Okresní soud ve Svitavách · Rozsudek

9 C 91/2024

č. j. 9 C 91/2024-127

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-08-28 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSY:2024:9.C.91.2024.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 124 561,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 480 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč splatných vždy ke každému 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé splátky řádně a včas.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 110 081,88 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 578,39 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 151 140,27 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 456 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 124 561,88 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne 3. 1. 2023 mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 127 000 Kč. Žalovaný své splatné závazky vůči žalobkyni nehradil řádně a včas. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, avšak bezúspěšně. Žalobkyně proto úvěr dne 21. 1. 2024 zesplatnila. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 1. 2024 byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky. Dlužná částka uplatněná touto žalobou činí 124 561,88 Kč a skládá se z dlužné jistiny. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 151 140,27 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 49 % ročně z částky 124 561,88 Kč od 16. 8. 2023 do 21. 1. 2024 ve výši 26 578,39 Kč a částku 800 Kč jako náklady na upomínání.

2. Podáním ze dne 16. 5. 2024 žalobkyně soudu sdělila, že mezi ní a žalovaným byly postupně uzavřeny celkem tři úvěrové smlouvy. Dne 2. 6. 2022 byla uzavřena úvěrová smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč. Na svůj dluh z této smlouvy žalovaný neuhradil ničeho. Následně byla dne 3. 6. 2022 mezi účastníky uzavřena další smlouva, tentokráte pod č. , hodnota, . Na základě ní měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč, přičemž z této částky bylo celkem 46 946 Kč použito na úplnou úhradu dluhu žalovaného z předcházející smlouvy č. , hodnota, . Žalovaný na v pořadí druhou smlouvu o úvěru uhradil celkem sedm splátek po 3 893 Kč, celkem tedy 27 251 Kč. Dne 5. 1. 2023 pak účastníci uzavřeli třetí smlouvu č. , hodnota, , na jejímž podkladě žalobkyně měla žalovanému poskytnout úvěr ve výši 127 000 Kč. Z této částky bylo celkem 92 165 Kč použito na úplnou úhradu dluhu žalovaného ze smlouvy č. , hodnota, .

3. Soud nařídil ve věci jednání na den 28. 8. 2024. Žalobkyně se z tohoto jednání omluvila, přičemž souhlasila s tím, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v její nepřítomnosti.Žalovaný uvedl, že se žalobkyní skutečně postupně uzavřel celkem tři úvěrové smlouvy ve dnech 2. 6. 2022, 3. 6. 2022 a 3. 1. 2023. V době, kdy uzavíral první smlouvu, byl ve finanční tísni, měl množství závazků, nutně potřeboval peníze pro děti a také na opravu nábytku. Nikdo mu nebyl ochoten půjčit, kromě žalobkyně. V té době pracoval v , právnická osoba, na pozici skladníka. Jeho průměrná čistá měsíční mzda činila 24 000 Kč až 25 000 Kč, žádné jiné příjmy neměl. Žil, stejně jako nyní, s manželkou a dvěma dětmi v bytě svého tchána, kterému přispívali na bydlení částkou okolo 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy požadovala po žalovaném, aby jí doložil oboustranně nafocený občanský průkaz, další doklad totožnosti, výplatní pásku, pracovní smlouvu a výpisy z běžného účtu za poslední tři měsíce. Komunikace s pracovníky žalobkyně probíhala výlučně elektronickou formou. Ze strany žalobkyně se pokaždé ozval jiný zaměstnanec. Žalovaný veškeré požadované dokumenty zasílal přes email. Pokud jde o jeho tehdejší výdaje, tyto žalobkyně nějak zvlášť neřešila, její zaměstnanci po žalovaném pouze požadovali, aby jim sdělil hrubý odhad svých měsíčních výdajů, tento odhad však nepožadovali nijak doložit. Žalovaný v té době měl dluhy vůči společnostem , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, a , právnická osoba, v celkové výši okolo 50 000 Kč. Dluh vůči společnosti , právnická osoba, byl splatný jednorázově, všechny ostatní dluhy žalovaný splácel v měsíčních splátkách celkem zhruba po 10 000 Kč nebo 11 000 Kč měsíčně. Žalobkyně se na závazky žalovaného před uzavřením smlouvy neptala. Poměry žalovaného se do ledna 2023, kdy byla uzavřena poslední, v pořadí třetí úvěrová smlouva se žalobkyní, nijak výrazně nezměnily. Pouze jeho dluhy v mezidobí ještě vzrostly. Žalovaný se tuto situaci snaží řešit prostřednictvím pana , jméno FO, , který mu nabídl, že všechny jeho stávající dluhy za žalovaného uhradí a že žalovaný bude výslednou takto uhrazenou částku splácet jemu při úroku kolem 6 % ročně. , jméno FO, rovněž požadoval zajištění prostřednictvím nemovitosti. Doposud však i přes své sliby zjevně dluh žalovaného vůči žalobkyni nesplatil. Aktuálně je žalovaný zaměstnán u agentury , právnická osoba, , je přidělen do továrny IVECO ve Vysokém Mýtě na pozici dělníka v lakovně, kde si měsíčně vydělá cca 34 000 Kč čistého. S rodinou bydlí i nadále u tchána v jeho bytě, přispívá mu částkou 5 000 Kč měsíčně. Dále hradí pojistné na životní pojištění sebe a svých dětí ve výši 2 000 Kč měsíčně, náklady na dopravu do zaměstnání ve výši 3 000 Kč měsíčně, pojištění auta ve výši 3 500 Kč ročně. Manželka nepracuje.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 3. 1. 2023, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 127 000 Kč, z toho 20 200 Kč bylo započteno na náklady žalobkyně specifikované ve smlouvě. Částka 14 635 Kč měla být žalovanému vyplacena na jeho účet č. , č. účtu, , částka 92 165 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 3. 6. 2022. Úrok byl sjednán ve výši 49 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 5 494 Kč. Každá splátka byla splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce.

5. Z Přílohy č. , hodnota, k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z toho, že žalovaný je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti k dětem. Jeho náklady na bydlení činí 4 430 Kč měsíčně. Je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, . Má pravidelné finanční závazky v celkové výši 7 778 Kč měsíčně, splácí 2 úvěry, jeden po 2 741 Kč měsíčně a druhý po 5 037 Kč měsíčně. Dále má jednorázové finanční závazky, nezohledněné v rámci pravidelných finančních závazků, v celkové výši 32 300 Kč. Z Přílohy č. , hodnota, ke smlouvě dále vyplývá, že žalobkyně lustrovala žalovaného v centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS a AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů s negativním výsledkem. Maximální výše úvěru byla ze strany žalobkyně stanovena částkou 127 000 Kč, a to na základě skóre a finančního zůstatku žalovaného.

6. Z předsmluvních informací ke smlouvě o úvěru ze dne 148090 bylo zjištěno, že žalovanému bylo předepsáno 72 splátek po 5 494 Kč měsíčně, první splátka byla splatná dne 15. 1. 2023.

7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 29. 9. 2022 do 27. 10. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 1 900 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 102,18 Kč. Na účet bylo připsáno 53 007 Kč, odepsáno 54 804,82 Kč. Částka 24 000 Kč a částka 4 457 Kč byly na účet připsány jako klientský vklad. Částku 21 044 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 25. 10. 2022 do 26. 11. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 102,18 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 55,19 Kč. Na účet bylo připsáno 45 662,01 Kč, odepsáno 45 709 Kč. Částka 5 000 Kč byla na účet připsána od , právnická osoba, , popis transakce „, Anonymizováno, půjčka ze dne 2022-11-25“. Částku 23 073 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 28. 11. 2022 do 26. 12. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 55,19 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 27,94 Kč. Na účet bylo připsáno 178 259 Kč, odepsáno 178 286,25 Kč. Částky 3 000 Kč, 7 500 Kč, 3 300 Kč a 7 500 Kč byly na účet připsány od , právnická osoba, , popis transakcí „identifikace klienta“ a „poskytnutí zápůjčky od , právnická osoba, “. Částka 6 000 Kč byla na účet připsána od , právnická osoba, , popis transakce „čerpání ze dne 16. 12. 2022“. Částku 37 698 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

10. Z vyúčtování mzdy žalovaného za září 2022 až listopad 2022 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného v tomto období činil 27 271,70 Kč.

11. Z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně dne 2. 1. 2023 lustrovala žalovaného v tomto rejstříku. Byl nalezen jeden záznam, jednalo se o pravomocně skončenou věc.

12. Z výsledků kontroly OP soud zjistil, že žalobkyně dne 3. 1. 2023 lustrovala žalovaného v aplikaci MVČR pro neplatné doklady s negativním výsledkem.

13. Z detailu pohybu - platba převodem uvnitř banky bylo zjištěno, že dne 3. 1. 2023 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 1 Kč.

14. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 5. 1. 2023 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 14 635 Kč.

15. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 5. 1. 2023 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet 2902041062/2010 částku 92 165 Kč.

16. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 3. 6. 2022, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč, z toho 13 500 Kč bylo započteno na náklady žalobkyně specifikované ve smlouvě. Částka 29 554 Kč měla být žalovanému vyplacena na jeho účet č. , č. účtu, , částka 46 946 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni ze smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 2. 6. 2022. Úrok byl sjednán ve výši 49 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 3 893 Kč.

17. Z Přílohy č. 1 k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z toho, že žalovaný je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti k dětem. Jeho náklady na bydlení činí 4 000 Kč měsíčně. Je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, . Má pravidelné finanční závazky ve výši 1 920 Kč měsíčně, splácí jeden úvěr. Dále má jednorázové finanční závazky, nezohledněné v rámci pravidelných finančních závazků, v celkové výši 16 800 Kč. Z Přílohy č. 1 ke smlouvě dále vyplývá, že žalobkyně lustrovala žalovaného v centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS a AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů s negativním výsledkem. Žalobkyně na základě skóre a finančního zůstatku žalovaného stanovila maximální výši úvěru částkou 90 000 Kč.

18. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 2. 6. 2022, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, z toho 9 000 Kč bylo započteno na náklady na náklady žalobkyně specifikované ve smlouvě. Reálně poskytnutá částka ve výši 36 000 Kč měla být žalovanému vyplacena na jeho účet č. , č. účtu, . Úrok byl sjednán ve výši 49 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 947 Kč.

19. Z Přílohy č. 1 k výše uvedené smlouvě soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z toho, že žalovaný je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti k dětem. Jeho náklady na bydlení činí 4 000 Kč měsíčně. Je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, . Má pravidelné finanční závazky ve výši 1 920 Kč měsíčně, splácí jeden úvěr. Dále má jednorázové finanční závazky, nezohledněné v rámci pravidelných finančních závazků, v celkové výši 16 800 Kč. Z Přílohy č. 1 ke smlouvě dále vyplývá, že žalobkyně lustrovala žalovaného v centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS a AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů s negativním výsledkem. Žalobkyně na základě skóre a finančního zůstatku žalovaného stanovila maximální výši úvěru částkou 45 000 Kč.

20. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 26. 2. 2022 do 26. 03. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 469,80 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 19,20 Kč. Na účet bylo připsáno 65 033,88 Kč, odepsáno 65 484,48 Kč. Částky 10 000 Kč a 6 800 Kč byly na účet připsány jako okamžité úhrady, popis transakcí „identifikace klienta“ a „poskytnutí zápůjčky od , právnická osoba, “. Částku 24 654 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

21. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 31. 3. 2022 do 30. 4. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 19,20 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 11 313,64 Kč. Na účet bylo připsáno 72 181,80 Kč, odepsáno 60 887,36 Kč. Částka 31 974 Kč byla na účet připsána od Finančního úřadu pro Pardubický kraj, částky 4 200 Kč a 2 x 1 000 Kč od , právnická osoba, . Částku 21 797 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele.

22. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 28. 4. 2022 do 27. 5. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 11 313,64 Kč, konečný zůstatek na účtu byl ve výši 7 504 Kč. Na účet bylo připsáno 54 007 Kč, odepsáno 57 816,64 Kč. Částky 19 000 Kč, 6 400 Kč a 2 200 Kč byly na účet připsána jako klientský vklad. Částku 21 273 Kč obdržel žalovaný od svého zaměstnavatele23. Z vyúčtování mzdy žalovaného za duben 2022 bylo zjištěno, že čistý měsíční výdělek žalovaného v tomto období činil 21 273 Kč.

24. Z výsledků kontroly OP soud zjistil, že žalobkyně dne 2. 6. 2022 lustrovala žalovaného v aplikaci MVČR pro neplatné doklady s negativním výsledkem.

25. Z výsledků hledání v aplikaci Cribis soud zjistil, že žalobkyně dne 2. 6. 2022 lustrovala žalovaného v této aplikaci s negativním výsledkem.

26. Z výstupu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně dne 1. 6. 2022 lustrovala žalovaného v tomto rejstříku. Byl nalezen jeden záznam, jednalo se o pravomocnou věc.

27. Z detailu pohybu - platba převodem uvnitř banky bylo zjištěno, že dne 2. 6. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 1 Kč.

28. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 2. 6. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 36 000 Kč.

29. Z detailu pohybu - platba převodem uvnitř banky bylo zjištěno, že dne 3. 6. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 1 Kč.

30. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 3. 6. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 29 554 Kč.

31. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že dne 3. 6. 2022 žalobkyně převedla z účtu č. , č. účtu, na účet 2902041062/2010 částku 46 946 Kč.

32. Z dopisu ze dne 3. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že potvrzuje doplacení úvěru č. , hodnota, , jehož zbývající neuhrazená část byla splacena dne 3. 6. 2022.

33. Z dopisu ze dne 5. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že potvrzuje doplacení úvěru č. , hodnota, , jehož zbývající neuhrazená část byla splacena dne 5. 1. 2023.

34. Z upomínky ze dne 20. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaný se v souvislosti se smlouvou o úvěru č. , hodnota, dostal poprvé do prodlení s úhradou splátky úvěru splatné k datu 15. 8. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této splátky, a to jak prostřednictvím dopisu, tak e-mailem.

35. Z upomínky ze dne 5. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě splátky splatné dne 15. 8. 2023, a to jak prostřednictvím dopisu, tak emailu.

36. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužné částky 166 900,27 Kč s tím, že pokud nebude dlužná částka zaplacena, bude vymáhána soudní cestou. Dle přiloženého poštovního podacího lístku bylo oznámení odesláno žalovanému téhož dne.

37. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 3. 1. 2023 smlouvu o úvěru č 148090. Ve smlouvě sice byla uvedena výše jistiny 127 000 Kč, částka 20 200 Kč však byla započtena na náklady žalobkyně vymezené ve smlouvě. Ze zbývajících 106 800 Kč byla částka 14 635 Kč vyplacena na účet žalovaného, částka 92 165 Kč byla poskytnuta k refinancování úvěrové smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 3. 6. 2022. Úrok byl sjednán ve výši 49 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 5 494 Kč. První splátka byla splatná dne 15. 1. 2023, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 8. 2023 a dále už dohodnuté splátky nehradil. Ve smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 6. 2022, k jejímuž refinancování byl poskytnutý úvěr částečně použit, byla uvedena výše jistiny 90 000 Kč, částka 13 500 Kč však byla započtena na náklady žalobkyně vymezené ve smlouvě a dalších 46 946 Kč mělo být použito na refinancování úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 2. 6. 2022. Žalovanému tak bylo reálně vyplaceno na účet na základě této smlouvy pouze 29 554 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 49 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 3 893 Kč. V případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 6. 2022, k jejímuž refinancování byl poskytnutý úvěr č. , hodnota, částečně použit, byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 36 000 Kč. Ve smlouvě sice byla uvedena výše jistiny 45 000 Kč, částka 9 000 Kč však byla započtena na náklady žalobkyně vymezené ve smlouvě a reálně tak výše úvěru činila 36 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 49 % ročně a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem a náklady splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 947 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek ze smlouvy č. , hodnota, , naposledy předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 21. 1. 2024.

38. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).

39. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

40. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

41. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

42. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikly závazkové právní vztahy založené úvěrovými smlouvami č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , uzavřenými ve smyslu § 2395 o. z. Právní vztah mezi účastníky se tak mimo jiné řídil též právní úpravou obsaženou v ZSÚ. Žalobkyni jakožto poskytovatele úvěru před uzavřením těchto smluv stíhala podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy jeho schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Podle § 86 odst. 1 věty druhé ZSÚ byla přitom žalobkyně oprávněna poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Soud má po provedeném dokazování za to, že žalobkyně své shora uvedené povinnosti nedostála, neboť ani u jedné z citovaných smluv relevantně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet.

43. Předně je třeba zdůraznit, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran prokázání toho, že před uzavřením smlouvy řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 věty prvé ZSÚ, tedy povinnost posoudit, zda nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit, v řízení stíhalo žalobkyni jakožto poskytovatele úvěru, resp. jeho právního nástupce. Evropský soudní dvůr dospěl v rozsudku CA Consumer Finance, C-449/13, k závěru, že důkazní břemeno nese poskytovatel úvěru, neboť spotřebitel jednak zpravidla nemá přístup k dokumentaci posouzení své úvěruschopnosti, kterou si uchovává poskytovatel úvěru, zejména však ve většině případů nemá odborné znalosti, které jsou pro náležité posouzení úvěruschopnosti potřeba. Těmito znalostmi by naopak dozajista měl disponovat poskytovatel úvěru jakožto podnikatel a profesionál v oboru (blíže viz závěry obsažené v komentáři k § 86 ZSÚ in Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, dostupném v právním systému Beck-online).

44. Odpověď na otázku, jakým způsobem by měl poskytovatel úvěru postupovat při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, poskytuje v obecné rovině ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ, podle něhož má poskytovatel úvěru vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů, přičemž hodnotu majetku má zohlednit pouze za předpokladu, že dle smlouvy o spotřebitelském úvěru má být úvěr částečně nebo zcela splacen výnosem z prodeje takového majetku a nikoliv pravidelnými splátkami, případně za situace, kdy z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na výši jeho příjmů. Je však třeba mít na paměti, že zmíněné ustanovení pouze akcentuje nejdůležitější kritéria při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, rozhodně však dostatečným způsobem nekonkretizuje veškeré podstatné aspekty daného procesu. V této souvislosti se sluší znovu odkázat na závěry již shora citované komentářové literatury. Podle ní se například s požadavkem odborné péče může jen těžko slučovat postup poskytovatele, který si neověří, zda spotřebitel není již v době posuzování úvěruschopnosti v úpadku, a to jednak pomocí insolvenčního rejstříku, jednak pomocí tzv. negativních registrů klientských informací, tedy databází vedených podle § 20z zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, které obsahují informace o závazcích spotřebitelů, u nichž došlo k prodlení. Pokud je totiž spotřebitel již delší dobu v prodlení s úhradou závazků více věřitelům, pak to prakticky s jistotou vylučuje jeho schopnost splácet jakékoliv další závazky. Poskytovatel by si tedy informace z negativního registru klientských informací měl opatřit v zásadě vždy. Zmíněnými registry jsou zejména registr SOLUS zájmového sdružení právnických osob, Bankovní registr klientských informací společnosti CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., a Nebankovní registr klientských informací CNCB, z. s. p. o. Samozřejmě se nabízí rovněž možnost lustrace v rejstříku zahájených exekucí, z něhož lze nepochybně rovněž zjistit údaje o případné špatné platební morálce žalovaného ve vztahu k jeho dřívějším závazkům.

45. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřel, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a to jak v případě předmětné smlouvy o úvěru č. , hodnota, , tak v případě výše uvedených této smlouvě předcházejících smluv. Žalobkyně předložením výpisů z účtu a výplatních lístků žalovaného doložila, že průměrný čistý příjem žalovaného ze zaměstnání v období od 1. 9. 2022 do 31. 11. 2022 činil 27 271,70 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného byly doloženy výpisy z účtu za období tří měsíců předcházejících uzavření smlouvy. Z těchto výpisů je zřejmé, že žalovaný má, s ohledem na své příjmy, vysoké výdaje. Příjmy a výdaje jsou v těchto měsících přibližně stejné, žalovaný však v tomto období obdržel na svůj účet vyplacení několika zápůjček či úvěrů od různých věřitelů, v listopadu 2022 se jednalo o 5 000 Kč, v prosinci 2022 o celkem 21 300 Kč. Tím došlo k umělému navýšení příjmové stránky na jeho účtu, navíc z toho jasně vyplývá, že žalovaný si sjednává úvěry a zápůjčky opakovaně. Dle Přílohy č. 1 ke smlouvě č. , hodnota, žalobkyně pracovala s výdaji žalovaného ve výši 12 208 Kč měsíčně (4 430 Kč měsíčně náklady na bydlení, 7 778 Kč měsíčně pravidelné finanční závazky), z předložených výpisů z účtů je naprosto zřejmé, že výdaje žalovaného jsou mnohonásobně vyšší, kdy v doložených třech měsících výdaje žalovaného činily průměrně 92 933 Kč měsíčně. Všechny tyto údaje přitom měla žalobkyně k dispozici a věděla o nich. V uvedené době úvěr poskytnutý žalobkyní a splátky smluvně sjednané s ohledem na výdaje žalovaného překračovaly zjevně možnosti žalovaného úvěr řádně splácet a splatit.Vzhledem k poskytnutí části úvěru k refinancování předcházejících smluv o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 6. 2022 a č. , hodnota, ze dne 2. 6. 2022 se soud zabýval rovněž těmito smlouvami, uzavřenými mezi týmiž stranami. U těchto smluv soud rovněž dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. V případě smlouvy č. , hodnota, ze dne 3. 6. 2022 vycházela žalobkyně dle Přílohy č. 1 k této smlouvě z výdajů žalovaného ve výši 5 920 Kč měsíčně (4 000 Kč měsíčně náklady na bydlení a 1 920 Kč měsíčně splátky finančních závazků). Z předložených výpisů z účtu za období od 26. 2. 2022 do 27. 5. 2022, které měla žalobkyně k dispozici, je zřejmé, že výdaje žalovaného v tomto období činily průměrně 61 396,16 Kč, průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání byl ve výši 22 574,70 Kč. V případě smlouvy č. , hodnota, ze dne 2. 6. 2022 vycházela žalobkyně ze stejných údajů jako u smlouvy č. , hodnota, , neboť obě smlouvy byly uzavřeny s časovým odstupem jednoho dne. Žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posoudila, avšak zcela nesprávně, neboť bylo zřejmé, že žalovaný nebyl s ohledem na své výdaje schopen úvěr splácet a v uvedené době jednotlivé úvěry poskytnuté žalobkyní a splátky smluvně sjednané překračovaly zjevně možnosti žalovaného tyto úvěry řádně splácet a splatit. Sama žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti stanovila v případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 6. 2022 maximální výši úvěru, kterou by bylo možné poskytnout žalovanému, částkou 90 000 Kč, o den dříve, v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného v případě smlouvy o úvěru č. , hodnota, stanovila tuto maximální hranici částkou 45 000 Kč. Vycházela přitom ze stejných údajů. Je nepochybné, že úvěruschopnost žalovaného nebyla posouzena správně a v rámci dvou smluv, uzavřených během dvou dnů, byla za stejné situace, při stejných příjmech a výdajích, posouzena zcela jinak, kdy v případě smlouvy č. , hodnota, byl žalovaný podle žalobkyně schopen splácet úvěr v maximální výši 45 000 Kč, o den později již ve výši 90 000 Kč.

46. S ohledem na shora uvedené soud předmětnou smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 1. 2023 jakož i smlouvy této smlouvě předcházející č. , hodnota, ze dne 3. 6. 2022 a č. , hodnota, ze dne 2. 6. 2022 posoudil jako neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ. K této neplatnosti soud v souladu s § 87 odst. 1 větou druhou ZSÚ přihlédl z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného.

47. Důsledkem neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, jakož i smluv této smlouvě předcházejících, je podle § 87 odst. 1 věty třetí ZSÚ to, že žalovaný jakožto spotřebitel je povinen vrátit žalobkyni toliko reálně poskytnutou jistinu těchto úvěrů, a to navíc v době přiměřené jeho možnostem.

48. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný na smlouvu č. , hodnota, uhradil celkem 38 458 Kč (7 x 5 494 Kč), neboť poprvé se dostal do prodlení s úhradou svých závazků dne 15. 8. 2023, kdy neuhradil splátku splatnou k tomuto dni. Z toho lze dovodit, že celkem 7 předchozích splátek po 5 494 Kč uhradil. Z tvrzení žalobkyně lze dovodit, že žalovaný na smlouvu č. , hodnota, uhradil celkem 27 251 Kč (7 x 3 893 Kč) a na smlouvu č. , hodnota, neuhradil ničeho. Celkem tak žalovaný na svůj dluh ze tří výše uvedených smluv uhradil 65 709 Kč (38 458 Kč + 27 251 Kč), poskytnuto bylo žalovanému celkem ze všech tří smluv 80 189 Kč (14 635 Kč + 29 554 Kč + 36 000 Kč). Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by žalobkyni uhradil více, než je uvedeno shora. Soud proto vyšel z toho, že aktuálně mu z poskytnuté jistiny úvěru zbývá vrátit ještě 14 480 Kč (80 189 Kč – 65 709 Kč). Podané žalobě tedy vyhověl co do této částky, přičemž žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. umožnil, aby dluh žalobkyni splácel v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč, neboť má za to, že by nebylo v možnostech žalovaného uhradit celou dlužnou částku najednou. Soud má za to, že splátkový kalendář, který žalovanému určil, je přiměřený okolnostem řešené věci, tedy na jedné straně výši dlužné částky, na straně druhé možnostem a schopnostem žalovaného, tak, jak je žalovaný soudu popsal při jednání dne 28. 8. 2024. V silách žalovaného by podle názoru soudu nepochybně mělo být hradit měsíčně splátku ve výši 4 000 Kč, neboť i žalovaný sám uvedl, že takto vysoká splátka je pro něj akceptovatelná. Zároveň lze konstatovat, že pokud žalovaný svůj dluh prostřednictvím splátek uhradí řádně a včas, stane se tak nejpozději za 4 měsíce, což je lhůta, kterou lze ve vztahu k žalobkyni jakožto věřiteli považovat nepochybně za přiměřenou, a to i s ohledem na to, že z její strany došlo k porušení zákonem stanovených povinností a prodloužení lhůty k plnění je toho zákonným důsledkem.

49. Splatnost jednotlivých splátek soud stanovil k 20. dni příslušného kalendářního měsíce s tím, že první splátka bude splatná v měsíci následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci. Současně byla vyslovena doložka o ztrátě výhody splátek, což znamená, že pokud žalovaný neuhradí byť jen jedinou splátku řádně a včas, může se po něm žalobkyně domáhat úhrady celé zbývající části dluhu najednou.

50. Ve zbývající části, tedy co do částky 110 081,88 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 578,39 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 151 140,27 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobkyni nepřiznal ani požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to ani z aktuálně dlužné části jistiny úvěru, a to s ohledem na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, neboť teprve tímto rozsudkem byla žalovanému stanovena lhůta splatnosti dlužné jistiny a žalovaný se tak doposud nemohl ocitnout v prodlení.

51. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení 124 561,88 Kč s příslušenstvím a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 14 480 Kč, naopak co do částky 110 081,88 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 800 Kč byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně byla úspěšná co do 12 %, žalovaný co do 88 %. Žalovaný má tak právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 76 % (88 % - 12 %). Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. za dva úkony po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 (příprava účasti na jednání soudu a účast u jednání dne 28. 8. 2024). Soud tak uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 456 Kč (76 % z celkových nákladů řízení ve výši 600 Kč).

52. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti žalobkyni nahradit náklady řízení žalovanému stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.