9 C 80/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 44 792,48 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 44 792,48 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 486,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49 278,70 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 44 792,48 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne 1. 6. 2022 mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. Žalovaný své splatné závazky vůči žalobkyni nehradil řádně a včas. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, avšak bezúspěšně. Žalobkyně proto úvěr dne 21. 1. 2024 zesplatnila. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 1. 2024 byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky. Dlužná částka uplatněná touto žalobou činí 44 792,48 Kč a skládá se z dlužné jistiny. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 49 278,70 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 23 % ročně z částky 44 792,48 Kč od 16. 8. 2023 do 21. 1. 2024 ve výši 4 486,22 Kč a částku 800 Kč jako náklady na upomínání.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě, která mu byla zaslána na adresu jeho trvalého pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Podáním ze dne 30. 5. 2024 žalobkyně soudu sdělila, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, celkem uhradil 30 282 Kč a na svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, celkem 9 086 Kč.

4. Podáním ze dne 17. 6. 2024 žalobkyně soudu sdělila, že žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, celkem uhradil 649 Kč.

5. Soud nařídil jednání na den 14. 8. 2024. Žalobkyně se řádně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán.

6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 1. 6. 2022, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, z toho 10 000 Kč bylo započteno na náklady. Částka 10 161 Kč měla být žalovanému vyplacena na jeho účet č. , č. účtu, , částka 29 839 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 10. 2021. Úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 286 Kč.

7. Z Přílohy č. 1 k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z toho, že žalovaný je ženatý, jeho náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně. Je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, Má pravidelné finanční závazky v celkové výši 10 047 Kč měsíčně, splácí 11 úvěrů po 18 Kč až 2 000 Kč měsíčně. Dále má jednorázové finanční závazky, nezohledněné v rámci pravidelných finančních závazků, v celkové výši 51 000 Kč. Na sázky vydá průměrně 2 322 Kč měsíčně. Má jednou vyživovací povinnost k dítěti. Z Přílohy č. 1 ke smlouvě dále vyplývá, že žalobkyně lustrovala žalovaného v centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS a AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů s negativním výsledkem.

8. Z Přílohy č. 2 k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že žalovaný si sjednal doplňkovou službu podpora, která mu měla umožnit odklad tří splátek ročně vždy o jeden kalendářní měsíc, dále přerušení splácení na dobu až devět měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a dále přerušení splácení na dobu až tři měsíce v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Služba byla zpoplatněna částkou 877 Kč měsíčně po dobu trvání úvěru.

9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 3. 2022 do 31. 3. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 1 053,78 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 5 632,61 Kč. Na účet bylo připsáno 72 476 Kč, odepsáno 67 897,17 Kč. Částka 12 000 Kč byla na účet připsána jako zápůjčka od , právnická osoba, , částka 10 000 Kč jako zápůjčka od , právnická osoba, a částka 5 000 Kč jako zápůjčka od , právnická osoba, Částku 22 443 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 4. 2022 do 30. 4. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 5 632,61 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 6 007,42 Kč. Na účet bylo připsáno 82 858 Kč, odepsáno 82 483,19 Kč. Částku 32 590 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

11. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 5. 2022 do 31. 5. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 6 007,42 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 3 355,46 Kč. Na účet bylo připsáno 103 352 Kč, odepsáno 106 003,96 Kč. , adresa, 000 Kč byla na účet připsána jako zápůjčka od , právnická osoba, a částka 9 000 Kč jako zápůjčka od , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, credit s.r.o. Částku 38 942 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

12. Z výsledků hledání v aplikaci Cribis soud zjistil, že žalobkyně dne 2. 6. 2022 lustrovala žalovaného v této aplikaci s negativním výsledkem.

13. Z výsledků hledání v databázi SOLUS soud zjistil, že žalobkyně dne 1. 6. 2022 lustrovala žalovaného v této databázi s negativním výsledkem.

14. Z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně dne 1. 6. 2022 lustrovala žalovaného v tomto rejstříku. Byl nalezen jeden záznam, jednalo se o pravomocně skončenou věc.

15. Z výsledků kontroly OP soud zjistil, že žalobkyně lustrovala žalovaného v aplikaci MVČR pro neplatné doklady s negativním výsledkem.

16. Z výplatní pásky žalovaného za březen 2022 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného, po provedené odvodů a srážek, činil 32 590 Kč.

17. Z detailu pohybu - platba převodem uvnitř banky bylo zjištěno, že dne 1. 6. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 1 Kč.

18. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 2. 6. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 10 161 Kč.

19. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 2. 6. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet 2902041062/2010 částku 29 839 Kč.

20. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 10. 2021, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, z toho 6 000 Kč bylo započteno na náklady. Částka 8 352 Kč měla být žalovanému vyplacena na jeho účet č. , č. účtu, , částka 15 648 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 7. 10. 2021. Úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 772 Kč.

21. Z Přílohy č. 1 ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2021 soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z toho, že žalovaný je ženatý, jeho náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně. Je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, Má pravidelné finanční závazky v celkové výši 10 827 Kč měsíčně, splácí 9 úvěrů po 85 Kč až 2 000 Kč měsíčně. Nemá žádnou vyživovací povinnost k dítěti. Z přílohy č. 1 ke smlouvě dále vyplývá, že žalobkyně lustrovala žalovaného v centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS a AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů s negativním výsledkem.

22. Z Přílohy č. 2 ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný si sjednal doplňkovou službu podpora, která byla zpoplatněna částkou 526 Kč měsíčně po dobu trvání úvěru.

23. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 7 2021 do 31. 7. 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 3 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 650,28 Kč. Na účet bylo připsáno 40 362 Kč, odepsáno bylo 39 714,72 Kč. Částku 34 413 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

24. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 8 2021 do 31. 8. 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 650,28 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 1 913,27 Kč. Na účet bylo připsáno 40 379 Kč, odepsáno bylo 39 116,01 Kč. Částku 25 079 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

25. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 9 2021 do 30. 9. 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 1 913,27 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 1 016,10 Kč. Na účet bylo připsáno 31 213,92 Kč, odepsáno bylo 32 111,09 Kč. Částka 1 700 Kč byla na účet připsána od , právnická osoba, ., částku 22 080 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

26. Z výsledků hledání v aplikaci Cribis soud zjistil, že žalobkyně dne 7. 10. 2021 lustrovala žalovaného v této aplikaci s negativním výsledkem.

27. Z výsledků hledání v databázi SOLUS soud zjistil, že žalobkyně dne 6. 10. 2021 lustrovala žalovaného v této databázi s negativním výsledkem.

28. Z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně dne 6. 10. 2021 lustrovala žalovaného v tomto rejstříku. Byl nalezen jeden záznam, jednalo se o pravomocnou věc.

29. Z výsledků kontroly OP soud zjistil, že žalobkyně dne 6. 10. 2021 lustrovala žalovaného v aplikaci MVČR pro neplatné doklady s negativním výsledkem.

30. Z výplatní pásky žalovaného za srpen 2021 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného, po provedení odvodů a srážek, činil 22 080 Kč.

31. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 7. 10. 2021, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, z toho 3 000 Kč byly započteny na náklady. Částka 12 000 Kč měla být žalovanému vyplacena na jeho účet č. , č. účtu, . Úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 386 Kč.

32. Z Přílohy č. 1 ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 10. 2021 soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z toho, že žalovaný je ženatý, jeho náklady na bydlení činí 3 000 Kč měsíčně. Je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, Má pravidelné finanční závazky v celkové výši 10 827 Kč měsíčně, splácí 9 úvěrů po 85 Kč až 2 000 Kč měsíčně. Nemá žádnou vyživovací povinnost k dítěti. Z přílohy č. 1 ke smlouvě dále vyplývá, že žalobkyně lustrovala žalovaného v centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS a AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů s negativním výsledkem.

33. Z Přílohy č. 2 ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. č. , hodnota, ze dne 7. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný si sjednal doplňkovou službu podpora, která byla zpoplatněna částkou 263 Kč měsíčně po dobu trvání úvěru.

34. Z upomínky ze dne 20. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě splátky splatné dne 15. 8. 2023. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla upomínka žalovanému odeslána téhož dne.

35. Z upomínky ze dne 5. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě splátky splatné dne 15. 8. 2023. Dle přiloženého poštovního podacího lístku byla upomínka žalované odeslána téhož dne.

36. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužné částky 56 958,70 Kč s tím, že pokud nebude dlužná částka zaplacena, bude vymáhána soudní cestou. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému téhož dne.

37. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 6. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 40 000 Kč. Ve smlouvě sice byla uvedena výše jistiny 50 000 Kč, částka 10 000 Kč však byla započtena na náklady a reálně tak výše úvěru činila 40 000 Kč. Z poskytnutých 40 000 Kč byla částka 10 161 Kč vyplacena na účet žalovaného, částka 29 839 Kč byla poskytnuta k refinancování úvěrové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 10. 2021. Úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 286 Kč. V případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2021, k jejímuž refinancování byl poskytnutý úvěr částečně použit, byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 24 000 Kč. Ve smlouvě sice byla uvedena výše jistiny 30 000 Kč, částka 6 000 Kč však byla započtena na náklady a reálně tak výše úvěru činila 24 000 Kč. Z poskytnutých 24 000 Kč byla částka 8 352 Kč vyplacena na účet žalovaného, částka 15 648 Kč byla poskytnuta k refinancování úvěrové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 7. 10. 2021. Úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 772 Kč. V případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 10. 2021, k jejímuž refinancování byl poskytnutý úvěr částečně použit, byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 12 000 Kč. Ve smlouvě sice byla uvedena výše jistiny 15 000 Kč, částka 3 000 Kč však byla započtena na náklady a reálně tak výše úvěru činila 12 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 386 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek, naposledy předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 21. 1. 2024.

38. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).

39. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

40. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

41. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

42. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikly závazkové právní vztahy založené úvěrovými smlouvami č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , uzavřenými ve smyslu § 2395 o. z. Právní vztah mezi účastníky se tak mimo jiné řídil též právní úpravou obsaženou v ZSÚ. Žalobkyni jakožto poskytovatele úvěru před uzavřením těchto smluv stíhala podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy jeho schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Podle § 86 odst. 1 věty druhé ZSÚ byla přitom žalobkyně oprávněna poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Soud má po provedeném dokazování za to, že žalobkyně své shora uvedené povinnosti nedostála, neboť ani u jedné z citovaných smluv relevantně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet.

43. Předně je třeba zdůraznit, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran prokázání toho, že před uzavřením smlouvy řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 věty prvé ZSÚ, tedy povinnost posoudit, zda nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit, v řízení stíhalo žalobkyni jakožto poskytovatele úvěru, resp. jeho právního nástupce. Evropský soudní dvůr dospěl v rozsudku CA Consumer Finance, C-449/13, k závěru, že důkazní břemeno nese poskytovatel úvěru, neboť spotřebitel jednak zpravidla nemá přístup k dokumentaci posouzení své úvěruschopnosti, kterou si uchovává poskytovatel úvěru, zejména však ve většině případů nemá odborné znalosti, které jsou pro náležité posouzení úvěruschopnosti potřeba. Těmito znalostmi by naopak dozajista měl disponovat poskytovatel úvěru jakožto podnikatel a profesionál v oboru (blíže viz závěry obsažené v komentáři k § 86 ZSÚ in Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, dostupném v právním systému Beck-online).

44. Odpověď na otázku, jakým způsobem by měl poskytovatel úvěru postupovat při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, poskytuje v obecné rovině ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ, podle něhož má poskytovatel úvěru vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, přičemž hodnotu majetku má zohlednit pouze za předpokladu, že dle smlouvy o spotřebitelském úvěru má být úvěr částečně nebo zcela splacen výnosem z prodeje takového majetku a nikoliv pravidelnými splátkami, případně za situace, kdy z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na výši jeho příjmů. Je však třeba mít na paměti, že zmíněné ustanovení pouze akcentuje nejdůležitější kritéria při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, rozhodně však dostatečným způsobem nekonkretizuje veškeré podstatné aspekty daného procesu. V této souvislosti se sluší znovu odkázat na závěry již shora citované komentářové literatury. Podle ní se například s požadavkem odborné péče může jen těžko slučovat postup poskytovatele, který si neověří, zda spotřebitel není již v době posuzování úvěruschopnosti v úpadku, a to jednak pomocí insolvenčního rejstříku, jednak pomocí tzv. negativních registrů klientských informací, tedy databází vedených podle § 20z zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, které obsahují informace o závazcích spotřebitelů, u nichž došlo k prodlení. Pokud je totiž spotřebitel již delší dobu v prodlení s úhradou závazků více věřitelům, pak to prakticky s jistotou vylučuje jeho schopnost splácet jakékoliv další závazky. Poskytovatel by si tedy informace z negativního registru klientských informací měl opatřit v zásadě vždy. Zmíněnými registry jsou zejména registr SOLUS zájmového sdružení právnických osob, Bankovní registr klientských informací společnosti CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., a Nebankovní registr klientských informací CNCB, z. s. p. o. Samozřejmě se nabízí rovněž možnost lustrace v rejstříku zahájených exekucí, z něhož lze nepochybně rovněž zjistit údaje o případné špatné platební morálce žalovaného ve vztahu k jeho dřívějším závazkům.

45. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřel, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a to jak v případě předmětné smlouvy o úvěru č. , hodnota, , tak v případě výše uvedených této smlouvě předcházejících smluv. Žalobkyně předložením výpisů z účtu a výplatního lístku žalovaného doložila, že průměrný čistý příjem žalovaného ze zaměstnání v období od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2022 činil 31 325 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného byly doloženy výpisy z účtu za období tří měsíců předcházejících uzavření smlouvy. Z těchto výpisů je zřejmé, že žalovaný má, s ohledem na své příjmy, vysoké výdaje. Příjmy a výdaje jsou v těchto měsících přibližně stejné, žalovaný však v tomto období obdržel na svůj účet vyplacení několika zápůjček od různých věřitelů, v březnu 2021 se jednalo o celkem 27 000 Kč, v květnu 2022 o celkem 24 000 Kč. Tím došlo k umělému navýšení příjmové stránky na jeho účtu, navíc z toho jasně vyplývá, že žalovaný si sjednává úvěry a zápůjčky opakovaně. Příjem žalovaného ze zaměstnaní byl doložen výplatní páskou za měsíc březen 2022 v čisté výši 32 590 Kč, dle výpisu z účtu činil průměrně 31 325 Kč čistého měsíčně. Dle Přílohy č. 1 ke smlouvě č. , hodnota, žalobkyně pracovala s výdaji žalovaného ve výši 15 369 Kč měsíčně (3 000 Kč měsíčně náklady na bydlení, 2 322 Kč na sázky a celkem 10 047 Kč měsíčně pravidelné finanční závazky), z předložených výpisů z účtů je naprosto zřejmé, že výdaje žalovaného jsou mnohonásobně vyšší, kdy v doložených třech měsících výdaje žalovaného činily průměrně 85 461,44 Kč měsíčně. Všechny tyto údaje přitom měla žalobkyně k dispozici a věděla o nich. V uvedené době úvěr poskytnutý žalobkyní a splátky smluvně sjednané s ohledem na výdaje žalovaného překračovaly zjevně možnosti žalovaného úvěr řádně splácet a splatit.Vzhledem k poskytnutí části úvěru k refinancování předcházejících smluv o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2021 a č. , hodnota, ze dne 7. 10. 2021 se soud zabýval rovněž těmito smlouvami, uzavřenými mezi týmiž stranami. U těchto smluv soud rovněž dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. V případě smlouvy č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2021 vycházela žalobkyně dle Přílohy č. 1 k této smlouvě z výdajů žalovaného ve výši 13 827 Kč měsíčně (3 000 Kč měsíčně náklady na bydlení a 10 827 Kč měsíčně splátky finančních závazků). Z předložených výpisů z účtu za období od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021, které měla žalobkyně k dispozici, je zřejmé, že výdaje žalovaného v tomto období činily průměrně 36 980,61 Kč, průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání byl ve výši 27 190,67 Kč. V případě smlouvy č. , hodnota, ze dne 7. 10. 2021 vycházela žalobkyně ze stejných údajů jako u smlouvy č. , hodnota, , neboť obě smlouvy byly uzavřeny s časovým odstupem několika dní. Žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posoudila, avšak zcela nesprávně, neboť bylo zřejmé, že žalovaný není s ohledem na své výdaje schopen úvěr splácet a v uvedené době jednotlivé úvěry poskytnuté žalobkyní a splátky smluvně sjednané překračovaly zjevně možnosti žalovaného tyto úvěry řádně splácet a splatit.

46. S ohledem na shora uvedené soud předmětnou smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 6. 2022 jakož i smlouvy této smlouvě předcházející č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2021 a č. , hodnota, ze dne 7. 10. 2021 posoudil jako neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ. K této neplatnosti soud v souladu s § 87 odst. 1 větou druhou ZSÚ přihlédl z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného.

47. Důsledkem neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru jakož i smluv této smlouvě předcházejících je podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ to, že žalovaný jakožto spotřebitel je povinen vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu úvěru, a to navíc v době přiměřené jeho možnostem.

48. Z tvrzení žalobkyně lze dovodit, že žalovaný jí doposud na smlouvu č. , hodnota, vrátil částku 30 282 Kč, na smlouvu č. , hodnota, částku 9 086 Kč a na smlouvu č. , hodnota, částku 649 Kč. Celkem se tak jednalo o částku 40 017 Kč. Žalobkyně přitom reálně na základě všech tří úvěrových smluv žalovanému poskytla částku v celkové výši 30 513 Kč (12 000 Kč + 8 352 Kč + 10 161 Kč). To znamená, že žalovaný již veškeré peněžní prostředky, které mu žalobkyně na základě všech tří úvěrových smluv vyplatila, žalobkyni vrátil. Z toho důvodu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná ani zčásti, a tuto ve výroku I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítl.

49. Žalovaný měl v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by mu tak mělo vůči žalobkyni svědčit právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Dle obsahu spisu mu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.