10 C 138/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 644 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 12 044 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 404 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 12 044 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 6. 1. 2024 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 12 644 Kč s úrokem z prodlení. Dle obsahu žaloby dluží žalovaná tuto částku na nájemném a zálohách za služby spojené s užíváním bytu č. , hodnota, v domě čp. , adresa, v , Anonymizováno, (dále jen byt). Konkrétně žalovaná dluží za měsíc leden 2023 částku 761 Kč a za měsíce únor, květen a červen 2023 vždy částku 3 961 Kč. Svůj dluh neuhradila žalovaná ani po zaslání písemné výzvy žalobce ze dne 5. 1. 2024.

2. Žalovaná nerozporovala, že žalobci na nájemném dluží. Vznik dluhu odůvodnila nepříznivou finanční situací, v níž se ocitla v důsledku pochybení úřadu práce při vyplácení odměny za vykonanou práci. V poslední době (někdy od léta tohoto roku) jsou jí strhávány platby na bydlení přímo z dávek pomoci v hmotné nouzi, které jsou jí tak vypláceny pouze v minimální výši. Žalovaná nemá nad průběhem srážek ani jejich výší žádnou kontrolu. Dále žalovaná prováděla po dohodě s , tituly před jménem, , jméno FO, dílčí úhrady na splátky dluhu na nájemném.

3. Vlastnické právo žalobce k bytu a jeho užívání žalovanou je prokázáno nájemní smlouvou ze dne 19. 11. 2003. Nájemní vztah strany uzavřely na dobu neurčitou. Podle informace o předpisu nájemného od listopadu 2022 byla žalovaná povinna v rozhodném období platit žalobci na nájemném a zálohách za služby spojené s užíváním bytu částku 3 961 Kč měsíčně. Dne 5. 1. 2024 zaslal žalobce žalované výzvu k zaplacení dluhu na nájemném a službách ve výši 12 644 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 404,06 Kč. Dle rozpisu dlužných období a výpočtu sankčního poplatku, které jsou přílohou výzvy, dlužila žalovaná za leden 2023 na předepsaných úhradách 761 Kč (za tento měsíc je zohledněna úhrada částek 3 000 Kč, 100 Kč a 100 Kč) a úrok z prodlení 233,66 Kč, za únor 2023 na předepsaných úhradách 3 961 Kč a úrok z prodlení 506,25 Kč, za květen 2023 na předepsaných úhradách 3 961 Kč a úrok z prodlení 356,49 Kč a za červen 2023 na předepsaných úhradách 3 961 Kč a úrok z prodlení 307,66 Kč.

4. Žalovaná v řízení doložila provedení následujících plateb. Podle příjmových pokladních dokladů provedla na pokladně žalobce hotovostní úhradu částky 100 Kč dne 27. 10. 2023 a částky 100 Kč dne 14. 12. 2023. Obě tyto platby jsou žalobcem uvedeny v příloze ke shora citované výzvě k plnění ze dne 5. 1. 2024 a dlužná částka o ně byla ponížena již v rámci podané žaloby. Platby ze dne 15. 1. 2024 (4 801 Kč) a 19. 2. 2024 (4 856 Kč) jsou platbami určenými na úhradu nájemného za měsíce leden a únor 2024, které nejsou předmětem tohoto řízení, stejně tak jako platba nájemného ze dne 17. 4. 2024 dle poštovní poukázky typu A provedená ve výši 1 516 Kč na nájemné za březen 2024. Dále však žalovaná doložila příslušnými příjmovými pokladními doklady provedení tří plateb, které v písemné výzvě žalobce k plnění ze dne 5. 1. 2024 nejsou zohledněny (a s ohledem na datum vyhotovení této výzvy ani nemohou být). Jedná se o platby ze dne 20. 2. 2024 ve výši 200 Kč, ze dne 15. 5. 2024 ve výši 300 Kč a ze dne 4. 11. 2024 ve výši 100 Kč.

5. Dle vlastního sdělení žalovaná u těchto plateb neurčila, na jaký dlužný měsíc mají být použity, pouze dle dohody s , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že se jedná o splátku dluhu. Žádné konkrétní určení, na jaký měsíc dlužného nájemného má být splátka použita, nevyplývá ani z obsahu pokladních dokladů vystavených žalobcem. Současně provedení těchto plateb žalovanou není uvedeno ani v rozpisu jejího dluhu zpracovaného žalobcem za navazující období, které není předmětem tohoto řízení, tzn. provedení plateb není zohledněno ani ve výši dluhu žalované na nájemném a službách za měsíce březen, duben a květen 2024. Pouze ve vyúčtování služeb za rok 2023 splatném dne 31. 7. 2024 je zohledněna žalovanou provedená a doložená platba ve výši 100 Kč ze dne 4. 11. 2024. Od června 2024 do současné doby již provádí výplatu sražených částek na úhradu nájemného a záloh na služby přímo z dávek pomoci v hmotné nouzi úřad práce. To odpovídá výše uvedenému tvrzení žalované, která rovněž doložila, že od června 2024 je jí tato dávka vyplácena pouze ve výši 3 790 Kč (zatímco původně jí byla vyplácena částka 7 806 Kč).

6. Další důkazní návrhy žalované soud zamítl pro nadbytečnost, protože nesouvisely s předmětem řízení. Jedná se o kopie osobních dokladů žalované, její písemnou komunikaci s původním zaměstnavatelem a žalobcem, výpis z rejstříku trestů, prohlášení o bezúhonnosti, osvědčení k výkonu , anonymizováno, povolání, lékařský posudek, potvrzení o zaměstnání a formulář žádosti o podporu v nezaměstnanosti, stejně jako doklad o zaplacení odpadů a vyúčtování dlužných plateb za elektřinu. Upomínky neuhrazených plateb SIPO za měsíce červen až září 2024 jsou předloženy bez vyplněných údajů o úhradě, neprokazují tedy žádnou významnou skutečnost.

7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2246 odst. 1, 2 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

9. Podle § 2247 odst. 1, 2, 3 a 4 si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

10. Podle § 1933 odst. 1 o.z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

11. Žalobce v řízení prokázal, že je vlastníkem předmětného bytu a že tento byt v rozhodném období na základě nájemní smlouvy užívala žalovaná. Žalobce dále prokázal, že žalovaná v rozhodném období nehradila řádně a včas nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu a že za měsíce únor, květen a červen 2023 dluží žalovaná na těchto platbách vždy po 3 961 Kč. Žalovaná však v řízení prokázala, že žalobce ve výši dlužné částky za měsíc leden 2023 nezohlednil žalovanou provedené platby ze dne 20. 2. 2024 ve výši 200 Kč a ze dne 15. 5. 2024 ve výši 300 Kč. Dokazováním soud také zjistil, že platbu ze dne 4. 11. 2024 ve výši 100 Kč provedenou žalovanou bez určení, na jaký dlužný měsíc má být konkrétně použita, žalobce nesprávně započetl na dluh žalované na vyúčtování služeb za rok 2023 splatné až dne 31. 7. 2024, ačkoliv správně měla být platba započtena na nejstarší dluh žalované odpovídající dlužnému nájemnému za leden 2023 splatnému dne 31. 3. 2023, k jehož plnění již žalobce žalovanou dříve upomenul. Vzhledem k těmto zjištěním soud jinak důvodnou žalobu co do částky 600 Kč odpovídající součtu těchto tří plateb zamítl. Současně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 12 044 Kč s úrokem z prodlení požadovaným žalobcem v souladu s § 1970 o.z. ve výši částečně kapitalizované za období od 1. 2. 2023 do 5. 1. 2024 a dále pokračujícím ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný pouze v poměrně nepatrné části odpovídající 5 % předmětu řízení, nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.