10 C 101/2026

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 923,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 923,84 Kč s úrokem ve výši 483,15 Kč, ve výši 19,99 % ročně z částky 13 818,11 Kč od 20. 11. 2025 do 16. 12. 2025 a ve výši 11,5 % ročně z částky 13 797,91 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 818,11 Kč od 30. 11. 2025 do 16. 12. 2025 a ve výši 11,5 % ročně z částky 13 797,91 Kč od 17. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 923,84 Kč s příslušenstvím z titulu mezi účastníky uzavřené úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne 24. 1. 2025, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 19,99 % a poplatky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 299 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, došlo k jeho zesplatnění k 20. 11. 2025. Aktuální dluh je tvořen nezaplacenou jistinou úvěru ve výši 13 797, 91 Kč, neuhrazeným poplatkem za pojištění ve výši 48 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 77,93 Kč. Dále žalobkyně také požaduje neuhrazený smluvní úrok a také úrok z prodlení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužných částek, žalovaný však neuhradil ničeho.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.

3. Na základě žalobkyní předložených listin, a to smlouvy o úvěru ze dne 24. 1. 2025 č. hodnota ve spojení s úvěrovými podmínkami, potvrzením o podpisu smlouvy, potvrzením o čerpání úvěru a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dále výpisu z účtu žalovaného, splátkového kalendáře, zesplatňujícího dopisu a předžalobní výzvy má soud prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 24. 1. 2025 úvěrovou smlouvu č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 19, 9 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 299 Kč od 17. 2. 2025. Dále byl povinen uhradit poplatek za sjednání úvěru ve výši 280 Kč a poplatky za pojištění. Žalovaný nejprve úvěr řádně splácel, od 17. 10. 2025 již splátky nehradil, a proto žalobkyně úvěr k 20. 11. 2025 zesplatnila. K tomuto dni činila dlužná částka na jistině 13 818,11 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 717,75 Kč, dlužné pojistné 72 Kč a poplatek za sjednání úvěru 98,13 Kč. Po zesplatnění uhradil ještě žalovaný částku 299 Kč, kterou žalobkyně započetla částečně na jistinu, úrok a poplatky. Ke dni podání žaloby pak činil dluh částku 13 797,91 Kč na jistině, na neuhrazeném pojistném 48 Kč, na poplatku za sjednání úvěru 77,93 Kč, na neuhrazeném kapitalizovaném smluvním úroku 483,15 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvního úroku, od 17. 12. 2025 pouze ve výši 11, 5 % ročně s ohledem na § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a dále zákonný úrok z prodlení.

4. Právně byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2664 o. z. může majitel účtu s peněžními prostředky na účtu nakládat ujednaným způsobem. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, splácel pouze po určitou dobu a od října 2025 již splátky nehradil. Žalobkyně úvěr k 20. 11. 2025 zesplatnila. Protože žalovaný žalobkyni dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky a poplatky v žalobou uplatněné výši, uložil soud žalovanému tuto povinnost rozsudkem. Důvodný je i nárok žalobkyně na smluvní úroky, které žalobkyně částečně kapitalizovala, a které nárokuje ve výši dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je se splácením svého peněžitého dluhu v prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.