9 C 261/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 67 699,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 67 699,77 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 415,20 Kč, s úrokem ve výši 5,29 % ročně z částky 60 439,97 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 467,90 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 439,97 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 17 663,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24. 6. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 67 699,77 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru a o stavebním spoření, která byla mezi účastníky uzavřena dne 6. 2. 2022. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy měla žalovanému poskytnout úvěr ve výši 75 000 Kč, a to jako účelový za účelem změny, respektive údržby domu/bytu uvedeného ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v dohodnutých splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 5,29 % ročně, porušil však podmínky dojednané v ust. čl. 3.4. smlouvy, což vedlo k tomu, že žalobkyně celý poskytnutý úvěr k datu 31. 8. 2023 jednorázově zesplatnila. Žalovaný svůj dluh ze smlouvy po zesplatnění úvěru neuhradil. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši 60 439,97 Kč, dlužných poplatků souvisejících s úvěrem v celkové výši 146 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 113,80 Kč, dále požadovala smluvní úrok odpovídající sjednané sazbě ve výši 5,29 % z dlužné jistiny ročně, který zčásti kapitalizovala za období od 1. 9. 2023 do 28. 5. 2024 na částku 415,20 Kč, zčásti jej požadovala jako běžící úrok v ujednané sazbě z dlužné jistiny za dobu od 29. 5. 2024 do zaplacení, a v neposlední řadě si nárokovala rovněž zákonný úrok z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině úvěru, přičemž i tento zčásti kapitalizovala za období od 1. 9. 2023 do 28. 5. 2024 na částku 5 467,90 Kč, zčásti požadovala běžící úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od 29. 5. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku dle citovaného ustanovení nevyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, uzavřené mezi účastníky dne 6. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně zřídila jakožto stavební spořitelna pro žalovaného shora uvedený účet stavebního spoření a k němu stavební spoření s cílovou částkou 75 000 Kč. Zároveň žalovanému v souvislosti se sjednaným stavebním spořením poskytla překlenovací úvěr ve výši 75 000 Kč, a to do dne, kdy splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Úvěr byl poskytnut za účelem financování bytových potřeb žalovaného. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 5,29 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 446 Kč splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Podpisem smlouvy žalovaný mimo jiné přistoupil k rámcové pojistné smlouvě č. SSČSN 1/2021 uzavřené mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem, čímž vzniklo jeho pojištění pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo zrušení živnosti a ošetřování člena rodiny. Za toto pojištění byl žalovaný povinen hradit měsíčně poplatek ve výši 146 Kč spolu se splátkami úvěru. Žalovaný byl dle smlouvy povinen žalobkyni předkládat ve smlouvě vymezené dokumenty k doložení účelového použití poskytnutého úvěru. V čl. 3.5. písm. e) smlouvy bylo pro případ, že tuto povinnost nedodrží, sjednáno právo žalobkyně jednorázově zesplatnit celý poskytnutý úvěr. Dle čl. 10.1. písm. h) smlouvy pak byla žalobkyně v případě, že dojde k zesplatnění úvěru a žalovaný neuhradí žalobkyni zesplatněnou částku, oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty, jejíž roční procentní výše bude představovat rozdíl mezi roční úrokovou sazbou ve výši 10 % a roční procentní sazbou zákonného úroku z prodlení aktuální k prvnímu dni prodlení se zaplacením celého úvěru. Smluvní pokuta měla být počítána denně od prvního dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jeho úplného zaplacení, měla být počítána vždy z výše splatné a nezaplacené pohledávky žalobkyně bez příslušenství. Měla být splatná vždy k danému dni prodlení se zaplacením celého úvěru nebo jeho části, a to ve výši připadající na tento den.

5. Z výpisu z účtu stavebního spoření žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný dne 8. 2. 2022 vyčerpal úvěr ve výši 75 000 Kč. Následně řádně uhradil celkem třináct sjednaných splátek úvěru po 1 446 Kč, přičemž se poprvé dostal do prodlení s úhradou splátky splatné k datu 25. 4. 2023. Následně ještě hradil splátky nepravidelně, poslední splátka z jeho strany proběhla dne 25. 9. 2023. Celkem žalovaný v období od 15. 3. 2022 do 25. 9. 2023 uhradil v souvislosti s předmětným úvěrem žalobkyni částku 28 030,33 Kč.

6. Z dopisu ze 7. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně písemně upozornila žalovaného na to, že ani přes její předchozí výzvy nedošlo ke splnění smluvních podmínek jeho úvěru, neboť žalovaný nedoložil žalobkyni řádně všechny potřebné dokumenty. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby tak učinil ve lhůtě do 25. 8. 2023, a zároveň ho upozornila na to, že pokud požadované dokumenty v této lhůtě nedoloží, bude celý poskytnutý úvěr prohlášen za jednorázově splatný k datu 26. 8. 2023 a žalovaný bude muset uhradit celou dlužnou částku ve výši 70 155,40 Kč.

7. Z dopisu z 5. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala písemně žalovaného o tom, že vzhledem k nedodržení smluvních podmínek z jeho strany došlo k datu 31. 8. 2023 k zesplatnění úvěru, a vyzvala jej k zaplacení dluhu v celkové výši 69 330,40 Kč.

8. Z předžalobní výzvy z 30. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně písemně vyzýván k úhradě jeho dluhu z předmětné úvěrové smlouvy rovněž právním zástupcem žalobkyně, jímž byl současně poučen o tom, že pokud dluh nebude uhrazen dobrovolně, žalobkyně přistoupí k jeho soudnímu vymáhání. Dle přiloženého poštovního podacího archu byla předmětná předžalobní výzva odeslána žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu dne 30. 5. 2024.

9. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 2. 2022 uzavřena smlouva o stavebním spoření a poskytnutí úvěru, na jejímž základě žalobkyně jednak žalovanému zřídila stavební spoření, jednak mu poskytla překlenovací úvěr ve výši 75 000 Kč, a to až do doby, než žalovaný splní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Žalovaný čerpal předmětný úvěr v plné výši dne 8. 2. 2022. Zavázal se, že poskytnuté peněžní prostředky uhradí spolu s úrokem, jehož výše činila 5,29 % ročně, a poplatky za sjednané pojištění související s úvěrem v pravidelných měsíčních splátkách po 1 446 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje 25. 3. 2022. Žalovaný byl žalobkyni k prokázání účelového použití jí poskytnutých prostředků povinen předkládat ve smlouvě vymezené dokumenty. Pro případ, že tuto povinnost poruší, byla žalobkyně oprávněna celý poskytnutý úvěr jednorázově zesplatnit, a pokud by následně žalovaný neuhradil celou zesplatněnou částku, byla oprávněna požadovat smluvní pokutu za každý den jeho prodlení s úhradou zesplatněné částky do zaplacení, kdy výše této smluvní pokuty měla odpovídat roční sazbě ve výši rozdílu mezi roční úrokovou sazbou 10 % a aktuální výší zákonného úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení žalovaného. Dopisem ze 7. 8. 2023 žalobkyně nejprve vyzvala žalovaného k doložení dokumentů souvisejících s prokázáním účelového využití poskytnutého úvěru a upozornila jej na to, že pokud tyto nedoloží v dodatečně poskytnuté lhůtě, bude celý úvěr jednorázově zesplatněn. Následně dopisem z 5. 9. 2023 informovala žalovaného o zesplatnění úvěru k datu 31. 8. 2023 a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 69 330,40 Kč. Opakovaně byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu předžalobní výzvou z 30. 5. 2024.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru na bydlení ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svůj závazek z této smlouvy splnila, když poskytla žalovanému peněžní prostředky v ujednané výši. Bylo tedy na žalovaném, aby i on svým smluvním závazkům dostál a jednak splácel žalobkyni řádně dojednané měsíční splátky, jednak plnil i další povinnosti stanovené v uzavřené smlouvě, například žalobkyni dokládal příslušné dokumenty prokazující fakt, že využívá poskytnuté peněžní prostředky k účelu sjednanému ve smlouvě. Žalovaný v řízení nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že tyto dokumenty nedokládal řádně. Soud proto vycházel z toho, že tuto smluvní povinnost žalovaný skutečně porušil a že žalobkyně postupovala zcela v souladu se smlouvou, pokud z tohoto důvodu přistoupila k jednorázovému zesplatnění celého úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by zesplatněnou částku úvěru již žalobkyni uhradil, posoudil soud podanou žalobu jako oprávněnou, a to ať už jde o požadovanou dlužnou jistinu úvěru ve výši 60 439,97 Kč a dlužný měsíční poplatek za pojištění úvěru ve výši 146 Kč, nebo o smluvní pokutu ve výši 7 113,80 Kč. Nárok na její zaplacení se opírá o čl. 10.1. písm. h) smlouvy, žalovaný zjevně smluvní povinnost, která byla předmětnou smluvní pokutou utvrzena, porušil (neuhradil řádně a včas zesplatněnou část úvěru), sjednaná sazba smluvní pokuty se soudu nejeví jako nepřiměřená (i ve světle omezení stanoveného v § 122 odst. 3 ZSÚ), soud tedy neshledal důvod, proč požadovanou smluvní pokutu žalobkyni nepřiznat.

14. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 67 699,77 Kč a zavázal jej též k úhradě požadovaného smluvního úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení. Nárok na úhradu smluvního úroku se opírá o samotnou smlouvu i o § 2395 o. z., přičemž žalobkyně si podanou žalobou nárokovala smluvní úrok v sazbě, která byla sjednána ve smlouvě (5,29 % ročně). Úrok z prodlení je povinen žalovaný hradit s ohledem na § 1970 o. z., neboť se zjevně dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný.

15. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 708 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 14 955,60 Kč (mimosmluvní odměna advokáta za tři úkony právní služby učiněné ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba) po 3 820 Kč podle § 7 bodu 5 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek (tj. z částky 12 360 Kč) ve výši 2 595,60 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 17 663,60 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.