10 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele sídlem adresa žalobkyně proti zástavnímu dlužníku: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o soudním prodeji zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy, a to jednotky [číslo] byt, umístěné v budově [adresa] stojící na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti ideální [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemcích p. [číslo] p. [číslo] vše v katastrálním území Tábor, jak je zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Tábor na listu vlastnictví [číslo] [číslo] k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 20 852 564,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 20 852 564,24 Kč od [datum] do zaplacení.

1. Zástavní věřitel se domáhá nařízení prodeje zástavy uvedené ve výroku tohoto usnesení, neboť na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků právní předchůdce zástavního věřitele [anonymizována tři slova] (po prodeji podniku [právnická osoba]) jako věřitel poskytl společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako dlužníkovi úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 000 Kč. Pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru včetně jejího příslušenství a poplatků byla na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem zástavního věřitele a dlužníkem jako zástavcem zajištěna zástavním právem mimo jiné k bytové jednotce [číslo] umístěné v budově [adresa] stojící na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti ideální [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemcích p. [číslo] p. [číslo] vše v katastrálním území Tábor, jak je zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Tábor, na listu vlastnictví [číslo] [číslo] Tyto nemovité věci byly v minulosti úplatně převedeny dlužníkem do vlastnictví zástavního dlužníka, aniž by právnímu předchůdci zástavního věřitele byla v souladu se smlouvou o úvěru poukázána jakákoli peněžní částka, a proto se právní předchůdce zástavního věřitele nemohl daného zástavního práva doposud vzdát. Pohledávka za dlužníkem byla postoupena na zástavního věřitele včetně veškerého příslušenství, zajištění a práva na sankční platby vyplývající z dané smlouvy o úvěru smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Zástavní věřitel vyzval zástavního dlužníka ke složení obvyklé ceny zástavy, ten však zástavnímu věřiteli nesložil ničeho.

2. Podanou žalobou byla jako zástavní dlužník označena [jméno] [příjmení] a neurčený okruh dědiců z důvodu úmrtí [celé jméno žalovaného], který společně se [jméno] [příjmení] předmětnou bytovou jednotku původně vlastnil ve společném jmění manželů. V průběhu řízení v projednávané věci došlo k pravomocnému skončení řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], v jehož rámci se výlučným vlastníkem jednotky stal [celé jméno žalovaného], s nímž soud bez dalšího nadále jedná jako s účastníkem tohoto řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka]).

3. Soud má z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků (č. l. 27-38 a [číslo] spisu) za prokázané, že právní předchůdce zástavního věřitele jako věřitel a společnost [právnická osoba] jako dlužník uvedeného dne uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě věřitel poskytl dlužníkovi úvěr s úvěrovým rámcem 45 000 000 Kč a dlužník se ve smlouvě zavázal načerpaný úvěr vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do jednoho roku, nedojde-li k obnově smlouvy (čl. III odst. 1). Tento úvěrový rámec byl zástavním dlužníkem zcela vyčerpán, jak má soud za prokázané z přehledu pohybu na účtu ze dne [datum] (č. l. 51). Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne [datum] má soud dále za prokázané, že právě k zajištění pohledávky z výše uvedené smlouvy o úvěru [číslo] bylo platně zřízeno zástavní právo mezi věřitelem a dlužníkem mimo jiné k bytové jednotce [číslo] umístěné v budově [adresa] stojící na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti ideální [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemcích p. [číslo] p. [číslo] vše v katastrálním území Tábor, jak jsou tyto nemovité věci zapsány u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Tábor, na listu vlastnictví [číslo] [číslo] (čl. 1 ve spojení s čl. 3 na č. l. 40-43 spisu). Zřízení tohoto zástavního práva bylo v souladu s čl. IV. odst. 2 smlouvy o úvěru [číslo] jeho existence je prokázána též výpisem z katastru nemovitostí (č. l. 45-46). Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] (č. l. 54) má soud za prokázané, že zástavní věřitel pro porušování povinností zástavního dlužníka prohlásil dluh za předčasně splatný ke dni [datum]. Zástavní dlužník totiž přesáhl úvěrový rámec, neboť ke dni [datum] činila dlužná částka z předmětné smlouvy o úvěru 48 750 012,97 Kč. Z předloženého výpočtu pohledávky má pak soud za osvědčené, že ke dni [datum] činila výše pohledávky po započtení všech dlužníkem provedených úhrad i v rámci insolvenčního řízení částku 188 922 234,27 Kč, z níž předmětem tohoto návrhu je částka 20 852 564,24 Kč představující čerpanou nesplacenou jistinu úvěru a dále úrok z prodlení v zákonné výši. Ze smlouvy o prodeji podniku ze dne [datum] (č. l. 10-14) má soud za prokázané, že podnik [anonymizována tři slova], byl zakoupen [právnická osoba] se všemi právy, majetkovými hodnotami, povinnostmi a závazky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (č. l. 16-18) má pak soud za prokázané, že pohledávka ze smlouvy o úvěru [číslo] byla platně postoupena ze společnosti [právnická osoba] na zástavního věřitele včetně veškerého příslušenství, zajištění a práva na sankční platby (čl. 1, čl. 2 smlouvy). Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (č. l. 59-62) má soud za prokázané, že zástavní dlužník byl zástavním věřitelem vyzván, aby složil cenu zástavy, neboť předchozí zástavní dlužník předmětné nemovité věci převedl, aniž by zástavnímu věřiteli poukázal jakoukoli částku na splacení úvěru. Zástavní dlužník si přitom musí být této skutečnosti i zástavního práva vědom, neboť v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kde byla pohledávka právního předchůdce zástavního věřitele v plném rozsahu zjištěna, zástavní dlužník podal přihlášku své podmíněné pohledávky za předchozím zástavním dlužníkem právě z důvodu, že předchozí zástavní dlužník na úvěr z kupní ceny nic nesplatil a v přihlášce též potvrdil existenci zástavního práva k bytové jednotce v okamžiku uzavření kupní smlouvy, kterou zástavu nabyl.

4. Právně byla věc posouzena s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle § 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), podle kterého zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Podle § 156 odst. 1 obč. zák. zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona. Dle odst. 2 daného ustanovení zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Podle § 155 odst. 1 obč. zák. zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky. Dle odst. 3 a 4 daného ustanovení zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky a do sjednané výše i pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době. Dle § 164 odst. 1 obč. zák. zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, nestanoví-li zákon jinak. Totéž platí, jde-li o každého pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího oprávněného ze zastaveného jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každého pozdějšího majitele zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru. Podle § 165 odst. 1 obč. zák. není-li pohledávka zajištěná zástavním právem splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky. Podle § 165a odst. 1 obč. zák. zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Při nařízení soudního prodeje zástavy a při prodeji zástavy soudem se postupuje podle občanského soudního řádu. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníku poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. je dlužník povinen platit od doby poskytnutí peněžních prostředků z těchto úroky, a to ve sjednané výši. Podle § 503 obch. zák. je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § [číslo] odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen z.ř.s.) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Podle § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.

5. Na základě všech předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy a že návrh zástavního věřitele je důvodný. Jak již bylo výše uvedeno, mezi právním předchůdcem zástavního věřitele jako věřitelem a dlužníkem [právnická osoba] byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 497 a násl. obch. zák. a dluh z této smlouvy byl řádně zajištěn platnou zástavní smlouvou dle § 152 a násl. obč. zák. uzavřenou mezi právním předchůdcem zástavního věřitele a dlužníkem. Vzhledem ke splatnosti zajištěného dluhu se zástavní věřitel, na něhož byla pohledávka platně postoupena, domáhá uspokojení ze zástavy, která je ve vlastnictví zástavního dlužníka, postupem dle zákona o zvláštních řízení soudních. Z citovaného § 358 z.ř.s. vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy musí zástavní věřitel doložit existenci své pohledávky, existenci zástavního práva k věci a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se totiž uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudní prodej zástavy, které je zahájeno podáním žalobního návrhu, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž je o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé [anonymizováno], podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, jak se shoduje jak právní teorie ([příjmení], K., [příjmení], Š., [anonymizováno], D., [anonymizováno], J., [anonymizováno], M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 665 s., nebo [příjmení], J. a kol.; Občanské soudní řízení, Soudcovský komentář; [příjmení] [jméno]; 2. vydání; [obec]: [právnická osoba], 2016, str. 734), tak právní praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] nebo ve věci sp. zn. [spisová značka], které jsou plně použitelné i za současné právní úpravy, jež oproti předchozí právní úpravě nedoznala prakticky žádných změn – k tomu viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 5. 12. 2018). Jak již bylo výše řečeno, soud se z hlediska skutkového stavu zabývá jen třemi skutečnostmi, a to zda má zástavní věřitel pohledávku, zda je tato zajištěna zástavním právem k zástavě a zda na straně žalované vystupuje zástavní dlužník. Jak dovodil Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka]„ v řízení o soudním prodeji se (pojmově) neprovádí dokazování, nepřichází v něm v úvahu použití ustanovení § 357 z. ř. s. (jeho zařazení do zákona je zjevnou legislativní chybou)“. Protože v dané věci zástavní věřitel doložil existenci splatné pohledávky za dlužníkem [právnická osoba], která je zajištěna zástavním právem k zástavě, jejíhož prodeje se zástavní věřitel žalobním návrhem domáhá, a že na žalované straně vystupuje zástavní dlužník, který je ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí výlučným vlastníkem zástavy, došlo ke splnění všech podmínek podle citovaného ustanovení z.ř.s. a soud mohl návrhu na nařízení prodeje zástavy vyhovět bez nařízení jednání, neboť veškeré skutečnosti byly zástavním věřitelem doloženy listinami ověřenými státními orgány prostřednictvím autorizované konverze dokumentů.

6. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, s účinností od [datum] jde o § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení; v souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto poprávu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 28/14 nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 68/16)); viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 24. 4. 2019.