10 C 325/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 40 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozhodnutí z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z jejího prohlášení o uznání dluhu ze dne 26. 3. 2022. Dlužnou částku žalovaná dosud žalobkyni neuhradila.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.Soud má z listinných důkazů, a to prohlášení o uznání dluhu ze dne 26. 3. 2022, dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla, písemného prohlášení , jméno FO, ze dne 22. 2. 2024, sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6. 9. 2022 a vyjádření žalobkyně ze dne 18. 9. 2022 za prokázané, že na vozidle žalobkyně , jméno FO, , jméno FO, , Anonymizováno, registrační značky , SPZ, vznikla dne 22. 2. 2022 škoda při dopravní nehodě, kdy toto vozidlo řídila žalovaná. Žalovaná uznala dne 26. 3. 2022 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázala se zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč, která představovala náhradu vzniklé škody při dopravní nehodě ze dne 22. 2. 2022. Tato částka měla být uhrazena do dvou let od vzniku škody na účet žalobkyně. K zaplacení náhrady se následně zavázal i přítel žalované, kdy částka měla být žalobkyni uhrazena do 21. 4. 2024. Dosud však k úhradě nedošlo.Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaná v dané věci písemně svůj dluh uznala co do důvodu i výše. Dlužnou částku však žalobkyni řádně a včas neuhradila. Protože žalovaná dosud nesplnila, k čemu se v uznání dluhu výslovně zavázala, uložil jí soud povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 40 000 Kč, a to ve lhůtě navržené žalobkyní.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč představující zaplacený soudní poplatek.