10 C 359/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , s. Anonymizováno .o., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 74 413 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 74 413 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 14. 3. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 554,98 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 74 413 Kč se zákonným úrokem z prodlení včetně nákladů řízení s odůvodněním, že její nárok na zaplacení žalované částky vznikl z důvodu neoprávněného odběru elektrické energie za strany žalované v odběrném místě na adrese , adresa, . Žalovaná odebírala elektřinu v období od 19. 8. 2023 do 5. 2. 2024, přičemž tak činila bez právního důvodu, kdy smluvní vztah s obchodníkem s elektřinou (, právnická osoba, ., IČO: , IČO, ) skončil již k 18. 8. 2023. Žalovaná částka se skládá z náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie a souvisejících nákladů vyčíslených částkou 74 413 Kč včetně DPH. Tuto částku žalovaná žalobkyni dosud neuhradila.Žalovaná k žalobě uvedla, že v rozhodném období se na adrese odběrného místa nezdržovala, bydlela jinde. V tomto období zde tedy nemohla neoprávněně odebírat elektřinu.Jednání soudu se žalovaná se bez omluvy nezúčastnila. Žalobkyně se z účasti na jednání písemně omluvila. Z tohoto důvodu soud rozhodoval bez osobní přítomnosti účastníků, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).Soud ze žalobkyní předloženého zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 5. 2. 2024 zjistil, že v tento den v odběrném místě , adresa, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně zjištěno, že přestože k ukončení smluvního vztahu žalované s obchodníkem s elektřinou (, právnická osoba, .) došlo již dne 18. 8. 2023, odběrné místo elektřinu stále odebírá. Dle měřičů byl zjištěn stav VT 22 073 kWh (oproti stavu ke dni ukončení smlouvy VT 18 037 kWh) a byla provedena demontáž elektroměru. Podle e-mailového sdělení vlastníka bytu ze dne 19. 2. 2024 užívala byt na adrese odběrného místa v období od 19. 8. 2023 do 5. 2. 2024 právě žalovaná, která tak rovněž neoprávněně odebírala elektrickou energii. Obsah tohoto sdělení je v souladu s obsahem spisu vedeného Okresním soudem v Táboře pod sp.zn. , spisová značka, , kde se , adresa, a , jméno FO, jako vlastníci bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, domáhali po žalované jeho vyklizení. Řízení bylo zastaveno usnesením č.j. , spisová značka, až poté, co žalovaná byt v průběhu řízení opustila (ovšem bez toho, aby jej uvedla do původního stavu). Výzvou ze dne 22. 2. 2024 vyzvala právní zástupkyně uvedených vlastníků bytu žalovanou k zaplacení dlužného nájemného do února 2024 a náhrady škody za užívání předmětného bytu, který žalovaná řádně nepředala a opustila ve stavu, ve kterém jej nebylo možné užívat. Současně žalovanou informovala o provedené kontrole odběrného místa pracovníky servisní firmy žalobkyně a o zjištění neoprávněného odběru. Uvedenými důkazy je současně vyvrácena obrana žalované, která v řízení tvrdí, že byt neužívala již od roku 2023. Vlastníci bytu uplatnili svoji pohledávku za majetkovou podstatou žalované z titulu dlužného nájemného za měsíce 12/2022 až 2/2024 v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp.zn. KSCB , spisová značka, , kde rovněž poukázali na porušení řady smluvních povinností žalovanou a na předmětný neoprávněný odběr elektrické energie. Z uvedených důkazů má tedy soud za prokázané, že v odběrném místě , adresa, ukončil obchodník , právnická osoba, . ke dni 18. 8. 2023 smluvní vztah se žalovanou týkající se dodávky elektřiny do odběrného místa. Žalovaná však v tomto odběrném místě přesto nadále odebírala elektřinu až do 5. 2. 2024, kdy došlo k odstranění elektroměru. Podle stanovení výše náhrady škody a zjištěných stavů elektroměru při kontrole za období od 19. 8. 2023 do 5. 2. 2024 žalovaná odebrala 4 036 kWh elektřiny. Náhrada za neoprávněně odebranou energii včetně daně z energie činí 51 224,97 Kč, výše oprávněných nákladů 10 273 Kč a DPH 12 914,581 Kč. Cena za neoprávněný odběr v celkové výši 74 413 Kč byla žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2024, se splatností 13. 3. 2024. Na dlužnou částku žalovaná dosud žalobkyni neuhradila ničeho.Právně byla věc posouzena podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, definujícího neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, konkrétně podle písm. a) tohoto ustanovení, podle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje a dle odstavce 3 tohoto ustanovení je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.Vzhledem k tomu, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala veškerá tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě zcela vyhověl, když výše nároku žalobkyně byla stanovena v souladu s § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaná porušila svoji zákonnou povinnost a prokazatelně způsobila žalobkyni škodu v celkové výši 74 413 Kč. Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 554,98 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 977 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a dále z cestovného v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 4. 2025 náhrada 2 677,98 Kč za 340 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.).