10 C 132/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobce oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky, každý v podílu jedné poloviny, pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Tábor na [list vlastnictví] pro obec Jistebnice a k.ú. Cunkov, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovaným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 26 352,32 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.

1. Žalobci se domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen sporné pozemky) na základě vydržení vlastnického práva právními předchůdci žalobců [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří kupní smlouvou ze dne [datum] nabyli do společného jmění manželů bezprostředně sousedící nemovitosti (bývalou zemědělskou usedlost [adresa] včetně vedlejších budov a přilehlých pozemků, zahrad, močálu, studny, porostů a oplocení, dále jen související nemovitosti) a od té doby užívali sporné pozemky jako vlastní společně se zakoupenými nemovitostmi v domnění, že kupní smlouvou nabyli celý takto vytvořený souvislý celek. Takto vykonávaná oprávněná držba právních předchůdců žalobců nebyla žádným způsobem zpochybněna až do roku 2018, kdy [jméno] [příjmení] obdržela od žalovaných výzvu k vyklizení datovanou dnem [datum], z jejíhož obsahu zjistila, že sporné pozemky jsou v katastru nemovitostí zapsány v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. V řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalobce] zemřelém dne [datum] se na základě soudem schválené dohody dědiců podílovými spoluvlastníky souvisejících nemovitostí, které [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] nabyli výše uvedenou kupní smlouvou, stali žalobci a na základě splnění podmínek pro vydržení vlastnického práva ke sporným pozemkům svými právními předchůdci se domáhají výše uvedeného rozhodnutí soudu.

2. Žalovaní namítli, že s ohledem na specifické okolnosti případu nemohli být právní předchůdci žalobců v dobré víře, že sporné pozemky užívají jako vlastní (zejména s ohledem na poměr výměr vlastněných a užívaných pozemků, obsah nabývacích titulů a stav zápisů v katastru nemovitostí). Nebyli tedy oprávněnými ani poctivými držiteli a k vydržení vlastnického práva tak v jejich případě s ohledem na nesplnění zákonem stanovených podmínek nemohlo dojít. V tomto případě pak ani žalobci nejsou aktivně legitimováni k podání této žaloby. Dle žalovaných je nepravdivé tvrzení žalobců, že jejich právní předchůdci byli v dobré víře, že k pozemkům vykonávají vlastnické právo, po jimi tvrzenou dobu. K jejímu přetržení totiž došlo již před uplynutím vydržecí doby. Z uvedených důvodů navrhli zamítnutí žaloby.

3. Z dokazování provedeného v omezeném rozsahu (viz níže) bylo zjištěno, že žalovaní jsou v katastru nemovitostí zapsání jako rovnodílní podíloví spoluvlastníci pozemků p. [číslo] v k.ú. Cunkov, které jsou předmětem tohoto řízení, a to žalovaný 1. na základě usnesení Okresního soudu v Táboře o schválení dědické dohody ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], pravomocného dne 24. 7. 2003 a žalovaná 2. na základě usnesení Okresního soudu v Táboře o dědictví ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], pravomocného dne 2. 11. 2015. Žalovaní dopisem datovaným dnem [datum] společně s plnou mocí advokáta ze dne [datum] vyzvali [jméno] [příjmení] k vyklizení sporných pozemků s odkazem na neoprávněnost jejich užívání. V odpovědi na uvedenou výzvu ze dne [datum] poukázala [jméno] [příjmení] na splnění podmínek pro vydržení vlastnického práva k těmto pozemkům manžely [příjmení] v důsledku výkonu dlouhodobé kvalifikované držby. Žalobci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako rovnodílní podíloví spoluvlastníci pozemku st.p. [číslo] se stavbou [adresa] a pozemků p. [číslo] v k.ú. Cunkov na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Z obsahu tohoto usnesení vyplývá, že právní předchůdce žalobců [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum] a dále, že z nemovitých věcí patřily do aktiv pozůstalosti pouze pozemek st.p. [číslo] se stavbou [adresa] a pozemky p. [číslo] v k.ú. Cunkov, které dle zápisů v katastru nemovitostí nabyl [jméno] [celé jméno žalobce] do společného jmění manželů s [jméno] [příjmení] smlouvou o převodu nemovitosti z [datum] a které byly na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zůstavitele a pozůstalé manželky [jméno] [příjmení] zařazeny do pozůstalosti a na základě dohody dědiců o jejím rozdělení přešly do vlastnictví žalobců. Účastníky řízení o pozůstalosti byli kromě žalobců i další dědicové – pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] a dcery [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Podle stavu zákresů v katastrální mapě sporné pozemky přímo sousedí s výše specifikovanými souvisejícími nemovitostmi ve vlastnictví žalobců.

4. Po skutkové stránce z dokazování vyplynulo, že v době od [datum] (právní účinky vkladu vlastnického práva žalobců k souvisejícím nemovitostem) do podání žaloby, tedy v době, kdy sporné pozemky užívali žalobci společně s nemovitostmi, jejichž vlastníky se stali podle dědické dohody, již žalobci disponovali informacemi o tom, že žalovaní jsou dle veřejné evidence katastrálními vlastníky sporných pozemků, a to na základě doručení výzvy žalovaných k vyklizení sporných pozemků ze dne [datum] jejich právní předchůdkyni [jméno] [příjmení]. [jméno] [celé jméno žalobce], který společně se jmenovanou vlastnil ve společném jmění manželů související nemovitosti, zemřel dne [datum] Tyto související nemovitosti nabyli žalobci do podílového spoluvlastnictví na základě dohody dědiců uzavřené v řízení o pozůstalosti právě po [jméno] [celé jméno žalobce], mezi jehož aktivy však nebylo projednáno vlastnictví zůstavitele ke sporným pozemkům.

5. Jelikož podle tvrzení žalobců mělo dojít k vydržení sporných pozemků uplynutím vydržecí doby, jejíž počátek se odvíjí od data uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], je zjevné, že k nabytí vlastnického práva k těmto pozemkům vydržením jejich právními předchůdci mělo dojít za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč.zák.), a proto se na projednávanou věc vztahuje právní úprava obsažená v tomto právním předpisu (§ 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Ten, stejně jako současná právní úprava, umožňoval nabytí vlastnického práva na základě dlouhodobé kvalifikované držby podle § 134 odst. 1 obč. zák., podle něhož se oprávněný držitel stal vlastníkem nemovité věci, pokud ji měl v nepřetržité držbě po dobu deseti let. O oprávněnou držbu se jednalo v případě, kdy držitel nakládal s věcí po uvedenou dobu jako s vlastní a současně byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří.

6. Vzhledem k obsahu žalobních tvrzení a výše popsaným skutečnostem zjištěným z dokazování je zřejmé, že podaná žaloba, tak, jak je formulována, nemůže být úspěšná. Předpokladem pro úspěch žaloby na určení vlastnického práva žalobců ke sporným pozemkům za situace, kdy žalobci je současně tvrzeno (a dokládáno důkazy), že k vydržení vlastnického práva ke sporným pozemkům došlo již v době trvání držby pozemků jejich právními předchůdci, je tvrzení o tom, jakým způsobem (na základě jakého titulu) došlo k převodu či přechodu vlastnického práva ke sporným pozemkům na žalobce. Žalobci není tvrzena existence smlouvy, kterou by [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] převedli na žalobce vydržením nabyté vlastnické právo ke sporným pozemkům a současně z jejich tvrzení je zřejmé, že žalobci odvozují své vlastnické právo ke sporným pozemkům od výsledku řízení o pozůstalosti, v jehož rámci došlo k vypořádání společného jmění manželů [příjmení] a k uzavření dohody o tom, že žalobci se stanou podílovými vlastníky souvisejících nemovitostí. Pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení a vlastnické právo k nim však předmětem této dohody nebyly. Současně z dokazování vyplývá, že žalobci vlastnické právo ke sporným pozemkům nemohli nabýt ani uplynutím vydržecí doby v průběhu jejich držby, když k přetržení dobré víry došlo nejpozději doručením výše popsané výzvy k vyklizení pozemků jejich právní předchůdkyni. Žalobci tak v době trvání své držby již nemohli být v dobré víře, že jsou skutečnými vlastníky těchto pozemků; ostatně od počátku jejich držby do podání žaloby neuplynula ani zákonem stanovená délka vydržecí doby. Žalobci tedy nemohli sami splnit podmínky pro vydržení podle § 1089 a násl. o.z. Současně je však vyloučeno, aby si žalobci započetli dobu (případné) oprávněné držby svých právních předchůdců s ohledem na skutečnost, že z jejich tvrzení vyplývá, že k uplynutí vydržecí doby došlo již v době trvání držby pozemků těmito právními předchůdci. Oprávněný držitel má možnost si započíst vydržecí dobu svého právního předchůdce; to však pouze v případě, že tento sám věc či právo nevydržel. Jestliže věc vydržel již právní předchůdce držitele uplatňujícího své vlastnictví k věci z titulu vydržení, mohl držitel nabýt vlastnictví k věci vydržením jen její oprávněnou držbou po celou vydržecí dobu; zápočet doby právního předchůdce je v takovém případě logicky vyloučen (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], [spisová značka]). V souvislosti s problematikou uplatnění vlastnického práva žalobou na základě jeho vydržení právním předchůdcem žalobce, který již zemřel, odkazuje soud na další rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. Pokud již pouze z uvedených důvodů nemohla být podaná žaloba úspěšná, neprováděl soud z důvodu hospodárnosti důkazy stran vztahující se ke splnění předpokladů pro nabytí vlastnického práva ke sporným pozemkům vydržením právními předchůdci žalobců v důsledku kvalifikované držby a tyto důkazní návrhy pro nadbytečnost zamítl, stejně jako žalobu samotnou.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaným, kteří byli ve věci zcela úspěšní, byla přiznána náhrada vynaložených nákladů řízení. Ty byly vyčísleny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále„ AT“), jako odměna právní zástupkyně žalovaných podle § 7 AT vypočtená z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) AT) za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč za jeden úkon podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu v trvání 2x započaté dvě hodiny). Zástupkyni žalovaných náleží v dané věci odměna za zastupování každého ze žalovaných, snížená podle § 12 odst. 4 AT o 20%, tedy ve výši 9 920 Kč za každého ze žalovaných, celkem 19 840 Kč. Na nákladech řízení dále žalovaným náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3 AT, náhrada jízdného k jednání soudu podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 738,78 Kč (132 km, palivo motorová nafta, kombinovaná spotřeba 4,4 l [číslo] km) a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 4 573,54 Kč, to je celkem 26 352,32 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.