9 C 298/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 059 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 000 Kč a nahradit jí k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 787 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy ke každému 25. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jen jediné z nich.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 4 059 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 059 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 10. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 13 059 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 7. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru, která měla být mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně Anonymizováno‘Anonymizováno právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa, právnická osoba, adresa (dále jen „právní předchůdce žalobkyně č. 1“), uzavřena dne 21. 6. 2022. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně č. 1 poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat, že žalobkyni uvedenou částku vrátí a současně zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 792,70 Kč a úrok ve výši 266,30 Kč, to vše ve lhůtě do 21. 7. 2022. Tento svůj závazek však nesplnil řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdce žalobkyně č. 2“) a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 8. 2023 na současnou žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 8. 2023 žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobkyně kromě dlužné částky 13 059 Kč dále požaduje zákonný úrok z prodlení z této částky od 22. 7. 2022 do zaplacení.

2. Usnesením ze dne 11. 12. 2023, č.j. 9 C 298/2023-30, soud písemně vyzval žalobkyni, aby doplnila svá žalobní tvrzení v tom směru, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně č. 1 posoudil úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“), a současně aby žalobkyně předložila důkazy k prokázání toho, že tuto zákonnou povinnost právní předchůdce žalobkyně č. 1 skutečně splnil. Žalobkyni také konkrétně instruoval o tom, jakým způsobem má splnění této zákonné povinnosti doložit, a sdělil jí, že na podkladě jí doposud předložených důkazů nelze uzavřít, že by před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně č. 1 dostatečně prověřil schopnost žalovaného tento úvěr řádně a včas splatit. Žalobkyni současně poučil v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), o tom, že pokud svá žalobní tvrzení řádně nedoplní a rovněž soudu nepředloží požadované důkazy k prokázání splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně č. 1 posoudit úvěruschopnost žalovaného, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta.

3. Žalobkyně na shora uvedenou výzvu soudu reagovala přípisem, který byl soudu doručen 23. 1. 2024. Sdělila, že s posouzením úvěruschopnosti souhlasil žalovaný dle článku X. smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy zmocnil právního předchůdce žalobkyně č. 1 k přístupu do veřejných registrů. Dále žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel také výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Rovněž sdělila, že od podání žaloby žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho a na žalobě setrvala.

4. K jednání dne 26. 2. 2024 se žádný z účastníků nedostavil, oba se řádně omluvili. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. spisová značka, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně č. 1 dne 20. 6. 2022, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 se zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový a bezhotovostní úvěr ve výši 9 000 Kč, a to ve prospěch bankovního účtu č. č. účtu. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně č. 1 vrátí a současně zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 327,45 Kč a úrok ve výši 266,30 Kč, to vše do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru. Pro případ překročení doby splatnosti žalovaným byl mezi stranami sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 792,70 Kč. V č. X smlouvy bylo uvedeno, že úvěrovaný souhlasí, aby úvěrující za účelem posouzení jeho žádosti o poskytnutí úvěru, zejména umožnění posouzení jeho bonity, důvěryhodnosti a platební morálky ze strany oprávněných uživatelů níže uvedených registrů, vytvoření souboru informací v rámci těchto registrů vypovídajících o jeho bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce a zajištění vzájemného informování oprávněných uživatelů těchto registrů o jeho bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce, zpracovával jeho osobní údaje, zejména jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, trvalé bydliště, osobní údaje vypovídající především o tom, zda mezi úvěrovaným a úvěrujícím došlo k uzavření smlouvy o úvěru či nikoli, osobní údaje vypovídající o jeho finančních závazcích, které mohou vzniknout vůči úvěrujícímu v souvislosti se smlouvou o úvěru, osobní údaje vypovídající o zajištění jeho závazků souvisejících se smlouvou o úvěru, případné další osobní údaje, které vypovídají o jeho bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce a které úvěrovaný sdělil/sdělí úvěrujícímu nebo které úvěrující získal či získá v souvislosti se žádostí o úvěr, a tyto údaje ověřil. Úvěrovaný zmocnil úvěrujícího k přístupu zejména do níže uvedených registrů, především pak tímto dal úvěrujícímu výslovně svůj souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti, za účelem posuzování rizik prostřednictvím vyhledávání údajů na internetových stránkách www.nebankovni-registr.cz, jehož provozovatelem je Nebankovni-registr.cz, s.r.o., IČO: IČO, sídlem adresa, dále za účelem vzájemného informování uživatelů bankovního registru klientských informací (dále jen „BRKI“) a nebankovního registru klientských informací (dále „NRKI“) ve vztahu k úvěruschopnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálce úvěrovaného, jejichž provozovatelem je právnická osoba., IČ: IČO, sídlem adresa, adresa, za účelem ověření existence exekucí prostřednictvím vyhledání údajů na internetových stránkách www.ispis.cz, jehož provozovatelem je právnická osoba., IČ: IČO, sídlem adresa (dále společně také jen „právnická osoba“), dále za účelem vzájemného informování uživatelů registru Creditinfosolutions ve vztahu k úvěruschopnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálce Úvěrovaného, jehož provozovatelem je Anonymizováno právnická osoba., IČ: IČO, sídlem adresa, dále za účelem vzájemného informování uživatelů registru Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba (dale jen “Anonymizováno”) ve vztahu k úvěruschopnosti, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálce úvěrovaného, jehož provozovatelem je Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, IČO: tel. číslo, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno-adresa, Anonymizováno Anonymizováno.

6. Z potvrzení o provedené transakci bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 odeslal na účet žalovaného č. č. účtu dne 21. 6. 2022 peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 a ze seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 postoupil svoji pohledávku za žalovaným na právního předchůdce žalobkyně č. 2.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 8. 2023 a ze seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně č. 2 postoupil svoji pohledávku za žalovaným na současnou žalobkyni.

9. Z dopisu ze dne 19. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 oznámil žalovanému postoupení své pohledávky za žalovaným ze shora uvedené smlouvy o úvěru na současnou žalobkyni.

10. Z předžalobní výzvy z 19. 8. 2023 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru a upozornil žalovaného na to, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva odeslána žalovanému dne 19. 8. 2023 na adresu jeho trvalého pobytu.

11. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně č. 1 poskytl na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 20. 6. 2022 žalovanému dne 21. 6. 2022 bezhotovostní formou převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky v celkové výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedené prostředky právnímu předchůdci žalobkyně č. 1 vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 327,45 Kč a úrok ve výši 266,30 Kč, to vše do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru. Pro případ překročení doby splatnosti žalovaným byl mezi stranami sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 792,70 Kč, nikoliv ve výši 1 327,45 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na právního předchůdce žalobkyně č. 2 a následně na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 19. 8. 2023.

12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Ačkoliv žalobkyně nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala předloženými smlouvami o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala věřitelem žalobou uplatněné pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně č. 1 a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený úvěrovou smlouvou uzavřenou ve smyslu § 2395 o. z. Právní vztah mezi účastníky se tak mimo jiné řídil též právní úpravou obsaženou v ZSÚ. Právního předchůdce žalobkyně č. 1 jakožto poskytovatele úvěru před uzavřením předmětné smlouvy stíhala podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy jeho schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Podle § 86 odst. 1 věty druhé ZSÚ byl přitom právní předchůdce žalobkyně č. 1 oprávněn poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Soud má po provedeném dokazování za to, že právní předchůdce žalobkyně č. 1 své shora uvedené povinnosti nedostál, neboť si neobstaral dostatečné podklady k tomu, aby mohl skutečně relevantně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet.

17. Předně je třeba zdůraznit, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran prokázání toho, že před uzavřením smlouvy řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 věty prvé ZSÚ, tedy povinnost posoudit, zda nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit, v řízení stíhalo žalobkyni jakožto poskytovatele úvěru, resp. jeho právního nástupce. Evropský soudní dvůr dospěl v rozsudku CA Consumer Finance, C-449/13, k závěru, že důkazní břemeno nese poskytovatel úvěru, neboť spotřebitel jednak zpravidla nemá přístup k dokumentaci posouzení své úvěruschopnosti, kterou si uchovává poskytovatel úvěru, zejména však ve většině případů nemá odborné znalosti, které jsou pro náležité posouzení úvěruschopnosti potřeba. Těmito znalostmi by naopak dozajista měl disponovat poskytovatel úvěru jakožto podnikatel a profesionál v oboru (blíže viz závěry obsažené v komentáři k § 86 ZSÚ in Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, dostupném v právním systému Beck-online).

18. Odpověď na otázku, jakým způsobem by měl poskytovatel úvěru postupovat při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, poskytuje v obecné rovině ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ, podle něhož má poskytovatel úvěru vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, přičemž hodnotu majetku má zohlednit pouze za předpokladu, že dle smlouvy o spotřebitelském úvěru má být úvěr částečně nebo zcela splacen výnosem z prodeje takového majetku a nikoliv pravidelnými splátkami, případně za situace, kdy z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na výši jeho příjmů. Je však třeba mít na paměti, že zmíněné ustanovení pouze akcentuje nejdůležitější kritéria při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, rozhodně však dostatečným způsobem nekonkretizuje veškeré podstatné aspekty daného procesu. V této souvislosti se sluší znovu odkázat na závěry již shora citované komentářové literatury. Podle ní se například s požadavkem odborné péče může jen těžko slučovat postup poskytovatele, který si neověří, zda spotřebitel není již v době posuzování úvěruschopnosti v úpadku, a to jednak pomocí insolvenčního rejstříku, jednak pomocí tzv. negativních registrů klientských informací, tedy databází vedených podle § 20z zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, které obsahují informace o závazcích spotřebitelů, u nichž došlo k prodlení. Pokud je totiž spotřebitel již delší dobu v prodlení s úhradou závazků více věřitelům, pak to prakticky s jistotou vylučuje jeho schopnost splácet jakékoliv další závazky. Poskytovatel by si tedy informace z negativního registru klientských informací měl opatřit v zásadě vždy. Zmíněnými registry jsou zejména registr právnická osoba, Bankovní registr klientských informací společnosti právnická osoba., a Nebankovní registr klientských informací Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Samozřejmě se nabízí rovněž možnost lustrace v rejstříku zahájených exekucí, z něhož lze nepochybně rovněž zjistit údaje o případné špatné platební morálce žalovaného ve vztahu k jeho dřívějším závazkům.

19. V posuzované věci žalobkyně k podané žalobě nedoložila jediný důkaz, který by svědčil o tom, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobkyně č. 1 jakkoliv ověřována schopnost žalovaného tento úvěr splatit. Smlouva o úvěru sice obsahuje prohlášení žalovaného, že souhlasí s tím, aby byl právním předchůdcem žalobkyně č. hodnota v souvislosti s posouzením úvěruschopnosti způsobem ve smlouvě uvedeným posuzován, že k tomuto posouzení skutečně došlo, žalobkyně však nejenže neprokázala, ale ani netvrdila. Toto neučinila ani na základě poučení, které jí soud poskytl v souladu s § 118a o. s. ř. K výzvě soudu pouze sdělila, že žalovaný dal souhlas s posouzením úvěruschopnosti, kdy zmocnil právního předchůdce žalobkyně č. 1 k přístupu do veřejných registrů. Žalobkyně však netvrdila, natož aby prokázala, že k prověření žalovaného ve veřejných registrech skutečně došlo. Dále uvedla, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného také výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, toto své tvrzení však nijak neprokázala. Za této situace soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k prokázání splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně č. hodnota obsažené v § 86 odst. 1 ZSÚ. Předmětnou smlouvu o úvěru tedy bylo nutné posoudit jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ. K této neplatnosti soud v souladu s § 87 odst. 1 větou druhou ZSÚ přihlédl z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného.

20. Důsledkem neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru je podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ to, že žalovaný jakožto spotřebitel je povinen vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu úvěru, a to navíc v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že na svůj dluh z předmětné smlouvy žalobkyni čehokoliv uhradil. Soud tedy vyšel z toho, že skutečně neuhradil ničeho, jak se podává z podané žaloby. Uložil tedy žalovanému povinnost uhradit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 9 000 Kč, přičemž mu v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a s přihlédnutím k dikci § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ umožnil dlužnou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, neboť má za to, že by nebylo v možnostech žalovaného uhradit celou dlužnou částku najednou, když zjevně nebyl schopen řádně splatit ani úvěr poskytnutý právním předchůdcem žalobkyně. Soudu je navíc z úřední činnosti známo, že proti žalovanému je vedeno několik exekučních řízení.

21. Na stranu druhou z pohledu soudu nelze připustit, aby žalobkyně čekala na úhradu dlužné částky nepřiměřeně dlouhou dobu, neboť má, jakkoliv se dopustila porušení svých zákonem stanovených povinností, právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků v co možná nejkratší době. Soud tedy umožnil žalovanému splácet jeho dluh žalobkyni formou pravidelných měsíčních splátek, jejichž výši stanovil na částku 500 Kč. Splácet takto vysoké splátky by mělo být v reálných silách žalovaného, zároveň se jedná o nejnižší možnou výši splátky, která je pro soud za dané situace ještě přijatelná. V případě, že žalovaný bude splátky hradit řádně a včas, totiž bude dluh zcela splacen až za osmnáct měsíců, což znamená poměrně citelný zásah do právního postavení žalobkyně. Ten však soud považuje za dané situace zejména s ohledem na porušení zákonem uložených povinností právním předchůdcem žalobkyní za odůvodněný a nikoliv nepřiměřený. Splatnost jednotlivých splátek soud stanovil k 25. dni příslušného kalendářního měsíce s tím, že první splátka bude splatná v měsíci následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci. Současně byla vyslovena doložka o ztrátě výhody splátek, což znamená, že pokud žalovaný neuhradí byť jen jedinou splátku řádně a včas, může se po něm žalobkyně domáhat úhrady celé zbývající části dluhu najednou.

22. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 4 059 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku II. tohoto rozsudku, soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to i ve vztahu k žalobkyní požadovanému úroku z prodlení. Důsledkem absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je totiž mimo jiné i to, že soud tímto rozhodnutím nově stanoví lhůtu splatnosti dlužné jistiny úvěru tak, aby tato odpovídala ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ, tedy možnostem žalovaného jeho dluh žalobkyni splatit. Za této situace přitom nelze uvažovat o tom, že by se již žalovaný ocitl v prodlení, neboť doposud nenastala splatnost ani první soudem stanovené splátky jistiny úvěru. Žalobkyni tedy logicky nárok na zaplacení úroku z prodlení dosud nemohl vzniknout (srov. § 1970 o. z.).

23. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení 13 059 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 9 000 Kč, naopak co do částky 4 059 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků ve věci tak činí 69 % ku 31 % ve prospěch žalobkyně, které tak ve smyslu shora citovaného ustanovení svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 38 % (69 % - 31 % = 38 %). Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů jejího zastoupení ve výši 1 270,50 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 150 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 220,50 Kč podle § 137 ods.t 3 písm. a) cit. vyhl.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 787 Kč (38 % z celkových nákladů řízení ve výši 2 070,50 Kč), a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách. Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.