10 C 219/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr Lenky Pávkové a přísedících Petra Kubálka a Mgr. Luboše Jedličky ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizováno titul . et titul . jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalobkyni jako zaměstnanci žalovanou jako zaměstnavatelem dne [datum], je neplatná.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 203,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, která jí byla žalovanou jako zaměstnavatelem doručena dne [datum] v průběhu jednání Okresního soudu v Táboře ve věci rozvodu manželství uzavřeného mezi žalobkyní a [titul]. [jméno] [příjmení]. Ti byli manželi s nemodifikovaným rozsahem společného jmění a dále jednateli žalované [právnická osoba] s.r.o., jejími zakládajícími společníky a současně zaměstnanci s tím, že ke dni [datum] byla žalobkyně odvolána z funkce jednatelky společnosti. Výpověď podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce) je odůvodněna následujícími tvrzenými jednáními žalobkyně představujícími závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci: 1. hrubé jednání žalobkyně vůči brigádnici, kterou dne [datum] bez souhlasu nadřízeného [anonymizováno] vykázala z [anonymizováno], 2. protiprávní výběr částky 95 258 Kč, kterou dne [datum] (v době své pracovní neschopnosti) žalobkyně bez právního důvodu převedla z účtu žalované společnosti na svůj soukromý účet, 3. odcizení dokumentů náležejících společnosti, konkrétně pracovní smlouvy a smlouvy žalované s jednotlivými [anonymizováno] pojišťovnami, 4. pomluvy a hrubé urážky [anonymizováno] společnosti, kterých se žalobkyně dopustila nejen mezi svými známými, ale i před orgány státu, kde slovem i písmem uváděla, že má strach být s jediným [anonymizováno] společnosti v jedné místnosti, 5. snaha o odprodej kmene a [anonymizováno] písemností [anonymizováno], kdy tento kmen žalobkyně bez pověření kohokoliv nabídla k odprodeji společnosti [právnická osoba], 6. neloajálnost žalobkyně vůči žalované společnosti, vlivem v níž přišla tato během měsíců ledna až března 2022 téměř o 250 klientů. Žalobkyně je přesvědčena, že k rozvázání pracovního poměru došlo ze strany zaměstnavatele v rozporu se zákonem a přípisem ze dne [datum] proto sdělila žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Toto stanovisko odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná ve výpovědi z pracovního poměru směšuje několik rovin vztahu mezi účastníky řízení a mezi žalobkyní a jednatelem žalované [titul]. [jméno] [příjmení], kdy k jednáním uvedeným pod jednotlivými body výpovědi byla žalobkyně oprávněna z pozice společníka ve snaze uchránit společnost ve chvíli, kdy jediný odpovědný [anonymizováno] nemohl pro dlouhodobé [anonymizováno] problémy vykonávat praxi, resp. z pozice jednatelky. Ostatně na základě důvodů uvedených pod body 2., 4., 5. a 6. výpovědi byla žalobkyně odvolána z funkce jednatelky žalované. Důvod uvedený pod prvním bodem výpovědi se nezakládá na pravdě. Pokud k nějakému kontaktu žalobkyně s brigádnicí došlo, nelze jednání žalobkyně vůči ní kvalifikovat jako hrubé. Žalobkyně se tedy domnívá, že rozvázání jejího pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] je neplatné a pracovní poměr žalobkyně k žalované stále trvá.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Obsáhle popsala historické okolnosti a vývoj manželského vztahu žalobkyně a [titul]. [jméno] [příjmení], jako v posledních letech velmi dramatický a zasažený vleklou manželskou krizí. Lze shrnout, že [titul]. [příjmení] vnímá vystupování žalobkyně v uvedeném období jako cíleně šikanózní vedené úmyslem poškodit jeho osobu a majetkově se na jeho úkor obohatit. V tomto směru je odkazováno na jednání žalobkyně nejméně od roku 2020, zahrnující obvinění [titul]. [příjmení] ze [anonymizováno] žalobkyně, řízení vedená ve věci jeho vykázání ze společného obydlí a prodloužení doby tohoto vykázání, řízení o omezení jeho svéprávnosti, účelové vystupování žalobkyně v řízení o rozvod manželství a konečně podání žaloby v projednávané věci. Jednání žalobkyně v celém uvedeném kontextu považuje žalovaná za rozporné s dobrými mravy, přičemž objektem tohoto jednání je [titul]. [příjmení] a potažmo žalovaná společnost, jejichž pověst a majetková situace tímto postupem žalobkyně utrpěly. Podání žaloby v této věci považuje za žalovaná za zneužití práva žalobkyní. Žalovaná dále pokládá otázku míry bezpečnosti či nebezpečnosti další spolupráce [titul]. [příjmení] a žalobkyně v případě, že soud rozhodne ve prospěch žalobkyně a současně poukazuje na skutečnost, že nedisponuje finančními prostředky pro doplacení dlužných mzdových nároků žalobkyně, která pro žalovanou od doručení výpovědi z pracovního poměru nepracovala. Soud by měl při svém rozhodování zohlednit kvalitu vzájemných vztahů mezi [titul]. [příjmení] a žalobkyní a míru podílu každého z nich na vzniku současné situace. K bodu 1. výpovědi žalovaná opravila v průběhu přípravného jednání soudu přepisovou chybu v datu jednání žalobkyně uvedeném ve výpovědi, k němuž tedy dle žalované nedošlo dne [datum], ale dne [datum] a dále upřesnila, že k události došlo po návratu [titul]. [příjmení] do [anonymizováno] v [obec] po skončení doby trvání předběžného opatření, kterým byl soudem vykázán ze společného obydlí na adrese předmětné [anonymizováno]. Ten při příchodu do [anonymizováno] v ranních hodinách zaslechl dialog mezi žalobkyní a brigádnicí [jméno] [příjmení]. Vystupování žalobkyně bylo neurvalé. Brigádnici říkala:„ Co tady děláte, táhněte, tady nemáte co dělat, sbalte si věci a odejděte,“ na což brigádnice reagovala odchodem. Ve zbytku dne pak pracoval v [anonymizováno] společně se žalobkyní, její chování však bylo neúnosné, vypínala topení, otevírala okna a dělala jiné naschvály. V žádný jiný den již společně se žalobkyní následně [anonymizováno]. K jednání uvedenému pod bodem 2. výpovědi došlo tak, jak je ve výpovědi uvedeno. Dle názoru žalované se jednalo o útok žalobkyně na majetek zaměstnavatele naplňující skutkovou podstatu trestného činu zpronevěry. Odcizení dokumentů uvedených pod bodem 3. výpovědi bylo zjištěno [titul]. [příjmení] po návratu do domu po skončení doby trvání předběžného opatření dne [datum], ze strany žalobkyně se opět jedná o útok na majetek zaměstnavatele. Pomluvy a hrubé urážky [anonymizováno] společnosti uvedené v bodu 4. výpovědi podle tvrzení žalované uvedených ve vyjádření k žalobě a při přípravném jednání soudu spočívaly ve vystupování žalobkyně v řízení vedeném Okresním soudem v Táboře pod sp.zn. [spisová značka] o návrhu na prodloužení doby trvání předběžného opatření, které je veřejné a skutečnosti zde uvedené se následně šířily mezi veřejností, čehož důsledkem byl úbytek [anonymizována dvě slova]. Zejména se jedná o tvrzení žalobkyně uvedené v návrhu na prodloužení doby trvání předběžného opatření doručeném soudu dne [datum], kde je doslova uvedeno:„ Navrhovatelka je teď většinou času v domě sama a velmi se bojí toho, že až po uplynutí doby vykázání se odpůrce vrátí, fyzicky ji napadne (jako se to stalo opakovaně před vykázáním) a bude ji psychicky týrat a vyhrožovat jí zabitím, zejména až zjistí, že byla u výslechu na policii a sdělila, co se doma v jeho přítomnosti odehrávalo, jak ji napadal, jak se k ní choval, [anonymizováno] ji obtěžoval, činil na ni [anonymizováno] nátlak a podmiňoval další soužití tím, že s ním navrhovatelka bude navštěvovat swingers party a podobně.“ Ke konkretizaci známých, mezi kterými se měla žalobkyně dle obsahu výpovědi pomluv dopustit, uvedl [titul]. [příjmení] během přípravného jednání soudu, že se jednalo o známé [anonymizováno] a také o jeho [anonymizováno]. Ti však slyšeli jinou pomluvu, než uvádí výpověď z pracovního poměru (podle které se měla žalobkyně zmiňovat o sobavách být s jediným [anonymizováno] žalované v jedné místnosti), a to o věku [titul]. [příjmení], o tom, že je již starý a končí. Protiprávní je dle žalované také snaha o odprodej kmene a [anonymizováno] písemností [anonymizováno] bez zmocnění společnosti [právnická osoba], když se opět jedná o útok na majetek zaměstnavatele. K neloajálnosti uvedené v bodu 6 výpovědi žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že spočívala v jednání žalobkyně, která svým odmítavým postojem v soudním řízení o návrhu na prodloužení doby trvání předběžného opatření znemožnila provozování [anonymizováno] praxe žalované v [anonymizováno] v [obec] umístěné v objektu, z něhož byl [titul]. [příjmení] rozhodnutím soudu vydaným v tomto řízení vykázán a z tohoto důvodu byla provozována pouze druhá [anonymizováno] žalované v [obec]. Na tomto tvrzení setrval zástupce žalované také v průběhu přípravného jednání soudu, kde však naproti tomu [titul]. [příjmení] uvedl, že neloajálnost žalobkyně podle něho spočívala v tvrzení žalobkyně o tom, že je starý, že s praxí končí, dále její snaha o zbavení jeho svéprávnosti, o odprodej [anonymizováno] i neoprávněný výběr částky 95 258 Kč. V rámci doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů pak žalovaná k prokázání oprávněnosti tohoto výpovědního bodu navrhla provedení totožných důkazů, které byly navrženy v souvislosti s výpovědní bodem č.

4. Vzhledem k naplnění všech výše uvedených výpovědních důvodů žalobkyní považuje žalovaná výpověď z pracovního poměru za oprávněnou. Žalovaná soud dále upozornila, že moc výkonná a soudní v rámci předchozích řízení dospěla k tomu, že není vhodné, aby žalobkyně a jednatel žalované byli v jakémkoliv bližším kontaktu a požádala o zvážení celé věci v širších souvislostech, když se domnívá, že podaná žaloba je prostředkem šikany [titul]. [příjmení]. Žaloba by tedy měla být z uvedených důvodů zamítnuta.

3. Po zjištění, že žaloba byla žalobkyní podána ve lhůtě podle § 72 zákoníku práce, soud přistoupil k provedení dokazování. Byly provedeny listinné důkazy, dále důkaz výpovědí žalobkyně a výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]. Z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou vznikl na základě pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. Žalobkyně začala s datem nástupu ke dni [datum] pracovat pro žalovanou na pozici zdravotní sestra. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Pracovní smlouva neobsahuje bližší konkretizaci pracovní náplně žalobkyně.

5. Podle obsahu listiny nazvané výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] byla žalobkyni jako zaměstnanci dána žalovanou jako zaměstnavatelem výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Důvodem tohoto postupu je závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobkyni vykonávané práci spočívající v : 1. hrubém jednání vůči brigádníci, která žalobkyni zastupovala v době její pracovní neschopnosti, kterou žalobkyně dne [datum] bez souhlasu nadřízeného [anonymizováno] vykázala z [anonymizováno], 2. protiprávní výběr částky 95 258 Kč, kterou žalobkyně dne [datum] (v době své pracovní neschopnosti) bez jakéhokoliv právního důvodu převedla z účtu společnosti na svůj soukromý účet a tímto jednáním se neoprávněně obohatila, přičemž peníze vrátila až po zaslání předžalobní výzvy a pod hrozbou trestního oznámení, 3. odcizení dokumentů náležejících společnosti, konkrétně pracovní smlouvy a smluv společnosti s jednotlivými zdravotními pojišťovnami, v tomto žalobkyni společnost vyzývá k okamžitému vrácení odcizených listin, 4. pomluvy a hrubé urážky [anonymizováno] společnosti, kterých se žalobkyně dopustila nejen mezi svými známými, ale i před orgány státu, kde slovem i písmem uváděla, že má strach být s jediným [anonymizováno] společnosti v jedné místnosti, tímto protiprávním soustavným jednáním ohrozila pověst [anonymizováno] i společnosti, 5. snaha o odprodej kmene a [anonymizováno] písemností [anonymizováno], kdy tento kmen bez pověření kohokoliv nabídla k odprodeji společnosti [právnická osoba], 6. neloajálnost vůči společnosti, vlivem níž přišla společnost během měsíců leden až březen 2022 téměř o 250 klientů. Současně je z bezpečnostních důvodů žalobkyni zakázán vstup na pracoviště s tím, že do doby skončení pracovního poměru bude žalobkyni vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Výpověď je podepsána jednatelem [právnická osoba]. [jméno] [příjmení].

6. Oznámením ze dne [datum] vyjádřila žalobkyně vůči žalované svůj nesouhlas s výpovědí z pracovního poměru. Žalobkyně sdělila, že trvá na dalším zaměstnávání podle pracovní smlouvy a upozornila, že jí do dnešního dne nebyla vyplacena náhrada mzdy, když výkon práce jí nebyl umožněn.

7. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně vykonávala pro žalovanou závislou práci ve smyslu § 1 písm. a) zákoníku práce, která může být podle § 3 zákoníku práce vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu, kterým je i pracovní poměr. Podle § 4 zákoníku práce se pracovněprávní vztahy řídí tímto zákonem; pouze nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se zásadami pracovněprávních vztahů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se tedy v pracovněprávních vztazích uplatňuje jako podpůrný (subsidiární) předpis ve vztahu k zákoníku práce. O.z. se použije v pracovněprávních vztazích vždy, neobsahuje-li zákoník práce speciální úpravu. Podmínky, při jejichž splnění může zaměstnavatel přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí, však zákoník práce upravuje, a to výslovně ve svém § 52. Konkrétně podle § 52 písm. g) zákoníku práce, na jehož podkladě byla žalobkyni dána výpověď z pracovního poměru v projednávané věci, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi. Vzhledem k obsahu výpovědi z pracovního poměru, která byla žalobkyni zaměstnavatelem dána, bylo předmětem tohoto řízení posouzení, zda se žalobkyně skutečně dopustila jednání popsaných žalovanou ve výpovědi a případně, zda tato jednání dosahují intenzity závažného porušení pracovních povinností zaměstnance. Žalovanou zmiňovaný o.z. podmínky pro skončení pracovního poměru zaměstnavatelem výpovědí žádným způsobem neupravuje, a proto nemohl být v tomto směru na projednávanou věc aplikován. Otázka platnosti výpovědi z pracovního poměru tak byla posouzena podle právní úpravy zákoníku práce, když jeho § 50 odst. 3 výslovně uvádí, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně uvedeného v § 52.

8. V dalším textu odůvodnění rozsudku se soud nejprve pro přehlednost zabývá zjištěným skutkovým stavem a jeho právním hodnocením postupně dle jednotlivých bodů výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum].

9. U bodu 1. výpovědi se soud zabýval určitostí jím vymezeného výpovědního důvodu. Zatímco dle obsahu výpovědi se žalobkyně dopustila hrubého jednání vůči brigádnici dne [datum], v průběhu přípravného jednání soudu žalovaná upřesnila, že se jednalo o úterý [datum] s tím, že se jednalo o jediný den po návratu do [anonymizováno] v [obec], kdy po odchodu brigádnice [anonymizováno] [titul]. [příjmení] společně se žalobkyní jako [anonymizována dvě slova]. Zákoník práce v § 50 odst. 4 stanoví, že dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Vymezení výpovědního důvodu dostatečně určitým způsobem je vyžadováno z důvodu zamezení možnosti jeho záměny s jiným výpovědním důvodem. Z tohoto pohledu soud v kontextu dané věci shledává popis výpovědního důvodu uvedený ve výpovědi i přes tvrzenou nepřesnost v datu jako dostatečně určitý. Žalobkyně po skončení doby vykázání [titul]. [příjmení] ze společného obydlí s ním podle jeho vyjádření, ale i podle obsahu své účastnické výpovědi pracovala v [anonymizováno] pouze jeden den, během něhož mělo současně dojít i k jejímu konfliktu s brigádnicí. Tato okolnost způsobuje, že žalobkyně si musela být vědoma, o jakou situaci se jedná a mohla se k ní kvalifikovaně vyjádřit, což také v rámci své účastnické výpovědi učinila.

10. Žalobkyně ve své výpovědi popsala, že k události došlo v úterý, přesné datum si nepamatovala, kdy po jejím příchodu do [anonymizováno] zde již byla přítomna brigádnice [příjmení] společně s [anonymizováno], který se žalobkyně dotázal, co zde dělá. Odpověděla, že je v práci a na to se paní [příjmení] sebrala a v klidu odešla. Podle výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] k této události došlo dne [datum] (úterý), její průběh však popsala jinak než žalobkyně. Po jejím příchodu do [anonymizováno] zde již seděla žalobkyně na sesterské židli a sdělila jí zvýšeným hlasem, aby se ani nezouvala, že dnes zde bude pracovat ona. Jelikož [anonymizováno] byl v tu chvíli v zázemí domu, nemohla se jej zeptat na jeho stanovisko a odešla. Z uvedeného vyplývá, že k události popsané ve výpovědi z pracovního poměru došlo skutečně dne [datum], tedy v den, který je uveden ve výpovědi z pracovního poměru. Výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] považuje soud za věrohodnou, a proto z ní dále v hodnocení skutkové situace vychází. Svědkyně vypovídala spontánně, bez zjevné snahy průběh události zkreslovat. Vysvětlila, že žalobkyně na ni hovořila zvýšeným hlasem, kdy vysvětlovala, že jí není příjemná přítomnost cizího člověka v domě. Průběh situace popsaný žalobkyní nepovažuje soud za pravděpodobný, neboť podle něj nelze logicky vysvětlit, z jakého důvodu by brigádnice bez dalšího odešla z [anonymizováno] v situaci, kdy by se [anonymizováno] pouze zeptal žalobkyně na důvod její přítomnosti v [anonymizováno] a ona mu klidným hlasem odpověděla; není ani zřejmé, proč by přítomný [anonymizováno] do situace nějakým způsobem nezasáhl. Dokazováním tedy bylo zjištěno, že dne [datum] došlo na pracovišti žalované – v její [anonymizováno] v [obec] ke konfliktu mezi žalobkyní a brigádnicí [jméno] [příjmení], která byla žalobkyní vzápětí po příchodu do [anonymizováno] vykázána s tím, že v daný den bude vykovat práci [anonymizováno] v [anonymizováno] právě žalobkyně. Tento konflikt byl iniciován žalobkyní, která si však již v té době musela být vědoma důvodu, z jakého se [jméno] [příjmení] v objektu nachází a že pro žalovanou pracuje jako [anonymizována dvě slova], neboť jmenovaná do [anonymizováno] podle své výpovědi docházela již nejméně od [datum] a shodně podle své výpovědi i výpovědi žalobkyně s ní během této doby hovořila o důvodu své přítomnosti v [anonymizováno] – výkonu práce [anonymizována dvě slova], a to tom, že v tomto směru uzavřela se žalovanou smlouvu. Již dne [datum] došlo podle výpovědi svědkyně [příjmení] k jejímu kontaktu se žalobkyní, která ji i v tento den vyzvala, aby dům opustila a uvedla několik invektiv vztahujících se k [titul]. [příjmení]. Tato událost však není ve výpovědi z pracovního poměru zmíněna.

11. Výše popsaným jednáním ze dne [datum], kdy žalobkyně vystupovala vůči brigádnici [jméno] [příjmení] v pozici [anonymizována dvě slova] a po jejím odchodu v [anonymizováno] jako [anonymizována dvě slova] dále pracovala, tedy jednala jako zaměstnanec hrubým způsobem vůči jiné osobě, která byla se žalovanou v pracovněprávním vztahu, porušila žalobkyně povinnost zaměstnance uvedenou v § 301 písm. a) zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci povinni pracovat řádně podle svých sil, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci. Tuto povinnost porušila žalobkyně méně závažným způsobem. Předmětné jednání žalobkyně nedosahuje intenzity závažného porušení pracovních povinností, pro které lze bez dalšího skončit pracovní poměr výpovědí. Žalobkyně vůči brigádnici vystoupila pouze slovně, hovořila zvýšeným hlasem, bez použití vulgarit vůči její osobě. Adekvátní reakcí zaměstnavatele mělo být předání písemného upozornění na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) části věty za středníkem zákoníku práce, nikoliv výpověď z pracovního poměru.

12. K důvodu uvedenému pod bodem 2 výpovědi z pracovního poměru bylo dokazováním zjištěno, že podle potvrzení o platbě [právnická osoba] byla částka ve výši 95 258 Kč uvedená ve výpovědi převedena z bankovního účtu vedeného pro [právnická osoba] s.r.o. na protiúčet nazvaný nový účet [jméno] dne [datum]. Výzvami ze dne 17. a 27. 1. 2022 sepsanými za žalovanou její právním zástupcem [titul] [jméno] [příjmení] byla žalobkyně vyzvána k vrácení převedené částky na účet společnosti do [datum]. Z uvedených listinných důkazů vyplývá, že částka 95 258 Kč byla převedena na účet žalobkyně dne [datum] a ve stejný den se žalovaná dozvěděla o tomto převodu, výši převedené částky, i o tom, že jejím příjemcem byla právě žalobkyně.

13. Podle obsahu spisu vedeného Okresním soudem v Táboře pod sp.zn. [spisová značka], zejména přepisu zvukového záznamu jednání konaného dne [datum], byla výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] doručena žalobkyni žalovanou právě v průběhu tohoto jednání, tedy dne [datum].

14. Výpověď z pracovního poměru z důvodů uvedených v § 52 písm. g) zákoníku práce lze podle § 58 odst. 1 zákoníku práce dát pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu zaměstnavatel dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy důvod výpovědi vznikl. Pokud se žalovaná dozvěděla o důvodu výpovědi – výše popsaném jednání žalobkyně dne [datum] a výpověď z pracovního poměru z tohoto důvodu jí doručila až dne [datum], učinila tak již po uplynutí dvouměsíční subjektivní lhůty. Uvedené lhůty jsou přitom prekluzivní, což znamená, že po jejich marném uplynutí právo zaniká (§ 330 zákoníku práce). Po [datum] tedy žalovaná nebyla oprávněna dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru z důvodu jednání popsaného pod bodem 2. výpovědi. K zániku práva prekluzí přitom soud přihlédne podle § 654 odst. 1 o.z. i bez návrhu účastníka. O zániku práva prekluzí není soud povinen (ani oprávněn) účastníky řízení poučovat, jelikož by se jednalo o nepřípustné poučení o hmotném právu. Ani v tomto bodě tedy nebyla výpověď z pracovního poměru dána žalobkyni oprávněně.

15. Stejný závěr je nutno učinit rovněž ve vztahu k výpovědnímu důvodu popsanému pod bodem 4. výpovědi z pracovního poměru. Jak již bylo výše uvedeno, výrok o obavách být s jediným [anonymizováno] společnosti v jedné místnosti, měla žalobkyně dle tvrzení žalované pronést v průběhu veřejnosti přístupného řízení soudu o prodloužení doby trvání předběžného opatření, kterým byl [titul]. [jméno] [příjmení] vykázán ze společného obydlí se žalobkyní v domě na adrese [adresa žalované a žalobkyně], v němž je současně umístěna i [anonymizováno] žalované, a to zejména v návrhu na prodloužení doby trvání předběžného opatření. Pokud [titul]. [příjmení] v rámci přípravného jednání soudu poukazoval na údajné pomluvy, které slyšela jeho švagrová a známí [příjmení], tyto se jednak netýkaly výroku žalobkyně popsaného pod bodem 4. výpovědi z pracovního poměru, ale jejích údajných narážek na věk [titul]. [příjmení], a jednak i dle jeho vyjádření se uvedení známí tyto pomluvy dozvěděli z různých míst (nikoliv tedy přímo od žalobkyně). Soud se jimi tedy dále nezabýval. K výroku o obavách žalobkyně z pobytu s [anonymizováno] žalované v jedné místnosti bylo ze spisu Okresního soudu v Táboře sp.zn. [spisová značka] zjištěno, že v návrhu na prodloužení doby trvání předběžného opatření, který byl soudu doručen dne [datum], je skutečně obsažena žalovanou zmiňovaná pasáž, v níž žalobkyně uvádí:„ Navrhovatelka je teď většinou času v domě sama a velmi se bojí toho, že až po uplynutí doby vykázání se odpůrce vrátí, fyzicky ji napadne (jako se to stalo opakovaně před vykázáním) a bude jí psychicky týrat a vyhrožovat jí zabitím, zejména až zjistí, že byla u výslechu na policii a sdělila, co se doma v jeho přítomnosti odehrávalo, jak ji napadal, jak se k ní choval, [anonymizováno] ji obtěžoval, činil na ni [anonymizováno] nátlak a podmiňoval další soužití tím, že s ním navrhovatelka bude navštěvovat swingers party a podobně.“ Z uvedeného spisu dále vyplývá, že ve věci se dne [datum] konalo jednání soudu, jehož se kromě žalobkyně osobně účastnil [titul] [jméno] [příjmení] i jeho zástupce [titul]. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] bylo soudem vyhlášeno usnesení (opět za přítomnosti všech jmenovaných), kterým bylo návrhu žalobkyně vyhověno a doba trvání předběžného opatření byla prodloužena do [datum].

16. Nejpozději dne [datum] tedy musely být žalované známy veškeré výroky žalobkyně o obavách či strachu z jednání [titul]. [příjmení] přednesené v tomto řízení, které žalovaná označila jako výpovědní důvod ve výpovědi z pracovního poměru. Pokud žalovaná dala z tohoto důvodu žalobkyni výpověď z pracovního poměru až dne [datum], učinila tak opět po uplynutí dvouměsíční subjektivní lhůty podle § 58 odst. 1 zákoníku práce. Uplynutím uvedené lhůty zaniklo právo žalované dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru z tohoto důvodu a projednávaná výpověď tak není oprávněná ani ve výpovědním důvodu popsaném pod bodem 4.

17. K výpovědnímu důvodu popsanému v bodu 3. výpovědi z pracovního poměru žalovaná tvrdila, že v průběhu trvání vykázání [titul]. [příjmení] ze společného obydlí žalobkyně odcizila pracovní smlouvy a smlouvy s jednotlivými pojišťovnami náležející žalované. [titul]. [příjmení] doplnil, že tuto skutečnost zjistil po skončení doby předběžného opatření dne [datum]. Žalovaná převzetí těchto listin v době, kdy [titul]. [příjmení] byl vykázán ze společného obydlí, nepopírala.

18. K výpovědnímu důvodu popsanému v bodu 5. výpovědi z pracovního poměru bylo e-mailem z [datum], kterým byl [titul]. [příjmení] vyzván [jméno] [jméno], regionálním ředitelem společnosti [právnická osoba] ke sjednání data osobní schůzky k odkupu [anonymizováno] praxe a odpovědí [titul]. [příjmení], prokázáno, že žalobkyně ve věci převodu kmene [anonymizováno] žalované společnosti skutečně kontaktovala uvedený subjekt. Ani tuto skutečnost žalobkyně nepopírala a stejně jako převzetí písemných dokumentů společnosti ji vysvětlila tím, že jako jednatelka a společnice žalované společnosti se v nejisté situaci způsobené nepříznivým zdravotním stavem [titul]. [příjmení] snažila zabezpečit majetek a chod společnosti.

19. K tomu bylo z výpisu z obchodního rejstříku zjištěno, že žalovaná [právnická osoba] měla v období od [datum] do [datum] dva jednatele, kteří byli oprávněni jednat jménem společnosti samostatně, a to žalobkyni a [titul] [jméno] [příjmení]. Současně od [datum] jsou oba jmenovaní společníky dané společnosti s 50 % výší vkladu. Tyto skutečnosti vyplývají také ze společenské smlouvy sepsané formou notářského zápisu ze dne [datum] pod NZ [číslo], [spisová značka] notářem [titul] [jméno] [příjmení] a její změny sepsané týmž notářem opět formou notářského zápisu ze dne [datum] pod NZ [číslo], [spisová značka]. V zápisu z mimořádné valné hromady žalované konané dne [datum] bez přítomnosti žalobkyně je uvedeno, že podle sdělení právního zástupce žalobkyně vzhledem ke stále gradujícím projevům [titul]. [jméno] [příjmení], ať již verbálním či fyzickým, nelze na žalobkyni rozumně požadovat, aby funkci jednatele společnosti i nadále vykonávala. Je-li pak vůlí [titul]. [jméno] [příjmení] z této funkce žalobkyni odvolat, žalobkyně na dalším výkonu této funkce rozhodně netrvá a se svým odvoláním souhlasí. Odmítá však, že by se její odvolání mělo zakládat na údajném porušení jejích povinností. Poté byl valnou hromadou žalované projednán návrh na odvolání žalobkyně z funkce jednatelky v souvislosti s protiprávním jednáním žalobkyně spočívajícím v převodu částky 95 258 Kč z účtu žalované společnosti na její osobní účet, dále v souvislosti s neloajalitou žalobkyně, která dlouhodobě vystupuje na veřejnosti a před mocí výkonnou i soudní tak, že se v příčinné souvislosti s jejím vystupování nejen snižuje schopnost konkurenceschopnosti společnosti, ale společnost zároveň v souvislosti s jejím jednáním zaznamenala i odliv 250 [anonymizováno], nehledě na to, že žalobkyně ohrozila společnost, když se snažila za zády společnosti odprodat kmen [anonymizováno] [právnická osoba], což jednateli a předsedovi valné hromady ([titul]. [příjmení], pozn. soudu) potvrdil i ředitel společnosti [právnická osoba] [jméno] [jméno]. Následně proběhlo hlasování o odvolání žalobkyně z funkce jednatelky společnosti, pro její odvolání hlasovalo 100 % přítomných hlasů. Žalobkyně tak byla ke dni [datum] odvolána z funkce jednatelky žalované společnosti.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že dokumenty žalované zmiňované v bodu 3. výpovědi z pracovního poměru převzala žalobkyně nejpozději dne [datum], kdy [titul]. [příjmení] po svém návratu do [anonymizováno] tuto skutečnost zjistil. Zájem o převod kmene [anonymizováno] pak žalobkyně projevila nejpozději dne [datum] (tímto dnem je datován e-mail [jméno] [jméno] adresovaný [titul]. [příjmení]). Je evidentní, že obě tato jednání realizovala žalobkyně v době, kdy byla jednatelkou a společnicí žalované společnosti, a to se stejným rozsahem jednatelského oprávnění a stejnou majetkovou účastí na společnosti jako [titul]. [příjmení]. Současně jak z vyjádření žalobkyně, tak z okolností sporu vyplývá, že obě tato jednání prováděla jako jednatelka společnosti. V rámci výkonu závislé práce nepatří do kompetence [anonymizována dvě slova] dispozice s peněžními prostředky na bankovním účtu zaměstnavatele či dokonce realizace převodu kmene [anonymizováno] a lze si jen stěží představit, že by protistrana (zájemce o odkup tohoto kmene) o této transakci jednal se [anonymizována dvě slova].

21. Podle § 194 odst. 1 zákona č. 90/2012, o obchodních korporacích je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným jeden nebo více jednatelů, kterým podle § 195 téhož zákona přísluší obchodní vedení společnosti. Obchodní vedení společnosti zahrnuje organizování a řízení běžné podnikatelské činnosti společnosti, rozhodování o provozu a s tím souvisejících vnitřních záležitostí společnosti. V rámci výkonu své funkce jednatelky žalované tedy žalobkyně měla stejně jako druhý jednatel [titul]. [příjmení] oprávnění disponovat s písemnými dokumenty žalované a z této pozice s ní mohlo být jednáno o odkupu kmene [anonymizováno]. Na základě obsahu společenské smlouvy v době předmětných jednání disponovala stejnými právy a povinnostmi vyplývajícími z výkonu funkce jednatele jako [titul]. [příjmení] a měla na společnosti stejnou majetkovou účast. Pokud by žalobkyně svým jednáním porušila povinnost péče řádného hospodáře, byla by povinna vydat společnosti majetkový prospěch z tohoto jednání, příp. nahradit újmu; nemohla se však tímto jednáním dopustit porušení pracovních povinností zaměstnance. Z tohoto důvodu jí pro jednání popsané pod body 3. a 5. výpovědi nemohla být dána ani výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce, když základním předpokladem pro uplatnění tohoto výpovědního důvodu je porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

22. Jednání žalobkyně pod bodem 6. výpovědi z pracovního poměru je popsáno neurčitým způsobem, a proto k němu soudem nebylo provedeno žádné dokazování. Jak již bylo výše uvedeno, stanoví zákoník práce v § 50 odst. 4, že dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. V bodu 6. výpovědi je uvedeno, že důvodem výpovědi je neloajálnost žalobkyně vůči společnosti, vlivem níž přišla společnost během měsíců leden až březen 2022 téměř o 250 klientů. Ve výpovědi není žádným způsobem specifikováno, jaké konkrétní jednání žalobkyně zaměstnavatel hodnotí jako neloajální. Tento popis výpovědního důvodu neodpovídá požadavku zákoníku práce na jeho dostatečně určité skutkové vymezení. To musí být natolik podrobné, aby z pohledu určitosti a srozumitelnosti nevyvolávalo pochybnosti o tom, jaký důvod byl za účelem rozvázání pracovního poměru uplatněn. Z tohoto důvodu se soud pokusil o výklad (interpretaci) projevu vůle žalované obsaženého ve výpovědi s přihlédnutím ke slovnímu vyjádření podle úmyslu žalované a zjištění, zda tento úmysl byl žalobkyni v době doručení výpovědi znám nebo jí musel být znám. Úmysl žalované však nebylo možno zjistit ani ze skutkových tvrzení žalované k tomuto výpovědnímu bodu prezentovaných v rámci řízení před soudem. Tvrzení žalované v tomto směru byla nejednotná, průběžně se měnila a je zřejmé, že ani sama žalovaná nemá jasno v tom, jaká jednání žalobkyně pod tento výpovědní důvod spadají. K neloajálnosti žalobkyně žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že spočívala v jednání žalobkyně, která svým odmítavým postojem v soudním řízení o návrhu na prodloužení doby trvání předběžného opatření znemožnila provozování [anonymizováno] praxe žalované v [anonymizováno] v [obec], která je umístěna v objektu, z něhož byl [titul]. [příjmení] rozhodnutím soudu vydaným v tomto řízení vykázán a z tohoto důvodu byla provozována pouze druhá [anonymizováno] v [obec]. Na tomto tvrzení setrval zástupce žalované také v průběhu přípravného jednání soudu, kde však naproti tomu [titul]. [příjmení] uvedl, že neloajálnost žalobkyně podle něho spočívala v tvrzení žalobkyně o tom, že je starý, že s praxí končí, dále její snaha o zbavení jeho svéprávnosti, o odprodej [anonymizováno] i neoprávněný výběr částky 95 258 Kč. V rámci doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů pak žalovaná k prokázání oprávněnosti tohoto výpovědního bodu navrhla provedení totožných důkazů, které byly navrženy v souvislosti s výpovědní bodem [číslo]. Současně z přepisu zvukového záznamu jednání Okresního soudu v Táboře sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v jehož průběhu byla výpověď z pracovního poměru žalovanou žalobkyni doručena a předání výpovědi je v něm doslovně zachyceno, je zřejmé, že žalovaná žalobkyni k uvedenému bodu 6. výpovědi ani při předání výpovědi nesdělila žádné informace, ani nepodala žádné vysvětlení k tomu, jaké konkrétní její jednání považuje za neloajální. Žalobkyni tak nemohl být znám úmysl žalované o tom, které její jednání považuje za porušení pracovní kázně a je tak důvodem pro dání výpovědi a ani soudu není známo, jaký skutek žalobkyně považuje žalovaná dle bodu 6. výpovědi za neloajální a k jakému skutku by tedy mělo být vedeno dokazování. Neurčitost výpovědního bodu č. 6 se tedy soudu nepodařilo odstranit ani výkladem v něm obsaženého projevu vůle. Jestliže se se nedostatky určitosti a srozumitelnosti vymezení výpovědního důvodu nepodaří odstranit ani výkladem projevu vůle, znamená to, že se k vymezení tohoto důvodu ve výpovědi z pracovního poměru nepřihlíží, neboť v tomto směru jde o zdánlivé právní jednání, a na zaměstnavatelovu výpověď z pracovního poměru se hledí tak, jako by v ní tento výpovědní důvod vůbec nebyl obsažen. Výpověď z pracovního poměru daná zaměstnavatelem, v níž není uveden důvod výpovědi, je absolutně neplatným právním jednáním podle § 580 odst. 1 o.z.

23. Nad rámec výše popsaného hodnocení oprávněnosti jednotlivých důvodů uvedených ve výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] z hlediska splnění podmínek podle 52 písm. g) zákoníku práce soud dále posuzoval, zda závěr o neplatnosti předmětného rozvázání pracovního poměru obstojí i v kontextu celé situace, která v době výpovědi panovala (a až dosud panuje) mezi účastníky řízení, resp. mezi žalobkyní a [titul]. [jméno] [příjmení]. K námitkám žalované v tomto směru vzneseným uvádí soud následující.

24. Podle § 2 odst. o.z. nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Žalovaná v tomto směru považuje za rizikovou další případnou spolupráci žalobkyně a [titul]. [příjmení], jejichž blízký kontakt byl shledán orgány státu v předchozích řízeních jako nebezpečný, klade otázku motivace žalobkyně k podání této žaloby a její jednání hodnotí jako vypočítavé s tím, že skutečným důvodem podání žaloby je snaha žalobkyně se na úkor žalované obohatit, případně šikana bývalého manžela [titul]. [příjmení], který je obětí jejích intrik realizovaných prostřednictvím podaných soudních návrhů a žalob, včetně žaloby v projednávané věci.

25. V této souvislosti soud provedl důkaz rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kterým byl [titul] [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání několika přestupků, mj. přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím že dne [datum] v době kolem 21:45 hodin v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] úmyslně fyzicky napadl žalobkyni, a to tím způsobem, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení] s diagnózou četné exkoriace předloktí, kde je i několik hematomů, hematom v oblasti podbřišku, boule v oblasti spánkové kosti vlevo, druhá v oblasti týlu vpravo s následnou pracovní neschopnosti ode dne [datum] která trvá dosud, dále přestupku proti majetku, kterého se dopustil tím, že dne [datum] v době kolem 21:45 hodin v uvedeném domě úmyslně rozbil dioptrické brýle žalobkyně, a to tím způsobem, že na ně šlapal, kdy obruby brýlí byly rozlámané a jedno sklo vypadlo, čímž žalobkyni způsobil škodu v celkové výši 18 871 Kč, dále z přestupku proti veřejnému pořádku, kterého se dopustil tím, že dne [datum] v době kolem 8:45 hodin úmyslně přelezl vstupní branku na pozemek u uvedeného domu, ačkoliv byl ze společného obydlí na této adrese, jakož i z jeho bezprostředního okolí dne [datum] vykázán Policií České republiky a dále tím že dne [datum] v době kolem 9:45 hodin úmyslně přišel před uvedený dům, kde se domáhal od žalobkyně společného vozidla [příjmení] [anonymizováno] [číslo], které stálo na zahradě u domu, a to formou SMS zprávy a telefonátů, ačkoliv byl ze společného obydlí vykázán Policií České republiky ode dne [datum] a Okresním soudem Tábor bylo dne [datum] vydáno předběžné opatření č.j. [číslo jednací] prodloužené do [datum rozhodnutí] spočívající v uložení povinnosti kromě jiného zdržet se setkávání s navrhovatelkou [celé jméno žalobkyně] a zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatelky jakýmkoliv způsobem a dále tím, že v době ode dne [datum] od 22:21 hodin do dne [datum] do 21:21 hodin kontaktoval žalobkyni, které úmyslně zasílal různé SMS zprávy a několikrát ji prozváněl na její mobilní telefon, ačkoliv byl ze společného obydlí vykázán, jak je výše uvedeno. Z obsahu tohoto rozhodnutí vydaného ve správním řízení v kontextu s výše uvedenými rozhodnutími Okresního soudu v Táboře č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byl [titul]. [jméno] [příjmení] předběžným opatřením vykázán ze společného obydlí a č.j. [číslo jednací], kterým byla doba toho vykázání po provedení dokazování prodloužena do [datum], především vyplývá, že žalobkyně se ochrany svých práv domáhala důvodně, když tato byla narušována jednáním [titul]. [příjmení], které bylo opakovaně hodnoceno jako protiprávní. Oproti pohledu žalované, která [titul]. [příjmení] kontinuálně staví do role oběti intrik a manipulací žalobkyně, příslušné státní orgány ve všech případech shledaly protiprávnost jednání na straně [titul]. [příjmení], nikoliv na straně žalobkyně. Náhled žalované, reprezentované v tomto řízení [titul]. [příjmení], na celou situaci, tak neodpovídá závěrům, k nimž v jednotlivých řízeních dospěly orgány státu. Při posouzení věci v těchto souvislostech nelze považovat obranu žalobkyně proti neoprávněnému rozvázání pracovního poměru za rozpornou s dobrými mravy a ani soudem provedený výklad ustanovení zákoníku práce o podmínkách pro rozvázání pracovního poměru výpovědí včetně závěru o neplatnosti výpovědi dané žalobkyni žalovanou institutu dobrých mravů neodporuje, naopak je plně konformní se základními zásadami soukromého práva, zejména se zásadou pacta sunt servanda.

26. Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Za zneužití práva ve smyslu citovaného ustanovení lze považovat takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, ale je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno úmyslem způsobit újmu jinému účastníkovi. Za zneužití práva v tomto smyslu nelze považovat to, že žalobkyně, která nesouhlasí s důvody uvedenými ve výpovědi z pracovního poměru, se prostřednictvím žaloby podané k soudu domáhá určení neplatnosti této výpovědi.

27. Podle ustanovení § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Toto ustanovení umožňuje účastníkům pracovního poměru domáhat se soudní ochrany před jeho neoprávněným rozvázáním. Chce-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel, aby nenastaly právní účinky vyplývající z rozvázání pracovního poměru, musí ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit, podat u soudu žalobu na určení, že právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru je neplatný. Není-li žaloba v této lhůtě podána, pak platí, že pracovní poměr skončí mezi účastníky tohoto právního úkonu, i kdyby objektivně šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru, neboť po uplynutí dvouměsíční lhůty se soud již nemůže posouzením otázky platnosti rozvazovacího úkonu zabývat, a to ani jako otázkou předběžnou. Jinými slovy, podání žaloby na určení neplatnosti výpovědi je jediným dostupným právním prostředkem obrany žalobkyně proti neoprávněnému rozvázání jejího pracovního poměru. Existence vyhrocených vztahů na pracovišti, která nebyla způsobena jednáním žalobkyně jako zaměstnance, ale přenosem nevyřešených závažných osobních problémů mezi žalobkyní a [titul]. [příjmení] i do jejich profesního života, nemůže vést k závěru, že podáním žaloby v projednávané věci žalobkyně zneužila oprávnění, které jí zákoník práce v § 72 poskytuje. Je povinností účastníků řízení vystupovat v rámci výkonu svého zaměstnání profesionálně a případné nedostatky v plnění pracovních povinností řešit legálním způsobem. Z uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl.

28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 203,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 3 písm. a) a.t., ve výši 2 500 Kč za každý z 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů z 14. 12. 2022, účast na jednání soudu dne 26. 1. 2023 v rozsahu dvou úkonů a na jednání soudu dne 20. 2. 2023 v rozsahu jednoho úkonu) a ve výši 1 250 Kč za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. g) a.t. (účast na přípravném jednání dne 30. 11. 2022), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 7 úkonů právní služby po 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3 a.t. a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 3 853,50 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.