10 C 306/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Pávkové a přísedících přísedící ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně jako zaměstnanec požadovala po žalované jako zaměstnavateli zaplacení odškodnění ve výši částka s příslušenstvím za pracovní úraz, který žalobkyně utrpěla dne datum okolo 20:15 hodin v důsledku anonymizována tři slova, který jí následně anonymizována tři slova anonymizováno, čímž došlo k anonymizováno poranění distální části předloktí a této ruky žalobkyně. Po vzniku úrazu byla žalobkyně hospitalizována a byla jí provedena řada operací a lékařských zákroků za účelem stabilizace zdravotního stavu. Snaží se vyrovnat s následky události, je pro ni tudíž velmi obtížné si danou situaci vybavovat nebo o ní hovořit. Z důvodu šoku si některé aspekty nehodového děje nepamatuje, není tedy schopna říci z jakého důvodu a jakým způsobem k zachycení strojem došlo. Dle sdělení třetích osob došlo k zachycení rukavice žalobkyně, které mělo za následek vtažení ruky do stroje. Nicméně žalobkyně vyloučila, že by ruku do stroje vložila úmyslně či se strojem manipulovala v rozporu se zásadami bezpečnosti práce na pracovišti. Při práci ani nezanedbala žádné povinnosti, jež stanovují předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen předpisy BOZP). Nadto žalobkyně poukázala na nedostatečné zabezpečení předmětného stroje proti vzniku úrazů. Stroj v době vzniku úrazu žalobkyně nebyl osazen pevným krytem rotačních částí stroje (tím byl opatřen až následně) a neobsahoval ani mechanismy umožňující automatické vypnutí v případě pádu cizích těles do prostoru stroje (například žalobkyně uvedla koncový spínač s pákou, pružinou nebo s drátovým ukončením) nebo alespoň vhodněji konstruované tlačítko pro vypnutí stroje jeho obsluhou (tzv. stop tlačítko). Dále se žalobkyně domnívá, že na vzniku události se mohla podílet také délka její pracovní doby v daný den a s tím související únava, kdy v době vzniku úrazu měla za sebou již téměř 14 hodin práce. Její pracovní směna měla trvat 16 hodin a navíc v předchozím pracovním dnu pracovala na odpolední směně. Doba odpočinku tedy byla výrazně zkrácena. Byla to přitom právě žalovaná, kdo na žalobkyni v důsledku nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců opakovaně naléhal, aby na toto rozložení směn přistoupila, přestože ze zákona měla povinnost rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl dostatek doby odpočinku. Žalobou uplatněná částka se skládala z nároku žalobkyně na zaplacení bolestného ve výši částka, náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobkyně za období od datum do datum ve výši částka a náhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku za účelem určení výše bolestného ve výši částka. K průběhu jednání mezi stranami žalobkyně uvedla, že žalovaná nepopírala vzniklou újmu a řešení události postoupila své smluvní pojišťovně. Po zaslání předžalobní výzvy však bylo žalobkyni žalovanou sděleno, že pojistitel přikročil ke krácení pojistného plnění v důsledku spoluzavinění žalobkyně na vzniku pracovního úrazu porušením předpisů BOZP a v důsledku krácení v oblasti nároku na zaplacení bolestného v části, kde předmětem bodového hodnocení znalce byly celkové anestezie, které byly žalobkyni aplikovány v průběhu léčby. S tímto krácením žalobkyně nesouhlasí. Z její strany nedošlo k porušení předpisů BOZP ani k jinému jednání, které by odůvodňovalo krácení jejího nároku v rozsahu 30 %, k němuž přistoupil pojistitel. Bodové hodnocení celkových anestezií v rámci bolestného znalcem plně odpovídá závažnosti tohoto invazivního zákroku a jeho dopadům na lidský organismus.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nezpochybňovala, že k žalobkyní popsané události došlo, ani že k ní došlo v rámci plnění pracovních úkolů žalobkyní pro žalovanou. Krácení nároku žalobkyně provedené pojistitelem však považovala žalovaná za důvodné. Ke krácení hodnocení bolesti žalobkyně poukázala žalovaná na to, že lékařské zákroky, v jejichž rámci dochází k aplikaci celkové anestezie, samy o sobě nejsou bolestivým stavem. Celková anestezie není zákrokem, který by zanechával trvalé následky na zdraví pacienta, z tohoto důvodu ji není třeba hodnotit samostatně, jelikož se jedná o součást všech závažnějších lékařských výkonů. Dále žalovaná tvrdila, že žalobkyně se podílela na vzniku úrazu porušením předpisů a pravidel BOZP. Její pochybení spočívalo v tom, že svým zásahem do chodu stroje, který spočíval v pohybu její pravé ruky směrem ke čtyřcípé hvězdě, kdy chtěla odstranit odřezek masa, příp. konzervu či očistit pás, se nahnula přes masivní kryt šneka pravou rukou s tím, že levá ruka jí sklouzla po tomto krytu a byla zachycena čtyřcípou hvězdou. Tímto jednáním žalobkyně došlo k porušení bezpečnostních předpisů, konkrétně Místního provozního bezpečnostního předpisu pro plnící stroj omáček k „ anonymizováno“. Tento předpis za chodu stroje umožňuje vykonávat pouze obvyklou manipulaci, za níž je považována kontrola a doplňování omáček. Všechny ostatní činnosti je možné provádět pouze za stavu stroje vypnutého. Výslovně je za bezpečnostní riziko považováno mimo jiné uvolňování zpříčených nebo deformovaných prázdných i naplněných obalů za chodu stroje rukou nebo nevhodnou pracovní pomůckou, opírat se o těleso pracujícího stroje, opírat se o související dopravníky před strojem a za strojem. Žalobkyně byla se zásadami a pravidly obsluhy stroje seznámena a v tomto směru byla také pravidelně proškolována. Byla si tedy vědoma toho, že do chodu stroje nelze za jeho provozu žádným způsobem zasahovat, neboť taková činnost je činností rizikovou. Dále žalovaná uvedla, že své povinnosti vyplývající z předpisů BOZP řádně plní, kdy u ní probíhají každoroční příslušné prověrky. Při poslední takové prověrce konané před úrazem dne datum nebyla konstatována žádná porušení povinností ve vztahu ke strojnímu zařízení žalované. Další příčinou vzniku úrazu žalobkyně je dle žalované nebezpečnost stroje daná jeho nebezpečnou povahou jakožto automatického pohyblivého stroje. Krácení provedené pojistitelem i jeho míru považuje žalovaná za adekvátní. Dále poukázala na plnění, které již bylo pojistitelem žalobkyni vyplaceno ve výši částka.

3. Ve shodě se žalovanou v důsledku zaplacení částky částka po zahájení řízení vzala žalobkyně v této části žalobu zpět. Konkrétně se jednalo návrh na zastavení řízení v části nároku o zaplacení bolestného ve výši částka a v části nároku na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti žalobkyně ve výši částka. Soud tedy usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v této části zastavil a dále pokračoval v projednávání nároku žalobkyně na zaplacení částky částka. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum.

4. Podle pracovní smlouvy ze dne datum s dodatkem ze dne datum, kterým byl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou, byla žalobkyně od datum zaměstnancem žalované, pro kterou pracovala jako dělník v potravinářském průmyslu. Podle sdělení žalobkyně tento pracovní poměr skončil v průběhu řízení v důsledku invalidity přiznané žalobkyni (k tomu blíže viz následující odstavec tohoto rozhodnutí).

5. Účastníci učinili v průběhu řízení nesporným, že dne datum okolo 20:15 hodin došlo při plnění pracovních povinností pro žalovanou k úrazu žalobkyně, což koresponduje se záznamem v knize úrazů žalované. Podle propouštěcí zprávy nemocnice anonymizováno ze dne datum k úrazu došlo zachycením pracovním strojem, který žalobkyni následně anonymizována čtyři slova v oblasti předloktí, čímž došlo k anonymizována dvě slova distální části anonymizováno a anonymizováno Hospitalizace žalobkyně v tomto zdravotnickém zařízení trvala od datum do datum, kdy žalobkyně byla v rámci provádění jednotlivých léčebných výkonů umístěna střídavě na oddělení traumatologie a plastické chirurgie a ve dnech 22. 4., 29. 4., 1. 5., 3. 5., 5. 5., 8. 5., 11. 5., 20. 5., 24. 5., 27. 5., 1. 6. a datum jí byly provedeny operační zákrok. Jednotlivé zákroky jsou popsány jako urgentní revaskularizační výkon s komplikovaným hojením, s odstupem mikrochirurgický přenos volného svalového laloku (m. rectus femoris) a déza zápěstí, opět komplikované hojení s nutností odstranění laloku a s dalším odstupem mikrochirurgický přenos dalšího svalového laloku (m. latissimus dorsi), dále již příznivý průběh, DE štěpy přes lalok a dimise do navazující ambulantní péče. Z navazujících ambulantních zpráv ze dne 16. 6., 18. 6., 21. 6., 28. 6., 8. 7., 22. 7. a datum vyplývá, že léčba vedla ke zhojení veškerých ran a k obnovení hrubého úchopu ruky, doporučena byla nadále intenzivní rehabilitace a ústavně rehabilitační léčba. Tuto léčbu žalobkyně absolvovala v období od datum do datum v anonymizována dvě slova obec. V propouštěcí zprávě z tohoto zařízení je konstatováno propuštění v kompenzovaném stavu bez známek akutních obtíží s doporučením pokračování v rehabilitaci alespoň ambulantní formou. Diagnostikováno je omezení hybnosti levé ruky a zápěstí. Podle posudku stát. instituce ze dne datum byl zdravotní stav žalobkyně po výše popsaném velmi těžkém úrazu shledán jako dlouhodobě nepříznivý ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V jeho důsledku poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 70 % s tím, že žalobkyně je invalidní podle § 39 odst. 1 cit.zák. ve třetím stupni invalidity s datem vzniku invalidity datum.

6. Posudkem číslo rok znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví anonymizováno jméno příjmení, příjmení ze dne datum byla stanovena hodnota bolestného žalobkyně anonymizováno body, což při hodnotě bodu částka dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. představuje výslednou částku náhrady bolestného ve výši částka. Součástí bodového hodnocení je mj. celkem 12 položek odpovídajících celkovým anesteziím, jež byly žalobkyni aplikovány ve dnech ve dnech 22. 4., 29. 4., 1. 5., 3. 5., 5. 5., 8. 5., 11. 5., 20. 5., 24. 5., 27. 5., 1. 6. a datum v průběhu operačních výkonů. Každá z těchto položek je hodnocena analogicky k otřesu mozku lehkému 20 body. Tento způsob hodnocení vysvětlil jmenovaný znalec ve svém písemném vyjádření ze dne datum tak, že celková anestezie je pro lidské tělo stresující situace a je spojena s mnoha jednotlivými invazivními zásahy, které při neoperační léčbě nejsou přítomny. V konkrétním případě 12 celkových anestezií aplikovaných v rozmezí cca 6 týdnů nelze dle znalce považovat za zdraví prospěšných. Dále znalec odkazuje na definici bolesti dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a dle Metodiky Nejvyššího soudu k § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), kde shodně smyslem náhrady za bolest je její odškodnění v tzv. širším smyslu, tedy včetně určité míry nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou. Vzhledem k tomu, že tímto vyjádřením znalec reagoval na jedinou námitku žalované k hodnocení bolesti žalobkyně, a to dostatečně určitým způsobem, který zvolený postup vysvětluje, považoval soud provedení jeho výslechu za nadbytečné a tento důkazní návrh zamítl.

7. K průběhu nehodového děje vypovídala pouze žalobkyně jako jediná jeho přímá účastnice. Její výpověď soud považuje za věrohodnou, žalobkyně vypovídala spontánně, bez zjevných známek snahy o zkreslení sdělovaných informací. Skutečnosti vyplývající z této výpovědi nejsou v rozporu s dalšími provedenými důkazy. Žalobkyně si vybavila okamžiky předcházející zachycení strojem. V posledním momentu před vznikem úrazu upravovala plechovky, maso. Jednalo se o plechovky přijíždějící z pravé strany na pásu, na nichž žalobkyně upravovala přebytečné maso pravou rukou. Polohu levé ruky v tomto okamžiku si nepamatuje, ale domnívá se, že ji určitě měla mimo dosah stroje. Nechápe tedy, jakým způsobem mohlo dojít k jejímu zachycení. Popsaným způsobem odstraňovala přebytečné maso běžně. Stroj by se neměl často vypínat z důvodu plnění norem a menší závady se tímto způsobem dají odstranit za jeho chodu. Po dvojité směně žalobkyně již cítila únavu, byť přestávky po čtyřech hodinách jí byly umožněny. V popsaném okamžiku byla pozice žalobkyně ve vztahu ke stroji taková, že čtyřcípá hvězda se nacházela přímo před ní. Tuto pozici označila žalobkyně na fotografii stroje předložené žalovanou. Je patrné, že rotující části stroje se nacházely v těsné blízkosti žalobkyně, oddělena od nich byla kovovým ochranným krytem, přičemž žalobkyně ukázala, že pravou rukou se natahovala směrem doprava po pásu přivádějícím konzervy do plničky. Totožné postavení i směr natažení pravé ruky žalobkyně demonstrovala také v průběhu ohledání stroje soudem. Během ohledání bylo zjištěno, že kovový kryt, který žalobkyni od rotačních částí v daný okamžik odděloval, není dostatečně vysoký, aby zabránil pohybu levé ruky žalobkyně směrem k pohyblivým hvězdicím. Kusé informace o okolnostech vzniku úrazu obsahuje také záznam o podání vysvětlení ke zjištění příčin a okolností vzniku závažného pracovního úrazu žalobkyně příjmení anonymizováno 7 slov územní celek anonymizována dvě slova (dále jen OIP) ze dne datum, kde žalobkyně k dotazům inspektora anonymizováno jméno příjmení uvedla, že v době těsně před úrazem vykonávala kontrolu karuselu, jak plní. K dotazu, z jakého důvodu se natahovala ke konzervám přicházejícím ke karuselu, žalobkyně uvedla, že si to již nyní nepamatuje a nepamatovala si ani umístění levé ruky v době před úrazem. Shodně zde žalobkyně popsala důvody, z jakých stroj před popsanou manipulací nezastavila – pouze konzervy upravovala a nutnost plnění norem s tím, že se stroj většinou zastavuje pouze v případě, když v tanku není omáčka (surovina).

8. Další důkazy k průběhu nehodového děje jsou nepřímé. V knize úrazů žalované je tento děj popsán tak, že při obsluze plničky žalobkyně levou rukou chtěla vytáhnout surovinu z otáčecí hvězdy a došlo k zachycení levé ruky do hvězdy, do podavače plničky na pásu podávací linky. Tento popis skutkového děje je v rozporu s výpovědí žalobkyně, ale také s ostatními provedenými důkazy.

9. Z výpovědí svědkyň příjmení jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení, odborně způsobilých osob a zaměstnankyň společnosti právnická osoba, zajišťující pro žalovanou služby v oblasti bezpečnosti práce shodně vyplynulo, že se na místo nehody osobně dostavily v den následující po vzniku úrazu. Zde za přítomnosti ředitele závodu příjmení a inspektora OIP anonymizováno jméno příjmení došlo k sepisu záznamu o úrazu a jeho zápisu do knihy úrazů. Ředitel závodu telefonicky kontaktoval žalobkyni v nemocnici. Z obsahu rozhovoru vyplynulo podle anonymizována dvě slova, že žalobkyně si nebyla vědoma, jak k události mohlo dojít, pravou rukou se natahovala po pásu a neví, jak se jí tam levá ruka ocitla. Podle anonymizováno obec se žalobkyně ve snaze odstranit převis pokrmu na přijíždějících konzervách natáhla a pravděpodobně se opřela levou rukou o zařízení. anonymizována dvě slova byla také osobně přítomna rozhovoru inspektora anonymizováno příjmení se žalobkyní v nemocnici, jehož obsah je zachycen v protokolu dle bodu 7. tohoto rozhodnutí. Uvedla, že stroj byl předmětem pravidelných kontrol nejméně 1x ročně, k takto závažnému úrazu na něm nikdy dříve nedošlo. Svědkyně shodně vypověděly, že zaměstnanci obsluhující stroj jsou oblečeni v ochranných oblecích a mají nasazeny gumové rukavice. V pozici, v níž pracovala žalobkyně, měla dohlížet na to, zda je v zásobníku dost omáčky a v případě, kdy by po vyjetí z karuselu bylo v některé z konzerv omáčky málo, měla ji žalobkyně naběračkou na pásu do této konzervy dolít. Za chodu stroje smí obsluhující osoba pouze doplňovat omáčku a např. v případě přeplnění konzervy musí stroj zastavit. Na stroji je instalováno bezpečnostní tlačítko pro možnost vypnutí. Automatický vypínač na stroji instalován není. Z výpovědi svědkyně příjmení příjmení dále vyplynulo, že přestože v době vzniku úrazu obsluhovalo linku dalších cca 10 osob, žádná z těchto osob neposkytla žalobkyni pomoc a všechny z místa nehody utekly. Stroj byl zastaven samotnou žalobkyní.

10. Žalovanou navrhovaný důkaz záznamem bezpečnostní kamery byl soudem zamítnut. Tento důkazní návrh byl přednesen až po koncentraci řízení, záznam navíc dle zástupce žalované nezachycuje vlastní nehodový děj, ale pouze pozici žalobkyně v době předcházející jejímu zachycení, a to v místech v těsné blízkosti pohyblivých částí stroje, tedy v místech, kde se pohybovat neměla. Tento popis pozice žalobkyně však koresponduje i s její výpovědí, v tomto směru se tedy jednalo také o důkaz nadbytečný.

11. Podle protokolu o kontrole OIP ze dne datum sepsaného inspektorem anonymizováno jméno příjmení tento dospěl z provedení ohledání stroje dne datum, z listinných dokladů a dokumentů a z rozhovoru se žalobkyní dne datum k závěru, že žalovaná před vznikem pracovního úrazu nevybavila plnící stroj omáček„ anonymizováno“ vhodným ochranným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví tak, aby chránilo zaměstnance zejména před možným poškozením zdraví způsobeným zachycením nebo destrukcí pohybující se částí zařízení, čímž porušila § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a § 3 odst. 1 písm. r) bod 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Tyto nedostatky byly odstraněny v průběhu kontroly.

12. K průběhu kontroly bylo z výpovědi inspektora anonymizováno jméno příjmení zjištěno, že prováděl šetření příčin a okolností vzniku úrazu žalobkyně jako inspektor OIP, kdy na pracoviště se dostavil následující den po úrazu v ranních hodinách. V tu dobu nebyl stroj v provozu, linka byla očištěna. Dále byl přítomen ředitel závodu příjmení, anonymizována dvě slova a anonymizováno obec. Žalobkyni nejprve kontaktoval zaměstnavatel, dále se žalobkyní hovořil dne datum v nemocnici. Byla lítostivá a příliš informací od ní nezískal. Na základě šetření pak dospěl k závěru, že na předmětném stroji byly v dosahu pracující osoby nezakryté rotující části. Stoj starý cca 40-50 let nesplňoval v době vzniku úrazu aktuální bezpečnostní kritéria stanovená nařízením vlády č. 378/2001 Sb.

13. Tento stroj byl také předmětem ohledání soudem, kdy bylo zjištěno, že je součástí linky určené k plnění konzerv. Pohyblivé rotující zařízení, které úraz žalobkyně způsobilo, se nachází ve středové části linky, kam jsou přiváděny konzervy z pravé strany po pásu po jejich manuálním naplnění masem. Účelem rotačních částí je zalití masa v konzervě omáčkou. Toto zařízení je konstruováno způsobem zachyceným na fotografiích pořízených v průběhu ohledání. Pod jednotlivé trysky plničky jsou konzervy posunovány právě předmětným pohyblivým zařízením, sestávajícím ze šneka zakrytého plechovým krytem a tří současně rotujících hvězdic. První z nich – čtyřcípá podává konzervy k další hvězdici rozřazující konzervy pod jednotlivé trysky plničky a následně další čtyřcípá hvězdice odvádí již naplněné konzervy omáčkou zpět na pás, po němž jsou následně konzervy posunovány doleva, směrem k dalším zařízením dokončujícím proces plnění. Konzervy na pásu se pohybují přibližně rychlostí chůze. Z postavení žalobkyně v době těsně předcházející vzniku úrazu, které v průběhu své výpovědi a ohledání stroje sama označila a dále ze sdělení inspektora anonymizováno příjmení, který vypověděl, že ze záznamu kamery vyplývá pouze to, že žalobkyně něco upravovala po pravé straně karuselu na pásu a zřejmě v tento moment nekontrolovala svoji levou ruku a dále, že částečky rukavice žalobkyně byly zachyceny pod hvězdicí, která rozřazuje konzervy, vyplývá, že k zachycení levé ruky žalobkyně strojem došlo v místech, kde je umístěna čtyřcípá hvězda podávající konzervy pod plničku a hvězdice rozřazující tyto konzervy pod jednotlivé trysky. K tomuto zachycení došlo nezjištěným způsobem. Žalobkyně sama si okamžik zachycení nepamatuje, dle sdělení stran a inspektora anonymizováno příjmení tento okamžik není zachycen na záznamu bezpečnostní kamery a nebyl zachycen ani žádným očitým svědkem. Není tedy k dispozici žádný důkaz, z něhož by bylo možno mechanismus zachycení zjistit. Pokud se jedná o umístění žalobkyně - pozici, z níž docházelo k dolévání omáček, což byl pracovní úkol žalobkyně, v době ohledání stoje byla pracovnice, demonstrující průběh pracovní činnosti žalobkyně, postavena na pracovní pozici vzdálené několik metrů po pásu dále směrem doleva od rotačních částí stroje. Přítomný inspektor anonymizováno příjmení k tomu však uvedl, že v době vzniku úrazu byla tato pracovní pozice umístěna v jiných místech, a to v místě, které označila žalobkyně, tzn. přímo u rotujících částí. Z obsahu pracovního úkolu, který měla žalobkyně v daný den vykonávat - dolévání omáček do konzerv, které nebyly automatickým strojem naplněny dostatečně, vyplývá, že její pracovní pozice se musela nacházet v místech navazujících po vysunutí již naplněných konzerv z rotační části zařízení, tzn. po levé straně těchto rotačních částí, kde následně měla provádět kontrolu tohoto plnění s případným dolitím nedostatečného množství omáčky naběračkou. Pokud se žalobkyně v době těsně předcházející vzniku úrazu nacházela napravo od rotačních částí stroje, musela se zde ocitnout z jiného důvodu, než bylo dolévání omáčky, což ostatně sama ve své výpovědi potvrdila, když uvedla, že upravovala přebytečné maso na přijíždějící konzervě pravou rukou. Dále bylo ohledáním zjištěno, že v blízkosti rotačních částí stroje se nachází bezpečnostní tlačítko, jehož stiskem dojde k zastavení celé linky. Právě stiskem tohoto tlačítka zastavila linku v době nehody žalobkyně. Stroj byl dále při ohledání opatřen odklopným plastovým krytem rotačních částí. Dle sdělení inspektora anonymizováno příjmení zde tento kryt v době vzniku nehody umístěn nebyl ani spínač, který chod stroje vypne v případě, že dojde ke zvednutí krytu. Kryt a spínač byly instalovány byl až v reakci na úraz žalobkyně a následné šetření OIP.

14. Podle dokumentu Hodnocení rizik číslo – plnírna zpracovaného dne datum anonymizováno jméno příjmení, s nímž byla žalobkyně dle prezenční listiny seznámena dne datum, jsou jako nebezpečná místa hodnocena místa v blízkosti elektrické a jiné energie, při obsluze strojů, při manipulaci s plechovkami, v ohroženém prostoru strojů. Mezi významnými riziky je zařazena obsluha strojů a zařízení, manipulace s předměty, nebezpečí uklouznutí a pádu na komunikacích, nebezpečí pořezání; ohroženými jsou všichni pracovníci tohoto pracoviště. Provozní návod pro obsluhu předmětného stroje obsahuje Místní provozní předpis pro plnící stroj omáček„ anonymizováno“ zpracovaný dne datum jméno příjmení, osobou odborně způsobilou k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Tento předpis uvádí jako riziko při provozu stroje mj. uvolňovat zpříčené nebo deformované prázdné i naplněné obaly za chodu stroje rukou nebo nevhodnou pracovní pomůckou, opírat se o těleso pracovního stroje nebo o související dopravníky před a za strojem a dále výslovně stanoví, že je nutné stroj zastavit při pádu cizího tělesa do pracovního prostoru stroje, popř. při jeho zahlcení omáčkou, zpříčení plněných obalů atd. Podle zápisů žalované, kde je žalobkyně podepsána, byla žalobkyně s tímto předpisem od roku 2008 opakovaně seznamována, naposledy dne datum. Ze záznamu z prověrek BOZP v roce 2020 zpracovaného dne datum odborně způsobilou osobou v prevenci rizik anonymizováno jméno příjmení, právnická osoba prováděla žalovaná vstupní a periodická školení BOZP pro zaměstnance ve stanovených lhůtách, je zpracována dokumentace hodnocení rizik pro jednotlivé pracovní činnosti, s nimiž jsou zaměstnanci prokazatelně seznámeni. Tato skutečnost vyplývá také ze záznamu o opakovaném školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) ze dne datum, kterému byla dle prezenční listiny přítomna i žalobkyně a ze směrnice pro zajištění základních povinností v BOZP ve znění dodatku ze dne datum.

15. Podle protokolu o kontrole OIP ze dne datum zaměřené na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce byla na pracovišti zjištěna některá dílčí pochybení, která se však nevztahovala ke strojnímu zařízení.

16. Podle protokolu OIP obsahujícího výpověď jméno příjmení ze dne datum uvedla tato svědkyně jako zaměstnankyně žalované v obdobném pracovním zařazení jako žalobkyně, že při dolévání omáček na předmětném stroji je jejím úkolem kontrola plnění konzerv jedoucích po pásu a dolévání omáček. Pokud vidí, že konzerva je přeplněná masem, stroj zastaví a maso odebere. Pokud dojde k zaseknutí konzervy, stroj zastaví a dle závažnosti buď přivolá údržbu, nebo závadu sama odstraní. Takto byla zaměstnavatelem proškolena po nástupu do zaměstnání a je opakovaně proškolována každý rok. Ze své pracovní pozice ani nemůže dosáhnout ke čtyřcípé hvězdě, protože ta je umístěna cca dva metry od této pozice.

17. K rozvržení pracovní doby žalobkyně vypovídal jako svědek její partner jméno příjmení, který s ní žije ve společné domácnosti. Historicky pracovala žalobkyně maximálně na 12 hodinové směny, a to během sezóny. V posledních 5-6 letech však opakovaně pracovala na 16 hodinové pracovní směny s minimálním časovým odstupem od navazujících pracovních směn, což bylo velmi vyčerpávající. Jednalo se o nárazové situace, někdy takto žalobkyně pracovala 2x – 3x do měsíce a někdy ani jednou. K úrazu žalobkyně došlo datum. V předchozí den pracovala na odpolední směně, která končí ve 22:00 hodin. Následně se musela dopravit domů a ráno vstávala ve 4:30 hodin, jelikož ranní směna začíná od 5:30 hodin. K úrazu žalobkyně pak došlo téhož dne ve 20:15 hodin.

18. Z výplatních lístků žalobkyně byla zjištěna hrubá mzda žalobkyně v měsíci lednu 2021 – částka (bez náhrady mzdy za svátek ve výši částka) při odpracovaných 175,75 hodinách, v únoru 2021 - částka při odpracovaných 173,25 hodinách a v březnu 2021 – částka při odpracovaných 194,25 hodinách. Podle potvrzení stát. instituce ze dne datum byly žalobkyni za období od datum do datum vyplaceny dávky nemocenského pojištění v celkové výši částka (včetně exekučních srážek).

19. Fakturou č. rok ze dne datum vyúčtoval znalec příjmení jméno příjmení, příjmení žalobkyni za zpracování znaleckého posudku – bolestné dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. částku částka. Tuto částku zaplatila žalobkyně znalci podle poštovní poukázky anonymizována dvě slova dne datum.

20. Podle sdělení pojišťovna (dále jen pojistitel) ze dne datum přistoupil pojistitel k opravě předloženého znaleckého posudku na odškodnění bolestného žalobkyně na hodnotu 756 bodů. Pojistitelem není akceptováno hodnocení celkových anestezií 12 x 20 body. V souvislosti s operacemi se nehodnotí jednotlivé druhy použité anestezie jako bolest. Celková anestezie je volbou pro výkony, u nichž je nutné svalové uvolnění a zajištění nehybnosti pacienta, kdy se nachází v umělém spánku a necítí žádnou bolest. Podle vyrozumívacího dopisu pojistitele ze dne datum byla žalobkyni na plnění z pojistné události poukázána částka částka za hodnocení bolestného celkem 756 body po částka a za náhradu za ztrátu na výdělku od anonymizována dvě slova rok do datum s následným krácením o 30 % z důvodu zproštění zaměstnavatele podle zákoníku práce a s odpočtem částky částka jako úhrady finančnímu úřadu.

21. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení náhrady újmy, která žalobkyni v souvislosti s pracovním úrazem vznikla, v částkách, které jsou uplatněny podanou žalobou. K jejich zaplacení vyzvala žalobkyně žalovanou ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy. V písemné reakci ze dne datum žalovaná odkazuje na řešení smluvní pojišťovnou, která pojistnou událost eviduje a provádí příslušná šetření. Dne datum bylo žalobkyni zasláno oznámení o plnění provedeném pojistitelem. Plnění od pojistitele ve výši částka bylo podle šekové poukázky právnická osoba, anonymizována dvě slova vyplaceno žalobkyni dne datum.

22. Z výše popsaných důkazů soud učinil skutkový závěr, že k úrazu žalobkyně došlo dne datum v 20:15 hodin během výkonu práce pro žalovanou poté, co v předchozí pracovní den končila pracovní směna žalobkyně ve 22:00 hodin, ranní směna začínala v 5:30 hodin a poté pracovala žalobkyně s přestávkami na jídlo a oddech až do doby vzniku úrazu. Úkolem žalobkyně bylo provádění vizuální kontroly plnění konzerv omáčkou s případným dolitím nedostatečného množství omáčky do konkrétních konzerv naběračkou. K úrazu došlo tím, že žalobkyně přistoupila za chodu stroje k odstranění přebytečného masa v konzervě přijíždějící z pravé strany po pásu pravou rukou, přičemž došlo nezjištěným způsobem k zachycení levé ruky žalobkyně rotační částí zařízení a k jejímu vtažení mezi pohyblivé části stroje. Popsané jednání žalobkyně je v rozporu s Místním provozní předpisem pro plnící stroj omáček„ anonymizováno“, který jako rizikovou označuje manipulaci s prázdnými i naplněnými obaly za chodu stroje rukou a výslovně uvádí, že v případě problematických situací souvisejících s plněním (pád cizích předmětů do pracovního prostoru stroje, přehlcení omáčkou, zpříčení obalů atd.) je nutno stroj zastavit. S tímto bezpečnostním předpisem byla žalobkyně od roku 2008 opakovaně seznamována, naposledy dne datum, dále absolvovala periodická školení BOZP pro zaměstnance. Tyto předpisy a nutnost jejich dodržování znali i ostatní zaměstnanci (viz výše zmiňovaná výpověď jméno příjmení). Předmětný stroj v době vzniku úrazu v rozporu s platnou právní úpravou neobsahoval vhodné ochranné zařízení a zabezpečení před ohrožením života a poškozením zdraví tak, aby chránilo zaměstnance před možným poškozením zdraví způsobeným zachycením nebo destrukcí pohybující se částí zařízení a z dostupných bezpečnostních prvků byl vybaven pouze manuálním bezpečnostním tlačítkem pro vypnutí.

23. Podle § 271k odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce) je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle § 273 zákoníku práce je plněním pracovních úkolů mj. výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru.

24. K výše popsanému úrazu žalobkyně došlo při plnění pracovních úkolů žalobkyní pro žalovanou v rámci mezi nimi trvajícího pracovního poměru. Jedná se tedy o pracovní úraz ve smyslu citovaného § 271k zákoníku práce a režim náhrady škody žalovanou jako zaměstnavatelem se řídí § 265 a násl. zákoníku práce.

25. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

26. V projednávané věci žalobkyně požaduje po žalované jako zaměstnavateli náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která jí vznikla v důsledku předmětného pracovního úrazu. Žalovaná poukazovala na částečnou liberaci ve smyslu § 270 odst. 2 písm. a) zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla v důsledku skutečností uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy. Podle § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

27. Z výše popsaného zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce uzavírá, že žalovaná odpovídá žalobkyni za vzniklou újmu, přičemž v průběhu řízení byly prokázány skutečnosti odůvodňující částečné zproštění žalované povinnosti k náhradě této újmy žalobkyni. Touto skutečností je skutkový závěr, že žalobkyně zaviněně porušila bezpečnostní předpis vztahující se k manipulaci s předmětným strojem (Místní bezpečnostní předpis stroje plnící stroj omáček„ anonymizováno“), když v rozporu s jeho ustanoveními přistoupila za chodu stroje k odstranění přebytečného masa v konzervě přijíždějící z pravé strany po pásu pravou rukou, přičemž došlo nezjištěným způsobem k zachycení levé ruky žalobkyně rotační částí zařízení a jejímu vtažení mezi pohyblivé části stroje.

28. Pokud žalobkyně poukazuje na skutečnost, že není znám důvod a mechanismus zachycení její levé ruky do pohyblivých částí zařízení, když žalobkyně si nepamatuje, jakým způsobem v daný moment levou rukou pohybovala, ale je přesvědčena, že touto rukou neprovedla žádný pohyb, který by byl v rozporu s bezpečnostními předpisy a nelze tak shledat její podíl na vzniku úrazu, vychází soud oproti žalobkyni z předpokladu, že onen blíže nezjištěný pohyb levé ruky žalobkyně, který vedl k jejímu zachycení strojem, bezprostředně souvisí s celkovým pohybem těla žalobkyně v momentu, který zachycení bezprostředně předcházel a který směřoval k naplnění záměru žalobkyně odstranit přebytečné maso z konzervy pravou rukou. Jedná se o jeden pohyb těla žalobkyně, byť došlo k zachycení druhé ruky žalobkyně, než kterou přebytečnou surovinu odstraňovala. Bez tohoto pohybu by k zachycení žalobkyně nedošlo a žalobkyni je za těchto okolností přičitatelný pohyb všech částí jejího těla, byť některé se v daný moment mohly pohybovat mimovolně.

29. Místní bezpečnostní předpis stroje pro plnící stroj omáček„ anonymizováno“ lze podle jeho obsahu kvalifikovat jako předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu § 249 odst. 1 zákoníku práce. Jednání žalobkyně bylo jednou z příčin vzniku úrazu, když další příčiny byly shledány na straně žalované jako zaměstnavatele. Žalovaná porušila svoji povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (§ 101 odst. 1 zákoníku práce). Předmětný stroj, na němž žalobkyně v době vzniku úrazu pracovala, byl v dané době nebezpečný nejen svojí povahou (konstrukčně se jedná o automatický pohyblivý stroj), ale především absencí adekvátních zabezpečovacích prvků chránících zaměstnance před možným zachycením jeho pohybujícími se částmi. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zaměstnavatel povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců. Podle § 3 odst. 1 písm. r) bod 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou vybavení vhodným ochranným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví tak, aby chránilo zaměstnance zejména před možným poškozením zdraví zaměstnance způsobeným zachycením nebo destrukcí pohybující se části zařízení. Jak již bylo výše rozvedeno, stroj v rozporu s touto právní úpravou neobsahoval v době vzniku úrazu žalobkyně vhodné ochranné zařízení pohyblivých částí ani dostatečně efektivní zabezpečení zajišťující automatické vypnutí stroje v případě pádu cizích těles do technologického prostoru takto nezakrytých pohybujících se částí. Nebezpečnost daného stroje v kombinaci se sníženou mírou pozornosti žalobkyně po odpracování po sobě bezprostředně navazujících pracovních směn s minimální dobou odpočinku (přičemž v daný den žalobkyně odpracovala dokonce směnu dvojitou) shledává soud dominantní příčinou vzniku úrazu žalobkyně, jelikož pokud by zaměstnavatel zajistil výše popsaným způsobem vhodné pracovní podmínky, k úrazu žalobkyně by nemohlo dojít. Míra rizika byla v době před instalací plastového krytu rotačních částí velmi vysoká bez ohledu na skutečnost, zda zaměstnanci dodržovali bezpečnostní předpisy či nikoliv. K poškození zdraví zaměstnance mohlo v důsledku nezakrytí pohyblivých částí stroje dojít nejen na základě jeho vědomého jednání, ale také např. v důsledku náhody či nešťastné shody okolností (zakopnutí, uklouznutí či pád zaměstnance do prostoru stroje, ztráta vědomí atd.). Právě taková rizika je přitom zaměstnavatel povinen podle § 102 odst. 1, 2, 3 zákoníku práce aktivně vyhledávat a předcházet tak vzniku poškození zdraví zaměstnanců. Tuto povinnost žalovaná porušila a svojí pasivitou v tomto směru vznik úrazu žalobkyně umožnila. Argumentace znalostí specifik stroje žalobkyní a jeho dosavadním bezproblémovým provozem je v tomto směru irelevantní; sám případ žalobkyně ukazuje, jak závažný úraz je předmětný stroj schopen způsobit. K tomu je nutno poznamenat, že to byla sama žalobkyně, která svojí pohotovou reakcí a vypnutím stroje odvrátila vznik poranění ještě mnohem závažnějších. V tomto směru je evidentní selhání veškerých kontrolních a ochranných mechanismů na pracovišti, když žalobkyni se při zachycení strojem zvenčí nedostalo vůbec žádné pomoci. Míru závažnosti příčin vzniku úrazu a podílu těchto příčin na jeho vzniku pak vyjadřuje soud z uvedených důvodů procentuálním poměrem 15 % x 85 % (příčiny na straně žalobkyně x příčiny na straně žalované). Žalovaná jako zaměstnavatel je tak povinna nahradit žalobkyni 85 % vzniklé újmy majetkové i nemajetkové.

30. Podle § 271c odst. 1, 2 zákoníku práce se náhrada za bolest poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Žalobkyně v řízení předložila znalecký posudek, který ve smyslu uvedeného nařízení vlády stanovil hodnotu bolestného celkem 996 body, což podle § 3 odst. 1 cit. nařízení odpovídá částka. Zohlednění aplikovaných celkových anestezií v rámci bodového hodnocení znalce považuje soud v daném případě za důvodné. Argumentaci žalované lze považovat za v zásadě relevantní (vyjma argumentu, že celkovou anestezii nelze hodnotit samostatně, neboť dle názoru soudu ji nelze automaticky zahrnout do hodnocení zjištěného poškození zdraví, když i stejné úrazy mohou být často léčeny různými způsoby). Naproti tomu je nutno zohlednit, že zásadou (a to nejen při odškodňování poškozených podle § 2958 o.z.) je odškodnění bolesti v širším smyslu, tzn. nejen bolesti, která vzniká přímo při škodné události, ale také bolesti, která vzniká v průběhu léčby; ostatně i citované nařízení považuje podle § 1 odst. 1 za bolest tělesné a duševní strádání způsobené nejen vlastním poškozením zdraví, ale také jeho léčením a odstraňováním jeho následků, což je v dané věci zvýrazněno vysokým počtem aplikovaných celkových anestezií. Žalobkyni bylo v průběhu léčby aplikováno celkem 12 celkových anestezií. I jednotlivou celkovou anestezii je nutno považovat za závažný zásah do základních životních funkcí s možnými dlouhodobými obtížemi a významnými riziky, spojený se zaváděním cizích těles do organismu. Nelze pochybovat o tom, že s každou další anestezií se pro poškozeného zvyšuje zátěž nejen fyzická, ale i psychická a také se zvyšuje pravděpodobnost komplikací. To vše platí zejména v situaci, kdy tyto anestezie jsou aplikovány v krátkém časovém období (zde se jednalo o období 6 týdnů) a organismus poškozeného tak nemá dostatečný prostor pro zotavení a adaptaci. Znalec tedy postupoval správně, pokud jednotlivé celkové anestezie hodnotil samostatně a odpovídající je také způsob jejich hodnocení analogií k hodnocení lehkého otřesu mozku. Obecně se vzhledem k uvedenému jako odpovídající se jeví kompromisní řešení hodnocením celkové anestezie polovinou bodového hodnocení lehkého otřesu mozku, přičemž v tomto konkrétním případě považuje soud vzhledem k vyššímu počtu anestezií a souvisejícímu vyššímu zatížení organismu žalobkyně jako adekvátní hodnocení každé aplikované anestezie 75 % bodového hodnocení lehkého otřesu mozku, tzn. 15 body. Namísto 996 body je tedy nutno bodové hodnocení bolestného žalobkyně stanovit 936 body, což při hodnotě bodu částka představuje finanční ekvivalent bolestného ve výši částka. Po krácení o 15 % přísluší žalobkyni bolestné ve výši částka. V části nároku na zaplacení bolestného ve výši částka vzala žalobkyně žalobu zpět, tímto rozsudkem jí tedy byl přiznán nárok na zaplacení zbývající části bolestného ve výši částka, co do částky částka byla žaloba zamítnuta. Dále byl žalobkyni přiznán nárok na zaplacení nákladů souvisejících se zpracováním znaleckého posudku, které žalobkyně prokazatelně vynaložila ve výši částka.

31. Podle § 271a odst. 1 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. V dané věci soud zjistil průměrný výdělek před vznikem škody postupem podle § 351 a násl. zákoníku práce, tedy z hrubé mzdy zúčtované žalobkyni k výplatě v období měsíců leden, únor a březen 2021 a z odpracované doby v tomto období. V průběhu těchto měsíců se u žalobkyně jednalo o hrubou mzdu v celkové výši částka při celkem 543,25 odpracovaných hodinách. Průměrný výdělek před vznikem škody byl zjištěn dělením uvedených hodnot ve výši 139,26 spisová značka. Náhrada pak byla stanovena za celkem číslo hodin připadajících na 127 dnů pracovní neschopnosti žalobkyně v období od datum do datum, tedy z částky částka (139,26 x číslo) po odečtení vyplacených dávek nemocenského pojištění za toto období ve výši částka (soud zde zohlednil jak dávky vyplacené přímo k rukám žalobkyně, tak části dávek sražené z titulu výkonu rozhodnutí či exekuce). Takto byla zjištěna výše celková výše náhrady za ztrátu na výdělku v tomto období ve výši částka, po krácení 15 % náleží žalobkyni tato náhrada ve výši částka. Žalobkyně podanou žalobou požadovala původně zaplacení této náhrady pouze ve výši částka, po částečném zpětvzetí žaloby co do částky o částka pak ve výši částka, tato částka jí tedy byla přiznána v plné výši. Celkem byl žalobkyni tímto rozsudkem přiznán nárok na zaplacení částky částka (částka + částka + částka). Co do částky částka byla žaloba zamítnuta. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán v zákonné výši vždy z aktuálně nezaplacených částek počínaje od datum dle obsahu předžalobní výzvy žalobkyně.

32. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla úspěšnějším účastníkem řízení v části nároku, o němž rozhodoval soud tímto rozsudkem (řízení o zaplacení částky částka s příslušenstvím), ale i řízení, které bylo na základě zpětvzetí žalobkyně zastaveno (řízení o zaplacení částky částka), a to podle § 146 odst. 2 o.s.ř., protože k plnění žalobkyni pojistitelem došlo dne datum, tedy po podání žaloby. Celkově bylo řízení vedeno o zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka (částka + částka), což představuje 83 % předmětu řízení. Žalovaná byla úspěšná co do částky částka, což představuje 17 % předmětu řízení. Rozdílem těchto hodnot je dána míra úspěchu žalobkyně v poměru 66 %. Tuto část nákladů řízení je žalovaná povinna žalobkyni nahradit. Náklady řízení žalobkyně sestávají z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) a je vyčíslena s přihlédnutím k obsahu spisu z tarifní hodnoty částka, kdy odměna činí částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT, tj. za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu a částečné zpětvzetí žaloby a dále pak z tarifní hodnoty částka, kdy odměna činí částka za šest celých úkonů právní služby, tj. za účast na jednání soudu dne datum (s ohledem na dobu trvání jednání v rozsahu 2 úkonů), navržení důkazů ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum (2 úkony), účast na jednání soudu dne datum a dále odměna částka za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 AT - sdělení k výzvě soudu ze dne datum. Paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 4 AT činí celkem částka (11 x částka). Pokud jde o další hotové výdaje žalobkyně, náleží žalobkyni za jednání dne datum náhrada cestovného jejího zástupce k jednání u procesního soudu, tj. z obec do obec a zpět, náhrada za ztrátu času a náhrada za ubytování ve výši částka. Náhrada za cestovné činí částka, když soud vycházel z toho, že zástupce žalobkyně použil k cestě osobní vozidlo s kombinovanou spotřebou nafty dle předloženého anonymizována dvě slova l číslo km, při ceně nafty částka l a náhradě za používání silničního motorového vozidla ve výši anonymizováno spisová značka. Náhrada za ztrátu času činí částka dle § 14 odst. 3 AT (12 půlhodin). Dále náleží žalobkyni za jednání dne datum náhrada cestovného jejího zástupce k jednání u procesního soudu, tj. z obec do obec a zpět, náhrada za ztrátu času a náhrada za ubytování ve výši částka. Náhrada za cestovné činí částka, když soud vycházel z toho, že zástupce žalobkyně použil k cestě osobní vozidlo s kombinovanou spotřebou nafty dle předloženého TP 6 l číslo km, při ceně nafty částka l a náhradě za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 spisová značka. Náhrada za ztrátu času činí částka dle § 14 odst. 3 AT. Dále náleží žalobkyni za jednání dne datum náhrada cestovného jejího zástupce k jednání u procesního soudu, tj. z obec do obec a zpět a náhrada za ztrátu času. Náhrada za cestovné činí částka, když soud vycházel z toho, že zástupce žalobkyně použil k cestě osobní vozidlo s kombinovanou spotřebou nafty dle předloženého TP 6 l číslo km, při ceně nafty částka l a náhradě za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 spisová značka. Náhrada za ztrátu času činí částka dle § 14 odst. 3 AT. Další podání žalobkyně ze dne datum a datum neshledal soud účelnými úkony právní služby, neboť k jejich zaslání nebyla žalobkyně soudem vyzvána a neobsahují ani nová skutková tvrzení či důkazní návrhy, pouze hodnocení provedených důkazů či polemiku se stanovisky žalované. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží k odměně a hotovým výdajům také DPH 21 % ve výši částka Náklady řízení žalobkyně jsou tedy představovány částkou částka; 66% těchto nákladů pak činí částka. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni. Platební místo je dáno ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.

33. Podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích je žalobkyně osvobozena od placení soudního poplatku. Za situace, kdy byla ve sporu úspěšnějším účastníkem, přechází povinnost hradit soudní poplatek podle výsledku řízení ve smyslu § 2 odst. 3 citovaného zákona na žalovanou, které tedy byla výrokem IV. uložena. Výše soudního poplatku byla stanovena podle položky 3 písm. a) sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k citovanému zákonu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.