10 C 376/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 26 979,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 17. 8. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 7 979,81 Kč s úrokem ve výši 562,19 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 542 Kč ročně od 17. 8. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 292,18 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši 353 Kč.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 26 979,81 Kč se smluvním úrokem a úrokem z prodlení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , spisová značka, uzavřené 17. 7. 2023 mezi původním věřitelem (společností , Anonymizováno, IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovavým. Na jejím základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, které měl žalovaný společně s úrokem ve výši 562,19 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 979,81 Kč vrátit věřiteli do 16. 8. 2023. Žalovaný však nedostál svým smluvním povinnostem, když v určené lhůtě dlužnou částku neuhradil. Předžalobní výzvou žalobkyně jako postupník dne 20. 10. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho.

2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.

3. Na základě žalobkyní předložených listin, tj. úvěrové smlouvy ze dne 17. 7. 2023, jejíž součástí je sazebník poplatků, potvrzení o provedené transakci a sdělení , datum, soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , Anonymizováno, .) a žalovaným byla dne 17. 7. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , spisová značka, . Na jejím základě původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 19 000 Kč. Částka 19 000 Kč byla převedena na bankovní účet žalovaného dne 17. 7. 2023. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků úrok ve výši 562,19 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 4 388,90 Kč v případě řádného splacení úvěru do 16. 8. 2023 a v případě překročení doby splatnosti ve výši 7 979,81 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 1 573,49 %, resp. 9 057,48 %. V případě prodlení s plněním měl žalovaný dále povinnost zaplatit věřiteli kromě úroku a úroku z prodlení také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhradu sjednaných účelně vynaložených nákladů (poplatky za upomínky ve výši 500 Kč za doporučeně odeslanou upomínku, administrativní náklady na přípravu podkladů pro inkasní agenturu ve výši 1 500 Kč, náklady na vymáhání inkasní agentury ve výši 2 000 Kč a náklady na inspektorský výjezd ve výši 500 Kč až 1 300 Kč). Žalobou žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 19 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 979,81 Kč a smluvní úrok ve výši 562,19 Kč. Žalovaný na dluh nezaplatil ničeho. Postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2024 včetně seznamu těchto pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 20. 10. 2024. Výzvou ze dne 20. 10. 2024 byl žalovaný žalobkyní upomínán o zaplacení dluhu a zároveň upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

5. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla žalovanému poskytnuta původním věřitelem částka 19 000 Kč. I při splnění všech smluvních povinností měl žalovaný žalobkyni nad rámec jistiny poskytnutého úvěru zaplatit kromě smluvního úroku ve výši 562,19 Kč (sazba 36 % ročně) také poplatek za sjednání úvěru ve výši 4 388,90 Kč a v případě překročení doby splatnosti dokonce ve výši 7 979,81 Kč. Blíže účel ani složení tohoto poplatku není ve smlouvě nijak vysvětleno. Již samotná výše tohoto poplatku je však při délce doby, na kterou věřitel žalovanému finanční prostředky poskytl (30 dnů), nepřiměřená výši žalovanému poskytnuté částky. Neadekvátnost výše tohoto poplatku soud vzhledem ke shora odkazované absenci jakýchkoliv bližších informací o položkách zahrnutých v tomto poplatku dovozuje z obsahu dané smlouvy (jednoduchá smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smlouvy se žalovaným a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouva uvádí. Z obsahu smlouvy nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položky představující vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Žalobkyní v žalobě popsané činnosti v případě nesplácení úvěru žalovaným, které mají odůvodňovat další navýšení tohoto poplatku, jsou předvídány v bodě 3. sazebníku, který je součástí smlouvy. V daném případě však tyto další poplatky spojené s prodlením dlužníka (poplatky za upomínky a náklady na inkasní agenturu a další administrativní náklady) ještě přistupují k povinnosti žalovaného zaplatit shora uvedený poplatek za sjednání úvěru ve zvýšené výši. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem stanovení poplatku za sjednání úvěru nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale nahrazení funkce smluvního úroku, který byl jinak smlouvou sjednán ve výši 36 % ročně. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalovanému poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je u smlouvy vyjádřena RPSN ve výši 1 573,49 %, resp. Ve výši 9 057,48 % v případě, že úvěr nebude řádně splácen, je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.

6. Nevyváženost smlouvy v neprospěch žalovaného jako dlužníka dále vyniká v případě jeho prodlení se splácením, kdy žalobkyně má dle obsahu sazebníku, který je nedílnou součástí smlouvy, právo na náhradu sjednaných účelně vynaložených nákladů (poplatky za upomínky ve výši 500 Kč za doporučeně odeslanou upomínku, administrativní náklady na přípravu podkladů pro inkasní agenturu ve výši 1 500 Kč, náklady na vymáhání inkasní agentury ve výši 2 000 Kč a náklady na inspektorský výjezd ve výši 500 Kč až 1 300 Kč). Navíc je žalobkyně oprávněna v dané věci požadovat po žalovaném i zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, opět až do úplného zaplacení, kdy smluvní pokuta nesmí přesáhnout součin 0,5 a celkové částky úvěru.

7. Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o. z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše všech problematických administrativních poplatků, je zahrnuta ve výši celkové částky, kterou byl žalovaný povinen dle smlouvy zaplatit. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřená smlouva o úvěru je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

8. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Nárok žalobkyně bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o. z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru její předchůdce poskytl. Má tedy nárok na vrácení žalovanému vyplacené částky 19 000 Kč, na kterou nebylo ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Žalobě tedy bylo vyhověno co do částky 19 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, jehož zaplacení žalobkyně požadovala. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 292,18 Kč, přičemž tato částka představuje 40,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,42 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,58 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 349 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) účinného do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty ve výši 26 979,81 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uhradila za podanou žalobu soudní poplatek v celkové výši 1 702 Kč dle podle položky 1 bod 1 písm. b) ve spojení s položkou 2 bod 2 Sazebníku poplatků k zák. č. 549/1991 Sb., kdy soud na návrh žalobkyně nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, ačkoliv je dle shora cit. ustanovení povinna uhradit pouze částku 1 349 Kč, soud po právní moci tohoto rozhodnutí žalobkyni vrátí přeplatek ve výši 353 Kč (výrok IV.).