10 C 117/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo] je podílovým spoluvlastníkem ve výši ideální jedné poloviny nemovité věci, a to budovy [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] stavby občanského vybavení zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Tábor na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Tábor.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 77 250,35 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal určení vlastnického práva k podílu ideální jedné poloviny na nemovité věci - budově [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] provozované jako tenisová hala (dále jen tenisová hala) s odůvodněním, že ji společně s podílovým spoluvlastníkem druhé ideální poloviny [jméno] [příjmení] převedl kupní smlouvou ze dne [datum] do výlučného vlastnictví žalované, jejíž vlastnické právo bylo následně vyznačeno i v katastru nemovitostí. Jednatelem žalované [jméno] [příjmení] byl žalobce přesvědčen k podpisu nepravdivého prohlášení o zaplacení kupní ceny obsaženého v dané kupní smlouvě. Důvody tohoto postupu měly být dle jednatele žalované účetní a daňové a žalobci bylo přislíbeno, že k zaplacení kupní ceny dojde později. Žalobce na tento požadavek přistoupil a smlouvu s prohlášením, že kupní cena mu již byla řádně uhrazena, podepsal, přestože mu před podpisem kupní smlouvy nebyla kupní cena uhrazena ani zčásti. Jednal přitom v důvěře v druhého podílového spoluvlastníka, který podepsal nepravdivé prohlášení shodného obsahu a dále v zajištění své pohledávky směnkami vystavenými při podpisu smlouvy jednatelem žalované jako fyzickou osobou, když žalovaná společnost vznikla v den předcházející uzavření smlouvy a nedisponovala žádným majetkem. Jednatel žalované však na následné výzvy žalobce k zaplacení kupní ceny reagoval vyhýbavě a zástupci žalobce posléze sdělil, že prohlášení žalobce v předmětné kupní smlouvě je pravdivé, tzn. že kupní cena byla žalobci uhrazena před podpisem smlouvy. Z toho žalobce dovodil, že úmyslem [jméno] [příjmení] jednajícího za žalovanou nikdy nebylo kupní cenu žalobci uhradit a žalobce přiměl smlouvu v uvedeném znění podepsat s podvodným záměrem. V tomto případě je kupní smlouva absolutně neplatná pro úmyslné uvedení žalobce v omyl příslibem zaplacení kupní ceny a pro rozpor s dobrými mravy. V souvislosti s tvrzeným podvodným jednáním žalované žalobce poukázal na širší rámec věci, kdy v době před uzavřením smlouvy byli žalobce a [jméno] [příjmení] jedinými společníky a jednateli společnosti [právnická osoba], která tenisovou halu provozovala. Jednatel žalované byl žalobci [jméno] [příjmení] představen jako spolehlivý obchodník a zájemce o koupi společnosti včetně budovy. Žalobce na nabídku přistoupil a dne [datum] došlo k uzavření kupní smlouvy o převodu tenisové haly, smlouvy o převodu podílů ve společnosti a dále smlouvy o postoupení pohledávek obou společníků za převáděnou obchodní společností, jejichž výlučným vlastníkem se nadále stala žalovaná. Nepravdivé prohlášení žalobce o zaplacení kupní ceny obsahují všechny uvedené smlouvy. Až následně žalobce zjistil, že ve směnkách, které mu měly zaplacení kupních cen zajišťovat, je uvedeno nesprávné rodné číslo výstavce, po kterém jsou v rámci exekučních řízení vymáhány milionové pohledávky. Následně žalobce přistoupil k podání trestního oznámení a žaloby v projednávané věci. Současně pro případ, kdy by soud dospěl k závěru, že není dán důvod neplatnosti předmětné kupní smlouvy, odstoupil žalobce podanou žalobou od této smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení žalovanou, když žalovaná neuhradila sjednanou kupní cenu ve výši 2 500 000 Kč.

2. Žalovaná potvrdila uzavření uvedené kupní smlouvy dne [datum]. Tvrzení žalobce o podpisu nepravdivého prohlášení o zaplacení kupní ceny na základě přesvědčování jednatelem žalované však označila za lživé a tvrdila, že žalovaná žalobci kupní cenu za převod nemovitosti v plné výši uhradila před podpisem kupní smlouvy, což žalobce písemně potvrdil nejen v této kupní smlouvě, ale i na výdajovém pokladním dokladu vystaveném žalovanou. Kupní cena byla žalobci zaplacena v hotovosti na základě jeho požadavku odůvodněného rodinnými problémy a osobními důvody. Žalovaná poté, co si od žalobce vyžádala písemné prohlášení jeho manželky o tom, že s uzavřením kupní smlouvy souhlasí, na tento požadavek přistoupila. Žalovaná společnost byla založena účelově pro konkrétní obchodní případ (nákup tenisového centra) a do obchodního rejstříku byla zapsána dne předcházejícího uzavření kupní smlouvy. Jelikož tedy nedisponovala dostatkem finančních prostředků k úhradě kupní ceny v hotovosti, byl nákup nemovitosti financován zčásti z vlastních prostředků jejího jednatele [jméno] [příjmení] (částka 1 000 000 Kč) a zčásti z prostředků zapůjčených [jméno] [příjmení] (částka 1 500 000 Kč). Tvrzení žalobce o nezaplacení kupní ceny považuje žalovaná za součást jeho širšího podvodného jednání vůči žalované, když věc je aktuálně prověřována Policií ČR. Dle žalované tedy není dán žádný důvod neplatnosti uzavřené kupní smlouvy ani důvod pro odstoupení od této smlouvy. Žaloba by proto měla být v plném rozsahu zamítnuta.

3. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobce na podání žaloby. V projednávané věci má být rozhodnutím soudu odstraněn nesoulad mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, když žalobce se domnívá, že je vlastníkem sporného podílu na tenisové hale, přestože zápisy v katastru nemovitostí hovoří jinak. Za situace, kdy mimosoudní jednání účastníků nevedlo k žádnému výsledku, je naléhavý právní zájem na žalobcem požadovaném určení dán. Pokud totiž žalovaná neposkytne potřebnou součinnost, může žalobce dosáhnout zápisu vlastnického práva k nemovitosti jen prostřednictvím soudního rozhodnutí, kterým bude určeno, že je vlastníkem podílu na nemovitosti, a na jehož základě bude proveden příslušný zápis v katastru nemovitostí.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z údajů katastru nemovitostí vyplývá, že tenisová hala je aktuálně zapsána ve výlučném vlastnictví žalované společnosti na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Vlastnické právo žalované bylo do katastru nemovitostí zapsáno s právními účinky vkladu ke dni [datum], zápis byl proveden dne [datum]. Před převodem byla nemovitost zapsána v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalobce a [jméno] [příjmení] Tyto údaje vyplývají také ze spisu Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Tábor sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo].

5. Podle výpisu byla žalovaná zapsána do obchodního rejstříku dne [datum]. Jediným společníkem je [jméno] [příjmení], která je současně jednatelkou společnosti (vznik funkce ke dni [datum]) společně s [jméno] [příjmení] (vznik funkce ke dni [datum]). Z výpovědí obou jednatelů vyplynulo, že založení společnosti, stejně jako podnikatelský záměr nákupu tenisového centra, vzešel ze strany [jméno] [příjmení], který oslovil [jméno] [příjmení] s nabídkou majetkové účasti ve společnosti z důvodu zatížení své osoby exekučními řízeními.

6. V centrální evidenci exekucí jsou zapsána následující exekuční řízení vedená proti [jméno] [příjmení] – sp.zn. [spisová značka] (vedena JUDr. [jméno] [příjmení] pro pohledávku 20 000 000 Kč s příslušenstvím), sp. zn. [spisová značka] (vedena Mgr. [jméno] [příjmení] pro pohledávku 580 261,71 Kč), [spisová značka] (vedena Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M. pro pohledávku 2 020 000 Kč). Vydanými exekučními příkazy jsou postiženy obchodní podíly povinného ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]

7. Z výpovědí žalobce, [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [jméno] vyplynulo, že v době předcházející převodu realizovali žalobce a [jméno] [příjmení] společný podnikatelský záměr ve společnosti [právnická osoba] Na základě společných aktivit došlo k seznámení žalobce a [jméno] [příjmení]. Za iniciátora převodu tenisového centra označil žalobce [jméno] [jméno], který situaci popsal opačně, nicméně je zjevné, že k jeho realizaci došlo po jednáních probíhajících od konce roku 2019 v důsledku jejich vzájemné dohody, jejíž součástí byl i výběr [jméno] [příjmení] jako obchodního partnera. Ten zvolil variantu účelového založení nové nabyvatelské společnosti. Žalovaná společnost vznikla [datum], tedy den před realizací převodu.

8. V průběhu kontraktace dle výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] žalobce trval z důvodu svých rodinných problémů na hotovostním zaplacení kupní ceny. Pro žalovanou jako nově vzniklou společnost představovalo obstarání hotovostních peněz problém, nicméně na tento požadavek přistoupila. Naopak žalobce vypověděl, že poté, co byla mezi stranami dohodnuta výše kupní ceny, komunikoval s [jméno] [příjmení] prostřednictvím [jméno] [jméno], když zvažována byla pouze varianta bezhotovostního převodu kupní ceny do depozita. Obdrženou sumu kupních cen za převod svého podílu na tenisovém centru hodlal žalobce po dohodě s manželkou investovat do projektu výstavby multifunkční sportovní haly menší velikosti s bytovou jednotkou. Počátkem března 2020 byl [jméno] [příjmení] informován o možnosti realizace obchodu s tím, že [příjmení] [příjmení] nemá k dispozici celou částku kupních cen a může dojít k situaci, kdy peníze přiveze v hotovosti přímo na schůzku, kde dojde k podpisu smluv. Dle vysvětlení [jméno] [jméno] měl [příjmení] [příjmení] očekávat výplatu částky 40 000 000 Kč z investice do maltského fondu, avšak až po složení celé této částky na účet notáře, jehož prostřednictvím měl mít následně možnost činit výběry pouze oproti předložení dokladů o realizovaných obchodech či investicích. Dne 1. nebo [datum] tedy žalobce a [jméno] [příjmení] na společné schůzce zvažovali varianty znění kupních smluv pro případ, kdy [příjmení] [příjmení] přiveze peníze v hotovosti přímo na schůzku včetně případu, kdy tímto způsobem přiveze finanční prostředky odpovídající pouze části kupních cen. Dle sdělení [jméno] [jméno] by v tomto případě mohl [příjmení] [příjmení] vykázat realizovaný nákup tenisového centra současně jako investici potřebnou k výběru finančních prostředků z notářské úschovy. V průběhu této schůzky bylo žalobci předloženo vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávky koncipované [jméno] [příjmení], kde byl žalobcem z uvedených důvodů vepsán text o splatnosti v hotovosti s otazníkem. Tato listina byla v průběhu řízení předložena svědkem [jméno] [příjmení] a k návrhu žalované provedena důkazem, otazník u poznámky o splatnosti kupní ceny v hotovosti, o němž hovořil žalobce, je však přepsán na vykřičník. Dále žalobce vypověděl, že k jeho námitce o vysoké míře rizika podpisu kupních smluv bez protiplnění ze strany kupujícího navrhl [jméno] [příjmení] postup, kdy by [jméno] [příjmení] byly při podpisu smluv předloženy k podpisu směnky, v nichž by oproti sjednané výši kupních cen byla směnečná suma určitým způsobem navýšena.

9. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], manželka žalobce, potvrdila, že o transakci týkající se převodu tenisového centra byla předem informována včetně všech podrobností týkajících se převodu. Výtěžek prodeje plánovali s manželem investovat do výstavby víceúčelové sportovní haly. Tato výpověď koresponduje s obsahem prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] o souhlasu s uzavřením smluv o převodu tenisové haly a obchodního podílu podepsaného dne [datum] a obsahujícího mj. částky kupních cen, které odpovídají obsahu následně uzavřených smluv.

10. Dne [datum] podepsali žalobce, [jméno] [příjmení] a za žalovanou jednatel společnosti [příjmení] [příjmení] následující smlouvy. Kupní smlouvu, kterou [jméno] [příjmení] a žalobce převedli žalované každý podíl ideální jedné poloviny na tenisové hale za kupní cenu ve výši 5 000 000 Kč. Podle článku III. smlouvy prodávající jejím podpisem výslovně potvrdili, že kupní cena již byla řádně uhrazena, a to v jedné polovině k rukám [jméno] [jméno] a v druhé polovině k rukám žalobce. Dále smlouvu o postoupení pohledávek, kdy postupiteli jsou žalobce a [jméno] [příjmení] a postupníkem žalovaná. Předmětem postoupení jsou pohledávky postupitelů za společností [právnická osoba] - ve vztahu mezi postupitelem [jméno] [příjmení] a společností v celkové výši 8 550 000 Kč a ve vztahu mezi postupitelem [celé jméno žalobce] a společností v celkové výši 8 976 350 Kč, a to za úplatu ve výši 5 000 000 Kč ve vztahu k postupiteli [jméno] [příjmení] a ve výši 5 000 000 Kč ve vztahu k postupiteli [celé jméno žalobce]. V článku I.6. smlouvy žalobce potvrdil, že sjednaná úplata mu byla ke dni podpisu této smlouvy řádně uhrazena. Konečně jmenovaní uzavřeli stejného data smlouvu o převodu podílu, kterou [jméno] [příjmení] a žalobce převedli každý 50% obchodní podíl ve společnosti [právnická osoba] na žalovanou za kupní cenu ve výši 50 000 Kč ve vztahu ke každému z prodávajících. V článku II.2. této smlouvy žalobce rovněž potvrdil, že kupní cena ve výši 50 000 Kč mu byla uhrazena při podpisu této smlouvy. Dle obsahu smluv tedy žalobce a [jméno] [příjmení] obdrželi na kupních cenách každý celkem částku 7 550 000 Kč. 11. [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a žalobce se shodli na tom, že k podpisu těchto smluv došlo v průběhu schůzky, která se uvedeného data konala v hotelu Palcát v [obec]. Její průběh však popisují diametrálně odlišným způsobem. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na základě nedostatku volných finančních prostředků k výplatě žalobce v hotovosti, jej [příjmení] [příjmení] požádal o poskytnutí zápůjčky. Za tímto účelem tedy dne [datum] vyzvedl [jméno] [příjmení] částku 2 000 000 Kč ze svého osobního účtu vedeného u [právnická osoba] (výběr je prokázán výpisem z účtu předloženým svědkem) a dále téhož dne vyzvedl oproti vystavení výdajových pokladních dokladů z hotovostní poklady společnosti [právnická osoba] částku 4 500 000 Kč Tyto finanční prostředky následně zapůjčil žalované na základě smlouvy o zápůjčce částky 6 500 000 Kč a právě z nich byla žalobci zaplacena kupní cena za převod podílu na tenisové hale. Doplatek do celkové výše kupních cen ostatních převáděných položek pro žalobce poskytl žalované společnosti ze svých osobních prostředků [příjmení] [příjmení]. Ten vypovídal v zásadě obdobně s tím podstatným rozdílem, že na zaplacení tenisové haly byla podle jeho výpovědi použita částka 1 000 000 Kč, kterou společnosti poskytl on, nikoliv [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně potvrdili, že v průběhu schůzky byla žalobci vyplacena v hotovosti částka 7 550 000 Kč za převod obchodního podílu, za postoupení pohledávek a za prodej podílu na tenisové hale a že této schůzky se krátce zúčastnila také účetní [jméno] [jméno] [jméno] [příjmení] a jeho manželka [jméno] [příjmení]. Z výdajového pokladního dokladu vystaveného žalovanou společností a podepsaného žalobcem vyplývá, že dne [datum] byla žalobci vyplacena částka 2 500 000 Kč za nákup jedné poloviny tenisové haly.

12. Ze smluv o peněžité zápůjčce předložených žalovanou vyplývá, že jí [jméno] [příjmení] zapůjčil dne [datum] částku 6 500 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 000 Kč (tento dluh byl následně dohodou stran ponížen o částku 2 500 000 Kč) a dále dne [datum] částku 6 990 000 Kč. Podle příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] přijala žalovaná částku 6 500 000 Kč jako půjčku od [jméno] [jméno] za účelem vyplacení žalobce. V řízení vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Tábor pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] byla předložena k zápisu zástavní smlouva uzavřená mezi [jméno] [příjmení] jako zástavním věřitelem a žalovanou jako zástavcem k zajištění pohledávek zástavního věřitele z výše popsaných smluv o zápůjčce v celkové výši 18 490 000 Kč. Zástavou je předmětná tenisová hala. Vkladové řízení je přerušeno z důvodu podání žaloby v projednávané věci.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že dne [datum] byla cestou do hotelu Palcát přítomna tomu, že [jméno] [příjmení] vyzvedl v bance částku 2 000 000 Kč, kterou vezl na sjednanou schůzku se žalobcem a [jméno] [příjmení]. Schůzky samotné se svědkyně zúčastnila dvěma letmými návštěvami. Poprvé v ranních hodinách viděla, že manžel řeší finanční záležitosti s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], podruhé, v době oběda, byl přítomen kromě [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] také žalobce, který měl před sebou položenou tašku, na níž byly vyskládané peníze. Ani v jednom případě do průběhu schůzky nezasahovala a ihned ji opustila. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (provozní hotelu disponující hotovostí v provozní pokladně společností [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a vloženými soukromými finančními prostředky [jméno] [jméno]) vyplývá, že dne [datum] v ranních hodinách se dostavil [jméno] [příjmení] do hotelu Palcát s požadavkem na vklad částky 2 500 000 Kč do svých soukromých peněz a na výběr peněz v daném dni s tím, že konkrétní částku upřesní telefonicky. Na základě toho mu donesla svědkyně na předmětnou schůzku nejprve částku 5 000 000 Kč a posléze v době oběda ještě dalších 2 500 000 Kč. Při druhé návštěvě schůzky se zde setkala s [jméno] [příjmení]. Dále svědkyně uvedla, že v průběhu obou návštěv na schůzce viděla pouze [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], žalobce ani v jednom případě nebyl přítomen. Uvedené finanční obnosy vyzvedla zčásti ze soukromých prostředků převzatých v ranních hodinách od [jméno] [jméno] a zčásti ze společností, zejména ze společnosti [právnická osoba] Tyto skutečnosti vyplývají také z dokladů předložených soudu svědkyní – z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] (půjčka do společnosti [právnická osoba] od [jméno] [jméno] ve výši 2 500 000 Kč), výdajových pokladních dokladů z téhož data (částky 500 000 Kč, 4 500 000 Kč a 2 500 000 Kč – vrácení půjček [jméno] [příjmení] s označením [anonymizována dvě slova]) a pokladní knihy obsahující společnou evidenci příjmů a výdajů [jméno] [jméno] a společnosti [právnická osoba] v daném dni, v nichž je zahrnut i vklad částky 2 500 000 Kč, o němž hovořila svědkyně [příjmení] jako o vkladu do soukromých peněz [jméno] [jméno].

14. K zaplacení kupních cen z realizovaných převodů (včetně převodu tenisové haly) ve vztahu mezi žalovanou a prodávajícím [jméno] [příjmení] došlo dle shodných výpovědí [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] započtením pohledávky [jméno] [jméno] na zaplacení kupních cen proti již splatné pohledávce [jméno] [příjmení] jako fyzické osoby proti [jméno] [příjmení] ve výši 7 500 000 Kč. Jednalo se o finanční prostředky zapůjčené [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] na nákup rezidence [obec] oproti vystavení směnky. 15. [příjmení] [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] jsou v tomto směru podpořeny výpisem z pokladní knihy žalované společnosti, z něhož vyplývá, že dne [datum] byla půjčkou od [jméno] [příjmení] vložena do společnosti částka 50 000 Kč a postoupením pohledávky dále částka 7 500 000 Kč. Dne [datum] pak byly formou půjčky od jmenovaného vloženy do společnosti částky 50 000 Kč a 1 000 000 Kč a formou půjčky od [jméno] [jméno] také částka 6 500 000 Kč. Dále dne [datum] byla společností vyplacena žalobci částka 50 000 Kč, 5 000 000 Kč a 2 500 000 Kč, z toho částka 2 500 000 Kč za nákup tenisové haly a téhož dne byla [jméno] [příjmení] vyplacena částka 50 000 Kč, 2 500 000 Kč a 5 000 000 Kč, z toho opět 2 500 000 Kč za nákup tenisové haly. Ve všech případech se jedná o hotovostní transakce. [příjmení] bezhotovostních transakcí došlo ve stejném období podle výpisu z knihy bankovních dokladů žalované pouze k vkladu částky 20 000 Kč [jméno] [příjmení] dne [datum] (půjčka).

16. Žalobce k průběhu schůzky vypověděl, že dne [datum] se [příjmení] [příjmení] dostavil na schůzku bez finančních prostředků s tvrzením, že čeká, až dojde k připsání celé očekávané částky 40 000 000 Kč na účet notáře a že následně bude moci přistoupit k výběrům. Jelikož druhý z prodávajících [jméno] [příjmení] vyslovil souhlas s převodem tenisového centra včetně haly bez zaplacení kupních cen za předpokladu, že pohledávky prodávajících budou zajištěny směnkami vystavenými [jméno] [příjmení] a tyto směnky také obratem vyhotovil (resp. měl je připraveny a na základě připomínek [jméno] [příjmení] vytiskl jejich nové vyhotovení), souhlasil s tímto postupem i žalobce. [jméno] [příjmení] předložil [jméno] [příjmení] směnky k podpisu a poté si je se žalobcem rozebrali. [příjmení] [jméno] [příjmení] předložil žalobci k podpisu smlouvy o převodu tenisové haly a obchodního podílu a smlouvu o postoupení pohledávek. Žalobce současně podepsal příjmové pokladní doklady. Po podpisu smluv odjeli účastníci na poštu za účelem legalizace podpisů a poté se rozešli. [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] se vrátili do hotelu Palcát a žalobce odjel domů.

17. Předmětné směnky předložil žalobce soudu k provedení důkazem. Jedná se o dvě směnky vlastní s doložkou bez protestu vystavené [jméno] [příjmení] s nesprávně uvedeným údajem rodného čísla výstavce (záměna číslic - namísto [číslo] je uvedeno [číslo]). Dle svého obsahu byly směnky vystaveny v [obec] dne [datum] [příjmení] [příjmení] se zavázal zaplatit žalobci dne [datum] částky 2 500 000 Kč a 7 500 000 Kč na adrese [adresa] [anonymizováno] [číslo]. Směnky jsou vyplněny strojově (na počítači). Dle výpovědi žalobce byly směnky antidatovány na základě požadavku [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] s odůvodněním, že obchod se začal realizovat v lednu. Jednatel žalované popřel vztah těchto směnek k obchodnímu případu prodeje tenisového centra. Podle jeho výpovědi se týkaly spolufinancování projektu výstavby sportovní haly žalobcem, jemuž jejich vystavení mělo zajistit bonitu při vyjednávání o výkupu stavebního pozemku. Konkrétní vyhotovení směnek předložené žalobcem soudu obsahovala chyby a měla být zlikvidována, když z jeho strany došlo k vystavení směnek nových obsahujících další doprovodná ustanovení.

18. K průběhu skutkového děje v době po uzavření kupní smlouvy, kterou došlo k převodu tenisové haly na žalovanou, žalobce vypověděl, že v následujících dnech byl kontaktován [jméno] [příjmení] s požadavkem na podpis dohody o mlčenlivosti. Na tento požadavek žalobce přistoupil. Podpis dohody potvrdila i manželka žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Naopak dle výpovědi svědka [jméno] vzešel původně uvedený požadavek od žalobce z důvodu zamezení přístupu jeho manželce k detailům uzavřených smluv a znalosti širšího rámce vyplacených finančních prostředků. Obsah elektronické komunikace vedené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], který dne [datum] sděluje žalobci, že účastníci zapomněli podepsat jednu listinu, které se říká dohoda o mlčení a vysvětluje důvody podpisu takové listiny (mlčenlivost účastníků smlouvy ve vztahu k médiím), potvrzuje verzi žalobce. V dalších dnech se žalobce dle své výpovědi opakovaně dotazoval [jméno] [příjmení] na možnost výplaty peněz a byl jím uklidňován, že o nic nejde. Současně se [příjmení] [příjmení] zajímal o možnost účasti na dalších obchodních aktivitách žalobce, kdy mu nabízel pomoc s plánovaným prodejem rodinného domu a financováním výstavby víceúčelové sportovní haly. Současně probíhalo vkladové řízení katastrálního úřadu ve věci převodu vlastnického práva k tenisové hale. Žalobce, vědom si běhu ochranné 20 denní lhůty, se v jejím průběhu opakovaně obracel také na [jméno] [jméno] s dotazem, v jaké fázi je zaplacení peněz. Jmenovaným byl odkazován zpětně na [jméno] [příjmení]. Ten žalobci sděloval, že u notáře stále není dorovnána cílová částka 40 000 000 Kč potřebná k zahájení výběrů a dne [datum] požádal žalobce za účelem dorovnání uvedené částky o zapůjčení finančních prostředků. V návaznosti na tuto žádost žalobce vyzvedl z kontokorentního úvěru otevřeného ke svému účtu částku 2 500 000 Kč a dne [datum] odvezl a předal tuto částku [jméno] [příjmení] oproti vystavení další směnky. Tuto směnku předložil žalobce soudu k provedení důkazem. Jedná se o směnku vlastní ze dne [datum] vystavenou vlastní rukou [jméno] [příjmení] znějící na směnečnou sumu 4 500 000 Kč splatnou dne [datum] v [obec]. Ve směnce je zaměněno rodné číslo [jméno] [příjmení] stejným způsobem jako ve dvou výše popsaných směnkách, které byly žalobci dle jeho výpovědi předány při podpisu kupních smluv dne [datum] [příjmení] [příjmení] vystavení této směnky nepopřel, rozporoval však její správnost se stejnou argumentací, jako u předchozích směnek.

19. Dle výpovědi žalobce ani v následujících dnech k zaplacení kupní ceny nedošlo, přestože [jméno] [jméno] opakovaně upozorňoval na probíhající vkladové řízení. Ten jej však uklidňoval zpomalením fungování katastrálního úřadu v souvislosti s probíhající pandemií koronaviru. Současně se žalobce od [jméno] [jméno] snažil získat informace ohledně stavu obchodu [jméno] [příjmení], z něhož jim měly být vyplaceny kupní ceny za převod tenisového centra. Tuto komunikaci vedenou prostřednictvím mobilní aplikace žalobce doložil a jeho výpověď je v souladu s jejím obsahem. Ve vztahu k zaplacení kupních cen se jedná zejména o komunikaci ze dne [datum], kdy se žalobce [jméno] [jméno] dotazuje:,,A kdy budou prachy? Budeš od [anonymizováno] zjišťovat nebo se ozve?“ [jméno] [příjmení] odpovídá:,,Trápil jsem ho v noci, bude vědět [číslo], kdy to rozhýbe. Z toho, co včera říkal, v pondělí nebo v úterý.“ Na to žalobce odpovídá, že je to pro něj dlouho a že tato prodleva pro něj představuje velký problém, protože nic jiného nemá. Dne [datum] [jméno] [příjmení] sděluje:,,Jsme na tom stejně, on to nemá zapotřebí, žádný trable.“ Následně dne [datum] se žalobce opět [anonymizováno], s [anonymizováno] asi nic nového?“ [jméno] [příjmení] uvádí:,,Nepsal, nevolal, v pátek bude vědět.“ Dne [datum] po předchozí komunikaci ohledně provozu tenisového centra žalobce uvádí výslovně:,,Teď hlavně čekám, až se mi zaplatí prodej haly....“ a [jméno] [příjmení] odpovídá:,,Čekáme oba, tohle jsou money, co máme dělit spolu.“ Žalobce se následně dotazuje:,,A máš nějaký info, jak prachy od [anonymizováno] Mně říkal, že těch 40 už tam má.“ Ve vztahu ke vkladovému řízení se pak jedná zejména o komunikaci ze dne [datum], kdy žalobce [jméno] [příjmení] píše:„ Ve středu propadne hala a bude zapsaná už.“ [jméno] [příjmení] tuto domněnku žalobce zpochybňuje a na následující obavy vyjádřené žalobcem („ jo, koukal jsem na to“) uvádí důvody, pro které by dle jeho názoru mělo dojít ke zpoždění zápisu vkladu. Současně žalobce uklidňuje, že i on na peníze čeká.

20. Výpověď žalobce potvrzuje dále obsah elektronické komunikace vedené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], v níž jsou nejprve zachyceny dotazy žalobce„ Kdy by mohly být peníze?“ ([datum]),„ Máme nějaké nové zprávy?“ ([datum]),„ Kdy bychom mohli začít vybírat peníze?“ ([datum]), přičemž dne [datum] po dotazu na nové zprávy žalobce výslovně uvádí:,,Jsem trošku nervózní, není to teď pro mne dobrá situace, halu jsem papírově prodal a peníze zatím nemám... a potřeboval bych začít dělat dál.“ Obsah odpovědí [jméno] [příjmení] je ve všech případech obdobný – žalobce uklidňuje s tím, že bude„ prověřovat stav“ a žalobce poté telefonicky kontaktuje ([anonymizováno], zavolám hned dopo, nervózní nebuď. Vše v klídečku vyřešíme....“ – zpráva ze dne [datum]). Nervozita žalobce je patrná ze zprávy ze dne [datum], kdy na uklidňující zprávu [jméno] [příjmení] odpovídá:,,Děkuju, jenom prostě asi zbytečně panikařím, mám strach, abych nedostal rodinu do problémů, já nic jiného nemám.“ Ve stejné době současně probíhala výše popsaná komunikace žalobce s [jméno] [příjmení] ohledně probíhajícího vkladového řízení před katastrálním úřadem. Dne [datum] žalobce v dalších elektronických zprávách po sérii zmeškaných hovorů [anonymizováno], s [jméno] jsem mluvil, vysvětlil mi to, omlouvám se, že jsem tak urputnej, jen jsem měl strach, tamty papíry vyhoď, manželce jsem to v klidu vysvětlil, jsi seriózní člověk a super byznysmen, příští týden dotáhneme peníze a uděláme další byznys, už se těším. Děkuju moc a nezlob se.“ Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (švagr žalobce) a jím předloženého advokátního spisu vyplývá (více viz dále), že tento advokát dne [datum] vyhotovil a žalobci zaslal vyhotovení ručitelského prohlášení a uznání dluhu k podpisu pro [jméno] [příjmení]. Na uvedenou zprávu žalobce z [datum] [příjmení] [příjmení] odpovídá:,,Jasně [anonymizováno], dotáhneme money, naplánujeme halu, příští týden vše doladíme...“ Komunikace graduje dne [datum], kdy se žalobce na [jméno] [příjmení] obrací s požadavkem na zaslání částky 14 500 000 Kč do depozita s tím, že„ právník nechce, abych s tím někde jezdil, může se to takto připravit? Já to taky nechci, je to hodně peněz...“ [příjmení] [příjmení] s tímto postupem nesouhlasí:,,Ahoj [anonymizováno], nic měnit nejde, vše se udělalo a nastavilo tak, jak jsme se domluvili a já s tím měl mnoho práce. Když tak si to ještě prober s Jirkou...“ Následuje poslední zpráva žalobce:,,Tak, když jsme u dohod. Dohoda byla, že všechny tři směnky v celkové výši 14 500 000 Kč budou tebou uhrazeny v hotovosti v [obec]. Od té doby jsou jenom nějaké změny a ne z mé strany. Popravdě, jet v tomhle období do [obec] a tam v nějakém uzavřeném areálu přebírat takovouhle částku fakt nehodlám. Trvám na splnění podle původní dohody a podle toho, co je uvedeno na směnkách. Jakékoliv jednání s [jméno] v tomto směru nevidím jako smysluplné. Dlužník není on.“ 21. Obsah závěrečných zpráv žalobce a [jméno] [příjmení] koresponduje s obsahem výpovědi žalobce, který uvedl, že dne [datum] jej [příjmení] [příjmení] informoval o uzavření obchodu u notáře a možnosti zahájení výběrů peněz. V pondělí [datum] pak oznámil realizaci schůzky k předání peněz s tím, že peníze přiveze do [obec]. Následně však termín schůzky přesunul na [datum]. Mezitím katastrální úřad zapsal vlastnické právo k tenisové hale pro žalovanou. Poté [příjmení] [příjmení] žalobce telefonicky kontaktoval s požadavkem, aby si společně s [jméno] [příjmení] přijeli peníze převzít do [obec], kdy u žalobce se mělo jednat o peníze za prodej tenisové haly a postoupení pohledávek a dále zaplacení dluhu [jméno] [příjmení] ze zápůjčky, kterou mu poskytl ve výši 2 500 000 Kč. Na tuto variantu žalobce po konzultaci se svým právním zástupcem nepřistoupil a zaslal [jméno] [příjmení] zprávu, aby složil peníze do depozita nebo aby je přivezl do [obec]. Ten takový požadavek odmítl a následně komunikace účastníků skončila. 22. [příjmení] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] nepopřeli, že výše popsaná elektronická komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] a žalobcem a [jméno] [příjmení] skutečně proběhla a nezpochybnili ani její obsah. Ke konkrétním zprávám, v nichž žalobce poukazuje na skutečnost, že dosud neobdržel finanční prostředky za převod haly, uvedli, že jejich odpovědi se vztahovaly nikoliv k tenisové hale, ale k víceúčelové sportovní hale, jejíž výstavbu žalobce v té době plánoval. Žalovaná předložila soudu elektronickou komunikaci žalobce a [jméno] [jméno] vedenou v době před uzavřením smlouvy o převodu tenisové haly dne [datum]. Z jejího obsahu je podstatný zejména dotaz žalobce na částku, která bude jemu a [jméno] [příjmení] následující den žalovanou zaplacena („ Pochopil jsem, že nám zítra přiveze každýmu 7,5?“) a kladná odpověď [jméno] [jméno]. Z takto formulovaného dotazu je patrné, že žalobce nebyl informován o tom, že ve vztahu mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] by mělo dojít k zaplacení kupních cen formou zápočtu vzájemných pohledávek.

23. Výpověď žalobce potvrzuje výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který žalobci poskytoval právní služby. Svědek vypověděl, že byl o uzavření obchodu žalobcem informován dne [datum] v rámci rodinné oslavy a následně mu žalobce předal veškerou dokumentaci. Po prověření osoby [jméno] [příjmení] v centrální evidenci exekucí zjistil, že je zatížen exekucemi vedenými pro pohledávky ve výši 30 000 000 Kč O této skutečnosti vyrozuměl žalobce, stále však předpokládal, že žalobce případně bude mít možnost uspokojit svoji pohledávku prostřednictvím směnek vystavených [jméno] [příjmení] [jméno] přesmyčce v rodném čísle vystavitele se dozvěděl až následně. Dne [datum] bylo svědkovi žalobcem sděleno, že kupní cena již měla být zaplacena, avšak nastal problém v komunikaci s [jméno] [příjmení], který se vymlouvá. Na základě tohoto sdělení vyhotovil listinu ručitelského prohlášení a uznání dluhu, kterými by [příjmení] [příjmení] přistoupil k dluhu žalované společnosti. Tyto listiny předal žalobci s pokynem, aby je zaslal [jméno] [příjmení] k podpisu. Dne [datum] jej žalobce seznámil s tím, že podle požadavku [jméno] [příjmení] by měl dne [datum] dovézt směnky do uzavřeného areálu v [obec] a oproti jejich předání obdržet peníze. Tato varianta mu připadala nebezpečná, a proto navrhl jiná řešení – složení finančních prostředků [jméno] [příjmení] do depozita advokáta nebo banky nebo variantu, kdy k předání peněz a směnek dojde v [obec]. [příjmení] [jméno] [příjmení] na tyto návrhy však byla odmítavá, k zaplacení kupní ceny žalobci tedy nedošlo. Následně sepsal předžalobní upomínku, kterou vyzval [jméno] [příjmení] k plnění ze směnek ve lhůtě do [datum]. Po uplynutí této lhůty kontaktoval jednatele žalované telefonicky s dotazem, kdy částku uhradí. Jeho odpověď však byla vyhýbavá včetně popření přijetí předžalobní výzvy. Na základě tohoto rozhovoru svědek zaslal výzvu opakovaně a po jejím doručení obdržel SMS zprávu, v níž s ním [příjmení] [příjmení] odmítl komunikovat. Poté vyhotovil trestní oznámení a celou věc předal současnému právnímu zástupci žalobce. Výpověď Mgr. [příjmení] plně koresponduje s obsahem jeho advokátního spisu, který obsahuje veškerou smluvní dokumentaci uzavřenou mezi stranami včetně předmětných směnek. Ze spisu dále vyplývá, že dne [datum] zaslal svědek žalobci vyhotovení ručitelského prohlášení a uznání dluhu a dne [datum] [jméno] [příjmení] předžalobní upomínku, která byla dle detailu sledování zásilky pošty online doručena dne [datum]. Spis dále obsahuje i opětovně zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum], SMS zprávu s odmítavou reakcí [jméno] [příjmení] a trestní oznámení ze dne [datum] adresované Vrchnímu státnímu zastupitelství v [obec].

24. Dne [datum] zaslal žalobce jednateli žalované sdělení o neplatnosti uzavřených smluv s odůvodněním, že ačkoliv v předmětných kupních smlouvách bylo sjednáno zaplacení kupních cen při podpisu smlouvy, žalobce dosud žádnou ze sjednaných kupních cen neobdržel. Žalovaná je vyzvána ke zjednání nápravy sepisem společného prohlášení o neplatnosti uzavřených smluv pro potřeby katastru nemovitostí a obchodního rejstříku. Dopisem ze dne [datum] tuto výzvu jednatel žalované odmítl s tvrzením, že prohlášení o uhrazení kupních cen ve smlouvách byla učiněna v souladu se skutečným stavem. Dnem [datum] je datováno trestní oznámení žalobce adresované Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] na podezřelého [jméno] [příjmení], který se měl dopustit spáchání trestného činu podle § 209 tr. zákoníku tím, že při uzavření kupních smluv na převod tenisového centra dne [datum] se žalovaným si ve všech třech smlouvách prosadil doložku, že všechny smluvní ceny v součtu 7 550 000 Kč byly uhrazeny ke dni podpisu smlouvy, ačkoliv toto prohlášení nebylo pravdivé. Důvodem vepsání tohoto prohlášení do smluv bylo tvrzení podezřelého, že je to takto lepší z daňových i faktických důvodů a že sjednané smluvní ceny zaplatí následně. Podezřelý se však k žádnému zaplacení přes výzvy nemá a chová se tak, jakoby již skutečně zaplaceno bylo. Předžalobní výzvou žalobce ze dne [datum] byla žalovaná s ohledem na absolutní neplatnost uzavřených smluv vyzvána k vrácení jedné poloviny tenisové haly, 50% podílu ve společnosti [právnická osoba] a k učinění oznámení neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek včetně vrácení veškerých souvisejících dokumentů ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.

25. Žalobce se domáhal určení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na tenisové hale z důvodu absolutní neplatnosti uzavřené kupní smlouvy podle § 583 a § 580 ve spojení s § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), případně z důvodu zrušení smlouvy na základě odstoupení žalobce pro její porušení žalovanou podstatným způsobem. Základem obou konstrukcí je skutkové tvrzení žalobce, že kupní cena za převod podílu na hale mu žalovanou nebyla zaplacena. Žalovaná se naopak bránila tvrzením, že kupní cena byla žalobci v plné výši uhrazena před podpisem dané smlouvy. Proto soud provedl dokazování zaměřené na zjištění této základní a mezi účastníky sporné skutkové otázky a dospěl k závěru, že kupní cena za převod podílu na tenisové hale žalobci žalovanou zaplacena nebyla.

26. Důkazní situace byla taková, že žalovaná k podpoře svého tvrzení navrhla poměrně ucelený komplex důkazů, založený především na znění čl. III. předmětné kupní smlouvy ve spojení s výdajovým pokladním dokladem žalované potvrzujícím převzetí částky 2 500 000 Kč za prodej tenisové haly žalobcem v den podpisu smlouvy, dále na výpovědích osob, které potvrdily, že k předání finančních prostředků žalobci skutečně došlo ([obec] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) a na důkazech prokazujících dispozice s hotovostními penězi [jméno] [jméno] a společností s ním spojených (listinné důkazy a výpověď [jméno] [příjmení]). Žalobce předložil vyjma své účastnické výpovědi a výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] důkazy vztahující se především k průběhu skutkového děje v době po uzavření smlouvy, zejména obsah elektronické komunikace vedené žalobcem s [jméno] [příjmení] a s [jméno] [příjmení], svědeckou výpověď svého předchozího právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] včetně jím vedeného advokátního spisu a další listinné důkazy vztahující se k postupu žalobce a jednání mezi stranami v době před podáním žaloby. Nadto žalobce předložil důkazy směřující ke zpochybnění věrohodnosti konkrétních důkazů navržených žalovanou.

27. Z hlediska obsahové důležitosti byly zásadní pro zjištění skutečnosti, zda k zaplacení kupní ceny žalobci došlo či nikoliv, přímé důkazy. Těmi jsou takové důkazy, které zaplacení kupní ceny žalobci přímo potvrzují či vyvracejí. Z důkazů navržených účastníky jde o jejich účastnické výpovědi a o výpověď svědka [jméno] [jméno], z listinných důkazů se jedná o kupní smlouvu s výdajovým pokladním dokladem a o záznamy elektronické komunikace aktérů smlouvy předložené soudu žalobcem. Kvantitativně tedy žalovaná navrhla více přímých (ale i nepřímých) důkazů prokazujících její tvrzení než žalobce. Kromě samotné žalobcem napadené smlouvy se však jedná o účastnickou výpověď jednatele žalované [jméno] [příjmení], která je pouze podpůrným důkazem a o výpovědi svědků, jejichž hodnověrnost je snížena již v obecné rovině, zpochybněné navíc důkazy předloženými žalobcem.

28. Věrohodnost výpovědi svědka [jméno] [jméno] je snížena výrazným způsobem jeho vztahem k žalované i k předmětu řízení. Jde o osobu, která je dosud vedle [jméno] [příjmení] druhým jednatelem převedené společnosti [právnická osoba] provozující předmětnou halu a současně osobou vystupující v rámci jiného žalobcem iniciovaného soudního řízení (spis Okresního soudu v Táboře sp.zn. [spisová značka]) společně se žalovanou na straně žalované, tzn. jedná se o osobu jednající ve shodě se žalovanou a mající zájem na jejím úspěchu v tomto řízení.

29. Nad rámec uvedeného byla výpověď svědka [jméno] zpochybněna obsahem spisu vedeného zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka]. V tomto řízení se žalobkyně [jméno] [příjmení] domáhala po [jméno] [příjmení] jako žalovaném vydání listin potřebných k uplatnění své pohledávky vůči třetí osobě (originálu smlouvy o půjčce a uznání dluhu s úředně ověřenými podpisy dlužníka), které mu předala na základě jeho příslibu pomoci s vymáháním; ten jí je však nevrátil a v průběhu řízení před soudem tvrdil, že jimi nikdy nedisponoval. V řízení bylo prokázáno, že toto tvrzení [jméno] [jméno] nebylo pravdivé a rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] mu bylo uloženo žalobkyni předmětné listiny vydat. V odůvodnění rozsudků je chování žalovaného (svědka [anonymizováno]) spočívající v pochybném„ refinancování“ dluhu původního dlužníka tím, že učinil věřitelku samotnou svým vlastním dlužníkem, hodnoceno jako spekulativní a nedůvěryhodné. Pro projednávanou věc je podstatné zjištění, že přístup svědka [jméno] k řešení finančních záležitostí třetích osob je problematický. Toto zjištění pak snižuje jeho věrohodnost i v probíhajícím řízení, kde je rovněž jedním z aktérů celé transakce. Důkazní hodnotu výpovědi svědka [jméno] dále snižuje její znevěrohodnění v části, v níž vypovídal o okolnostech a způsobu zaplacení kupní ceny za převod podílu na tenisové hale ve vztahu mezi jeho osobou a žalovanou. Svědek vypověděl, že kupní cena mu byla žalovanou zaplacena započtením pohledávky, kterou [příjmení] [příjmení] disponoval proti jeho osobě ve výši 7 500 000 Kč z titulu financování investice [jméno] [jméno] do nákupu rezidence [obec]. V den podpisu smluv k převodu tenisového centra došlo k započtení této pohledávky proti pohledávce [jméno] [jméno] sestávající ze souhrnu kupních cen. Z kupní smlouvy ze dne [datum] předložené žalobcem, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k nemovitostem v k.ú. [obec] (pozemek st.p. [číslo] se stavbou [adresa] a pozemky p. [číslo]) ze společnosti [právnická osoba], [IČO] (prodávající) na [právnická osoba] mlýn [právnická osoba], [IČO] (kupující), však vyplývá (čl. III.3. smlouvy), že nákup nemovitostí byl financován společností [právnická osoba] ve vlastnictví [jméno] [jméno], která se podpisem zástavní smlouvy v týž den stala novým zástavním věřitelem s pohledávkou zajištěnou zástavním právem k nemovitostem, které byly předmětem převodu. Navíc ani v případě, kdy by finanční prostředky na nákup nemovitostí v k.ú. [obec] poskytl skutečně [příjmení] [příjmení], jak vypověděl svědek [příjmení], nestal by se tímto postupem věřitelem [jméno] [jméno], ale věřitelem nabyvatelské [právnická osoba] mlýn [právnická osoba] vlastněné dle výpisu z obchodního rejstříku jediným společníkem – [jméno] [příjmení] Tyto skutečnosti vylučují pravdivost výpovědi svědka [jméno], který výslovně vypověděl, že areál rezidence [obec] nakupoval on sám za finanční prostředky, které si zapůjčil od [jméno] [příjmení]. Současně je nutno vzít v úvahu, že v tomto případě by právní úkon, který učinil [příjmení] [příjmení] podle účetní evidence žalované dne [datum] – postoupení své pohledávky vůči [jméno] [příjmení] ve výši 7 500 000 Kč na žalovanou společnost, byl relativně neplatným právním úkonem v důsledku účinků generálního inhibitoria po pravomocném nařízení exekuce vedené proti [jméno] [příjmení], a tedy úkonem, který může být v budoucnu oprávněnou osobou zpochybněn dovoláním se relativní neplatnosti (§ 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu). Lze pochybovat o tom, že by [jméno] [příjmení] souhlasil se zaplacením kupních cen v poměrně značné výši takto vysoce rizikovým a zpochybnitelným způsobem. V souhrnu lze uzavřít, že zjištění učiněná z výše popsaných důkazů zásadním způsobem zpochybňují výpověď svědka [jméno] jako celku.

30. Také věrohodnost svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] je snížena již v obecné rovině. V jejich případě se jedná o osoby závislé na [jméno] [příjmení] jako na osobě, která má zájem na výsledku tohoto sporu. Svědkyně [příjmení] je na [jméno] [příjmení] závislá zaměstnáním, stejně jako svědkyně [příjmení], která je současně i jeho manželkou. Výpověď svědkyně [příjmení] byla žalobcem dále úspěšně zpochybněna rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Tímto důkazem byla vyvrácena pravdivost její výpovědi v části, v níž uvedla, že se svým manželem se seznámila v roce 2016. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že [jméno] [příjmení] v uvedeném řízení jako svědkyně vypověděla, že byla osobně přítomna poskytnutí půjčky ve výši 8 000 000 Kč svým manželem třetí osobě již v roce 2013, a to včetně konkrétních okolností předání peněz v hotovosti. Věrohodnost svědkyně přitom byla zpochybněna i samotnou žalovanou, která následně k rozporu ve výpovědi uvedla, že nesprávný údaj uvedla svědkyně v tomto řízení„ zřejmě omylem“, když k jejímu seznámení s [jméno] [příjmení] muselo dojít již v roce 2011 a své vyjádření doložila rodným listem [jméno] [jméno], [datum narození] (jeho provedení důkazem však nenavrhla, navíc se jedná o důkaz nadbytečný, protože biologické otcovství [jméno] [jméno] k nezletilému neprokazuje). Pro rozhodnutí ve věci je však podstatné, že z uvedeného vyjádření žalované není vůbec zřejmé, na základě jakých skutečností by soud měl vzít za prokázané, že ze strany svědkyně se jednalo o omyl ve výpovědi (a nikoliv o úmyslně nepravdivou výpověď), stejně jako není zřejmé, z jakých skutečností by měl soud dovodit, že svědkyně nevypovídala v omylu (či lživě) i v dalších, pro rozhodnutí v této věci mnohem podstatnějších, částech své výpovědi – zejména v části, v níž vypovídala o tom, že při svém nahlédnutí do místnosti, kde probíhala schůzka účastníků k převodu tenisového centra, zde uviděla peníze položené před žalobcem. Z tohoto důvodu soud vyjádření žalované k výpovědi svědkyně [příjmení] považuje za ničím nepodložené domněnky a uzavírá, že věrohodnost této svědkyně byla rozsudkem předloženým žalobcem skutečně zpochybněna. Současně je výpověď svědkyně [příjmení] o převzetí peněz žalobcem (když vypověděla, že peníze byly při její návštěvě schůzky umístěny před ním), jedním z příkladů vzájemné rozpornosti důkazů navržených žalovanou. Zde se konkrétně jedná o rozpor mezi výpověďmi svědkyň [příjmení] a [příjmení], z nichž shodně vyplývá, že dne [datum] při jedné z návštěv schůzky konané k podpisu smluv, se zde obě svědkyně setkaly, avšak mezi jejich výpověďmi je zásadní rozpor v odpovědi na otázku, které z účastníků celé transakce v místnosti viděly. Zatímco svědkyně [příjmení] uvedla, že v místnosti byl kromě [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] přítomen i žalobce (před nímž byly peníze umístěny), svědkyně [příjmení] uvedla, že se žalobce v místnosti vůbec nenacházel. Výpověď svědkyně [příjmení] soud hodnotí jako věrohodnější. [jméno] závislosti této svědkyně na [jméno] [příjmení] je nižší než u [jméno] [příjmení] a její výpověď nebyla žádným relevantním důkazem zpochybněna. I přesto je však výpověď svědkyně [příjmení] nepřímým důkazem a sama o sobě předání kupní ceny žalobci neprokazuje (svědkyni není známo, jakým způsobem [jméno] [příjmení] s penězi, které mu předala, naložil).

31. Pro úplnost je nutno uvést, že tvrzení žalované je podporováno také listinnými důkazy (dokladem o výběru částky 2 000 000 Kč z bankovního účtu [jméno] [jméno], příjmovými a výdajovými pokladními doklady společnosti [právnická osoba] a pokladní knihou této společnosti, výpisy z účetní evidence žalované). Tyto důkazy ve spojení s výpovědí svědkyně [příjmení] prokazují zvenčí nekontrolovatelnou a neověřitelnou manipulaci s hotovostní pokladnou, v níž [jméno] [příjmení] disponuje na základě pokynů [jméno] [jméno] s jeho osobními hotovostními penězi smísenými s hotovostními penězi společností [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] Jedná se o důkazy nepřímé, způsobilé tvrzení žalované prokázat pouze ve spojení s dalšími důkazy prokazujícími předání prostředků získaných těmito transakcemi do dispozice žalobce. [příjmení] výše popsaných důkazů, které jsou soudem hodnoceny jako nevěrohodné či nepravdivé, však žalovaná v řízení žádný takový důkaz nepředložila, když ani smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dne [datum] a navazující zástavní smlouva ze dne [datum] neprokazují způsob, jakým vydlužitel se zapůjčenými prostředky naložil. Nadto lze poukázat na skutečnost, že výpověď žalovanou navrženého svědka [jméno] nepotvrdila její tvrzení o původu peněz, z nichž byla žalobci vyplacena kupní cena za podíl na tenisové hale. Zatímco žalovaná tvrdila, že částku 1 000 000 Kč poskytl ze svých prostředků jednatel žalované [příjmení] [příjmení] a částku 1 500 000 Kč jako zápůjčku [jméno] [příjmení], ten vypověděl, že kupní cena za převod haly byla žalobci zaplacena výlučně z prostředků, které poskytl žalované formou zápůjčky.

32. Konečně nebylo v řízení prokázáno ani tvrzení žalované, že k zaplacení kupní ceny v hotovosti došlo na základě požadavku žalobce. Vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek předložené svědkem [příjmení] toto tvrzení neprokazuje, protože žalobce uvedl, že poznámku o placení v hotovosti si zde uvedl s otazníkem na základě jednání s [jméno] [příjmení] o variantách placení podle toho, zda [příjmení] [příjmení] bude mít v době uzavření smlouvy již k dispozici příslušný finanční obnos či nikoliv. Podrobnějším zkoumáním listiny lze zjistit, že žalobcem zmíněný otazník byl následně přepsán na vykřičník, není však zřejmé kým. Také žalovanou předložená elektronická komunikace žalobce a [jméno] [jméno] prokazuje, že ještě dne [datum], tedy jeden den před uzavřením smlouvy, si žalobce nebyl jistý výší částky kupní ceny ani způsobem jejího vyplacení a žádné kategorické požadavky zde z jeho strany nezaznívají. Konečně nebylo prokázáno ani tvrzení žalované, že důvodem požadavku žalobce na placení v hotovosti byly jeho manželské problémy. K tomu bylo zjištěno, že krize manželství žalobce proběhla již cca 2 roky před uzavřením smlouvy a že manželka žalobce byla informována o tom, že dojde k uzavření smluv souvisejících s převodem tenisového centra včetně výše kupních cen, když tato skutečnost vyplývá z výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] i z jejího písemného prohlášení předloženého žalovanou.

33. Skutkový závěr soudu o nezaplacení kupní ceny žalobci však nevychází výlučně ze zpochybnění důkazů navržených žalovanou, ale především z procesní aktivity žalobce, který v průběhu řízení úspěšně zpochybnil pravdivost prohlášení o zaplacení kupní ceny uvedeného v kupní smlouvě a prokázal, že kupní cena za převod haly mu zaplacena nebyla. Po zjištění nízké míry věrohodnosti výše popsaných přímých důkazů (včetně účastnické výpovědi žalobce, která sama o sobě je také pouze podpůrným důkazem) přistoupil soud k porovnání věrohodnosti přímých důkazů, které prokazatelně vznikly v součinnosti účastníků kupní smlouvy a přitom je jejich obsah v otázce zaplacení kupní ceny za převod haly protichůdný, a to kupní smlouvy včetně nečíslovaného (!) výdajového pokladního dokladu žalované a výpisů z elektronické komunikace účastníků transakce předložených žalobcem, konkrétně jejich vzájemným srovnáním a ověřením souladu či protichůdnosti ve vztahu k ostatním provedeným důkazům, jejichž věrohodnost nebyla zpochybněna. Kupní smlouva obsahuje v čl. III. prohlášení prodávajících o zaplacení kupní ceny. Na základě tvrzení žalobce soud zjišťoval, zda uvedená elektronická komunikace je důkazem způsobilým prokázat nepravdivost kvitance obsažené v kupní smlouvě a dospěl k závěru, že takovýmto důkazem je. Stejně jako kupní smlouva, obsahuje tato komunikace projevy všech účastníků dané smlouvy (byť se jedná o projevy neformální povahy) učiněné v době po jejím uzavření. Jedná se o přímý, autentický důkaz (existence a obsah této komunikace nebyly v řízení žádným způsobem zpochybněny). Její podstatný obsah je popsán výše (body 19. a 20. tohoto rozhodnutí) a v souhrnu jednoznačně prokazuje závěr o nezaplacení kupní ceny žalobci. Tento závěr lze učinit nejen z konkrétních jednotlivých zpráv (z nichž nejzásadnější jsou zprávy zaslané žalobcem dne [datum] [jméno] [anonymizováno] hlavně čekám, až se mi zaplatí prodej haly....“ a dne [datum] [jméno] [anonymizováno] trošku nervózní, není to teď pro mne dobrá situace, halu jsem papírově prodal a peníze zatím nemám... a potřeboval bych začít dělat dál“), ale také z postupného vývoje postojů žalobce, který je ve zprávách zachycen, kdy je zjevné, že od prvního dotazu na zaplacení peněz směrovaného na [jméno] [příjmení] ([datum]) se intenzita jeho naléhání v následujících dnech výrazně zvýšila (mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] bylo v tomto směru komunikováno ve dnech 17., 19., 20. a dne [datum], tj. den před provedením vkladu vlastnického práva k hale pro žalovanou, byla jednání účastníků o proplacení směnek náhle ukončena). Existence směnek stejně jako jejich vztah k danému obchodu jako formy zajištění pohledávky žalobce je prokázán výpovědí žalobce a také samotnými směnkami, v nichž je však uvedeno nesprávné rodné číslo výstavce [jméno] [příjmení]. Jeho vysvětlení o jiném důvodu vystavení směnek – zajištění dostatečné bonity žalobce pro nákup pozemku pro stavbu víceúčelové sportovní haly v případě, že výstavcem je osoba zatížená dluhy v řádech milionů korun, soud nepovažuje za věrohodné, stejně jako vysvětlení, že pro vady těchto směnek [příjmení] [příjmení] vystavil žalobci ještě jiné směnky znějící na stejnou směnečnou sumu a nezajistil si kontrolu nad tím, že původní směnky budou zlikvidovány.

34. Shodně v elektronické komunikaci vedené s [jméno] [příjmení] v době po uzavření kupní smlouvy se žalobce ve dnech 16. a [datum] dotazuje, kdy budou peníze. O tom, že čeká na zaplacení peněz za halu, pak žalobce píše zcela konkrétně ve zprávě z [datum]. Z obsahu komunikace dále vyplývá, že žalobce předpokládal, že [jméno] [příjmení] je v kontaktu s [jméno] [příjmení] a jeho prostřednictvím se snažil získat další informace o vývoji situace. Je také zřejmé, že ve vztahu k žalobci ještě dne [datum] vystupoval [jméno] [příjmení] jako subjekt, který rovněž očekává zaplacení kupní ceny od žalované („ čekáme oba, tohle jsou money, co máme dělit spolu“), což je v rozporu s obsahem jeho svědecké výpovědi, podle které měla jeho pohledávka vůči žalované zaniknout započtením v den uzavření kupní smlouvy. Soud již výše uzavřel, že výpověď svědka [jméno] byla v této části žalobcem úspěšně zpochybněna, nicméně je třeba pro úplnost uvést, že v případě, kdy by svědek [příjmení] vypovídal pravdivě a k úhradě kupní ceny žalovanou ve vztahu k jeho osobě došlo způsobem jím uvedeným, bylo by nutno jeho vystupování směrem k žalobci považovat za krajně neseriózní. Nejen z popsané zprávy [jméno] [jméno] ze dne [datum], ale i z jeho komunikace se žalobcem ze dne předcházejícího uzavření kupní smlouvy ([datum]) vyplývá, že [jméno] [příjmení] žalobce minimálně v období mezi odesláním těchto dvou zpráv, a tedy i v době uzavření předmětné kupní smlouvy, ponechal v přesvědčení, že mu kupní cena za převod tenisového centra (včetně kupní ceny za převod tenisové haly) žalovanou bude vyplacena stejným způsobem jako žalobci, tzn. v hotovosti. Z výpovědi žalobce přitom jednoznačně vyplývá, že žalobce na uvedení nepravdivého prohlášení o zaplacení kupní ceny ve smlouvě oproti zajištění své pohledávky směnkami vystavenými jednatelem žalované přistoupil především z důvodu, že s tímto postupem souhlasil také [jméno] [příjmení] jako druhý podílový spoluvlastník, který navíc vyjednávání o obsahu kupní smlouvy mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] zprostředkovával. Podle obsahu elektronické komunikace žalobce nebyl subjektem, který by výraznějším způsobem ovlivňoval či kontroloval situaci v době před ani po uzavření kupní smlouvy a vystupoval spíše v pozici pasivního příjemce informací a pokynů. Ty získával zčásti přímo od [jméno] [příjmení] a zčásti zprostředkovaně přes [jméno] [jméno], na jehož úsudek zjevně velmi spoléhal a s nímž jej dříve spojoval vztah nejen obchodní, ale i přátelský. Tím lze také vysvětlit lehkovážnost a naivitu s níž žalobce k podpisu kupní smlouvy přistoupil.

35. Na základě uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že uvedené záznamy elektronické komunikace pravdivost kvitance obsažené v kupní smlouvě skutečně zpochybňují. V případě opačného závěru by totiž nebylo možné rozumně vysvětlit zachycené reakce [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] na dotazy a žádosti žalobce směřující jednoznačně k tomu, kdy dojde k zaplacení kupní ceny za převod tenisové haly. Pokud by tato kupní cena v době odeslání jednotlivých zpráv žalobcem již byla zaplacena, jak tvrdí žalovaná, bylo by logickou reakcí obou jmenovaných odmítnutí požadavků žalobce jako neoprávněných. To však v odpovědích na urgence žalobce ani v nejmenším nezaznívá, stejně jako jakékoliv zpochybnění nároku žalobce. Obsahem odpovědí je uklidňování žalobce a odsouvání řešení situace do budoucna. Věrohodnost této komunikace zvyšuje skutečnost, že byla v rozhodné době žalobcem vedena nikoliv pouze s jednou osobou, ale souběžně se dvěma osobami (které byly současně jedinými dalšími aktéry předmětné smlouvy), o tom samém tématu a v obou případech z ní vyplývá jednoznačný závěr, že žalobci za převod haly zaplaceno nebylo. Obsah obou komunikací spolu koresponduje a vzájemně navazuje. Nejedná se o ojedinělou zprávu se žádostí či dotazem na zaplacení, kterou by adresáti mohli přehlédnout či nesprávně vyhodnotit. V případě komunikace vedené žalobcem s [jméno] [příjmení] jde o celý soubor zpráv na sebe navazujících a svým obsahem vzájemně provázaných s komunikací vedenou žalobcem souběžně s [jméno] [příjmení]. Jak již bylo výše uvedeno, [příjmení] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] existenci komunikace ani její obsah nerozporovali, pouze uvedli, že se v rozhovoru vyjadřovali k hale, jejíž výstavbu žalobce teprve chystal. Toto vysvětlení je nevěrohodné. Výstavba víceúčelové sportovní haly byla v době realizace komunikace ve fázi příprav nákupu stavebního pozemku, nelze tedy uvažovat o tom, že by ji žalobce mohl„ papírově prodat“, jak uvádí v komunikaci s [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a obsah komunikace současně odpovídá skutkovému ději, který se odehrával při prodeji tenisové haly (vkladové řízení vedené katastrálním úřadem, jehož se týkala část komunikace vedené žalobcem s [jméno] [příjmení], v dané době probíhalo ve věci vkladu vlastnického práva žalované k tenisové hale). Za této situace považuje soud obsah komunikace za nezpochybněný a pravdivý, což současně znamená, že nemohou být pravdivé přímé důkazy o zaplacení kupní ceny předložené žalovanou – tzn. kvitance uvedená v kupní smlouvě a související výdajový pokladní doklad, stejně jako výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno].

36. Pokud se jedná o další důkazy navržené žalobcem k podpoře jeho tvrzení o nezaplacení kupní ceny, platí v obecné rovině rovněž závěr o snížené věrohodnosti výpovědi manželky žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který disponoval pouze informacemi získanými od žalobce. Jelikož však tyto důkazy korespondují s obsahem výše popsané elektronické komunikace a žalovanou nebyla jejich věrohodnost zpochybněna, považuje je soud za pravdivé a tudíž i prokazující tvrzení žalobce.

37. Kvitance obsažená v kupní smlouvě o převodu tenisové haly jakožto potvrzení žalobce jako věřitele o plnění není nezvratným důkazem o splnění, ale je pouze jedním z důkazů, které mohou vést ke skutkovému závěru o zaplacení částky kupní ceny věřiteli. I tento důkaz je však soud povinen hodnotit podle zásady volného hodnocení důkazů, což v projednávané věci učinil výše popsaným způsobem, kterým bylo zjištěno, že kupní cena nebyla žalobci při podpisu smlouvy zaplacena ani nedošlo ke kompenzaci pohledávky žalobce z vystavených směnek. Toto zjištění samo o sobě nezakládá neplatnost celé kupní smlouvy (údaj o tom, že došlo k zaplacení kupní ceny je od ostatního obsahu kupní smlouvy oddělitelný), za určitých okolností však umožňuje vymáhání nároku z kupní smlouvy podáním žaloby na plnění.

38. V době vyhlášení rozhodnutí soudu současně nebylo zjištěno, že k podpisu nepravdivého prohlášení o zaplacení kupní ceny žalobcem došlo v důsledku podvodného jednání žalované (jejího jednatele). Tato okolnost je předmětem prověřování v řízení sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] vedeném Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje, odborem hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, [ulice a číslo] – pracoviště [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Skutkový podklad pro závěr o neplatnosti kupní smlouvy podle § 583 o.z. pro omyl žalobce vyvolaný příslibem pozdějšího zaplacení kupní ceny žalovanou či podle § 580 ve spojení s § 588 o.z. pro rozpor s dobrými mravy tak aktuálně není s ohledem na stav prověřování dán.

39. Nezaplacení kupní ceny je však nutno hodnotit jako porušení kupní smlouvy podstatným způsobem; žalovaná se mohla stěží domnívat, že by žalobce byl ochoten na ni převést svůj spoluvlastnický podíl na tenisové hale bez nároku na zaplacení kupní ceny.

40. Podle § 2002 odst. 1 o.z. platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Žalobce od předmětné kupní smlouvy odstoupil pro její podstatné porušení žalovanou podanou žalobou, která byla soudu doručena dne [datum]. Žalované pak byl tento hmotněprávní úkon žalobce doručen soudem dne [datum]. S ohledem na zjištěný skutkový stav, kdy žalobce byl žalovanou ve spojení se svědkem [příjmení] až do doby provedení vkladu vlastnického práva k tenisové hale ve prospěch žalované (konec března 2020) utvrzován v tom, že mu kupní cena zaplacena bude a následně po ukončení komunikace se již prostřednictvím svých právních zástupců pokoušel o vyřešení sporu smírnou cestou (sepis souhlasného prohlášení), nelze odstoupení od smlouvy žalobcem hodnotit jako opožděné, jak se domnívá žalovaná. Včasným odstoupením od uzavřené kupní smlouvy žalobcem nastaly účinky uvedené v § 2004 odst. 1 o.z., uzavřená smlouva se zrušila od počátku a žalobce je tak stále vlastníkem podílu ideální jedné poloviny na tenisové hale. Z tohoto důvodu nebylo nutné (ani účelné) vyčkávat na výsledek policejního prověřování, když případné zjištění a prokázání žalobcem tvrzeného podvodného jednání, by mělo za následek stejný výsledek sporu.

41. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 77 250,35 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písm. b) a.t., ve výši 3 100 Kč za každý z 16 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), c), d), g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, doplnění důkazních návrhů z [datum], [datum], [datum], účast na jednání soudu dne [datum] – 2x, dne [datum] – 3x a dne [datum] – 2x, závěrečný návrh a 2x další porada s klientem), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 16 úkonů právní služby po 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3 a.t., náhrada za promeškaný čas třemi cestami zástupce žalobce z [obec] do [obec] a zpět (3x 6 půlhodin) ve výši 1 800 Kč podle 14 odst. 1 a), 3 a.t., náhrada jízdného podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a č. 589/2020 Sb. v celkové výši za tři cesty 3 511,03 Kč (196 km, palivo nafta motorová, kombinovaná spotřeba 5,7 l [číslo] km) a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 12 539,32 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.