Okresní soud v Táboře · Rozsudek

10 C 10/2020

č. j. 10 C 10/2020-288

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-02-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTA:2024:10.C.10.2020.1

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený Anonymizováno Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 112 334,24 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 3 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty, na jejíž zaplacení vznikl žalobkyni nárok porušením povinností žalovaného z dohody o zprostředkování uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Touto dohodou uzavřenou na dobu určitou do , datum, se žalobkyně zavázala obstarat žalovanému příležitost uzavřít s opatřeným zájemcem kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní o prodeji pozemku st.p.č. , hodnota, se stavbou pro rodinnou rekreaci bez čp/če a pozemku p.č. 1824/15 v k.ú. , adresa, (dále chaty) a žalovaný se za to zavázal zaplatit žalobkyni provizi ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se dále v této dohodě zavázal neuzavřít se třetí osobou smlouvu o zprostředkování převodu chaty nebo inzerci (části) chaty ani neudělit souhlas k její inzerci; pokud si žalovaný obstará bez přičinění žalobkyně vlastního zájemce o chatu, byl povinen oznámit žalobkyni formou doporučeného dopisu nejpozději v den uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí kupní identifikaci zájemce, dále jakmile žalobkyně oznámí žalovanému opatření zájemce, zavázal se žalovaný, že neuzavře se žádnou třetí osobou kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Ačkoliv žalobkyně zájemce o koupi chaty skutečně obstarala a za tímto účelem uzavřela dne , datum, rezervační smlouvu se zájemcem , jméno FO, , který složil u žalobkyně blokační zálohu ve výši 50 000 Kč, a tuto skutečnost žalobkyně oznámila žalovanému doporučeným dopisem doručeným dne , datum, , žalovaný během účinnosti dohody o zprostředkování uzavřené se žalobkyní umožnil výkon zprostředkovatelské činnosti ve věci prodeje chaty třetí osobě – , tituly před jménem, , jméno FO, – , Anonymizováno, , adresa, , který pro žalovaného zprostředkovatelskou činnost fakticky vyvíjel a za jehož účasti došlo dne , datum, k uzavření kupní smlouvy o prodeji chaty zájemcům opatřeným prostřednictvím zprostředkovatelské činnosti žalobkyně – , jméno FO, a , jméno FO, . Tímto jednáním žalovaný porušil povinnost neuzavřít během účinnosti dohody o zprostředkování uzavřené se žalobkyní či před jejím uzavřením žádnou smlouvu o zprostředkování (byť jen ústní) či jinak neudělit souhlas s možnou inzercí a povinnost neuzavřít kupní smlouvu, o jejíž existenci žalobkyni neinformoval, čímž fakticky došlo k zamezení výkonu zprostředkovatelské činnosti žalobkyně, její činnost se tak stala nadbytečnou a nesmyslnou a dále porušil povinnost neuzavřít se žádnou třetí osobou kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní po oznámení žalobkyně o opatření zájemce. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pouty ve výši sjednané provize, tzn. ve výši 90 000 Kč. Na zaslanou výzvu žalobkyně k úhradě ze dne , datum, reagoval žalovaný negativním stanoviskem a neplnil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne , datum, . Proto se žalobkyně domáhá svého nároku prostřednictvím podané žaloby.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tvrzením, že dohodu o zprostředkování ze dne , datum, , na jejímž základě měl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty vzniknout, se žalobkyní neuzavřel a taková dohoda mu ze strany žalobkyně nebyla nikdy doručena. Pokud žalobkyně disponuje vyhotovením této dohody, podpis klienta k ní připojený nemůže být pravým podpisem žalovaného, popř. musel být jeho podpis k dohodě připojen jiným způsobem, např. jeho překopírováním do této smlouvy. Žalovaný připustil, že se zprostředkovatelskou činností žalobkyně v záležitosti prodeje chaty souhlasil a za tímto účelem žalobkyni podepsal dvakrát zakázkový list obsahující údaje o nemovitosti, nicméně tak učinil pouze pro účely nevýhradního zprostředkování a prodej chaty současně inzeroval sám i prostřednictvím jiných realitních kanceláří, stejně jako tak činil i v případě dřívějšího prodeje jiných nemovitostí. Žalovaný však výslovně popřel, že by žalobkyni podepsal jakoukoliv dohodu o zprostředkování prodeje chaty, ať výhradní či nevýhradní. Takové požadavky žalobkyně vždy odmítl, stejně jako u jiných zprostředkovatelů. Jelikož tedy mezi účastníky nebyla uzavřena žalobkyní tvrzená dohoda o zprostředkování, nemohl se žalovaný podle svého názoru uzavřením kupní smlouvy o prodeji chaty s manželi , jméno FO, dopustit porušení žádného z jejích ustanovení a není tak povinen platit žalobkyni žádnou smluvní pokutu. Z tohoto důvodu navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Po provedení listinných důkazů, důkazů znaleckými posudky z oboru písmoznalectví a z oboru kybernetika a dále z účastnické výpovědi žalovaného a svědeckých výpovědí realitních makléřek žalobkyně , jméno FO, a , Anonymizováno, dospěl nejprve okresní soud k závěru, že výsledky takto provedeného dokazování neumožňují učinit závěr o tom, že žalovaný dohodu o zprostředkování ze dne , datum, skutečně podepsal. Ačkoliv znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví bylo zjištěno, že podpis klienta , Jméno zainteresované osoby 0/0, připojený k dohodě o zprostředkování ze dne , datum, je pravým podpisem žalovaného, z následně zpracovaného znaleckého posudku z oboru kybernetika vyšly najevo okolnosti, které brání přijetí jednoznačného závěru o tom, že tento podpis žalovaného byl k uvedené dohodě připojen jejím podpisem žalovaným. Za takové okolnosti považoval okresní soud zjištění znalce o absenci kvalifikovaných časových razítek u elektronických podpisů účastníků dohody znemožňující zafixování okamžiku vzniku dokumentu v čase, která současně s tím, že žalobkyně oproti běžným zvyklostem disponuje privátním klíčem k šifrovacímu certifikátu, který byl použit k zašifrování biometrických dat v daném dokumentu, může vytvářet podmínky pro manipulaci s biometrickým podpisem žalovaného žalobkyní a dále výstupy z metadat, podle nichž k připojení podpisu žalovaného k dohodě o zprostředkování došlo v jiném místě a čase, než tvrdila žalobkyně, přičemž tento rozpor se nepodařilo odstranit ani výpověďmi realitních makléřek, které měly být podpisu dohody žalovaným osobně přítomny. Vzhledem k tomu, že důkazní břemene k existenci dohody o zprostředkování ze dne , datum, , z níž odvozuje svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty, nese žalobkyně, soud žalobu rozsudkem ze dne , datum, č.j. , spisová značka, zamítl.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře rozsudek okresního soudu usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, zrušil z důvodu, že okresní soud, přestože ke sporné otázce uzavření dohody o zprostředkování ze dne , datum, mezi účastníky provedl dokazování v dostatečném rozsahu, se při hodnocení důkazů nesprávně soustředil pouze na dílčí otázku místa a času podepsání uvedené listiny účastníky, což je hodnocení neúplné, nedostatečné a nelogické jak z hlediska procesně důkazního, tak z hlediska hmotně právního. Poukázal na požadavky na náležitosti platného právního jednání učiněného v písemné podobě uvedené v § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a na závěry odborné literatury, z nichž vyplývá, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, přičemž písmo může být zachyceno buď na listině nebo na jiné písemnosti bez ohledu na její podobu, která je způsobilým nositelem textu. O náležitostech písemnosti zákon mlčí. Nelze tudíž z jeho dikce dovodit požadavek, aby součástí právního jednání učiněného v písemné formě, které je kryté podpisem jednajícího, byl lokalizační a temporální dovětek, tedy údaj o místě času jeho pořízení. Pokud ze znaleckého posudku z oboru kybernetika vyplynuly nové údaje o tom, kdy a kde mělo dojít dle elektronických dat k podpisu předmětné smlouvy, které žádný z účastníků ani netvrdil, pak tento rozpor existuje pouze mezi tímto důkazem a tvrzeními účastníků, respektive svědeckými výpověďmi, nikoliv však mezi účastníky samotnými, když oba shodně tvrdili, že žalovaný v bydlišti realitní makléřky , jméno FO, , kde měl být dle metadat jeho podpis k předmětné dohodě připojen, nikdy nebyl. Přestože tedy nelze v tuto chvíli jednoznačně a bez rozumných pochybností vysvětlit, proč podle metadat mělo k podpisům na sporné listině dojít v místě bydliště jmenované realitní makléřky a nikoliv v jednu dobu, tento rozpor ještě sám o sobě neznamená, že by se žalobkyně dopustila nějaké manipulace s daty. Takový poznatek ostatně nevyplývá ani ze závěrů znaleckého posudku z oboru kybernetika. Přenos dat je technická operace, jejíž průběh nezávisí na lidské činnosti, jeho rychlost se může lišit v závislosti na místních podmínkách, přičemž tento proces nelze zpravidla exaktně změřit. Nelze proto ani přijmout jednoznačné vysvětlení, proč v daném případě k uvedenému rozporu došlo. Současně není zřejmé, proč má tento rozpor představovat zásadní důvod pro rozhodnutí ve věci samé, když z výše uvedeného právního rozboru plyne, že podle hmotného práva vzniká smluvní vztah při písemné formě přijetím návrhu, jehož projevem je podpis na příslušné listině. Pro platnost takového právního úkonu není nikterak významné, kdy a kde smluvní strany listinu podepsaly. Zákonná úprava totiž připouští, aby dvoustranný či vícestranný úkon podepsali jeho účastníci samostatně a s časovým odstupem, což platí i pro formu podpisu za použití elektronických prostředků. Znalecký posudek z oboru písmoznalectví prokázal tvrzení žalobkyně o tom, že na sporné listině je umístěn pravý podpis žalovaného a znalecký posudek z oboru kybernetika prokázal i další tvrzení žalobkyně, že tento podpis žalovaného je umístěn právě na dohodě o zprostředkování z , datum, . Současně obsah znaleckého posudku z oboru kybernetika nepřináší zjištění o reálné možnosti manipulace s podpisem žalovaného. Závěry tohoto znaleckého posudku krajský soud považuje za relevantní a jednoznačně potvrzené výslechem znalce, který míru pravděpodobnosti možnosti přenosu podpisu žalovaného vyloučil s pravděpodobností hraničící s jistotou, což je dostatečná míra pravděpodobnosti. Jestliže znalec výslovně popřel existenci konkrétní indicie svědčící o přenosu podpisu žalovaného do dohody z , datum, z jiného dokumentu, neshledává odvolací soud za podloženou úvahu okresního soudu o nejistotě v možné manipulaci s podpisem žalovaného. Z těchto důvodů nepovažoval odvolací soud hodnocení provedených důkazů okresním soudem za souladné s § 132 o.s.ř., rozsudek zrušil a okresnímu soudu uložil posoudit platnost dohody z , datum, , od které žalobkyně odvozuje svůj nárok tak, že vyhodnotí, které zjištěné okolnosti jsou pro tuto otázku významné a všechny takové skutečnosti logicky a komplexně posoudí. Pokud soud dospěje k právnímu závěru, že uvedená dohoda byla mezi účastníky platně uzavřena, musí se stejně důkladně zabývat splněním podmínek pro vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty, který je předmětem žaloby.

5. S ohledem na výše uvedená východiska hodnotil soud znovu provedené důkazy, když z obsahu spisu ani z rozhodnutí krajského soudu nevyplynula potřeba provést důkazy další. V první řadě se soud zabýval posouzením, zda mezi účastníky došlo k uzavření platné dohody o zprostředkování ze dne , datum, .

6. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi účastníky řízení byly uzavřeny dvě dohody o zprostředkování týkající se zprostředkovatelské činnosti žalobkyně při prodeji chaty, první ze dne , datum, pro období do , datum, a druhá ze dne , datum, pro období do , datum, . Obsahově se obě dohody liší pouze výší kupní ceny zahrnující i provizi zprostředkovatele, v první dohodě se jedná o kupní cenu ve výši 1 090 000 Kč, ve druhé pak ve výši 990 000 Kč; výše provize zůstává stejná – 90 000 Kč. Obě vyhotovení dohody jsou za klienta opatřeny podpisem s označením jména klienta , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Z tvrzení žalobkyně a výpovědi podepsané realitní makléřky , jméno FO, vyplývá, že dohoda byla uzavřena elektronicky prostřednictvím podepisovacího zařízení – tabletu za použití elektronické tužky. Žalovaný uzavření jakékoliv dohody o zprostředkování ve své účastnické výpovědi popřel. Připustil pouze podpis souhlasu s nabídkou nemovitosti – zakázkového listu ze dne , datum, , který žalobkyně doložila soudu v písemné podobě, a to rovněž výše popsanou elektronickou formou. Jedná se o zakázkový list ze dne , datum, , který je založen ve spisu a žalovanému byl předložen k nahlédnutí. Tento zakázkový list obsahuje specifikaci nemovitosti, její vybavenosti a stavu, dále obsahuje telefonní číslo žalovaného a jeho e-mailovou adresu.

7. Jelikož žalovaný popřel, že by podepsal dohodu o zprostředkování ze dne , datum, , z níž žalobkyně dovozuje existenci svého nároku na zaplacení smluvní pokuty, soud se zabýval tím, zda podpis klienta , Jméno zainteresované osoby 0/0, připojený k této dohodě založené ve spisu, je pravým podpisem žalovaného. Za účelem zodpovězení této skutkové otázky soud zadal zpracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví , právnická osoba, . ze dne , datum, č. 31/14/2020. Podle závěrů tohoto posudku je předmětný podpis pravým digitálním podpisem žalovaného. Jedná se o kategorický kladný závěr, tzn. závěr s nejvyšším stupněm přesnosti. Současně však posudek ve svém závěru poukazuje na skutečnost, že oproti podpisu psanému na papír nelze zkoumáním v oboru písmoznalectví u digitálního vlastnoručního podpisu prokázat jeho spojení s konkrétním dokumentem. Závěry tohoto posudku nebyly zpochybněny ani jednou ze stran sporu.

8. Žalovaný v rámci své obrany rovněž uváděl, že mohlo dojít k situaci, kdy jeho podpis byl žalobkyní k dohodě o zprostředkování ze dne , datum, připojen jiným způsobem než podepsáním této dohody žalovaným (např. překopírováním podpisu). Proto se soud zabýval dále zjištěním, jakým způsobem byl podpis žalovaného k uvedené dohodě připojen a zda bylo v daném případě možné přenést digitální vlastnoruční podpis žalovaného z jednoho elektronického dokumentu do druhého. Znalec z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika , tituly před jménem, , jméno FO, ve , Anonymizováno, , datum, provedl za účelem stanovení závěru analýzu dostupných dokumentů obsahujících dynamický biometrický podpis označený jako podpis žalovaného ve formátu PDF, konkrétně souhlasu s nabídkou a zprostředkovatelské dohody ze dne , datum, a zprostředkovatelské dohody ze dne , datum, . Analýzou metadat těchto dokumentů bylo zjištěno, že ve všech případech bylo použito stejné podepisovací zařízení, které je specifikováno typem a ID a všechny podpisy byly vyhotoveny ve stejné lokalitě na adrese , adresa, (bydliště realitní makléřky , jméno FO, ), přičemž první dva dokumenty byly podepsány před rodinným domem, pravděpodobně na chodníku a třetí dokument byl podepsán uvnitř rodinného domu na uvedené adrese. Z metadat vyplývá, že zprostředkovatelská dohoda ze dne , datum, byla podepsána před uvedeným domem dne , datum, , jméno FO, v 13:27:54 hod. a , Jméno zainteresované osoby 0/0, v 13:28:35 hod., souhlas s nabídkou byl podepsán před uvedeným domem dne , datum, , Jméno zainteresované osoby 0/0, v 13:29:33 hod., zatímco zprostředkovatelská dohoda ze dne , datum, byla tohoto dne podepsána nejprve , jméno FO, uvnitř v domě v 8:24:09 hod a až následně , Jméno zainteresované osoby 0/0, rovněž uvnitř v domě v 11:24:00 hod. Při zkoumání uvedených elektronických podpisů v analyzovaných dokumentech bylo znalcem zjištěno, že všechny uvedené podpisy nejsou doplněny o kvalifikované časové razítko prokazující, že data v podobě odpovídající časovému razítku vznikla nejpozději v čase, který je v časovém razítku uveden. V tomto případě tak není zafixován okamžik vzniku dokumentu v čase a ten může být zpochybněn. Zkoumané dokumenty tak nelze mít za pevně ukotvené v čase. Časy podpisů vyplývající ze zkoumaných metadat jsou pouze časy, které poskytlo příslušné podepisovací zařízení, tedy tablet, což není nic prokazatelného. Dále bylo znalcem zjištěno, že elektronický podpis v podepisovaných dokumentech byl ve všech případech vytvořen pomocí stejného privátního klíče, jehož veřejný klíč je obsažen v jednom a tomtéž certifikátu – podpisovém certifikát , právnická osoba, , který je podepsán kořenovým certifikátem , právnická osoba, , který spravuje sama žalobkyně. K zašifrování biometrických dat byl ve všech případech použit v posudku blíže specifikovaný šifrovací certifikát , právnická osoba, , i ten je podepsán výše uvedeným kořenovým certifikátem , právnická osoba, . Všechny uvedené certifikáty jsou součástí infrastruktury veřejných klíčů žalobkyně a jsou vydávány jejími vlastními prostředky. V žádném případě se nejedná o certifikáty vydané standardní certifikační autoritou. Z toho vyplývá, že generování certifikátů včetně generování privátních klíčů je zcela pod kontrolou zástupců žalobkyně, přičemž privátní klíč k šifrovacímu certifikátu , právnická osoba, je uložen na dvou usb flash discích u ředitele IT společnosti žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , který je rovněž dle sdělení žalobkyně jedinou osobou oprávněnou k povolení použití privátního klíče příslušného k šifrovacímu certifikátu , právnická osoba, . Přitom základním předpokladem bezpečnosti biometrického podpisu je především opatření, které garantuje, že žádná z osob jednajících v zájmu společnosti (žalobkyně), nesmí mít přístup k privátnímu klíči, který je spojen s certifikátem sloužícím pro šifrování biometrických dat. V praxi se toto řeší vygenerováním certifikátu společností používající biometrický podpis u třetí strany, se kterou není nijak propojena s tím, že daná společnost si ponechá pouze certifikát veřejného klíče a zašifrovanou podobu privátního klíče a heslo k němu si ponechá třetí strana (např. notář), čímž se předchází podezření, že společnost používající biometrický podpis ve smluvním vztahu se svými klienty může s těmito podpisy manipulovat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala tak, jak je výše uvedeno a má přístup k privátním klíčům, které jsou používány při podepisování dokumentů a dat nebo při dešifraci biometrických dat, dále vzhledem k tomu, že zkoumané dokumenty nejsou opatřeny kvalifikovanými časovými razítky a lze je tak libovolně umísťovat v čase a také vzhledem k tomu, že knihovny společnosti , Anonymizováno, (poskytovatel software), které umožňují manipulaci s daty relevantními pro tvorbu či ověřování a ukládání biometrických podpisů, jsou dostupné na jejích datových zdrojích, znalec konstatuje, že žalobkyně měla podmínky pro manipulaci s biometrickým podpisem žalovaného a mohla tak teoreticky přenést biometrická data z jednoho dokumentu do druhého. Dále se s ohledem na výše uvedená zjištění znalec zabýval praktickou možností přenosu biometrického podpisu žalovaného z jiného dokumentu do dohody o zprostředkování ze dne , datum, , kdy za tímto účelem modeloval pět možných způsobů přenosu (vytvoření prostého falzifikátu, prostý přenos biometrických dat v rámci PDF dokumentů, použití spojité hladké transformace grafické podoby podpisu a vložení biometrického podpisu do jiného dokumentu, vytvoření nového biometrického podpisu z původního jiným zobrazením a vložení do jiného dokumentu a konečně přímý přenos podpisových dat ze zcela jiného dokumentu, než který měl znalec k dispozici). Všechny tyto možnosti znalec postupně vyloučil za předpokladu, že žalobkyně nedisponuje jiným biometrickým podpisem žalovaného, který znalec neměl v rámci svého zkoumání k dispozici. Závěrem znalec konstatuje, že pokud má žalobkyně k dispozici privátní klíče k šifrovacímu certifikátu a k podpisovému certifikátu, je přenos biometrického podpisu z jednoho dokumentu v zásadě možný. Nicméně takový přenos by vyžadoval značné znalosti z oblasti programování pomocí cizích knihoven, znalosti v oblasti práce s PDF, znalosti z oblasti kryptografie a poměrně pracnou analýzu datových struktur použitých společností , Anonymizováno, . Na základě toho znalec označil za krajně nepravděpodobné, že by elektronický podpis žalovaného připojený k dohodě o zprostředkování ze dne , datum, vznikl v jiném dokumentu a do posuzovaného dokumentu byl nějakým způsobem přenesen. Ve své výpovědi znalec dále uvedl, že dokument dohody o zprostředkování z , datum, v rámci znaleckého zkoumání nevykazoval žádné indicie nasvědčující tomu, že došlo k přenosu podpisu žalovaného z jiného dokumentu.

9. Žalovaný k posudku uvedl, že znalec možnost přenosu jeho podpisu do dohody z jiného dokumentu nevyloučil a zdůraznil, že ani z výslechu znalce nevyplývá rozumný důvod, pro který nemá žalobkyně privátní klíč k šifrovacímu certifikátu uložen u třetí osoby, ani žádná výhoda, když touto výhodou podle žalovaného může být právě možnost manipulace s daty. S ohledem na současné možnosti a schopnosti odborníků v oblasti IT podle žalovaného nemusí být manipulace s daty takovým problémem, jak se domnívá znalec. Proto žalovaný navrhl zadání revizního znaleckého posudku k tomu, jak obtížně lze importovat podpis žalovaného na dohodu o zprostředkování či souhlas s nabídkou. Tento důkazní návrh žalovaného soud zamítl pro nadbytečnost. K míře pravděpodobnosti, s jakou mohlo k přenosu podpisu žalovaného dojít, což je otázka důležitá pro toto řízení, nikoliv samotná obtížnost tohoto procesu, jak se domnívá žalovaný, se znalec již jednoznačně vyjádřil v písemném vyhotovení posudku i ve své ústní výpovědi. Jeho vyjádření v tomto směru je logické a podložené výsledky znaleckého zkoumání jednotlivých možností přenosu podpisu žalovaného a žalovaným nebylo žádným relevantním způsobem zpochybněno, vyjma neurčité domněnky žalovaného o současných možnostech a schopnostech odborníků v oblasti IT. K obsahu významných metadat zjištěných znalcem, zejména ke konkrétním místním a časovým souvislostem podpisu dohody ze dne , datum, předložené znalci ke zkoumání dále žalovaný namítl, že v bydlišti realitní makléřky , jméno FO, nikdy nebyl, ani mu není známo, kde se toto bydliště nachází. Jediný dokument, který žalobkyni podepsal – zakázkový list, podepsal na chatě v , adresa, . Žalovaný rovněž poukázal na existenci několikahodinového časového odstupu mezi připojením podpisu realitní makléřky a jeho podpisu k dohodě. V průběhu řízení po zrušení rozsudku okresního soudu odvolacím soudem žalovaný svá tvrzení pozměnil, když oproti původním tvrzením, že žalobkyni podepsal pouze souhlas s nabídkou chaty, který při podpisu viděl, nově poukázal na to, že jeho vůle při podpisu elektronického dokumentu žalobkyni svěřovala k podpisu souhlasu s nabídkou chaty, nicméně obsah tohoto dokumentu si nemohl zkontrolovat, když na displeji tabletu viděl pouze obdélníček vymezený pro podpis. Podepsaný dokument od žalobkyně nikdy neobdržel. Neví tedy s určitostí, jaký dokument žalobkyni takto skutečně podepsal a nemůže tak vyloučit možnost podsunutí jiného dokumentu k podpisu.

10. Žalobkyně závěry znaleckého posudku žádným způsobem nezpochybnila. Za účelem odstranění pochybností o okolnostech podpisu předmětné dohody trvala na povedení důkazu výslechem realitních makléřek , jméno FO, a Frýbortové, které měly být podle jejích tvrzení společně se žalovaným podpisu dohody o zprostředkování přítomny.

11. Obě uvedené svědkyně v obecné rovině uvedly, že pracují společně ve dvojici a popsaly standardní průběh podepisování dohody o zprostředkování tak, že makléř smlouvu nejprve připraví, u klienta s ním pak probere její obsah a následně ji obě strany podepíší, nejprve makléř a poté klient. Po podpisu a stisknutí příslušného tlačítka se dokument automaticky odešle na zadaný e-mail. To, že podpis dokumentu „neprojde,“ se podle svědkyně , jméno FO, nestává. Tablet používaný k podpisu dokumentů disponuje vlastním datovým připojením. Na internetovém připojení objektu, v němž k podepisování dokumentů dochází, tedy není závislý. Záleží pouze na síle signálu, někdy může nějaký čas trvat, než přístroj signál zachytí.

12. Ke konkrétní projednávané věci obě svědkyně potvrdily, že k uzavření dohody o zprostředkování prodeje chaty se žalovaným došlo v červnu 2019, kdy obě realitní makléřky přijely společně za žalovaným na chatu do , adresa, , kde nemovitost prošly, dohodly se se žalovaným a přímo v této nemovitosti u stolu podepsala svědkyně , jméno FO, se žalovaným dohodu o zprostředkování. Svědkyně , jméno FO, v rámci své výpovědi potvrdila výpověď žalovaného v tom směru, že k podpisu dohody o zprostředkování došlo na předmětné chatě, že žalovaný u ní doma nikdy nebyl a není možné, aby dokument podepsal v místě jejího bydliště. Dále potvrdila, že dokumenty podepisuje vždy současně s klientem. Žádným způsobem nedokázala vysvětlit, z jakého důvodu podle metadat dohody o zprostředkování ze dne , datum, byl její podpis, i podpis žalovaného k dohodě připojen uvnitř v domě na adrese jejího bydliště a nedokázala vysvětlit ani několikahodinový časový odstup mezi podpisem jejím a podpisem žalovaného.

13. Žalovaný v rámci své výpovědi uvedl, že chatu nejprve nabízel k prodeji sám, na tuto inzerci začaly reagovat realitní kanceláře včetně žalobkyně, která jej oslovila prostřednictvím realitní makléřky , jméno FO, . Ta následně přijela s kolegyní , Anonymizováno, za žalovaným na předmětnou chatu, kde na tabletu se žalovaným vyplnili nabídkový list, který žalovaný viděl a podepsal jej, aby žalobkyně mohla nemovitost nabízet k prodeji. Následně po sdělení makléřky , jméno FO, , že podpis neprošel, jí nabídkový list podepsal znovu, s tím, že se jedná o shora popsaný zakázkový list založený žalobkyní do spisu. Věděl tedy, že žalobkyně inzeruje chatu k prodeji, a s tímto souhlasil a byl přítomen i některým prohlídkám nemovitosti se zájemci. Uzavření dohody o zprostředkování se žalobkyní (i s jakoukoliv jinou realitní kanceláří) žalovaný popřel, popřel, že by byl kdy přítomen v místě bydliště makléřky , jméno FO, , popřel následné doručení dohody o zprostředkování žalobkyní a popřel i přijetí e-mailu ze dne , datum, , v jehož příloze mu žalobkyně dle svého tvrzení podepsanou dohodu o zprostředkování zaslala.

14. V tomto e-mailu ze dne , datum, vyslovuje realitní makléřka , jméno FO, poděkování za důvěru při prodeji chaty s tím, že v příloze zasílá originál zprostředkovatelské smlouvy v elektronické podobě. Podle obsahu e-mailu je jedna z jeho příloh nazvaná jako zprostředkovatelská dohoda. E-mail byl zaslán na adresu , e-mail, , kterou žalovaný sice označil jako svoji e-mailovou adresu, přijetí tohoto e-mailu však popřel. Současně se jedná o e-mailovou adresu uvedenou v žalovaným podepsaném zakázkovém listu ze dne , datum, .

15. Podle § 1723 odst. 1 o.z. vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

16. Podle § 1731 o.z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

17. Podle § 1740 odst. 1 o.z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

18. Podle § 1745 o.z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

19. Sporná listina – dohoda o zprostředkování ze dne , datum, je smlouvou, jejíž postup uzavření se řídí shora uvedenými pravidly. Z výpovědi svědkyň , jméno FO, a , Anonymizováno, vyplývá, že žalovanému byl návrh na uzavření smlouvy ve smyslu § 1731 odst. 1 o.z. předložen svědkyní , jméno FO, v elektronické formě prostřednictvím podpisového zařízení (tabletu), v němž po seznámení s jejím obsahem žalovaný dohodu obratem podepsal. Z toho vyplývá, že se jedná o podpis dohody za současné fyzické přítomnosti obou smluvních stran, tedy nikoliv o distanční způsob uzavření smlouvy, jak se domnívá žalovaný. Jím zmiňovaná ustanovení § 1824 až 1828 o.z. se tedy v projednávané věci nepoužijí, byť žalovaný byl při uzavírání smlouvy nepochybně v pozici spotřebitele podle § 419 o.z. V poměrech projednávané věci byla smlouva mezi účastníky dle tvrzení žalobkyně uzavřena v písemné podobě, vznikla tedy podpisem písemné nabídky žalobkyně žalovaným, který je explicitní formou vyjádření přijetí této nabídky žalovaným, jako osobou, které je nabídka určena a současně je podmínkou platnosti právního jednání učiněného v písemné podobě podle § 561 odst. 1 o.z. Pokud se jedná o podpis žalovaného připojený k předmětné dohodě, která byla soudem provedena důkazem, bylo znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví zjištěno, že tento podpis je pravým digitálním podpisem žalovaného. Dále bylo znaleckým posudkem z oboru kybernetika zjištěno, že přestože žalobkyně může za určitých možností manipulovat s biometricky podepsanými dokumenty, v daném posuzovaném případě dohody o zprostředkování ze dne , datum, k manipulaci s podpisem žalovaného dojít nemohlo a je krajně nepravděpodobné, že by elektronický podpis žalovaného vznikl v některém jiném dokumentu a do posuzovaného dokumentu byl nějakým způsobem přenesen. Za situace, kdy znalec tento závěr učinil i při vědomí zjištěných rozporných údajů o tom, kdy a kde mělo dle elektronických dat dojít k podpisu předmětné smlouvy a podle platné právní úpravy a dostupné literatury není údaj o místě a času pořízení podpisu nezbytnou součástí právního jednání učiněného v písemné formě, prokazují oba výše uvedené znalecké posudky tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný předmětnou dohodu o zprostředkování ze dne , datum, podepsal a naopak vyvrací tvrzení žalovaného, který nejprve tvrdil, že se vůbec o jeho podpis nejedná a následně své tvrzení změnil tak, že tento jeho podpis byl k dohodě připojen jiným způsobem, než jejím podpisem. Současně tvrzení žalobkyně o podpisu předmětné dohody žalovaným potvrzují i výpovědi svědkyň , jméno FO, a , Anonymizováno, , které, byť nedokázaly uspokojivě vysvětlit zjištění znalce o místě a času podpisu dohody vyplývající z elektronických dat, v rozhodné otázce podpisu dohody žalovaným vypovídaly shodně, a to tak, že žalovaný smlouvu podepsal. Naopak výpověď žalovaného je s výše popsanými důkazy v rozporu a ani žádný jiný důkaz s jeho výpovědí v tomto směru nekoresponduje. Soud účastnickou výpověď žalovaného považuje za nevěrohodnou, když i jiné části této výpovědi byly vyvráceny dalšími provedenými důkazy. Jedná o tvrzení a výpověď žalovaného o tom, že podepsané vyhotovení dohody o zprostředkování od žalobkyně nikdy neobdržel. Toto vyjádření žalovaného je jednoznačně vyvráceno obsahem e-mailové zprávy žalobkyně zaslané žalovanému na jím označenou a užívanou e-mailovou adresu dne , datum, , tedy v den podpisu dohody. Vysvětlení žalovaného, že e-mailovou adresu , e-mail, užívají i další členové jeho rodiny, považuje soud za účelové. Dále se jedná o tvrzení žalovaného, že od žalobkyně neobdržel oznámení o opatření zájemce o nemovitost ze dne , datum, . Toto žalovaný tvrdil od počátku řízení až do jednání soudu dne , datum, , kde po provedení důkazu doručenkou pošty, na níž je uveden podpis žalovaného i číslo jeho občanského průkazu, žalovaný připustil, že si tento dokument vyzvedl, avšak až po podpisu smlouvy o převodu chaty s manželi , jméno FO, ; pravdivost tohoto změněného tvrzení žalovaného však byla v řízení rovněž vyvrácena (viz body 22. – 24. odůvodnění tohoto rozsudku). Konečně se jedná o zjevně účelový vývoj tvrzení žalovaného k podpisu zakázkového listu – souhlasu s nabídkou nemovitosti. Žalovaný nejprve ve vyjádření ze dne , datum, potvrdil podpis zakázkového listu žalobkyni. Při jednání soudu dne , datum, sdělil zástupce žalovaného, že žalovaný podepsal žalobkyni zakázkový list dvakrát elektronicky. Ve vyjádření ze dne , datum, žalovaný uvádí, že nemůže potvrdit, že listina, kterou podepsal, byla skutečně zakázkovým listem. Při jednání soudu dne , datum, žalovaný uvedl, že žalobkyni podepsal dvakrát zakázkový list. Ve své účastnické výpovědi dne , datum, žalovaný výslovně uvedl, že žalobkyní předložený nabídkový list viděl a podepsal jej a po předestření zakázkového listu založeného žalobkyní do spisu potvrdil, že toto je zakázkový list, který podepsal, a to dvakrát. Při jednání soudu dne , datum, žalovaný své tvrzení změnil, když opakovaně uvedl, že si není jistý, co v tabletu podepisoval, viděl pouze vymezený prostor pro podpis, a tak neví, k čemu byl jeho podpis připojen. Výpověď žalovaného, kterou soud z výše popsaných důvodů hodnotí jako nevěrohodnou, tak nemohla zvrátit výsledky dalších v řízení provedených a shora popsaných důkazů, zejména znaleckých posudků. Jedná o přímé důkazy, jejichž výsledky nemohly být zvráceny ani nepřímými důkazy, jejichž provedení navrhoval žalovaný (doklady a vyjádření k jednáním žalovaného s jinými realitními kancelářemi či k jeho jednání se žalobkyní v případě prodeje jiných nemovitostí, k inzerci samotného žalovaného, výpověď syna žalovaného, či důkazy vztahující se k tomu, zda byl dne , datum, žalovaný vyslán zaměstnavatelem na služební cestu), a to ani ve spojení s účastnickou výpovědí žalovaného, která je soudem z výše popsaných důvodů hodnocena jako nevěrohodná a nepravdivá. Proto byly tyto důkazní návrhy zamítnuty, když současně se jedná o důkazní návrhy vznesené žalovaným po koncentraci řízení a nejedná se o žádnou z výjimek uvedených v § 118b odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni se tak podařilo prokázat tvrzení, že žalovaný dohodu o zprostředkování podepsal. Přijal tak písemnou nabídku žalobkyně a dohoda o zprostředkování ze dne , datum, byla mezi účastníky platně uzavřena. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně následně žalovanému zaslala vyhotovení podepsané smlouvy prostřednictvím elektronické pošty na jím užívanou e-mailovou adresu. Žalovaný tak měl možnost se s obsahem uzavřené dohody podrobně seznámit.

20. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Dohoda ze dne , datum, obsahuje pod bodem 9.2. povinnosti klienta – žalovaného zmiňované žalobkyní v žalobě – zejména povinnost neuzavřít se třetí osobou smlouvu o zprostředkování převodu chaty nebo inzerci (části) chaty ani neudělit souhlas k její inzerci; dále pokud si žalovaný obstará bez přičinění žalobkyně vlastního zájemce o chatu, je sjednána povinnost žalovaného oznámit žalobkyni formou doporučeného dopisu nejpozději v den uzavření kupní smlouvu nebo smlouvy o smlouvě budoucí kupní identifikaci zájemce, dále jakmile žalobkyně oznámí žalovanému opatření zájemce, je sjednána povinnost žalovaného neuzavřít se žádnou třetí osobou kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní. V bodě 10. dohody je dohodnuta smluvní pokuta pro případ porušení povinností sjednaných v bodě 9. dohody žalovaným, kterou je povinen zaplatit realitní kanceláři ve výši provize. Provize je sjednána v bodě 5. dohody ve výši 90 000 Kč.

22. Z ohlasu na nemovitost a protokolů o prohlídkách konaných ve dnech 12. 7., 11. 8. a , datum, vyplývá, že žalobkyně chatu nabízela k prodeji a vyvíjela činnost směřující k obstarání zájemce o její koupi. Takového zájemce se žalobkyni podařilo obstarat, a to , jméno FO, , který podle ohlasu na nemovitost absolvoval prohlídku dne , datum, a rezervaci provedl dne , datum, . Žalovaný tuto skutečnost nepopíral. Prohlídky chaty se zájemcem , jméno FO, se podle žalovaného zúčastnil jeho syn, který žalovanému sdělil, že tento zájemce chatu nekoupí. Z tohoto důvodu žalobce následně přistoupil na prodej chaty manželům , jméno FO, . Po zaplacení kupní ceny s nimi dne , datum, podepsal kupní smlouvu a tuto skutečnost neprodleně telefonicky oznámil makléřce žalobkyně , jméno FO, .

23. Již dne , datum, , tedy v den provedení rezervace chaty, zaslala žalobkyně žalovanému písemné oznámení o opatření zájemce o koupi nemovitosti , jméno FO, , s nímž téhož dne uzavřela dohodu o koupi nemovitosti. Podle podací stvrzenky žalobkyně předala zásilku k poštovní přepravě dne , datum, a podle dodejky pošty byla žalovanému doručena dne , datum, .

24. Dále žalobkyně předložila soudu inzerát nabízející prodej chaty prostřednictvím realitní kanceláře , Anonymizováno, , adresa, s poznámkou „prodáno 9/2019“ za částku 899 000 Kč. V odpovědi na dotaz žalobkyně (realitní makléřky , jméno FO, ) ze dne , datum, uvádí , tituly před jménem, , jméno FO, , makléř této realitní kanceláře, že inzerce chaty skončí poté, co žalovaný potvrdí její prodej. Podle kupní smlouvy uzavřené dne , datum, prodal žalovaný chatu manželům , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, za částku 900 000 Kč za účasti zprostředkovatele prodeje , Anonymizováno, , adresa, . Změněné tvrzení žalovaného o tom, že oznámení o opatření zájemce si vyzvedl až po podpisu kupní smlouvy, kterou chatu převedl do vlastnictví manželů , jméno FO, , je tedy nepravdivé, když oznámení od žalobkyně podle obsahu doručenky převzal dne , datum, a smlouvu s manželi , jméno FO, podepsal až dne , datum, .

25. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 90 000 Kč za porušení dohody o zprostředkování ze dne , datum, spočívající v uzavření dohody o zprostředkování prodeje nemovitosti se třetí osobou během účinnosti smlouvy se žalobkyní, dále za uzavření kupní smlouvy, a tudíž znemožnění řádného výkonu zprostředkovatelské činnosti žalobkyně. V odpovědi ze dne , datum, žalovaný odmítá tvrzení žalobkyně o porušení ustanovení dohody o zprostředkování ze dne , datum, , když se žádnou třetí osobou nejednal, ani neuzavíral smlouvu o zprostředkování prodeje. Nemovitost byla prodána bez zástupce žalobkyně, a proto jí nepřísluší nárok na provizi. Uzavření dohody o zprostředkování se žalobkyní však žalovaný v této písemnosti nepopřel. Dále žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, , doručenou dne , datum, .

26. Z výše uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byly sjednány shora rozepsané povinnosti žalovaného jako jedné ze smluvních stran, které žalovaný podle výsledků dokazování porušil. Konkrétně porušil povinnost neuzavřít se třetí osobou smlouvu o zprostředkování převodu chaty nebo inzerci (části) chaty ani neudělit souhlas k její inzerci, a to tím, že se svým vědomím umožnit v době účinnosti dohody o zprostředkování uzavřené se žalobkyní inzerci chaty realitní kanceláří , Anonymizováno, , adresa, , která předmětnou chatu nabízela k prodeji a za její účasti došlo dne , datum, k uzavření kupní smlouvy, kterou žalovaný chatu prodal. , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , adresa, je v této kupní smlouvě označen jako zprostředkovatel prodeje, z čehož jednoznačně vyplývá, že pro žalovaného vyvíjel zprostředkovatelskou činnost. Současně však ze seznamu zájemců předloženého žalobkyní vyplývá, že kupující , jméno FO, byl zájemcem obstaraným činností žalobkyně. Dále žalovaný porušil povinnost, jakmile žalobkyně oznámí žalovanému opatření zájemce, neuzavřít se žádnou třetí osobou kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Přestože žalobkyně svojí činností obstarala pro žalovaného zájemce o koupi chaty , jméno FO, , o čemž žalovaného informovala písemným oznámením ze dne , datum, , které bylo žalovanému doručeno dne , datum, , žalovaný poté dne , datum, uzavřel kupní smlouvu, kterou chatu prodal jinému zájemci. Tato porušení smlouvy žalovaným tak zakládají nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, která byla ve smlouvě sjednána. Žaloba je tedy důvodná, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 112 334,24 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků ve výši 8 100 Kč (3 600 Kč za podání žaloby a 4 500 Kč za podání odvolání), dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 a.t., ve výši 4 700 Kč za každý ze 12 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), c), g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika ze dne 10. 3. 2020, účast na jednání soudu dne 21. 5. 2020, 19. 5. 2021, 22. 5. 2023, 7. 6. 2023 – zde v rozsahu dvou úkonů, odvolání, účast na jednání soudu dne , datum, a 16. 2. 2024), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 12 úkonů právní služby po 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3, náhrada za promeškaný čas třemi cestami zástupce žalobkyně z , adresa, a zpět (3x16 půlhodin, tj. 48 půlhodin) a třemi cestami zástupce žalobkyně z , adresa, a zpět (3x6 půlhodin, tj. 18 půlhodin) ve výši 6 600 Kč podle 14 odst. 1 a), 3 a.t., náhrada jízdného podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. k jednání soudu dne , datum, ve výši 4 684 Kč (680 km, palivo benzin motorový 95 oktanů, kombinovaná spotřeba 8,4 l/100 km), náhrada jízdného podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. k jednání soudu dne , datum, ve výši 4 580 Kč (680 km, palivo benzin motorový 95 oktanů, kombinovaná spotřeba 8,4 l/100 km), náhrada jízdného podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. k jednání soudu dne , datum, ve výši 5 889 Kč (680 km, palivo benzin motorový 95 oktanů, kombinovaná spotřeba 8,4 l/100 km), náhrada jízdného podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. k jednání soudu dne , datum, ve výši 1 466 Kč (188 km, palivo benzin motorový 95 oktanů, kombinovaná spotřeba 6,3 l/100 km), náhrada jízdného podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2023 k jednání soudu dne , datum, ve výši 1 427 Kč (184 km, palivo benzin motorový 95 oktanů, kombinovaná spotřeba 6,2 l/100 km), náhrada jízdného podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. k jednání soudu dne 16. 2. 2024 ve výši 1 498 Kč (188 km, palivo benzin motorový 95 oktanů, kombinovaná spotřeba 6,2 l/100 km) a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 18 090,24 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

28. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát proti neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 600 Kč vynaložených na zaplacení nákladů na zpracování znaleckého posudku , právnická osoba, . v celkové výši 13 600 Kč, v rozsahu, v němž nebyly pokryty zálohou složenou žalovaným ve výši 10 000 Kč. Žalovanému bude soudem po právní moci tohoto rozsudku vrácen přeplatek na záloze na zpracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 7 300 Kč (záloha byla složena ve výši 15 000 Kč, znalci bylo vyplaceno 7 700 Kč).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.