9 C 277/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , IČO sídlem adresa žalovaného o zaplacení 50 000 Kč <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 50 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 22 570 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 50 000 Kč z titulu práva na vrácení části zaplacené ceny díla. Tvrdila, že se žalovaným dne 26. 2. 2020 uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení nové střešní krytiny na jejím domě a přilehlé verandě. Žalobkyně zaplatila žalovanému nejprve dne 26. 2. 2020 zálohu na úhradu sjednané ceny díla ve výši 189 151 Kč, následně dne 26. 5. 2020 další část sjednané ceny díla ve výši 105 750 Kč a dne 1. 7. 2020 ještě částku 9 262 Kč Vedle toho jí žalovaný přiměl rovněž k zaplacení částky 19 599,85 Kč dne 15. 6. 2020, která měla pokrývat náklady na likvidaci lepenky z původní střechy žalobkyně. Ačkoliv se žalovaný ve smlouvě zavázal dokončit dílo nejpozději do 30. 4. 2020, tuto svou povinnost doposud nesplnil. Na střechu totiž oproti dohodě účastníků nenainstaloval střešní systém Satjam Rapid, nýbrž úplně jiný systém, navíc jím provedené práce vykazují závažné nedostatky, které brání v tom, aby žalobkyně mohla dílo řádně užívat, neboť žalovaný práci provedl natolik nekvalitně, že do domu žalobkyně střechou zatéká. Dopisem z 31. 7. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného, aby v dodatečné přiměřené lhůtě do 30. 8. 2020 dílo řádně dokončil tak, aby odpovídalo smlouvě, což žalovaný neučinil, proto žalobkyně dopisem ze 17. 9. 2020 od smlouvy o dílo odstoupila, přičemž toto odstoupení zdůvodnila jednak prodlením žalovaného s řádným splněním díla, jednak vadným plněním, které nebylo odstraněno ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Žalovaného dále vyzvala k vrácení zaplacené ceny díla, avšak neúspěšně. Žalovaným provedené práce tak aktuálně vykazují řadu nedostatků, které brání žalobkyni v řádném užívání díla. To podle žalované vůbec nebylo dokončeno a řádně předáno. Proto se žalobkyně domáhala vrácení ceny díla, a to prozatím pouze její části ve výši 50 000 Kč.

2. Žalovaný na podanou žalobu ani přes výzvu soudu nereagoval a nijak se k věci nevyjádřil.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den 14. 12. 2021. Žalovaného k tomuto jednání předvolal zásilkou, kterou mu v souladu s § 45 odst. 2 větou prvou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), doručoval do jeho datové schránky, zároveň mu předvolání zaslal i na aktuální adresu jeho sídla. V obou případech byly zásilky obsahující předvolání k jednání žalovanému doručeny ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. tzv. fikcí, tj. uplynutím lhůty 10 dnů ode dne, kdy byly připraveny k vyzvednutí. Zásilka zaslaná do datové schránky žalovaného byla tímto způsobem doručena dne 14. 11. 2021, soud tedy vycházel z toho, že žalovaný byl ke shora uvedenému jednání předvolán řádně a s dostatečným předstihem. Přesto se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

4. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně oslovila žalovaného se žádostí o zhotovení nové střechy na jejím rodinném domě a přilehlé verandě v říjnu 2019. Žalovaný se následně ozval v únoru 2020 s tím, že by měl být schopen započít s realizací zakázky někdy v dubnu. Současně požádal žalobkyni o zaplacení zálohy na úhradu ceny díla, aby měl z čeho zaplatit potřebný materiál. Žalobkyně mu proto v první fázi zaplatila 189 151 Kč, zbývající část ceny díla pak dle dohody účastníků měla být uhrazena po dokončení díla. Žalovaný nakonec započal s instalací střechy až v květnu. Poté, kdy zhotovil střechu na rodinném domě, žalobkyni sdělil, že si špatně rozměřil plochu obou střech a že mu nezbývá materiál na střechu verandy. Požadoval po žalobkyni úhradu dalších 105 750 Kč s tím, že nemá prostředky na výplaty svým zaměstnancům. Žalobkyně měla zájem na řádném dokončení díla, proto mu zmíněnou částku zaplatila, ačkoliv dílo ještě nebylo dokončeno. Žalovaný následně dodělal i střechu verandy, nicméně tak nekvalitně, že si i žalobkyně jakožto laik všimla velmi podstatných nedostatků jeho práce, a to například toho, že na střeše verandy je příliš krátké oplechování přiléhající ke stěně domu, zcela chybí oplechování komína a není ukončen plech na temeni střechy. Tyto vady žalovanému ihned vytýkala, žalovaný v reakci na to doplnil lištu na temeno střechy a oplechoval komín, nicméně tak nekvalitně, že kolem komínu do verandy zatéká. Hned v létě 2020 navíc začalo zatékat i do samotného domu. Žalovaný po ukončení prací na střeše verandy vystavil žalobkyni další fakturu na částku 9 262 Kč, v níž zohlednil určitou slevu za nedodaný materiál. Navíc si účtoval částku okolo 29 000 Kč za likvidaci staré střešní krytiny, žalobkyně mu nakonec z této částky uhradila pouze cca 19 000 Kč, neboť zjistila, že skutečné náklady na likvidaci krytiny byly mnohem nižší, než jaké si žalovaný účtoval. Žalobkyni posléze její soused Ing. [příjmení] upozornil na výrazné nedostatky instalované střechy, kterých si všiml, proto na žádost žalobkyně proběhla schůzka za účasti žalobkyně, žalovaného a Ing. [příjmení], v jejímž průběhu byly žalovanému vytknuty konkrétní nedostatky díla. Žalovaný se při této schůzce přiznal, že na střeše není instalována krytina Satjam Rapid, ale úplně jiná krytina, což žalobkyni zdůvodnil tak, že instalovaná krytina je lepší než ta, která měla na střeše být podle dohody účastníků. Žalobkyně však záměnu krytiny nikdy neodsouhlasila, vůbec o ní nevěděla.

5. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], souseda žalobkyně, který je stavebním inženýrem se zaměřením na budovy a ve stavebnictví se dle svých slov pohybuje dlouhou dobu, soud zjistil, že svědek byl žalobkyní požádán, zda by se nepřišel podívat na novou střechu na jejím domě a nezhodnotil kvalitu provedené práce. Svědek žádosti žalobkyně vyhověl a v jejím domě absolvoval schůzku se žalovaným. Na té upozornil žalovaného na některé nedodělky, které instalovaná střecha vykazovala, a rovněž na to, že střecha nemohla být namontována v souladu s montážním návodem pro systém Satjam Rapid. Na to žalovaný odvětil, že ve skutečnosti je na střeše nainstalován úplně jiný systém. Svědek kontrolou použitého materiálu zjistil, že se jedná o systém Euroclick. Ten je kvalitou de facto srovnatelný se systémem Satjam Rapid, jedná se pouze o jiné značky, nicméně lze říci, že systém Euroclick je jakousi napodobeninou systému Satjam Rapid. Svědek shledal ve výsledném provedení díla množství vad a nedodělků. Konkrétně se jednalo například o vadné kotvení střechy na hlavní budově. Při tomto kotvení je totiž třeba počítat s teplotní roztažností plechu, což však žalovaný nezohlednil a pásy plech připevňoval k bednění a zdivu napevno dle vlastního uvážení. To do budoucna povede k tomu, že v důsledku pohybu plechu a jeho roztažnosti bude docházet k ohýbání šroubů, jimiž jsou jednotlivé pásy plechu uchyceny. Žalovaný rovněž provedl uchycení hřebenového plechu do dřeva, ačkoliv by správně měl být tento plech uchycen prostřednictvím profilových držáků, které umožňují odvětrávání. Zcela špatně konstrukčně řešil kotvení u protipožární zídky. Na střeše chyběly vodní drážky, plech byl mnohde proražený. Plech u komína byl zhotoven příliš krátký, proto pod střešní krytinu zatéká. Okapový plech na střeše domu chyběl úplně. Žalovaný rovněž špatně řešil spád u okapního žlabu. Kotlík se zde nachází v nejvyšším místě a voda tudíž z okapu neodtéká, nýbrž zůstává v okapu stát. Voda stékající ze střechy verandy navíc okap často přeskakovala. Žalovaný se tento problém snažil řešit dodatečnou instalací zarážky na okapu. Ta sice stékající vodu zachytila, současně však v zimě brání sjíždění sněhu ze střechy, který se tak hromadí v okapu, což je špatně. Nesprávně bylo zhotoveno i oplechování komína, v některých místech dokonce úplně chybělo. V neposlední řadě žalovaný zcela v rozporu s montážním návodem, který takový postup zakazuje, používal při instalaci střechy rozbrusku. Od té odlétávaly jiskry, jež poškodily povrchovou vrstvu plechu. Toto poškození bude do budoucna vést k prorezavění střechy. Svědek rovněž porovnal vyúčtované množství materiálu s tím, kolik materiálu žalovaný na střeše skutečně použil. Dospěl přitom k závěru, že některý účtovaný materiál nebyl použit vůbec, některé položky pak byly při samotné realizaci díla použity v mnohem nižším množství, než jaké bylo žalobkyni účtováno. To, že je střecha instalována zcela špatně a bude ji nutné kompletně překonstruovat, svědkovi potvrdili i jeho známí, zaměstnanci [právnická osoba], které na místo přizval.

6. Z písemného porovnání ceny žalovaným vyúčtovaných prací a materiálu s cenou skutečně provedených prací a použitého materiálu, které vypracoval svědek [příjmení] [příjmení], bylo zjištěno, že svědek odhadl cenu žalovaným skutečně provedených prací a použitého materiálu na částku 152 831,55 Kč vč. DPH, pokud jde o střechu rodinného domu, a na částku 30 558,40 Kč vč. DPH, pokud jde o střechu verandy. Dle porovnání žalovaný některé žalobkyni účtované položky při realizaci díla nepoužil vůbec (např. střešní latě, větrací lištu hřebene, okapní pás proti ptákům, okapový plech nebo barevnou závětrnou lištu), některé pak použil v mnohem nižším množství, než jaké bylo žalobkyni účtováno (např. samovrtných šroubů použil pouze 630 ks, ačkoliv účtováno bylo celkem 3 800 ks, plechových hřebenů bylo využito pouze 15,5 ks, ačkoliv účtováno bylo 55 ks, žlabových háků bylo využito pouze 16 ks, ačkoliv bylo účtováno 30 ks, atd.).

7. Z fotografií žalovaným instalované střechy pořízených svědkem [příjmení] [příjmení] na přelomu července a srpna 2020 (založeny v přílohové obálce na č.l. 50 spisu) soud zjistil, že střecha na domě a verandě žalobkyně vykazuje nedostatky, které svědek [příjmení] [příjmení] popsal ve své svědecké výpovědi (viz odstavec 5 tohoto odůvodnění). Na fotografiích je znázorněn chybějící okapový plech i další komponenty střechy, ohnuté plechy, špatně vyspádovaný okap, z něhož neodtéká voda, zarážka přichycená k okapu, která zachytává sníh, na některých místech proražený plech, bulky v plechu, které vznikly tím, že plechem byla překryta vystouplá místa na zdivu, chybějící plech na oplechování komína, pokroucené plechy na střeše, jakož i poškození povrchové vrstvy plechu způsobené použitím rozbrusky.

8. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí předloženého žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně je výlučnou vlastnictví domu [adresa] v [obec], který je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], [katastrální uzemí].

9. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne 26. 2. 2020, jakož i z přílohy [číslo] k této smlouvě – cenové nabídky žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal zhotovit pro žalobkyni dílo označené jako„ zhotovení střešního pláště ul. [ulice a číslo], [obec]“, s tím, že práce na díle budou zahájeny nejpozději do 1. 4. 2020 a ukončeny nejpozději do 30. 4. 2020. Sjednaná cena díla, k jejíž úhradě se žalovaná zavázala, činila 289 151 Kč, měla být uhrazena částečně formou zálohy na materiál ve výši 189 151 Kč splatné při podpisu smlouvy, částečně doplatkem ve výši 100 000 Kč, který byl splatný při předání díla. Případné změny nebo doplňky ke smlouvě měly být dle odstavce 3 závěrečných ujednání smlouvy platné pouze tehdy, pokud budou sjednány formou písemného dodatku podepsaného oprávněnými zástupci smluvních stran.

10. Z faktury vystavené dne 26. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval žalobkyni zálohu na materiál ve výši 189 151 Kč vč. DPH s tím, že tato částka byla dle faktury splatná k 28. 2. 2020.

11. Z jednorázového příkazu k úhradě z 28. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně uvedeného dne ve své bance zadala příkaz k zaplacení shora uvedené částky ve prospěch bankovního účtu žalovaného uvedeného ve faktuře z 26. 2. 2020.

12. Z faktury vystavené dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval žalobkyni doplatek ceny díla ve výši 100 000 Kč vč. DPH a částku ve výši 5 750 Kč vč. DPH za střešní výlez s tím, že obě částky byly dle faktury splatné k 29. 5. 2020.

13. Z jednorázového příkazu k úhradě z 27. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně uvedeného dne ve své bance zadala příkaz k zaplacení částek uvedených v předchozím odstavci ve prospěch bankovního účtu žalovaného uvedeného ve faktuře z 26. 5. 2020.

14. Z faktury vystavené dne 15. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval žalobkyni náklady na likvidaci lepenky, přistavení kontejneru a odvoz na skládku v celkové výši 29 599,85 Kč vč. DPH s tím, že tato částka byla dle faktury splatná k 15. 6. 2020.

15. Z faktury vystavené dne 1. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval žalobkyni cenu za rekonstrukci střešního pláště ve výši 9 262 Kč vč. DPH s tím, že tato částka byla dle faktury splatná k 3. 7. 2020.

16. Z dopisů zástupce žalobkyně ze 17. 9. 2020 a 31. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně písemně odstoupila od smlouvy o dílo uzavřené se žalovaným, přičemž své odstoupení zdůvodnila jednak prodlením žalovaného s řádným splněním díla, jednak vadami díla, které nebyly odstraněny ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Současně vyzvala žalovaného k vrácení zaplacené ceny díla ve výši 323 762,85 Kč ve lhůtě do 30. 9. 2020, respektive následně do 10. 4. 2021, a upozornila jej, že pokud ve stanovené lhůtě uvedenou částku nevrátí, bude přistoupeno k jejímu soudnímu vymáhání. Dle přiložených poštovních dodejek byly oba dopisy odeslány na tehdejší adresu sídla žalovaného ([obec a číslo]) ve stejný den, kdy byly oba dopisy vyhotoveny.

17. Na podkladě shora uvedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 26. 2. 2020 smlouvu o dílo, na jejímž podkladě se žalovaný zavázal zhotovit pro žalobkyni dílo spočívající ve zhotovení střešního pláště na jejím rodinném domě [adresa] v [obec], respektive k tomuto domu přiléhající verandě. Konkrétně měl být dle smlouvy na domě žalobkyně instalován střešní systém Satjam Rapid. Dílo mělo být dle smlouvy dokončeno nejpozději do 30. 4. 2020 s tím, že sjednaná cena díla činila celkem 289 151 Kč. Z této částky měla žalobkyně při podpisu smlouvy uhradit žalovanému 189 151 Kč jakožto zálohu na materiál, zbývající část ceny ve výši 100 000 Kč pak měla být uhrazena při předání díla. Žalobkyně dne 28. 2. 2020 uhradila žalovanému zálohu ve výši 189 151 Kč, následně dne 27. 5. 2020 uhradila dalších 105 750 Kč jakožto doplatek ceny díla a cenu za zhotovený střešní výlez. Žalovaný jí nad rámec shora uvedených částek dvěma fakturami z 15. 6. 2020, respektive 1. 7. 2020 vyúčtoval ještě náklady na likvidaci staré střešní krytiny v celkové výši 29 599,85 Kč a další doplatek ceny díla ve výši 9 262 Kč Tyto faktury již žalobkyně uhradila pouze částečně, a to z jednak z toho důvodu, že dle jejích zjištění skutečné náklady na likvidaci staré střešní krytiny byly mnohem nižší, než jaké vyúčtoval žalovaný, jednak proto, že nebyla spokojena s kvalitou žalovaným provedených prací a dílo podle jejího názoru zůstalo nedokončené. Žalobkyně za účelem posouzení kvality provedených prací přizvala na obhlídku díla svého souseda, stavebního inženýra Ing. [jméno] [příjmení], který se sešel se žalovaným a vytkl mu některé vady, které na instalované střeše shledal, jakož i fakt, že střecha nebyla namontována v souladu s montážním návodem pro střešní systém Satjam Rapid. Žalovaný se bránil tím, že na střeše je nainstalován úplně jiný střešní systém, než si žalobkyně objednala. Z použitého materiálu následně bylo zjištěno, že se jedná o systém Euroclick. Žalovaným instalovaný střešní plášť na každý pád vykazoval množství vad a nedodělků, které jsou podrobně popsány v odstavci 5 tohoto odůvodnění. Na výčet vad obsažený ve zmíněném odstavci soud na tomto místě pro zjednodušení zcela odkazuje, přičemž má za prokázanou existenci těchto vad. V důsledku popsaných vad do střechy od samého počátku zatéká a je zjevné, že bude nutné střechu kompletně překonstruovat. Žalovaný při realizaci díla nepoužil veškerý materiál, který žalobkyni naúčtoval, některé položky z jeho cenové nabídky nebyly použity vůbec (např. střešní latě, větrací lišta hřebene, okapní pás proti ptákům, okapový plech nebo barevná závětrná lišta), některé položky pak byly použity v mnohem menším počtu kusů, než kolik jich bylo žalobkyni účtováno. Ačkoliv žalovaný přislíbil střechu opravit, neučinil tak. Dopisem ze 17. 9. 2020 proto žalobkyně od smlouvy o dílo písemně odstoupila, a to jednak z důvodu prodlení žalovaného s řádným dokončením díla, jednak s odkazem na existující vady díla, které žalovaný neodstranil ani v dodatečné přiměřené lhůtě. Současně vyzvala žalovaného k vrácení zaplacené ceny díla v celkové výši 323 762,85 Kč a za tímto účelem poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu. Odstoupení následně zopakovala ještě dopisem z 31. 3. 2021, jímž byl žalovaný rovněž vyzván k vrácení zaplacených peněžních prostředků.

18. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o dílo uzavřené podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“).

19. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

20. Podle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla provedením díla.

21. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

23. Podle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

24. Podle § 2002 odst. 1 o. z. platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

25. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o dílo, kterou oba uzavřeli dne 26. 2. 2020 ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z. Žalovaný byl dle této smlouvy povinen zhotovit nový střešní plášť na rodinném domě žalobkyně a přilehlé verandě nejpozději do 30. 4. 2020 Cena díla byla sjednána ve výši 289 151 Kč, přičemž tato částka odpovídala cenové nabídce žalovaného, která tvořila přílohu smlouvy o dílo a jež obsahovala soupis provedených prací a materiálu, který měl být při realizaci díla použit, včetně jejich ceny. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o dílo prokazatelně splnila, neboť žalovanému uhradila jak zálohovou platbu ve výši 189 151 Kč, tak i sjednaný doplatek ceny díla ve výši 100 000 Kč navýšený ještě o cenu za zhotovení střešního výlezu, tj. o částku 5 750 Kč. Z provedeného dokazování, zejména pak ze svědecké výpovědi Ing. [příjmení] však vyplynulo, že žalovaný nedodal žalobkyni střešní systém, který si objednala a zaplatila, tedy střešní systém Satjam Rapid, nýbrž systém Euroclick, k čemuž se sám svědkovi přiznal, když mu bylo vytýkáno, že při instalaci střechy nepostupoval v souladu s montážním návodem k systému Satjam Rapid. Již jen na podkladě této skutečnosti lze podle názoru soudu učinit závěr o tom, že dílo nebylo dokončeno ve smyslu § 2605 odst. 1 věty prvé o. z., neboť výsledek činnosti žalovaného neodpovídá sjednanému předmětu díla. Z ničeho přitom nevyplývá, že by žalovaný se žalobkyní konzultoval svůj záměr na její dům instalovat jiný střešní systém, než jaký obsahovala jeho cenová nabídka, a že by žalobkyně tuto změnu smluvních podmínek odsouhlasila. Přitom dle smlouvy, jejíž text formuloval sám žalovaný, bylo třeba jakékoliv změny smlouvy činit výhradně prostřednictvím písemného dodatku.

27. I pokud by však soud pominul, že žalovaný instaloval na dům žalobkyně jiný než dohodnutý střešní systém, z účastnické výpovědi žalobkyně, výpovědi svědka [příjmení] i z jím pořízených fotografií lze mít jednoznačně za prokázané, že žalovaný postupoval při montáži střechy tak nekvalitně, že střecha od samého počátku není způsobilá řádně sloužit svému účelu, neboť do domu po celou dobu od ukončení prací žalovaným zatéká. Přitom snad není třeba polemizovat o tom, že základní funkcí jakéhokoliv střešního systému je zamezení vniknutí srážek do vnitřních prostor budovy, na které je střecha instalována. I z tohoto důvodu tedy nelze považovat dílo za dokončené.

28. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dokončit dílo nejpozději do 30. 4. 2020. K datu 17. 9. 2020, kdy byl vyhotoven dopis, jehož prostřednictvím žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, byl tedy v prodlení s dokončením díla o více než čtyři měsíce. Takto dlouhé prodlení nepochybně představuje podstatné porušení smlouvy o dílo ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z., neboť je evidentní, že pokud by žalobkyně před uzavřením smlouvy věděla, že se žalovaný s realizací díla takto výrazně opozdí, jistě by smlouvu neuzavřela, tím spíše, pokud ji žalovaný již v únoru 2020 ubezpečoval o tom, že dílo bude realizováno v průběhu měsíce dubna, a následně ji přiměl k úhradě kompletní ceny o dílo, dokonce navýšené o některé další položky, byť mu doposud dle smlouvy svědčil nárok pouze na úhradu zálohy na materiál. Z pohledu soudu tedy postupu žalobkyně, která shora uvedeným dopisem odstoupila od smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s dokončením díla, a to poté, kdy žalovanému poskytla dodatečnou lhůtu k dokončení díla, nelze ničeho vytknout a soud považuje toto odstoupení za platné.

29. Odstoupením od smlouvy došlo k zániku závazku z ní plynoucího, pročež je na věc třeba aplikovat ustanovení § 2993 o. z., podle něhož v případě, kdy si obě strany vzájemně plnily na základě zrušeného závazku, může každá z nich požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. V poměrech řešené věci tedy žalobkyně je oprávněna domáhat se vůči žalovanému vrácení zaplacených peněžních prostředků představujících sjednanou cenu díla ve výši 289 151 Kč, žalovaný je naopak oprávněn k tomu, aby mu žalobkyně vrátila materiál, který při realizaci díla použil. Plnění obou stran přitom není vzájemně podmíněné, žalobkyně tedy v tomto řízení nebyla povinna prokazovat, že je připravena vrátit žalovanému použitý materiál oproti vrácení požadovaných peněžních prostředků, neboť žalovaný doposud tento nárok nevznesl.

30. Ze shora popsaných důvodů shledal soud podanou žalobu jako opodstatněnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovaných 50 000 Kč. Sluší se podotknout, že bylo zcela na rozhodnutí žalobkyně, pokud se v tomto řízení domáhala toliko úhrady 50 000 Kč, ačkoliv jí podle názoru soudu svědčí právo i na vrácení zbývající části ceny díla. Žalobkyni do budoucna nic nebrání v tom, aby toto právo vůči žalovanému uplatnila novou žalobou. Tento rozsudek přitom ve vztahu k takovému nároku nebude představovat překážku věci pravomocně rozsouzené. Stejně tak žalovaný je oprávněn uplatnit nárok na vrácení použitého materiálu.

31. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí tak vůči neúspěšnému žalovanému svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů právního zastoupení žalobkyně ve výši 20 570 Kč Náklady zastoupení tvoří v prvé řadě mimosmluvní odměna zástupce žalobkyně ve výši 15 500 Kč vypočtená v souladu s § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), z tarifní hodnoty 50 000 Kč, která odpovídá v řízení vymáhanému peněžitému plnění, kdy shora uvedená celková výše odměny sestává z dílčích odměn za celkem pět úkonů právní služby, které zástupce žalobkyně v řízení vykonal ve smyslu § 11 odst. 1 AT, a to konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žalobu a účast zástupce žalobkyně u jednání soudu dne 14. 12. 2021, jehož trvání přesáhlo dvě hodiny a ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) AT je tedy třeba účast zástupce žalobkyně u něho honorovat stejně, jako by se jednalo o dva úkony právní služby. Dílčí výše odměny za každý úkon právní služby činí podle § 7 bodu 5 AT 3 100 Kč, za pět úkonů tedy náleží zástupci žalobkyně odměna ve výši 15 500 Kč. Náklady zastoupení dále sestávají z pěti paušálních náhrad hotových výdajů spojených se shora uvedenými úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a z náhrady za 21% DPH z částek odpovídajících celkové odměně a součtu paušálních náhrad (tj. z částky 17 000 Kč), která činí 3 570 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 22 570 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

32. Lhůtu k plnění soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil na tři dny od právní moci rozsudku.