9 C 96/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobce: ; územní celek, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 1 573 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 573 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 7. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 2. 2022 domáhal po žalované zaplacení 1 573 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 1. 2021 do zaplacení, a to z titulu práva na zaplacení nákladů na odstranění vozidla z pozemní komunikace. Žalobu zdůvodnil tím, že dne 17. 9. 2020 bylo vozidlo registrační značka, jehož provozovatelem je žalovaná, odstraněno z ulice ulice ve obec, a to proto, že stálo v místě, na kterém bylo silničním správním úřadem rozhodnuto o dočasném zákazu stání silničních vozidel z důvodu prováděné údržby – blokového čištění komunikace. Předmětné vozidlo bylo odvezeno na vhodnější místo a po ukončení čištění vráceno zpět společností právnická osoba, IČO. Žalobce za provedený odtah vozidla zmíněné společnosti dne 15. 10. 2020 uhradil částku 1 573 Kč, jejíž náhrady se domáhal žalobou podanou v tomto řízení, a to s odkazem na příslušná ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v účinném znění (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“).

2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal do její datové schránky, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, soud proto ve smyslu citovaného ustanovení jejich souhlas s tímto postupem předpokládal.

4. Na podkladě žalobcem předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne 17. 9. 2020 bylo z ulice ulice ve obec na pokyn strážníků Městské policie obec odtaženo motorové vozidlo zn. Mercedes, registrační značka, jehož provozovatelem v uvedené době byla žalovaná, na odstavné parkoviště, a to proto, že toto vozidlo stálo v zóně zákazu stání v místě, kde probíhalo blokové čištění komunikace. K odtahu vozidla došlo v čase 11:35 hod, následně bylo vozidlo vráceno zpět na místo v čase 11:50 hod. Odtah byl proveden pracovníky společnosti právnická osoba, a to na základě mandátní smlouvy o odtahu vozidel uzavřené dne 27. 11. 2012 mezi žalobcem a zmíněnou společností. Na základě této smlouvy uhradil žalobce společnosti právnická osoba, dne 15. 10. 2020 náklady na provedení zmíněného odtahu, jejichž výše činila 1 573 Kč vč. DPH. Následně dopisem z 11. 12. 2020 vyzval žalovanou k úhradě uvedené částky ve lhůtě do 6. 1. 2021 s upozorněním, že v případě dobrovolného neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.

5. Podle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích platí, že je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.

6. Podle § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích platí, že bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel.

7. V řešeném případě se žalobce domáhal zaplacení jím uhrazených nákladů na odtah vozidla, jehož provozovatelem je žalovaná a které dne 17. 9. 2020 stálo v zóně zákazu stání v ulici ulice ve obec, kde probíhalo čištění komunikace. Svůj nárok zjevně dovozoval z ustanovení § 19b odst. 2 věty prvé zákona o pozemních komunikacích. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, na podanou žalobu nijak nereagovala a se soudem nekomunikovala. Soud tudíž neměl důvod pochybovat o tom, že byly splněny podmínky uvedené v citovaném ustanovení, podle nichž provozovatel vozidla nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení vozidla tehdy, pokud bylo dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel. Žalovaná současně netvrdila, natož aby prokázala, že zde existovaly závažné důvody, které jí znemožnily vozidlo včas z místa odstranit. Žalobce prokázal, že společnosti, která provedla odtah, uhradil částku ve výši 1 573 Kč jakožto náklady na odtah předmětného vozidla. Žalovanou tak dle § 19b odst. 2 věty prvé zákona o pozemních komunikacích stíhá povinnost tyto náklady žalobci nahradit, neboť se jednalo o náklady, k jejichž zaplacení byla povinna sama žalovaná.

8. Z popsaných důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 1 573 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne následujícího poslednímu dni dodatečně žalobcem poskytnuté lhůty k plnění, tj. od 7. 1. 2021, do zaplacení. Nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. Žalobce byl v řízení zcela procesně úspěšný a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mu tak vůči žalované svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dvě paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 2 a § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony spočívající v písemné výzvě k plnění a podané žalobě. Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení v celkové výši 600 Kč.

10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.