10 C 274/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 84 044,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení a ve výši 11,75 % ročně z částky 17 900 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 41 144,29 Kč s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 10. 2023 do zaplacení a ve výši 24,81 % ročně z částky 17 900 Kč od 9. 12. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 449,84 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 84 044,29 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 1. 4. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které měl žalovaný vrátit v 18 měsíčních splátkách po 2 728 Kč. Žalovaný však nedostál svým smluvním povinnostem, když úvěr nesplácel řádně a včas. Původnímu věřiteli nezaplatil ničeho. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, dne 8. 3. 2022, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které měl žalovaný vrátit v 21 měsíčních splátkách po 2 066 Kč. Žalovaný však nedostál svým smluvním povinnostem, když úvěr nesplácel řádně a včas. Původnímu věřiteli zaplatil pouze 2 100 Kč. Po postoupení pohledávky vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou žalobkyně k úhradě dlužných částek. Žalovaný již ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 4. 2022 a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 1. 4. 2022 uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 24 101 Kč sestávající z úroku ve výši 15 784 Kč, poplatek za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 495 Kč. Úvěr měl žalovaný splácet v celkem 18 měsíčních splátkách po 2 728 Kč. Celkově tak měl žalovaný věřiteli zaplatit částku 49 101 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 106,98 %, sjednaný úrok 69 % ročně. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku 25 000 Kč. Žalovaný však svoji povinnost dluh věřiteli splácet neplnil dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, když na dluh neuhradil ničeho. Od 2. 10. 2023 byl v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data byla dle čl. 1. 4 smlouvy jistina úročena úrokem ve výši 25,23 % ročně. Dne 8. 3. 2022 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 23 376 Kč sestávající z úroku ve výši 14 955 Kč, poplatku za zpracování půjčky 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 212 Kč. Úvěr měl žalovaný splácet v celkem 21 měsíčních splátkách po 2 066 Kč. Celkově tak měl žalovaný věřiteli zaplatit částku 43 376 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 106,59 %, sjednaný úrok 69 % ročně. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku 20 000 Kč. Žalovaný však svoji povinnost dluh věřiteli splácet neplnil dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, na dluh uhradil pouze částku 2 100 Kč. Od 9. 12. 2023 byl v prodlení se zaplacením neuhrazených splátek a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data byla dle čl. 1. 4 smlouvy jistina úročena úrokem ve výši 24,81 % ročně. Postoupení žalobou uplatněné pohledávky žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Výzvou ze dne 29. 7. 2024 byl žalovaný žalobkyní upomínán o zaplacení dluhu a zároveň upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřených smluv o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla žalovanému poskytnuta původním věřitelem jednak částka 25 000 Kč, přičemž vrátit měl částku 49 101 Kč, a jednak částka 20 000 Kč, kdy vrátit měl 43 376 Kč. V obou případech se tedy jedná téměř o dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Takto razantní navýšení výše závazků dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatků za poskytnutí úvěru, zahrnujících nejen zákonem předvídaný smluvní úrok, ale také (a především) neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smluv se žalovaným a jejich administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouvy uvádí – jen za zpracování smlouvy a její formální administraci smlouvy ze dne 1. 4. 2022 se žalovaný zavázal zaplatit částku 5 995 Kč a u smlouvy ze dne 8. 3. 2022 částku 5 712 Kč. Obsah služeb, který by mu měl být za tuto částku poskytnut, je přitom formulován vágním, neurčitým a nepřezkoumatelným způsobem – k tomu viz např. položka komfortní a flexibilní splácení bez bližšího vysvětlení. Z obsahu smluv nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položek představujících vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku tak, aby svojí deklarovanou výší nepřesahoval hranici, která je v souladu s dobrými mravy. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalovanému poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je vyjádřena RPSN ve výši 106,98 a 106,59 % ročně je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.

6. Uvedená problematická ujednání smluv přitom nejsou oddělitelná od jejich dalšího obsahu ve smyslu § 576 o.z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše všech problematických administrativních poplatků, je zahrnuta již ve výši jednotlivých splátek, které byl žalovaný povinen dle smluv platit. Obě uvedené smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřené smlouvy o úvěru jsou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

7. Nárok žalobkyně bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o.z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně jako postupník tak má právo na vrácení částek, které žalovanému na základě uzavřených smluv o úvěru její právní předchůdce poskytl. Má tedy nárok na vrácení poskytnutých částek 25 000 Kč a 20 000 Kč, po započtení úhrady žalovaného ve výši 2 100 Kč. Žalobě tedy bylo vyhověno co do částky 42 900 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, jehož zaplacení žalobkyně požadovala. Ve zbytku uplatněné dlužné jistiny a smluvního úroku byla žaloba zamítnuta.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 449,84 Kč, přičemž tato částka představuje 2,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,04 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 48,96 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 203 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 84 044,29 Kč sestávající z částky 4 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 400 Kč ve výši 3 024 Kč.