Okresní soud v Táboře · Rozsudek

10 C 105/2025

č. j. 10 C 105/2025-18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTA:2025:10.C.105.2025.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 27 853,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 708 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 19. 1. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 8 145,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 983 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 21 791 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 030,11 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 27 853,41 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 16. 8. 2023 mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému na dobu neurčitou peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které měl žalovaný vrátit společně s příslušenstvím. Žalovaný však nedostál svým smluvním povinnostem, když úvěr nesplácel řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto úvěr zesplatnil k 18. 1. 2024. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Žalovaný dosud uhradil na svůj dluh pouze částku 10 292 Kč.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 16. 8. 2023 a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 16. 8. 2023 uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání. Úvěr se zavázal žalovaný splácet v měsíčních splátkách nejméně ve výši minimální splátky vypočtené věřitelem na základě anuitního splátkového kalendáře. Smluvní úrok byl sjednán v pevné sazbě 54 % ročně. Poplatky za upomínky při prodlení s úhradou splátek delší než 14 dnů byly sjednány ve výši 300 Kč za zaslanou upomínku. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 70,81 %, a to v případě jednorázového vyčerpání spotřebitelského úvěru, poskytnutí na období jednoho roku a jeho splacení ve stejných pravidelných měsíčních splátkách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání. Žalovaný na dluh zaplatil 10 292 Kč. Úvěr byl ke dni 18. 1. 2024 původním věřitelem zesplatněn pro prodlení žalovaného s úhradou splátek. Od data 19. 1. 2024 žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny úvěru ve 14,75 % ročně. Žalobou uplatněná částka se skládá z dlužné jistiny poskytnutého úvěru ve výši 21 791 Kč, poplatků za upomínky ve výši 900 Kč, smluvního úroku a úroku z prodlení. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Výzvou ze dne 31. 12. 2024 byl žalovaný upomínán o zaplacení dluhu a zároveň upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaný zavázal hradit věřiteli společně se splátkami úvěru smluvní úrok z dlužných částek sjednaný v pevné sazbě 54 % ročně. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období října 2023 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 9,57 % ročně. Dohodnutá výše úroku tedy více jak pětinásobně převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru, což za situace, kdy doba úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, doba čerpání úvěru tedy není z časového hlediska nijak omezena a RPSN je z tohoto důvodu stanovena pouze pro modelový případ jednorázového vyčerpání celého úvěrového rámce a jeho splacení do jednoho roku ve stejných pravidelných měsíčních splátkách, vede soud k závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Právě institut dobrých mravů lze považovat za korektiv, omezující autonomii vůle stran smlouvy a jejich možnosti sjednat si obsah smlouvy libovolně. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna naprosto nepřiměřená výši plnění, které původní věřitel žalovanému poskytl. Obsah smlouvy je navíc sjednán v rozporu s požadavky § 1811 odst. 1 o. z. Je formulován nejasným a zavádějícím způsobem, zejména v části popisující podmínky poskytnutí úvěru. Jak je již výše uvedeno, smluvní úrok byl sjednán v pevné výši 54 % ročně. Z obsahu smlouvy v tomto případě není zřejmé, jakým způsobem byla věřitelem stanovena výše celkové částky, kterou by žalovaný jako zákazník měl zaplatit. V úvodních ustanoveních smlouvy o úvěru je tato částka stanovena ve výši 39 734,87 Kč, přičemž dle obsahu žalobkyní předložené standardní informace o spotřebitelském úvěru by tato částka měla představovat úvěr + úrok v případě okamžitého vyčerpání celého úvěrového rámce a sjednání úvěru na období jednoho roku. V případě vyčerpání částky 10 000 Kč při úrokové sazbě 54 % ročně by se tedy mělo správně jednat o částku 46 200 Kč (30 000 Kč úvěr + 16 200 Kč úrok). Smlouva však ve svém textu žádným způsobem nevysvětluje, proč byly celkové náklady úvěru uvedeny v jejím textu ve výši 39 734,87 Kč. Uvedené částce a popsanému mechanismu přitom neodpovídá ani výše úroku vyčíslená žalovanému v transakčním výpisu, dle jehož obsahu žalovaný zaplatil ke dni 18. 9. 2023 na smluvním úroku částku 1 460,65 Kč a ke dni 19. 1. 2024 měl na úroku dlužit dalších 5 162,41 Kč. Za období pěti měsíců od poskytnutí úvěru (16. 8. 2023) tedy činil smluvní úrok celkem 6 623,06 Kč, což neodpovídá obsahu informací poskytnutých žalovanému o tom, že z poskytnuté částky 30 000 Kč by měl úrok za celý rok činit pouze 9 734,87 Kč. Výše celkových nákladů úvěru je přitom jedním ze základních parametrů pro možnost posouzení individuální vhodnosti daného úvěrového produktu zákazníkem, zde tedy žalovaným vystupujícím v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. Nákladnost úvěru by tedy ve smlouvě být stanovena jednoznačným a vnitřně nerozporným způsobem. Tyto požadavky však daná smlouva nesplňuje a je tak v rozporu i s povinnostmi stanovenými v § 104 ve spojení s § 106 až 108 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o.z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše smluvního ročního úroku, je zahrnuta již ve výši jednotlivých splátek, které byl žalovaný povinen dle smlouvy platit. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

7. Nárok žalobkyně jako postupníka tedy bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o.z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru její právní předchůdce poskytl, ponížené o úhradu žalovaného ve výši 10 292 Kč. Tato částka včetně úroku z prodlení v zákonné výši od data požadovaného žalobkyní, tedy byla žalobkyni přiznána. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 030,11 Kč, přičemž tato částka představuje 41,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 908 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 853,41 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a.t. z tarifní hodnoty ve výši 27 853,41 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.