9 C 248/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 9 266 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 526 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 526 Kč od 13. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 7 258 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 687,38 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 161,38 Kč od 13. 3. 2020 do zaplacení a dále zaplacení 1 482 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 978,75 Kč od 29. 9. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 978,75 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení 7 784 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 087,47 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 4 687,38 Kč za dobu 6. 3. 2020 do 18. 12. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 687,38 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 365,88 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 4 687,38 Kč za dobu od 13. 3. 2020 do 18. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 4 687,38 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou dne 25. 4. 2019. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v souhrnné výši 5 302 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradila 4 518 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to ve výši 12 392,63 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 7 784 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 687,38 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 096,62 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 1 482 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 372,98 Kč odpovídajícím sazbě 29 % ročně z částky 978,75 Kč za dobu od 29. 9. 2019 do 18. 12. 2020, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 978,75 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 79,66 Kč odpovídajícím zákonné roční sazbě z částky 978,75 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do 18. 12. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 978,75 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 17. 11. 2018. Žalobkyně tvrdila, že na základě zmíněné smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uvedenou částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a současně mu zaplatit úrok, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v souhrnné výši 5 302 Kč. Porušila však sjednaný splátkový kalendář a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek svého dluhu. Celkem na svůj dluh uhradila 10 820 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, a to ve výši 5 137,31 Kč. Součástí této částky bylo navýšení účtované právním předchůdcem žalobkyně. Ta se ovšem podanou žalobou domáhala toliko zaplacení částky 1 482 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 978,75 Kč a nesplacené části sjednaných plateb za poskytnutí zápůjčky ve výši 503,25 Kč. Dále si nárokovala shora uvedené příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť se žádný z nich ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

6. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovanou dne 25. 4. 2019 poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala mu uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 932 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, to vše v 45 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 274 Kč, respektive 246 Kč, pokud jde o poslední splátku. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující pak vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 29 % ročně a byla platná po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně označené jako„ Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce“ (dále jen„ OP“). Ustanovení čl. 7 OP obsahovalo vysvětlující komentář ke službám, které byly zpoplatněny shora uvedenými poplatky ve výši 2 728 Kč, respektive 1 642 Kč. Dle uvedeného ustanovení se zpracováním zápůjčky rozuměla činnost související s uzavřením smlouvy, zavedením žalované do evidenčního systému právního předchůdce žalobkyně, zpracování nezbytných dokladů a dokumentace. Doručení zápůjčky pak mělo zahrnovat činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky. Administrativní činností se rozuměla činnost prevence kumulace neuhrazených splátek (telefonická, SMS a písemná upozornění a upomínky v případě prodlení žalované), provoz zákaznické infolinky, případné vyhotovení duplikátu Karty splátek. Služby související s flexibilním splácením zahrnovaly garanci celkové ceny (závazek právního předchůdce žalobkyně neuplatňovat po určitou dobu prodlení žalované vůči ní žádné sankce – viz čl. 6 OP), garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti žalované a veškeré činnosti spojené se změnou splatnosti smlouvy v případě, že žalovaná uplatní právo na splátkové prázdniny podle čl. 4 OP. Vedením zákaznického účtu se rozumělo zpracování splátek žalované a aktualizace účtu a mimořádné přijetí a zpracování splátky celkové dlužné částky na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Služby komfortního splácení měly zahrnovat po dobu účinnosti smlouvy činnosti související s hotovostním režimem splátek, zejména výběry řádných splátek zápůjčky v bydlišti žalované nebo na jiném místě podle vzájemné dohody, přepravu hotovosti k a od žalované, návštěvy žalované v jejím bydlišti nebo na jiném místě podle vzájemné dohody v termínech splatnosti splátek zápůjčky a možnost sjednání času návštěvy. Dle citovaného ustanovení však případným neuskutečněním některé z činností uvedených v tomto odstavci (např. z důvodu neposkytnutí součinnosti žalovanou) nebylo dotčeno právo právního předchůdce žalobkyně na úhradu shora uvedených poplatků v plné výši.

7. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla již dříve uzavřena další smlouva o zápůjčce, a to dne 17. 11. 2018. Na jejím podkladě byly žalované rovněž poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž sjednané smluvní podmínky byly naprosto totožné jako ve shora uvedené smlouvě uzavřené dne 25. 4. 2019. I v této smlouvě byl tedy sjednán úrok ve výši 932 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, přičemž uvedené částky spolu s poskytnutou jistinou žalovaná rovněž měla splatit ve 45 pravidelných týdenních splátkách, jejichž výše činila 274 Kč, respektive 246 Kč, pokud jde o poslední splátku. Také všechny ostatní smluvní podmínky i připojené OP odpovídaly smlouvě uzavřené 25. 4. 2019.

8. Právní předchůdce žalobkyně své pohledávky z obou shora uvedených smluv o zápůjčce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2020 na žalobkyni. O této skutečnosti informoval žalovanou dopisem z 6. 1. 2021, v níž ji rovněž vyzval k tomu, aby na své dluhy z obou smluv propříště plnila již ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně následně prostřednictvím předžalobní výzvy svého zástupce z 28. 6. 2021 vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 12 350,54 Kč ve lhůtě do 13. 7. 2021 s upozorněním, že v případě nezaplacení dluhu ve stanovené lhůtě bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smluv o zápůjčce uzavřených dle § 2390 o. z., na něž zároveň dopadají příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci třeba aplikovat i zvláštní ustanovení na ochranu spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

10. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je neplatné rovněž právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 1812 odst. 1 o. z. platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

17. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou ani jedné ze smluv, z nichž dovozovala své žalobou uplatněné nároky, svou aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž základě se ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelkou obou žalobou uplatněných pohledávek včetně jejich příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikly dva závazkové právní vztahy založené smlouvami o zápůjčkách uzavřenými ve smyslu § 2390 o. z. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z obou těchto smluv splnil, neboť žalované v obou případech poskytl peněžní prostředky v ujednané výši.

18. Žalované tak na základě předmětných smluv a rovněž i dle citovaného § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. vznikla povinnost vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit sjednaný úrok. Ten byl v obou posuzovaných smlouvách ujednán v absolutní částce 932 Kč. Takto vysoký úrok soud s ohledem na výši poskytnutých peněžních prostředků (7 000 Kč) a sjednanou délku trvání smluvního vztahu účastníků (45 týdnů) nehodnotí jako nepřiměřeně vysoký, a to zejména i z toho důvodu, že žalované byly peněžní prostředky v obou případech poskytnuty v hotovosti, bez nutnosti jakéhokoliv zajištění její povinnosti tyto prostředky vrátit a bez stanovení účelu, k nimž mají být zmíněné finance použity. To s sebou samozřejmě neslo zvýšené obchodní riziko pro právního předchůdce žalobkyně. Ačkoliv smluvený úrok odpovídá roční úrokové sazbě ve výši 29 %, která přibližně třikrát přesahuje průměrnou úrokovou sazbu bankovních spotřebitelských úvěrů v době uzavření předmětných smluv, jež dle databáze časových řad ARAD (dostupná na www.cnb.cz – tabulka B2 .1.

2. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR, ukazatel 5 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu celkem) činila v dubnu 2019 9,61 % ročně, v listopadu 2018 pak 9,92 % ročně, soud je ochoten zmíněný úrok akceptovat, a to právě s ohledem na shora uvedené okolnosti, za kterých došlo k uzavření obou posuzovaných smluv.

19. Žalobkyně se však dále domáhala rovněž zaplacení běžícího úroku odpovídajícího roční sazbě 29 % z poskytnuté jistiny zápůjčky s poukazem na to, že tento úrok byl sjednán na první straně předmětných smluv. Je pravdou, že zmíněná zápůjční úroková sazba skutečně byla uvedena ve spodní části úvodní strany obou smluv o zápůjčce, o několik řádků výše je však v rámci ujednání vymezujícího výši tzv. poplatku za zápůjčku sjednán úrok v absolutní částce 932 Kč. Smlouvy tedy připouští dvojí možný výklad ujednání o výši úroku. Za této situace je v souladu s § 1812 odst. 1 o. z. třeba upřednostnit výklad, který je pro žalovanou jakožto spotřebitele příznivější, a to je výklad, podle něhož byla na základě předmětných smluv povinna uhradit úrok v absolutní částce 932 Kč. Nárok žalobkyně na úhradu běžícího úroku ve výši 29 % z dlužné jistiny tak nemůže být oprávněný.

20. V obou smlouvách byly dále vedle úroku sjednány dva další poplatky související s poskytnutými zápůjčkami. Prvním z nich byl poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky, jehož výše činila 2 728 Kč. Je nutné připustit, že tento poplatek představoval protiplnění za služby, které rozhodně nejsou ze strany úvěrujících společností jejich klientům běžně poskytovány (možnost odkladu splatnosti některých splátek zápůjčky, garance toho, že vůči žalované nebudou po určitou dobu trvání jejího prodlení požadovány žádné sankční platby, vzdání se nároků ze smlouvy v případě úmrtí žalované). Přesto soud hodnotí sjednanou výši poplatku jako zjevně rozpornou s dobrými mravy. Jestliže byl totiž v obou smlouvách sjednán vysoce nadstandardní úrok, nelze připustit, aby další sjednaný poplatek odpovídal 39 % z poskytnuté jistiny. Takto vysoká úplata rozhodně není přiměřená charakteru ani rozsahu služeb, které měly být žalované za zmíněný poplatek poskytnuty. Ujednání zakládající povinnost žalované uhradit shora uvedený poplatek tak soud vyhodnotil jako zcela zjevně nepřiměřené, rozporné s dobrými mravy a tudíž neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., přičemž byl podle § 588 o. z. povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalované.

21. Stejný závěr soud přijal, i pokud jde o sjednaný poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, který ve své podstatě představoval poplatek za hotovostní splácení zápůjček. Jakkoliv je možné, že právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s hotovostním výběrem splátek od žalované mohly vznikat nějaké dodatečné náklady, podle názoru soudu měl být schopen tyto pokrýt z ujednaného smluvního úroku, který, jak soud opětovně zdůrazňuje, byl vysoce nadstandardní oproti úrokům běžně sjednávaným v době uzavření předmětných smluv. Je však třeba upozornit i na to, že právní předchůdce žalobkyně žalované hotovostní režim splácení v podstatě vnutil, neboť smlouvy neobsahovaly možnost bezhotovostního splácení zápůjček. Jednalo se o formulářové smlouvy, jejichž podobu žalovaná z větší části nemohla nijak ovlivnit. Je přitom nasnadě, že s bezhotovostní formou splácení zápůjček by nebyly spojeny prakticky žádné dodatečné náklady. Z těchto důvodů soud uzavřel, že i ujednání o poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení je zjevně rozporné s dobrými mravy, a tedy absolutně neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z.

22. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že žalované dle smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 11. 2018 vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně, respektive následně žalobkyni samotné jistinu zápůjčky ve výši 7 000 Kč a úrok ve výši 932 Kč, celkem tedy 7 932 Kč. Dle žaloby přitom žalovaná na tento dluh uhradila celkem 10 820 Kč. Je tedy zjevné, že svůj dluh z uvedené smlouvy již bezezbytku splnila, právnímu předchůdci žalobkyně dokonce zaplatila nad rámec svých povinností celkem 2 888 Kč. Tuto platbu tak soud zohlednil v rámci dluhu plynoucího ze smlouvy uzavřené dne 25. 4. 2019, a to níže uvedeným způsobem.

23. Rovněž na základě smlouvy uzavřené 25. 4. 2019 byla žalovaná povinna zaplatit jistinu ve výši 7 000 Kč a úrok ve výši 932 Kč, celkem tedy 7 932 Kč. Podle žaloby uhradila na tuto smlouvu celkem 4 518 Kč. Zároveň jí vznikl přeplatek na smlouvě uzavřené 17. 11. 2018 ve shora uvedené výši 2 888 Kč. Obě tyto částky proto soud započetl oproti celkovému dluhu ze smlouvy uzavřené 25. 4. 2019 a dospěl k závěru, že žalované zbývá uhradit ještě 526 Kč (7 932 Kč – 4 518 Kč – 2888 Kč = 526 Kč). Zavázal tedy žalovanou k úhradě této částky a současně též k zaplacení úroku z prodlení z této částky za dobu od 13. 3. 2020 do zaplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ze shora popsaných důvodů jako nedůvodnou zamítl.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 9 266 Kč s příslušenstvím. Žalobě bylo vyhověno co do částky 526 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 8 740 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci tak činí 6 % ku 94 % ve prospěch žalované, jíž by tak dle shora citovaného ustanovení mělo svědčit právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 88 % (94 % - 6 % = 88 %). Žalovaná však zůstala po celou dobu trvání řízení nečinnou a dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

26. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.