9 C 34/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: ; 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa ; 2. celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova exekutorský úřad IČO sídlem adresa žalovaného o vyloučení movitých věcí z exekuce <b>I. Z exekuce vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. značkou 10 EXE 74/2021, která je prováděna soudním exekutorem [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad], pod sp. zn. 139 EX 02130/21, se vylučují následující movité věci, které soudní exekutor pojal do soupisu movitých věcí sepsaného dne 2. 12. 2021 pod č. j. 139 EX 02130/21-36:</b> <b>-) sedací souprava, dvě křesla a dvě kostky – taburety (sepsané pod položkou č. 1),</b> <b>-) LCD televizor zn. JVC (sepsaný pod položkou č. 2)</b> <b>-) dva přehrávače zn. Kenwood (sepsané pod položkou č. 3),</b> <b>-) přehrávač zn. YAMAHA (sepsaný pod položkou č. 4),</b> <b>-) šest vitrín (sepsané pod položkou č. 6),</b> <b>-) LCD televizor zn. JVC (sepsaný pod položkou č. 7).</b> <b>II. Žaloba podaná vůči 1. žalované se v části, v níž se žalobkyně domáhala vyloučení přehrávače zn. Tesla sepsaného pod položkou č. 5 z exekuce uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.</b> <b>III. Žaloba podaná vůči 2. žalovanému se zamítá v plném rozsahu.</b> <b>IV. 1. žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 656 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna nahradit 2. žalovanému náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 2. 2022 se žalobkyně domáhala vůči oběma žalovaným vyloučení ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku specifikovaných movitých věcí z exekuce vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 EXE 74/2021, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad], který exekuci vede pod sp. zn. 139 EX 02130/21 Soudní exekutor dle žaloby pojal předmětné movité věci do soupisu sepsaného dne 2. 12. 2021 v prostorách nacházejících se na adrese [anonymizováno] [číslo], [obec], které náleží žalobkyni, a to i přesto, že byl jím pověřený pracovník informován o tom, že tyto movité věci jsou ve vlastnictví žalobkyně. Ta podala v rámci exekučního řízení návrh na vyškrtnutí předmětných věcí ze soupisu, nicméně soudní exekutor tento návrh zamítl. Proto se žalobkyně domáhala vyloučení věcí z exekuce prostřednictvím civilní žaloby. 2. 1. žalovaná, která v předmětném exekučním řízení vystupuje v pozici oprávněné, žalobou uplatněný nárok neuznala. Poukázala na to, že dokumenty, které žalobkyně předložila k důkazu, nijak neprokazují, že by předmětné movité věci byly v jejím vlastnictví. 1. žalovaná je považuje za účelové. Podle jejího názoru se v daném případě mohlo jednat o účelový převod majetku, neboť [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně] (dále jen„ povinná“), vůči níž je shora uvedená exekuce vedena, je současně statutárním orgánem žalobkyně, na kterou měly být předmětné věci převedeny. 1. žalovaná proto navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 3. 2. žalovaný s žalobou podanou vůči své osobě rovněž nesouhlasil, argumentoval tím, že jakožto soudní exekutor provádějící předmětnou exekuci v řízení o vylučovací žalobě není pasivně věcně legitimován, neboť vylučovací žaloba má směřovat výlučně vůči oprávněnému z exekuce.

4. Soud nařídil ve věci jednání na den 17. 5. 2022. Žalobkyně i 2. žalovaný se z tohoto jednání omluvili, přičemž souhlasili, aby soud jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 1. žalovaná, ač řádně a včas k jednání předvolána, se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

5. Z obsahu exekučního spisu tak, jak je tento zachycen na CD, které soudu poskytl k dispozici soudní exekutor, soud zjistil, že soudní exekutor [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad], provádí na základě pověření k vedení exekuce vydaného Okresním soudem ve Svitavách dne 19. 2. 2021, č.j. 10 EXE 74/2021-19, pod svou sp. zn. 139 EX 02130/21 exekuci za účelem vymožení pohledávky 1. žalované (v exekučním řízení v pozici oprávněné) vůči povinné ve výši 408 256,07 Kč s příslušenstvím a nákladů exekuce podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 10. 2020, č.j. 51 C 307/2014-142, který nabyl právní moci dne 17. 11. 2020 a stal se vykonatelným dne 21. 11. 2020.

6. Z protokolu o soupisu movitých věcí povinného ze dne 2. 12. 2021 a z jeho přílohy obsahující seznam sepsaných věcí soud zjistil, že v rámci shora uvedené exekuce pracovník soudního exekutora uvedeného dne provedl v prostorách na adrese [anonymizováno] [číslo], [obec], soupis movitých věcí, které se v těchto prostorách nacházely. Přitom do soupisu pojal sedací soupravu, dvě křesla a dvě kostky (položka č. 1), LCD televizor zn. JVC (položka č. 2), dva přehrávače zn. Kenwood (položka č. 3), přehrávač zn. YAMAHA (položka č. 4), přehrávač zn. TESLA (položka č. 5), šest vitrín (položka č. 6) a LCD televizor zn. JVC (položka č. 7). Povinná, která byla provedení soupisu věcí přítomna, do protokolu prohlásila, že vlastníkem sepsaných věcí je žalobkyně.

7. Z návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu z 31. 12. 2021, jakož i z usnesení soudního exekutora z 21. 1. 2022, č.j. 13 EX 02130/21-043, soud zjistil, že žalobkyně se s odůvodněním, že je jediným a výlučným vlastníkem soudním exekutorem sepsaných movitých věcí, domáhala jejich vyškrtnutí ze soupisu, přičemž soudní exekutor její návrh zamítl. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalobkyně k prokázání svého tvrzeného vlastnického práva k předmětným věcem předložila faktury a přílohu k dodacímu listu, z těchto listin však podle názoru soudního exekutora nevyplývá, že by byla vlastníkem všech sepsaných věcí. Vlastnické právo povinné k předmětným věcem tak nebylo vyvráceno, přičemž vzhledem k tomu, že 1. žalovaná jakožto oprávněná s návrhem nesouhlasila, nezbylo soudnímu exekutorovi, než tento návrh zamítnout.

8. Z dodacího listu [číslo] z 31. 8. 2020, jakož i z přílohy k tomuto dodacímu listu z téhož data bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jakožto dodavatel dodala uvedeného dne žalobkyni jakožto odběrateli množství movitých věcí, mimo jiné též audio zesilovač Kenwood, kazetový přehrávač Kenwood, CD přehrávač YAMAHA, gramofon NAC, šest prodejních vitrín v bílé barvě, černou sedací soupravu s gaučem, dvě křesla, dva taburety a dva televizory zn. JVC. Dodané movité věci měly dle dodacího listu tvořit inventář provozovny [příjmení] [příjmení] na adrese [adresa žalobkyně], a nebytových prostor na adrese [anonymizováno] [číslo], [obec], jednalo se převážně o elektroniku a nábytek.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že povinná je spolu s [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], jednatelkou žalobkyně, přičemž každý z jednatelů je za žalobkyni oprávněn jednat samostatně. Jediným společníkem žalobkyně je [jméno] [příjmení] [jméno] vznikla 28. 11. 2019.

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly jakkoliv podstatné pro rozhodnutí ve věci.

11. Provedené důkazy soud hodnotil v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Žalobkyně k prokázání svého tvrzeného vlastnického práva k sepsaným movitým věcem předložila soudu v prvé řadě soubor faktur. Z nich však nevyplývá, k jakému zboží či službám se tyto faktury vztahují, jejich důkazní hodnota pro řešený spor tak byla v podstatě nulová a nejsou proto výslovně zmíněny ani ve shora uvedeném výčtu provedených důkazů. Poněkud jiná je situace, pokud jde o žalobkyní předložený dodací list, respektive přílohu k němu. Tento dodací list měl být vyhotoven již 31. 8. 2020, přičemž obsahuje velké množství položek, převážně elektroniky a nábytku, které měla žalobkyni dodat jedna z jejích jednatelek [jméno] [příjmení]. V dodacím listu (přesněji řečeno příloze k němu) jsou mimo dalších položek uvedeny, až na jednu výjimku (přehrávač zn. Tesla sepsaný pod položkou č. 5), všechny movité věci, které pracovník soudního exekutora dne 2. 12. 2021 pojal do jím vyhotoveného soupisu. Soud nepominul námitku 1. žalované, podle níž se v situaci, kdy je povinná statutárním orgánem žalobkyně, jež má být dle žaloby vlastníkem předmětných věcí, mohlo jednat o účelový převod majetku. Tuto námitku však neshledal jako oprávněnou, a to hned z několika důvodů. Předně je třeba si uvědomit, že jako dodavatel předmětných movitých věcí není v dodacím listu uvedena povinná (což by bylo možné očekávat, pokud by se snažila účelově skrýt svůj exekučně postižitelný majetek), nýbrž [jméno] [příjmení]. Dodací list je datován již k 31. 8. 2020, přičemž soupis movitých věcí byl proveden až 2. 12. 2021, tedy o více než čtvrt roku později. Povinná, která byla soupisu movitých věcí osobně přítomna, přitom ihned do protokolu sepsaného pracovníkem soudního exekutora výslovně uvedla, že sepsané movité věci nejsou v jejím vlastnictví, nýbrž že tyto věci vlastní žalobkyně. Pokud by povinná chtěla skrýt svůj majetek před věřiteli jeho účelovým převodem na žalobkyni, musela by takový krok plánovat dopředu a navíc by jej musela činit v součinnosti a za přispění další osoby - [jméno] [příjmení], což sice samozřejmě nelze s naprostou jistotou vyloučit, zároveň však nelze vycházet bez dalšího z toho, že se tak skutečně stalo, zvláště v situaci, kdy 1. žalovaná svou námitku neopírá o žádné konkrétní skutečnosti, nýbrž pouze o ničím neodůvodněné podezření. Soudu se však především v kontextu okolností dané věci nejeví jako pravděpodobné, aby povinná, pokud v inkriminované době skutečně obývala předmětné prostory na adrese [anonymizováno] [číslo], [obec], jak se podává z protokolu o soupisu movitých věcí, měla svůj byt vybaven mimo jiné šesti prodejními vitrínami a hned dvěma LCD televizory. V intencích řešeného případu se z pohledu soudu jeví jako mnohem pravděpodobnější, že sepsané movité věci skutečně tvořily inventář prodejny elektroniky, případně jejího zázemí, jak vyplývá z dodacího listu. Právě s ohledem na popsané úvahy vzal soud na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů a obsahu exekučního spisu za prokázané vlastnické právo žalobkyně k sepsaným movitým věcem, které byly zároveň uvedeny v příloze k dodacímu listu z 31. 8. 2020. Jedná se o všechny movité věci s výjimkou přehrávače zn. Tesla, který v předmětném dodacím listu ani jeho příloze uveden není (v příloze k dodacímu listu [číslo] označená položka je gramofon NAC, který rozhodně nelze ztotožnit se sepsaným přehrávačem zn. Tesla).

12. Po provedeném hodnocení důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci: Na základě pověření k vedení exekuce vydaného Okresním soudem ve Svitavách dne 19. 2. 2021 pod č.j. 10 EXE 74/2021-19 vede soudní exekutor [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad], exekuci za účelem vymožení pohledávky 1. žalované (v exekučním řízení v pozici oprávněné) vůči povinné ve výši 408 254,07 Kč s příslušenstvím a nákladů exekuce podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 10. 2020, č.j. 51 C 307/2014-142, a to pod svou sp. zn. 139 EX 02130/21. Dne 2. 12. 2021 sepsal pracovník soudního exekutora protokol o soupisu movitých věcí, do kterého pojal mimo jiné movité věci, jejichž vlastníkem je žalobkyně, a to konkrétně sedací soupravu, dvě křesla a dvě kostky (sepsané pod položkou č. 1), LCD televizor zn. JVC (sepsaný pod položkou č. 2), dva přehrávače zn. Kenwood (sepsané pod položkou č. 3), přehrávač zn. YAMAHA (sepsaný pod položkou č. 4), šest vitrín (sepsané pod položkou č. 6) a LCD televizor zn. JVC (sepsaný pod položkou č. 7). Vedle těchto věcí byl do soupisu pojat rovněž přehrávač zn. Tesla (sepsaný pod položkou č. 5). Žalobkyně následně podala dne 31. 12. 2021 návrh na vyškrtnutí shora uvedených movitých věcí ze soupisu. 1. žalovaná s tímto návrhem nesouhlasila. Soudní exekutor podaný návrh zamítl.

13. Podle § 267 o. s. ř. lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí podle části třetí o. s. ř.

14. Podle § 68 odst. 4 věty prvé zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu v účinném znění (dále jen„ exekuční řád“), může žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu.

15. V řešeném případě soudní exekutor zamítl včas podaný návrh žalobkyně na vyloučení movitých věcí uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku ze soupisu provedeného dne 2. 12. 2021 usnesením vydaným dne 21. 1. 2022. Ačkoliv se soudu z CD zapůjčeného soudním exekutorem nepodařilo zjistit, kdy konkrétně bylo předmětné usnesení soudního exekutora doručeno žalobkyni (soubor, který by měl obsahovat příslušnou doručenku, se jeví jako poškozený), je zřejmé, že žalobkyně podala žalobu o vyloučení předmětných movitých věcí z exekuce včas, tj. v třicetidenní lhůtě dle § 68 odst. 4 exekučního řádu, neboť i v případě, že by jí bylo usnesení soudního exekutora doručeno hned v týž den, kdy bylo vydáno (21. 1. 2022), by lhůta dle § 68 odst. 4 exekučního řádu uplynula 21. 2. 2022, přičemž žalobkyně podala žalobu 20. 2. 2022. Pro posouzení oprávněnosti žaloby tak zbývalo vyřešit otázku, zda je žalobkyně skutečně vlastníkem všech v žalobě označených movitých věcí a zda jí tedy ve smyslu § 267 o. s. ř. svědčí k těmto věcem právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí, a tím i aktivní legitimace k podání žaloby na vyloučení zmíněných věcí z exekuce vedené vůči povinné. Vedle toho bylo třeba se rovněž zabývat tím, zda jsou pasivně věcně legitimováni oba žalovaní, tedy jak 1. žalovaná jakožto oprávněná v exekuci, tak 2. žalovaný jakožto soudní exekutor, který exekuci provádí.

16. Jak soud již podrobně rozvedl v pasáži věnované hodnocení důkazů a jeho závěru o skutkovém stavu věci, má po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem všech sepsaných movitých věcí vyjma přehrávače zn. Tesla. Žalobkyni se tudíž podařilo prokázat, že jí svědčí k předmětným věcem právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí ve smyslu § 267 o. s. ř. Soud však mohl žalobě částečně vyhovět, pokud jde o předmětné movité věci, pouze ve vztahu k 1. žalované, a to proto, že podle § 267 o. s. ř. je třeba vylučovací žalobu podat vůči oprávněnému v exekuci, tj. v daném případě vůči 1. žalované. Soudní exekutor, který exekuci provádí, v řízení o vyloučení movitých věcí z exekuce pasivně věcně legitimován není. Proto soud ve vztahu ke 2. žalovanému žalobu zamítl zcela, ve vztahu k 1. žalované jí pak částečně vyhověl a žalobu zamítl pouze ve vztahu k přehrávači zn. Tesla sepsanému pod položkou č. 5, neboť k tomuto přehrávači se žalobkyni nepodařilo prokázat její vlastnické právo a žalobkyně se tím, že se nezúčastnila jednání nařízeného ve věci, připravila o možnost, aby jí soud poskytl příslušné procesní poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění důkazních návrhů. V této části žalobního nároku tedy žalobkyně neunesla své důkazní břemeno a soudu nezbylo, než žalobu ve vztahu k uvedenému přehrávači částečně zamítnout.

17. Pokud jde o náklady řízení, žalobkyně měla v řízení převážný úspěch, když se domohla vyloučení šesti z celkových sedmi sepsaných položek. Otázkou náhrady nákladů řízení o vylučovací žalobě se ve své rozhodovací činnosti zabýval Ústavní soud ČR, který dospěl k závěru, že je obecně nutné považovat za nespravedlivé, aby oprávněný (věřitel), který v předchozích řízeních osvědčil, že důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy a který se domáhá výkonu příslušného rozhodnutí, byl povinován k zaplacení náhrady nákladů řízení vůči osobě, která proti němu byla úspěšná v řízení o vylučovací žalobě. Ústavní soud však rovněž poukázal na nutnost zohlednit konkrétní okolnosti případu, mezi nimi především chování oprávněného a jeho postoj k požadavku žalobce, neboť je to právě oprávněný, komu platná právní úprava umožňuje, aby sledoval úkony pověřeného soudního exekutora a jeho postup případně korigoval (srov. např. rozhodnutí ÚS ze dne 26. 3. 2014 ve věci sp. zn. I. ÚS 2558/12 nebo ze dne 23. 10. 2012 ve věci sp. zn. II. ÚS 2560/12). V řešené věci 1. žalovaná v rámci exekučního řízení vyslovila nesouhlas s vyškrtnutím v žalobě označených movitých věcí ze soupisu, což vedlo k tomu, že soudní exekutor návrh žalobkyně na jejich vyškrtnutí zamítl. Za této situace, s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla v řízení převážně procesně úspěšná, posoudil soud otázku náhrady nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a dospěl k závěru, že 1. žalovanou stíhá povinnost nahradit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení o vylučovací žalobě, neboť mohla tomuto řízení předejít, pokud by s vyškrtnutím věcí ze soupisu souhlasila již v rámci exekučního řízení, a pokud tak neučinila, je na ní, aby v poměrném rozsahu nahradila náklady, které žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly. Na její povinnosti k náhradě nákladů řízení nic nemění ani to, že žalobkyně jí nezaslala předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., neboť z procesní obrany 1. žalované je zřejmé, že by žalobou uplatněný nárok tak jako tak neuznala, i kdyby jí byla předžalobní výzva doručena.

18. Žalobkyně nebyla v řízení právně zastoupena, její náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z jedné paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (písemný návrh ve věci samé). Žalobkyně byla úspěšná s návrhem na vyškrtnutí šesti položek z celkových sedmi, což odpovídá jejímu procesnímu úspěchu v rozsahu 86 % předmětu řízení oproti neúspěchu v rozsahu 14 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 % (86 – 14 = 72). Soud tak ve výroku IV. tohoto rozsudku uložil 1. žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 656 Kč (72 % z celkových nákladů řízení ve výši 2 300 Kč).

19. Vzhledem k tomu, že 2. žalovaný nebyl ve věci pasivně věcně legitimován, byla žaloba směřující vůči němu v plném rozsahu zamítnuta a 2. žalovanému tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Ani 2. žalovaný nebyl v řízení právně zastoupen, jeho náklady řízení jsou tvořeny jednou paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. (písemné vyjádření k žalobě), soud proto uložil žalobkyni povinnost nahradit 2. žalovanému náklady řízení v uvedené výši (výrok V.).