10 C 19/2026

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 38 813,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 813,27 Kč částku s úrokem ve výši 7 345,07 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 31 223,27 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 4 528,05 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 31 223,27 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 457 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o osobní kreditní kartě k účtu č. č. účtu ze dne 19. 2. 2009. Touto smlouvou žalobkyně umožnila žalovanému čerpat prostřednictvím kreditní karty finanční prostředky až do výše 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných smlouvou včetně úroku ve výši 12,75 % ročně a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nedodržoval sjednané podmínky a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Žalobkyně proto ke dni 19. 8. 2024 od smlouvy o osobní kreditní kartě odstoupila. Žalovaný tak žalobkyni dlužil ke dni zesplatnění částku ve výši vyčerpanou jistinu úvěru ve výši 31 223,27 Kč, poplatky ve výši 7 590 Kč a dále požaduje žalobkyně také smluvní úrok a úrok z prodlení, které částečně kapitalizovala. Dlužné částky neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní výzvy. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas. Žalovaný se k výzvě soudu nijak nevyjádřil. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Z listin předložených žalobkyní, a to smlouvy o osobní kreditní kartě k účtu č. č. účtu ze dne 19. 2. 2009 ve znění dodatků ze dne 4. 5. 2001, 25. 1. 2015 a 11. 2. 2019 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami a podmínkami pro osobní kreditní karety, sazebníkem poplatků a oznámením o úrokových sazbách, jakož i z výpisu z účtu ke kreditní kartě a historického výpisu má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem žalobkyně poskytnout žalovanému opakovaně úvěr až do výše 40 000 Kč a závazkem žalovaného bylo splácet tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně dle sjednaných podmínek. Tento úvěr žalovaný čerpal a zavázal se úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 z vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě, a to vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce za období ode dne vystavení předcházejícího výpisu do dne předcházejícího dni vystavení daného výpisu. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaný své povinnosti nedodržel a dostal se tak do prodlení se splácením dluhu. Žalobkyně proto dopisem ze dne 19. 8. 2024 vypověděla smlouvu o osobní kreditní kartě a následně dne 20. 8. 2024 odeslala zesplatňující dopis, kterým došlo k úplné splatnosti všech dluhů žalovaného z předmětné smlouvy. O výši dlužných částek informovala žalobkyně žalovaného zesplatňujícím výpisem ze dne 2. 9. 2024. Žalovaný však ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho a dluží tak částku ve výši 31 223,27 Kč na jistině úvěru, částku 7 590 Kč na poplatcích, a dále i úrok z úvěru a úrok z prodlení, který žalobkyně částečně kapitalizovala a je specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 9. 9. 2025. Po právní stránce byla věc ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) posouzena podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. z.), podle kterého se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch finanční prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté plnění vrátit a zaplatit úroky. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. z. se závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků. Podle § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr opakovaně až do výše 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a vyzvala ho k zaplacení celé dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje dle § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 457 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 553 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 813,27 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.