9 C 259/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C , narozená dne Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy I. 1. žalovaná, 2. žalovaná a 3. žalovaná jsou povinny souhlasit s vydáním části předmětu úschovy, a to konkrétně částky ve výši 31 473,67 Kč, složené do úschovy Okresního soudu ve Svitavách v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , žalobkyni.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil všem žalovaným povinnost souhlasit s vydáním zbývající části předmětu úschovy, konkrétně částky ve výši 4 500 Kč složené do úschovy Okresního soudu ve Svitavách v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, žalobkyni, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21. 8. 2024 se žalobkyně domáhala toho, aby soud nahradil projev vůle žalovaných a uložil jim povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy, konkrétně finanční částky ve výši 35 973,67 Kč, která byla složena do úschovy zdejšího soudu v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, .

2. Při jednání, které se ve věci konalo dne 12. 2. 2025, žalobkyně uvedla, že se stala obětí podvodného jednání společnosti , jméno FO, . Tato společnost žalobkyni někdy v listopadu 2022 oslovila prostřednictvím aplikace WhatsApp s nabídkou investování do kryptoměny Bitcoin. Žalobkyně této problematice nerozumí, nicméně jako invalidní důchodkyně hledala možnost přivýdělku, proto s nabídkou souhlasila. Již z dřívější doby měla zřízenou kryptopeněženku, neboť hraje internetové hry a prostřednictvím kryptopeněženky hradila nejrůznější poplatky s hraním spojené. Na kryptopeněženku není možné zasílat finanční prostředky z účtu u běžné banky, lze to pouze z účtu vedeného u společnosti REVOLUT. Také účet u této společnosti žalobkyně měla zřízený již z dřívějška. Společnost , jméno FO, ji instruovala, aby ze svého REVOLUT účtu zasílala peníze na jejich krypto peněženku s tím, že se jí takto investované peníze zhodnotí a společnost žalobkyni následně zašle zhodnocené částky zpět. Žalobkyně takto začala posílat nejprve své vlastní finanční prostředky, postupně však po ní společnost požadovala stále více peněz s odůvodněním, že je to potřeba k tomu, aby se žalobkyni zhodnotily její dosavadní investice. Následně společnost požadovala, aby žalobkyně přes svůj účet přeposílala i peníze jiných osob, které mají rovněž zájem o investování do kryptoměn, ale nemají vlastní kryptopeněženky. Žalobkyně postupně pojala podezření, že se jedná o podvod, šla na policii, kde vše oznámila, vysvětlila a doložila. Některé platby žalobkyně přeposílala ze svého bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, ., na jiný účet vedený u , právnická osoba, ., a to z toho důvodu, že jí někdy nešlo některé platby z účtu u , právnická osoba, ., zaslat na účet u , Anonymizováno, , musela platbu zaslat z účtu u , právnická osoba, .3. 1. žalovaná vyjádřila souhlas s tím, aby byl předmět úschovy vydán žalobkyni. Sdělila, že sama reagovala na internetu na inzerát nabízející přivýdělek. Podle jejího názoru byl tento inzerát zveřejněn jménem žalobkyně. Obsahoval nabídku, že 1. žalovaná někam zašle své peníze, ty se zhodnotí a následně jí budou zaslány zpět, 1. žalovaná si však již nevzpomíná, komu měla své peníze poslat. Pravděpodobně se jednalo o společnost zmiňovanou žalobkyní. V lednu 2023 1. žalovaná zaslala dvě platby ze svého účtu vedeného u , právnická osoba, ., jednu platbu pak zasílala z účtu, jehož majitelem byl její otec, který byl v té době veden u , právnická osoba, ., přičemž 1. žalovaná měla k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Celkem takto třemi platbami odeslala na účet žalobkyně částku 40 800 Kč.4. 2. žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.5. 3. žalovaná vyjádřila rovněž souhlas s vydáním předmětu úschovy žalobkyni.

6. Z přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že usnesením PČR, KŘP Pardubického kraje, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ze dne 22. 9. 2023, č.j. , adresa, -, Anonymizováno, bylo rozhodnuto o tom, že podle § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu ve spojení s § 81a trestního řádu se peněžní prostředky ve výši 35 973,67 Kč, které byly zajištěny podle § 79a odst. 1 tr. řádu usnesením policejního orgánu ze dne 27. 1. 2023, č.j. , adresa, -, Anonymizováno, , na bankovním účtu č. , č. účtu, , jehož majitelkou je žalobkyně, ukládají do úschovy zdejšího soudu. K zajištění předmětných peněžních prostředků došlo v rámci trestního řízení, ve kterém bylo prověřováno trestněprávní jednání neznámého pachatele kvalifikované jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku spočívající ve vylákání finančních prostředků od 1. žalované ve výši 52 000 Kč, od 2. žalované ve výši 6 000 Kč a od 3. žalované ve výši 13 000 Kč. V rámci uvedeného trestního řízení provedl policejní orgán analýzu shora uvedeného bankovního účtu žalobkyně a dále jejího dalšího účtu č. , č. účtu, , kterou zjistil, že ve dnech 1. 1. 2023 a 2. 1. 2023 byla na účet č. , č. účtu, připsána platba ve výši 20 800 Kč od 1. žalované, dne 2. 1. 2023 platba ve výši 20 000 Kč od 1. žalované a dne 9. 1. 2023 platba ve výši 4 500 Kč od 2. žalované, přičemž z účtu č. , č. účtu, byly následně peněžní prostředky přeposlány na účet č. , č. účtu, . Zde se prostředky, které představovaly pravděpodobný výnos z trestné činnosti, smísily s dalšími finančními prostředky žalobkyně. Vzhledem k tomu, že všechny tři žalované se k trestnímu řízení připojily s nárokem na náhradu škody a uplatňovaly nárok na svou část peněžních prostředků z částky, která byla zajištěna na bankovním účtu žalobkyně (35 973,67 Kč), přičemž policejní orgán měl pochybnosti o tom, kdo je vlastníkem předmětných peněžních prostředků, rozhodl po zrušení zajištění těchto prostředků o jejich složení do úschovy zdejšího soudu.

7. Dále bylo z uvedeného přílohového spisu zjištěno, že přípisem soudu došlým 29. 11. 2023 žalobkyně požádala o to, aby byl předmět úschovy vydán její osobě. Přípisem soudu došlým dne 23. 11. 2023 3. žalovaná vyslovila s vydáním předmětu úschovy žalobkyni souhlas. 1. a 2. žalovaná ani k písemné výzvě soudu nesdělily, zda souhlasí s vydáním předmětu úschovy žalobkyni či jiné účastnici řízení, respektive zda samy požadují vydání předmětu úschovy.

8. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, bylo zjištěno, že k datu 1. 1. 2023 činil zůstatek peněžních prostředků na tomto účtu 370,04 Kč. Dne 1. 1. 2023 byla ve prospěch účtu připsána z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno 1. žalované platba ve výši 5 000 Kč, dne 2. 1. 2023 z téhož účtu platba ve výši 15 800 Kč, přičemž dne 2. 1. 2023 provedla žalobkyně odchozí úhradu ve výši 16 000 Kč na jiný svůj bankovní účet č. , č. účtu, . Dne 2. 1. 2023 byla na účet rovněž připsána příchozí platba ve výši 20 000 Kč z bankovního účtu č. , č. účtu, majitele , jméno FO, (otec 1. žalované). Dne 7. 1. 2023 byly provedeny odchozí platby na účet č. , č. účtu, ve výši 2 000 Kč a 6 700 Kč, dne 9. 1. 2023 byla provedena příchozí platba ve výši 3 000 Kč z účtu č. , č. účtu, 2. žalované, dne 9. 1. 2023 byly provedeny odchozí platby ve výši 6 800 Kč a 7 500 Kč na účet č. , č. účtu, , dne 9. 1. 2023 byla provedena příchozí platba z účtu 2. žalované ve výši 1 500 Kč, dne 9. 1. 2023 a 10. 1. 2023 byly provedeny odchozí platby ve výši 6 500 Kč, 3 000 Kč a 5 500 Kč na účet č. , č. účtu, a dne 13. 1. 2023 byla přijata příchozí platba ve výši 2 000 Kč označená jako „, Anonymizováno, .“.

9. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, za období od 19. 12. 2022 do 16. 1. 2023 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil k datu 19. 12. 2022 63 471,19 Kč, konečný zůstatek k datu 16. 1. 2023 46 384,35 Kč.

10. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, za období od 17. 1. 2023 do 16. 2. 2023 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil k datu 17. 1. 2023 46 384,35 Kč, konečný zůstatek k datu 16. 2. 2023 35 973,67 Kč.

11. Z usnesení PČR, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , ze dne 30. 10. 2023, č.j. , adresa, -, Anonymizováno, , soud zjistil, že shora popsaná trestní věc neznámého pachatele byla odložena, neboť i přes všechny zjištěné skutečnosti se policejnímu orgánu nepodařilo ustanovit pachatele prověřovaného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku.

12. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně se spolu se žalovanými stala obětí podvodného jednání neznámého pachatele, které bylo prověřováno v rámci trestního řízení vedeného PČR, Krajským ředitelstvím policie Pardubického kraje, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , pod sp. zn. , adresa, -, Anonymizováno, . V rámci uvedeného řízení policejní orgán rozhodl o zajištění finančních prostředků jakožto možného výnosu z trestné činnosti na bankovním účtu žalobkyně č. , č. účtu, . Fakticky na tomto účtu došlo k zajištění finančních prostředků v celkové výši 35 973,67 Kč. Na účtu se mimo jiné v době zajištění nacházely peněžní prostředky, které na účet přeposlala žalobkyně z jiného svého bankovního účtu č. , č. účtu, . Na tento účet přitom byly ve dnech 1. 1. 2023 a 2. 1. 2023 připsány peněžní prostředky 1. žalované v celkové výši 40 800 Kč a dne 9. 1. 2023 peněžní prostředky 2. žalované v celkové výši 4 500 Kč. Vzhledem k tomu, že nebylo zřejmé, kdo je vlastníkem peněžních prostředků zajištěných na účtu č. , č. účtu, , rozhodl policejní orgán o složení těchto peněžních prostředků do soudní úschovy vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, . V rámci tohoto řízení uplatnila právo na vydání předmětných peněžních prostředků žalobkyně, s vydáním předmětu úschovy její osobě však vyslovila souhlas pouze 3. žalovaná.

13. Podle § 80 odst. 1 věty prvé až třetí zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu v účinném znění, platí, že není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.

14. Podle § 300 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v účinném znění (dále jen „z. ř. s.“), platí, že přijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených jinými právními předpisy, řídí se ustanoveními příslušného právního předpisu, a není-li jich, ustanoveními § 289 až 302 z. ř. s., a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.

15. Podle § 298 odst. 1 z. ř. s. platí, že soud vydá předmět úschovy příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.

16. Podle § 299 odst. 1 z. ř. s. platí, že byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli. Podle odstavce 2 citovaného paragrafu je pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.

17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. V posuzované věci došlo k zajištění finančních prostředků jako náhradní hodnoty na bankovním účtu žalobkyně podle příslušných ustanovení trestního řádu, přičemž následně policejní orgán rozhodl o složení předmětných finančních prostředků do soudní úschovy podle § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu, neboť na předmět úschovy uplatnily právo vedle žalobkyně též všechny tři žalované, přičemž existovaly důvodné pochybnosti o tom, která z účastnic je vlastníkem předmětných prostředků. Úschova v posuzované věci je tedy zvláštním případem úschovy podle § 300 z. ř. s., neboť věc již byla zajištěna v trestním řízení a o jejím složení do úschovy rozhodl orgán činný v trestním řízení, nikoliv občanskoprávní soud. V daném řízení je tak třeba postupovat přiměřeně dle právní úpravy obsažené v § 289 až § 302 z. ř. s.

20. Věc, která byla uložena do úschovy na základě usnesení orgánu činného v trestním řízení vydaného podle § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu, se vydá tomu z účastníků řízení o úschově, který o to požádal, a jen v případě, že s vydáním věci žadateli ostatní účastníci souhlasili nebo že jejich nesouhlas byl nahrazen pravomocným rozsudkem soudu. Věc, o níž bylo podle § 80 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že se ukládá do úschovy, se považuje za uloženou do úschovy dnem právní moci usnesení vydaného příslušným orgánem činným v trestním řízení, aniž by bylo třeba, aby byla soudu skutečně odevzdána a aniž by civilní soud rozhodoval o přijetí do úschovy (srov. Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. Cpjn 203/2005).

21. Žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy podle § 299 odst. 1 z. ř. s. představuje procesní formu vyjádření posouzení otázky, komu (zda příjemci nebo přihlašovateli, případně složiteli) má být předmět úschovy soudem vydán, tedy – řečeno jinak – komu svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy, na základě kterého soud vydá předmět úschovy. Není přitom podstatné, že vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy se v tomto řízení řeší jen jako otázka předběžná a že nachází svůj projev ve výroku rozsudku v podobě „nahrazení projevu vůle“; pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný „je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy“, žalobci totiž zakládá právo, aby mu soud vydal předmět úschovy, čímž bude naplněno jeho právo k majetku, uloženému nebo složenému do úschovy soudu (ve vztahu k obdobné předchozí právní úpravě řízení o úschovách v § 185a až § 185h o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. též právní názory uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 10. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3967/2007, které bylo uveřejněno pod č. 66 v časopise Soudní judikatura, roč. 2009, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. 21 Cdo 293/2009, které bylo uveřejněno pod č. 96 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012).

22. V řešené věci byly do úschovy Okresního soudu ve , adresa, složeny finanční prostředky ve výši 35 973,67 Kč, které byly původně policejním orgánem zajištěny na bankovním účtu žalobkyně. Žalobkyně sice argumentovala tím, že se jedná o finanční prostředky v jejím výlučném vlastnictví, nicméně provedeným dokazováním bylo zjištěno, že se jedná přinejmenším zčásti o peněžní prostředky, které na účet č. , č. účtu, žalobkyně přeposlala z jiného svého bankovního účtu č. , č. účtu, v průběhu měsíce ledna 2023. Na účet č. , č. účtu, přitom v průběhu ledna 2023 na základě instrukcí neznámého pachatele zaslala 1. žalovaná peněžní prostředky v celkové výši 40 800 Kč a 2. žalovaná peněžní prostředky v celkové výši 4 500 Kč. Je evidentní, že shora uvedené prostředky 1. a 2. žalované se nejprve smísily s peněžními prostředky žalobkyně uloženými na účtu č. , č. účtu, a následně část těchto prostředků žalobkyně přeposlala na účet č. , č. účtu, . Současně je nesporné, že žalobkyně 1. ani 2. žalované jimi zaslané prostředky ani zčásti nevrátila.23. 3. žalovaná se sice připojila k trestnímu řízení se svým nárokem na náhradu škody, pročež se stala účastnicí úschovního řízení sp. zn. , spisová značka, a následně i řízení v této věci, žádné její peněžní prostředky však na žádný z účtů žalobkyně nebyly zaslány, její účast v tomto řízení je tedy ryze formálního charakteru, neboť je evidentní, že 3. žalovaná nemůže být vlastníkem ani části předmětu úschovy. Navíc 3. žalovaná jako jediná ze žalovaných vyslovila svůj souhlas s vydáním předmětu úschovy žalobkyni již v rámci úschovního řízení a zopakovala jej i v průběhu tohoto řízení.

24. Za daných skutkových okolností je podle názoru soudu v obecné rovině třeba vycházet z toho, že pokud žalobkyně přijala na svém účtu peněžní prostředky 1. a 2. žalované, aniž by k tomu existoval jakýkoliv právní důvod, o tyto prostředky se na úkor obou žalovaných bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., a podle § 2991 odst. 1 o. z. ji stíhá povinnost předmět bezdůvodného obohacení vydat. Je nerozhodné, že obě žalované své peněžní prostředky na účet žalobkyně zaslaly s vidinou jejich potenciálního zhodnocení, které jim sliboval neznámý pachatel. Stejně tak není podstatné ani to, že žalobkyně dle svých slov neměla v úmyslu si zmíněné prostředky ponechat, ale že měla podle instrukcí pravděpodobného pachatele podvodného jednání pouze zprostředkovat jejich investici do nákupu kryptoměn prostřednictvím svého účtu u společnosti REVOLUT, přičemž posléze pojala podezření, že se jedná o podvod, a vše oznámila na policii. Aby si předmětné peněžní prostředky žalobkyně mohla ponechat, musel by k tomu existovat právní důvod, tedy nějaké právní jednání, jehož účastníky by byly na jedné straně obě žalované, na straně druhé pak žalobkyně. K žádnému takovému právnímu jednání ze strany některé z účastnic řízení však evidentně nedošlo, žalobkyně se s 1. ani 2. žalovanou až do zahájení tohoto řízení vůbec neznala. Vzhledem k tomu, že do úschovy složená částka (35 973,67 Kč) je nižší než součet částek, které na účet žalobkyně zaslaly 1. žalovaná (40 800 Kč) a 2. žalovaná (4 500 Kč), bylo by podle názoru soudu namístě žalobu zamítnout, neboť v dané situaci lze konstatovat, že předmět úschovy tvoří peněžní prostředky, o které se na úkor 1. a 2. žalované žalobkyně bezdůvodně obohatila a jež by měla oběma žalovaným vrátit.

25. Soud však zároveň musel zohlednit fakt, že 1. žalovaná i při vědomí toho, jak soud na věc po právní stránce nahlíží, s podanou žalobou a s vydáním předmětu úschovy žalobkyni souhlasila. V takové situaci neexistuje rozumný důvod, proč by neměla být poměrná část předmětu úschovy, která představuje prostředky zaslané na účet žalobkyně 1. žalovanou (respektive jejich část), vydána žalobkyni. Určitý problém představuje již shora zmiňovaný fakt, že částka složená v úschově soudu nepokrývá zcela částky zaslané na účet žalobkyně 1. a 2. žalovanou, přičemž se nabízí otázka, na základě jakého klíče by měly být peněžní prostředky složené v úschově potenciálně rozděleny mezi obě žalované (tj. k jaké části předmětu úschovy svědčí vlastnické právo 1. žalované a k jaké 2. žalované). Ačkoliv by se asi nejvíce nabízelo poměrné rozdělení předmětu úschovy mezi obě žalované v závislosti na výši částek, které obě žalované zaslaly na účet žalobkyně (tj. přibližně v poměru 9 ku 1 ve prospěch 1. žalované), soud za daných okolností shledal jako nejsmysluplnější řešení, aby ve prospěch 2. žalované, která je v řízení nečinná, s vydáním předmětu úschovy žalobkyni souhlas neudělila, nicméně zároveň ani sama nepožádala o vydání předmětu úschovy své osobě, zůstaly i nadále v úschově deponovány peněžní prostředky ve výši, která odpovídá platbě 2. žalované, tedy ve výši 4 500 Kč, a to z toho důvodu, že se jedná o maximální možnou část předmětu úschovy, jejímž vlastníkem by mohla být 2. žalovaná (bez ohledu na to, na základě jakého klíče by byl předmět úschovy „rozdělen“ mezi 1. a 2. žalovanou). Ve vztahu k této části předmětu úschovy proto soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

26. Žalobě naopak vyhověl co do zbývající části předmětu úschovy, tedy co do částky 31 473,67 Kč, neboť tyto prostředky prokazatelně nemohou být ve vlastnictví 2. žalované ani 3. žalované, což znamená, že jejich souhlas s vydáním této části předmětu úschovy je irelevantní, přičemž 1. žalovaná, které z pohledu soudu vlastnické právo k předmětným prostředkům svědčí, s jejich vydáním žalobkyni souhlasila. Proto soud nahradil projev vůle žalovaných tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalovaným povinnost souhlasit s vydáním části předmětu úschovy ve výši 31 473,67 Kč žalobkyni (výrok I. rozsudku). To v praxi znamená, že pokud rozsudek v této podobě nabude právní moci, mělo by být na jeho základě v rámci úschovního řízení vedeného pod sp. značkou , spisová značka, rozhodnuto o vydání uvedené částky žalobkyni.

27. Z procesního hlediska by bylo možné konstatovat, že žalobkyně měla v řízení převážný úspěch, neboť jejímu návrhu na nahrazení projevu vůle žalovaných bylo vyhověno ve vztahu k částce 31 473,67 Kč, zatímco zamítnutí žaloby se týkalo pouze částky 4 500 Kč. Žalobkyně by tedy teoreticky měla mít právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, nicméně tohoto práva se výslovně vzdala, proto soud rozhodl tak, že žádné z účastnic právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší (výrok III. rozsudku). Toto rozhodnutí ostatně z pohledu soudu nejlépe odráží zvláštní charakter tohoto řízení i skutkové okolnosti případu.