10 C 371/2023

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 144 161 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 26. 11. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení o zaplacení částky 54 161,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 383 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 4 140,48 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 90 000 Kč od 20. 12. 2022 do zaplacení se zastavuje.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 592,64 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 709 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 107 383 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 26. 11. 2022 do zaplacení, dále částku 36 778,53 Kč představující smluvní pokutu a dále i úrok z úvěru ve výši 71,97 % ročně kapitalizovaný z částky 90 000 Kč za období od 26. 11. 2022 do 19. 12. 2022 částkou 4 140,48 Kč a od 20. 12. 2022 do zaplacení úrok z úvěru ze stejné částky ve výši 15 % ročně, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 26. 11. 2022 dosáhne částky 235 332 Kč, z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne 15. 8. 2022. Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru splácet ve 30 měsíčních splátkách po 6 537 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2022, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho a s úhradou splátky č. 1 splatné dne 20. 9. 2022 se dostal do prodlení o délce více jak 65 dnů. K datu 24. 11. 2022 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 105 985,58 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Dále bylo ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 26. 11. 2022, až do jejího úplného zaplacení. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dlužil žalobkyni novou jistinu úvěru v celkové výši 105 985,58 Kč, což odpovídá původní jistině 90 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 15 985,58 Kč, dále dlužil smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (bod 6.2 smlouvy), smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 26. 11. 2022 ke dni sepisu žaloby – 7. 11. 2023 vyčíslenou v částce 36 778,53 Kč. Dále žalobkyně požaduje i úrok z úvěru z částky 90 000 Kč za období od 26. 11. 2022 do 19. 12. 2022 ve výši 71,97 % ročně kapitalizovaný částkou 4 140,48 Kč a za období od 20. 12. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně do maximální výše 235 332 Kč. Ke dni podání žaloby ani na základě předžalobní výzvy žalovaný již ničeho na dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, jednání soudu dne 14. 2. 2023 se bez omluvy nezúčastnil. Žalobkyně se z účasti na jednání písemně omluvila. Z tohoto důvodu soud rozhodoval bez osobní přítomnosti účastníků, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.).

3. Smlouvou o úvěru ze dne 15. 8. 2022 (dále jen smlouva), oznámením věřitele o schválení úvěru včetně dodejky, předsmluvním formulářem, splátkovým kalendářem ke smlouvě, prohlášením a kartou klienta a dokladem o vyplacení úvěru ze dne 15. 8. 2022 žalobkyně prokázala, že mezi účastníky byla dne 15. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaný se tuto částku a sjednaný úrok ve výši 71,97 % ročně zavázal splácet ve 30 měsíčních splátkách po 6 537 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje od září 2022. Výše roční procentní sazby nákladů (dále jen RPSN) činí dle obsahu smlouvy 101,17 %. V čl. 2.2 smlouvy se smluvní strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dohodnuto bylo i to, že věřitel je oprávněn požadovat na úrocích částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient (žalovaný) zaplatit, uvedené v části A smlouvy. Podle bodu 6.1 smlouvy, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé další splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dne 15. 8. 2022 byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 90 000 Kč. Na úhradu poskytnutého úvěru neuhradil žalovaný ničeho. Podle bodu 6.3 smlouvy, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tj. k tomuto dni se stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 části B smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Z výzev k zaplacení ze dne 21. 10. 2022 a 21. 11. 2022 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek, tj. splátky č. 1, 2 a 3, které měl řádně hradit dle přílohy ke smlouvě – splátkového kalendáře a také smluvní pokuty a nákladů vzniklých z prodlení žalovaného. Na základě těchto výzev žalovaný ničeho nezaplatil, proto dne 24. 11. 2022 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Předžalobní výzvou ze dne 19. 10. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání. Z výpisu ze systému , Anonymizováno, , hodnocení klienta a detailu plateb zasílaných měsíčně žalovanému zaměstnavatelem na účet vedený u , právnická osoba, . vyplývá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Ze statistického seznamu České národní banky – Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR vyplývá, že za srpen 2022 činila průměrná sazba úroků z úvěru poskytovaná domácnostem v ČR 9,72 % ročně.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkové závěry. V dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal spolu s úroky z úvěru uhradit v dohodnutých splátkách po 6 537 Kč. V případě řádného splácení po dohodnutou dobu 2,5 let měl žalovaný zaplatit žalobkyni při dohodnuté RPSN 101,17 % celkem částku 196 110 Kč. Žalovaný však smluvní podmínky nedodržel a od splátky č. 1 se dostal se splácením do prodlení, v důsledku čehož po něm žalobkyně požadovala zaplacení sankcí podle čl. 6.1 smlouvy (smluvní pokuta) a čl. 6.2 smlouvy (náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného) a dále došlo k zesplatnění úvěru, vzniku nové jistiny úvěru zahrnující kromě nezaplacené původní jistiny také přirostlé úroky z úvěru. Od zesplatnění úvěru se dále odvíjel požadavek žalobkyně na zaplacení další smluvní pokuty, v tomto případě sjednané dle čl. 6.5 smlouvy s tím, že žalovaný byl i nadále povinen hradit běžící úrok z úvěru. Žalovaný nezaplatil ani jednu splátku. Podanou žalobou je vůči němu uplatněn nárok žalobkyně na zaplacení částky 144 161 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku v sazbě 71,97 % ročně a dále běžícího úroku z úvěru, který žalobkyně požaduje za období od 20. 12. 2022 do zaplacení pouze ve výši 15 % ročně oproti sjednané sazbě výši 71,97 % ročně a smluvní pokuty podle čl. 6.5 smlouvy, kterou žalobkyně požaduje zaplatit pouze do dne sepisu žaloby, přestože podle smlouvy má na její placení nárok až do úplného zaplacení nové jistiny úvěru.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

6. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky dne 15. 8. 2022 byla žalovanému poskytnuta žalobkyní částka 90 000 Kč, žalovaný však měl žalobkyni, a to i při řádném splácení a dodržení všech smluvních ujednání, vrátit částku 196 110 Kč, tedy více než dvojnásobek plnění poskytnutého žalobkyní. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou byla mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 71,97 % ročně. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období srpna 2022 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 9,72 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy mnohonásobně převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru, což za situace, kdy se jedná o dlouhodobý úvěr, kdy doba splácení byla sjednána na 30 měsíců a žalovaný by tak při řádném splácení měl žalobkyni zaplatit více než dvojnásobek původní jistiny úvěru, vede soud k závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Právě institut dobrých mravů lze považovat za korektiv, omezující autonomii vůle stran smlouvy a jejich možnosti sjednat si obsah smlouvy libovolně. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna naprosto nepřiměřená výši plnění, které žalobkyně žalovanému poskytla, byť jeho maximální výše je smlouvou omezena částkou 235 332 Kč. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je vyjádřena RPSN ve výši 101,17 % je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.

7. Nevyváženost smlouvy v neprospěch dlužníka však vyniká v případě jeho prodlení se splácením, kdy k výše popsaným nákladům zatěžujícím dlužníka jako účastníka konkrétní smlouvy, přistupují další sjednané sankce, které jeho dluh dále razantním způsobem navyšují. Konkrétně se jedná o smluvní pokutu podle čl. 6.1 smlouvy, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka podle čl. 6. 2 smlouvy, na jejichž zaplacení vzniká věřiteli nárok před zesplatněním úvěru (přičemž zde nelze odhlédnout od skutečnosti, že tímto sofistikovaným způsobem je dlužník za prodlení se splácením v době před zesplatněním sankcionován duplikovaně) a především o smluvní pokutu podle čl. 6.5 smlouvy, na jejíž zaplacení vzniká věřiteli nárok po zesplatnění úvěru. Zejména v případě této posledně uvedené smluvní pokuty se jedná o sankci, která má potenciál výši dluh zvyšovat velmi razantním způsobem. Přestože její sazba 0,1 % denně není sama o sobě nepřiměřeně vysoká, celkový systém sankcí obsažený ve smlouvě, kdy tato denní pokuta je doplňována sankcemi jednorázovými, způsobuje to, že rozsah povinností, které v případě prodlení dlužníka zavazují, je zcela nepřiměřený výši plnění, které mu bylo žalobkyní poskytnuto.

8. Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o.z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše smluvního ročního úroku, je zahrnuta jednak již ve výši jednotlivých splátek, které byl žalovaný povinen dle smlouvy platit a které se včetně přirostlých úroků stávají součástí nové jistiny úvěru, což je veličina, která následně po případném zesplatnění úvěru, ovlivňuje celkový mechanismus sankcí, jejichž součástí je i smluvní pokuta sjednaná v čl. 6.5. smlouvy. Jinými slovy výše sjednaného úroku ovlivňuje významným způsobem výši smluvních sankcí, v tomto případě popsané smluvní pokuty, na jejíž zaplacení žalobkyně svůj nárok podanou žalobou také uplatnila. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána, a to způsobem, z něhož právnímu laikovi nemusí být srozumitelný skutečný rozsah sankcí, které mu v případě prodlení hrozí. Takto uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru soudu nemůže nic změnit skutečnost, že žalobkyně se podanou žalobou rozhodla uplatnit nárok na zaplacení běžícího smluvního úroku v nižší než sjednané výši a že zaplacení smluvní pokuty sjednané v čl. 6.5 smlouvy uplatňuje pouze za období do sepisu žaloby.

9. Nárok žalobkyně tedy bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o.z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla, tedy částky 90 000 Kč. Tato částka včetně úroku z prodlení v zákonné výši od data požadovaného žalobkyní, tedy byla žalobkyni přiznána. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku (zbývající část uplatněné jistiny úvěru, smluvní sankce dle čl. 6.1. a 6.2. smlouvy a pokuta dle čl. 6.5. smlouvy, smluvní úrok) nemusel soud přistoupit k zamítnutí žaloby, když žalobkyně po nařízení jednání vzala žalobu v tomto rozsahu částečně zpět. Z tohoto důvodu soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil. Současně soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích o vrácení přeplatku soudního poplatku sníženého podle § 6a odst. 3 cit. zákona o odpovídající část. Žalobkyně zaplatila při podání žaloby soudní poplatek ve výši 7 209 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby podle položky 1 Sazebníku, který je přílohou citovaného zákona, soudní poplatek za návrh na zahájení řízení, jehož předmětem je peněžité plnění ve výši 90 000 Kč činí 4 500 Kč. Po snížení o 1 000 Kč, tak bude žalobkyni po právní moci tohoto rozsudku vráceno na soudním poplatku 1 709 Kč.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení na výsledku sporu. Zatímco v řízení o zaplacení částky 90 000 Kč byla v plném rozsahu úspěšná žalobkyně, v řízení o zaplacení částky 54 161,53 Kč je procesní zavinění na zastavení řízení podle § 146 odst. 2 o.s.ř. na straně žalobkyně, která vzala žalobu v tomto rozsahu bez odůvodnění zpět. Z původně žalované částky 144 161 Kč tedy byla žalobkyně úspěšná co do částky 90 000 Kč, což představuje 62 % předmětu řízení. Po odečtení 38 % předmětu řízení, kde žalobkyně zavinila zastavení řízení, má žalobkyně právo na náhradu 24 % nákladů řízení. Plné náklady v částce 31 636 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 500 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 a.t. ve výši 6 900 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, částečné zpětvzetí žaloby), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 3 a.t. a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 4 536 Kč. 24 % těchto nákladů řízení pak činí 7 592,64 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.