právu provést stavbu č. IE [číslo] VB/22; akce„ [obec] – TS SY_0623 – rek. Vývodů (dále jen„ SoSB“). V čl. III. odst. 5 SoSB bylo sjednáno, že žalobkyně ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, jímž se povoluje užívání stavby součásti distribuční soustavy, nejpozději však do pěti let od uzavření SoSB, vyzve žalovaného k uzavření vlastní smlouvy za podmínek sjednaných v SoSB a spolu s výzvou předloží též návrh vlastní smlouvy. Žalovaný se pak v citovaném ustanovení zavázal, že vlastní smlouvu uzavře nejpozději do 90 dnů ode dne doručení výzvy a návrhu žalobkyně. Předmětem vlastní smlouvy mělo být zřízení věcného břemene ve prospěch žalobkyně sloužícího k naplnění ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona v účinném znění (dále jen„ energetický zákon“), tedy pro potřeby vyžití shora uvedených pozemků ke zřízení, umístění, provozování a opravám zařízení distribuční soustavy, a to konkrétně kabelového vedení nízkého napětí. Žalovaný podpisem SoSB souhlasil jak s umístěním a realizací stavby zařízení distribuční soustavy na svých pozemcích, tak s rozsahem budoucího omezení svého vlastnického práva. Shora uvedený kolaudační souhlas s užíváním stavby byl vydán dne 28. 5. 2019. Žalobkyně následně prostřednictvím svého zmocněnce dne 22. 10. 2019 zaslala žalovanému dopis s návrhem vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene. Tuto smlouvu však žalovaný ani přes opakované urgence žalobkyně doposud neuzavřel.

2. V žalobě původně navrhované znění smlouvy obsahově prakticky zcela odpovídalo znění uvedenému ve výroku I. tohoto rozsudku, ovšem s tím rozdílem, že žalobkyně se původně domáhala toho, aby na základě předmětné smlouvy bylo věcné břemeno zřízeno i na pozemku parc. [číslo]. Přípisem soudu došlým dne 26. 4. 2021 však následně sdělila, že žalovaný převedl vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] na jinou osobu. Žalobkyně tudíž upravila obsah vlastní smlouvy tvořící petit žaloby tak, že z této smlouvy shora uvedený pozemek vypustila a věcné břemeno tak mělo být zřízeno pouze na pozemku parc. [číslo].

3. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

4. Ze SoSB, která byla mezi účastníky uzavřena dne 12. 8. 2016, soud zjistil, že žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy na daném území vymezeném jí licencí na distribuci elektřiny udělené Energetickým regulačním úřadem a žalovaný jakožto výlučný vlastník pozemků parc. [číslo] všech zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrálním pracovištěm Svitavy, na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. a [územní celek], se dohodli na tom, že v budoucnu uzavřou smlouvu o zřízení a vymezení věcného břemene – osobní služebnosti – zřízení, umístění a provozování zařízení distribuční soustavy podle § 25 odst. 4 energetického zákona, konkrétně kabelového vedení nízkého napětí. Obsahem tohoto věcného břemene mělo být dle dohody stran právo žalobkyně na shora uvedených pozemcích umístit, zřídit, provozovat, opravovat, činit údržbu, úpravu, obnovu a výměnu zařízení distribuční soustavy s tím, že předpokládaný rozsah omezení předmětných pozemků věcným břemenem měl spočívat v umístění 6 metrů nového kabelového vedení a po realizaci stavby měly být pozemky uvedeny do původního stavu. V čl. III. odst. 5 SoSB bylo sjednáno, že žalobkyně vyzve ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí/vydání kolaudačního souhlasu, jímž bude povoleno užívání stavby zařízení distribuční soustavy, nejpozději však do pěti let od uzavření SoSB žalovaného k uzavření vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene za podmínek sjednaných v SoSB. Spolu s výzvou současně předloží návrh vlastní smlouvy. Žalovaný se pak zavázal, že vlastní smlouvu uzavře nejpozději do 90 dnů ode dne doručení výzvy a návrhu dle tohoto ustanovení.

5. Z plné moci č. PM/II – [číslo] vystavené dne 28. 1. 2019 soud zjistil, že žalobkyně zmocnila [právnická osoba] – montáže, a.s., [IČO], se sídlem [adresa], mimo jiné k uzavírání smlouvy o uzavření budoucí smlouvy a vlastní smlouvy ke zřízení věcných břemene (služebností) ve smyslu a k účelu danému energetickým zákonem a k dalším s tím souvisejícím úkonům.

6. Z pověření a plné moci vystavených 15. 2. 2019 [právnická osoba] – montáže, a.s., společnosti [právnická osoba], [IČO], soud zjistil, že [právnická osoba] – montáže, a.s., zmocnila společnost [právnická osoba] k výkonu činností podle plné moci uvedené v předcházejícím odstavci. Zmocnění bylo uděleno na dobu určitou, a to na období od 18. 2. 2019 do 18. 2. 2021, bylo nepřevoditelné a zmocněnec jej nemohl dále delegovat.

7. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaného [stát. instituce] dne 28. 5. 2019 pod č.j. [spisová značka] [spisová značka] soud zjistil, že příslušný stavební úřad vydal kolaudační souhlas s užíváním stavby zařízení distribuční soustavy mimo jiné na shora uvedených pozemcích žalovaného.

8. Z geometrického plánu [číslo] – [číslo], vypracovaného společností [právnická osoba], který dne 7. 10. 2019 ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr [titul]. [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, kde přesně má být zařízení distribuční soustavy na dotčených pozemcích, mimo jiné i na pozemcích žalovaného, umístěno.

9. Z čestného prohlášení společnosti [právnická osoba] z 22. 7. 2020, jakož i z přiložené poštovní dodejky soud zjistil, že uvedená společnost jménem žalobkyně zaslala dne 22. 10. 2019 žalovanému návrh na uzavření vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene. Tento návrh byl žalovanému doručen 30. 10. 2019.

10. Z předžalobní upomínky ze 14. 12. 2020, která byla žalovanému odeslána na adresu místa jeho trvalého pobytu dne 16. 12. 2020, soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k uzavření vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene za podmínek uvedených v SoSB ve lhůtě 7 dnů od doručení upomínky a upozornila jej, že pokud v uvedené lhůtě smlouvu neuzavře, bude podána žaloba o nahrazení projevu vůle.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrálním pracovištěm Svitavy pro [list vlastnictví], k. ú. [obec], prokazujícího stav evidovaný k 15. 4. 2021, bylo zjištěno, že žalovaný byl k uvedenému datu mimo jiné vlastníkem pozemku parc. [číslo]. Předmětný pozemek nebyl k 15. 4. 2021 dotčen žádnou změnou právního stavu.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrálním pracovištěm Svitavy pro [list vlastnictví], k. ú. [obec], prokazujícího stav evidovaný k 28. 4. 2021, bylo zjištěno, že k uvedenému datu byla vlastníkem pozemku parc. [číslo] paní [jméno] [příjmení], [datum narození], která jej nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 15. 12. 2020. Zápis jejího vlastnického práva byl proveden dne 21. 1. 2021 s právními účinky ke dni 31. 12. 2020.

13. Z provedených důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 8. 2016 SoSB, jejímž předmětem byla jejich dohoda, že v budoucnu uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene – osobní služebnosti – vymezenou ve výroku I. tohoto rozsudku (s tím rozdílem, že dle SoSB mělo být věcné břemeno zřízeno nejen na pozemku parc. [číslo] ale rovněž na pozemcích parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]). Obsahem věcného břemena mělo být právo žalobkyně na uvedených pozemcích ve vlastnictví žalovaného umístit, zřídit, provozovat, opravovat, činit údržbu, úpravu, obnovu a výměnu zařízení distribuční soustavy – kabelového vedení nízkého napětí – s tím, že předpokládaný rozsah omezení předmětných pozemků měl spočívat v umístění 6 metrů nového kabelového vedení. Umístění tohoto zařízení bylo vymezeno geometrickým plánem [číslo] – [číslo] vypracovaným společností [právnická osoba]. Žalobkyně měla dle SoSB vyzvat žalovaného k uzavření vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene ve lhůtě šesti měsíců ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo kolaudačního souhlasu, kterým bude povoleno užívání stavby dotčeného zařízení distribuční soustavy, nejpozději však do pěti let od uzavření SoSB. Žalovaný se pak zavázal po takto učiněné výzvě uzavřít se žalobkyní vlastní smlouvu ve lhůtě 90 dnů od doručení výzvy a návrhu smlouvy. Kolaudační souhlas s užíváním stavby předmětného zařízení distribuční soustavy byl příslušným stavebním úřadem vydán 28. 5. 2019. Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce vyzvala žalovaného k uzavření vlastní smlouvy dopisem odeslaným 22. 10. 2019, který byl žalovanému doručen 30. 10. 2019, a následně ještě předžalobní upomínkou ze 14. 12. 2020. Na základě kupní smlouvy ze dne 15. 12. 2020 převedl s účinky k 31. 12. 2020 žalovaný své vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] na kterém mělo být rovněž zřízeno věcné břemeno, na [jméno] [příjmení], [datum narození].

14. Po právní stránce soud posoudil věc jako spor ze smlouvy o smlouvě budoucí, tedy podle právní úpravy obsažené v § 1785 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“).

15. Podle § 1785 o. z. platí, že smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

16. Podle § 1786 odst. 1 o. z. platí, že zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

17. Podle § 1787 odst. 1 věty prvé o. z. platí, že nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Dle odst. 2 téhož paragrafu platí, že obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

18. V řešeném případě byla mezi účastníky dne 12. 8. 2016 uzavřena SoSB ve smyslu § 1785 o. z., ve které se žalovaný zavázal uzavřít vlastní smlouvu o zřízení věcného břemene, jejíž podmínky byly podrobně vymezeny ve SoSB, a to ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy mu bude doručena výzva žalobkyně k uzavření vlastní smlouvy a návrh této smlouvy. Žalobkyně přitom byla dle čl. III. odst. 5 SoSB povinna vyzvat žalovaného k uzavření vlastní smlouvy nejpozději do šesti kalendářních měsíců od právní moci kolaudačního souhlasu s užíváním stavby zařízení distribuční soustavy, kterého se zřizované věcné břemeno má týkat (kabelové vedení nízkého napětí), nejpozději však do pěti let od uzavření SoSb. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že kolaudační souhlas byl příslušným stavebním úřadem vydán 28. 5. 2019. Jakkoliv z žalobkyní předložených listin nevyplývá, kdy tento souhlas nabyl právních účinků, pro rozhodnutí ve věci tuto skutečnost nebylo bezpodmínečně nutné zjišťovat, neboť žalobkyně prokázala, že její zmocněnec vyzval žalovaného k uzavření smlouvy dopisem, který byl žalovanému doručen 30. 10. 2019. Již jen z tohoto vyplývá, že šestiměsíční lhůta dle čl. III. odst. 5 SoSB, v jejímž průběhu byla žalobkyně povinna vyzvat žalovaného k uzavření vlastní smlouvy, byla z její strany zachována, neboť i pokud by předmětný kolaudační souhlas nabyl právních účinků již v den jeho vydání, tj. 28. 5. 2019, zmíněná lhůta by uběhla teprve 28. 11. 2019, tedy až poté, co byla výzva k uzavření vlastní smlouvy doručena žalovanému.

19. Ze shora uvedeného je zjevné, že žalovanému dle citovaného čl. III. odst. 5 SoSB vznikla doručením výzvy k uzavření vlastní smlouvy a návrhu této smlouvy povinnost ve lhůtě 90 dnů, tedy nejpozději do 28. 1. 2020, uzavřít se žalobkyní vlastní smlouvu o zřízení věcného břemene, a to za podmínek vymezených v SoSB. Z ničeho přitom nevyplývá, že by žalovaný tuto svou povinnost splnil. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyni podle § 1787 odst. 1 věty prvé o. z. vzniklo právo domáhat se toho, aby obsah vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene určil soud, respektive aby soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít tuto vlastní smlouvu. Žalobkyně tak učinila, přičemž soud na podkladě jí předložených listinných důkazů za použití shora citovaných ustanovení uzavřel, že žaloba je důvodná, ovšem pouze v rozsahu, v němž se měla vlastní smlouva týkat zřízení věcného břemene na pozemku parc. [číslo]. Tento pozemek se totiž i nadále nachází ve výlučném vlastnictví žalovaného, což vyplynulo z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí. Jiná je ovšem situace, pokud jde o pozemek parc. [číslo] k němuž mělo být na základě SoSB rovněž zřízeno věcné břemeno ve prospěch žalobkyně.

20. Zmíněný pozemek parc. [číslo] byl totiž v mezidobí po podání žaloby prodán jiné osobě, a to na základě kupní smlouvy z 15. 12. 2020 s účinky k datu 31. 12. 2020. Je tedy zřejmé, že žalovaný nemůže platně uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene k tomuto pozemku, neboť již není jeho vlastníkem. Žalobkyně na takto změněný skutkový stav zareagovala tím, že přípisem soudu došlým dne 26. 4. 2021 dle svých slov„ upřesnila“ žalobu. Na zmíněné podání žalobkyně však podle názoru soudu z hlediska jeho obsahu nelze nahlížet jinak, než jako na částečné zpětvzetí žaloby. Z obsahu původní žaloby totiž bez jakýchkoliv pochybností vyplývalo, že žalobkyně se domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít vlastní smlouvu o zřízení věcného břemene ve vztahu k oběma dotčeným pozemkům, tj. jak k pozemku parc. [číslo] tak i k pozemku parc. [číslo]. Jestliže následně žalobkyně zjistila, že pozemek parc. [číslo] byl prodán jiné osobě, a na tento fakt procesně zareagovala shora uvedeným přípisem, de facto zúžila předmět řízení, neboť se nově domáhala nahrazení projevu vůle již jen ve vztahu k jednomu z pozemků. Došlo tedy ke změně petitu žaloby, a to způsobem, který nelze hodnotit jinak, než jako částečné zpětvzetí žaloby učiněné ve smyslu § 96 odst. 1 o. s. ř.

21. Z popsaných důvodů soud ve výroku I. tohoto rozsudku podané žalobě v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí vyhověl a nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní vlastní smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec], jejíž obsah rovněž v tomto výroku konkrétně specifikoval. Ve smyslu § 1787 odst. 2 o. z. přitom při určení obsahu smlouvy vycházel z podmínek, na nichž se oba účastníci dohodli v SoSB. Ve výroku II. rozsudku pak deklaroval, že nedílnou součást vlastní smlouvy o zřízení věcného břemene tvoří žalobkyní předložený geometrický plán, který vymezuje rozsah předmětného věcného břemene. Tento plán tvoří přílohu [číslo] tohoto rozsudku.

22. Ve výroku III. pak soud podle § 96 odst. 2 věty prvé o. s. ř. řízení v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného i ve vztahu k pozemku parc. [číslo] s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby zastavil. S ohledem na § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. se přitom nezabýval tím, zda žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí, neboť k němu došlo ještě před započetím jednání ve věci a případný nesouhlas žalovaného by tak podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nebyl relevantní.

23. Pokud jde o náklady řízení, je třeba konstatovat, že žalobkyně se sice domohla nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít vlastní smlouvu o zřízení věcného břemene ve vztahu k pozemku parc. [číslo] zároveň však z procesního hlediska nebyla úspěšná, pokud jde o tu část předmětu řízení, ve které se původně domáhala nahrazení projevu vůle i ve vztahu k pozemku parc. [číslo]. K částečnému zpětvzetí žaloby totiž zjevně došlo proto, že žalobkyně se o převodu vlastnického práva k tomuto pozemku na jinou osobu dozvěděla až v průběhu řízení, či lépe řečeno, tento fakt si uvědomila až v průběhu řízení. Nelze totiž přehlédnout, že již ze žalobkyní předloženého internetového výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], k. ú. [obec], pořízeného dne 15. 1. 2021, bylo patrné, že ve vztahu k pozemku parc. [číslo] probíhá vkladové řízení (viz poznámka, podle níž je objekt dotčen změnou právního vztahu: V [číslo]). Žalobkyně si tedy před podáním žaloby nepochybně měla být vědoma toho, že lze očekávat, že žalovaný v nejbližší době pozbude svého vlastnického práva k předmětnému pozemku. K tomu ostatně došlo s právními účinky již k 31. 12. 2020, byť příslušný zápis byl do katastru nemovitostí proveden až 21. 1. 2021, tedy v den podání žaloby. V každém případě lze za daných okolností konstatovat, že žalobkyně tím, že nevěnovala pozornost tomu, že dochází k převodu vlastnictví na jinou osobu, zavinila, že muselo být následně řízení částečně zastaveno. Pokud by totiž žalobkyně nevzala žalobu částečně zpět, musela by tato být pro nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalovaného (který již není vlastníkem pozemku parc. [číslo]) zamítnuta. Podle § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. je tedy žalobkyně povinna hradit náklady té části řízení, které se týkalo zpětvzetí žaloby. Oba účastníci tak měli v řízení totožný procesní úspěch a soud proto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).