10 C 52/2021
č. j. 10 C 52/2021-75
V PLATNOSTIOkresní soud v Táboře rozhodl ve prospěch žalobců o vyklizení nebytového prostoru o výměře přibližně 106 m² ve třetím nadzemním podlaží domu. Soud uznal, že nájemní vztah skončil po opakované prolongaci podle § 2230 odst. 1 o.z. a žalovaná nesplnila povinnost vyklidit prostor po skončení nájmu. Žalovaná nebyla oprávněna k prodloužení nájmu, protože pronajímatelé včas oznámili ukončení smlouvy a žalovaná nevyužila možnost námitky. Soud přiznal žalobcům nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28 595 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci žalobkyň: a) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně, žalobkyně a žalované všechny zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení nemovitosti
I. Žalovaná je povinna vyklidit prostory ve 3. nadzemním podlaží se vstupem proti schodišti vpravo o výměře cca 106 m2 v domě adresa stojícím na pozemku p. číslo v k.ú. obec do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 28 595 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců. Předmět řízení vymezili žalobci v žalobě tak, že se domáhali vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného prostoru. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložili žalobci výpisem z katastru nemovitostí, potvrzením o okruhu dědiců a nájemní smlouvou. Na základě nájemní smlouvy uzavřené dne datum mezi jméno a jméno příjmení a žalovanou přenechali pronajímatelé předmětný nebytový prostor do užívání žalované na dobu určitou od datum do datum. Žalovaná pronajaté prostory užívala k bydlení, tedy k jinému účelu, než jsou nebytové prostory určeny. Po uplynutí sjednané doby nájmu až dosud prostory nevyklidila a pronajímatelům nepředala, ačkoliv výzvou k vystěhování ze dne datum dali pronajímatelé žalované najevo, že nájem skončí uplynutím sjednané doby, stejně jako výzvou ze dne datum a po skončení nájmu nejpozději ke dni datum byla žalovaná výzvou ze dne datum vyzvána k vyklizení a předání prostoru žalobcům. Žalovaná tak však neučinila, přestože dle obsahu dopisu své zástupkyně ze dne datum si této povinnosti byla vědoma, vyvolává neshody se žalobkyní a), činí jí naschvály a vznáší vůči ní nereálné a šikanózní požadavky. Žalovaná odkázala na splnění podmínek pro automatickou prolongaci nájemní smlouvy, na jejímž základě došlo k opakovanému prodloužení nájemní smlouvy o další rok k datum a k datum. Výzva žalobců ze dne datum, kterou je poukazováno na neplatnost nájemní smlouvy k danému datu, je neurčitá a obsahuje řadu formálních chyb; svým obsahem je navíc v rozporu s obsahem sdělení žalobců ze dne datum nazvaného ukončení smlouvy o pronájmu, podle kterého by měl nájemní vztah skončit až ke dni datum. Toto ukončení smlouvy nebylo vyhotoveno ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy měl nájem skončit a současně v něm žalobci nepoučili žalovanou o právu vznést námitky a navrhnout přezkum oprávněnosti soudem; toto podání tedy nelze považovat ani za výpověď. Výzvu k vyklizení ze dne datum považuje žalovaná za neoprávněnou vzhledem k tomu, že povinností nájemce je vyklidit prostor do tří měsíců od skončení nájemního vztahu, po uplynutí tohoto data se žalobci svých nároků nemohou domáhat. Jelikož nedošlo ke skončení tříměsíční lhůty, je nárok na vyklizení neopodstatněný. Dále žalovaná uvedla, že prostory užívala k soustavnému bydlení se souhlasem žalobkyně a) a popřela jakékoliv negativní jednání vůči této žalobkyni. Naopak z její strany došlo k protiprávnímu jednání vůči žalované, když neprovedla řádné a průkazné vyúčtování a zajistila odpojení prostoru od dodávky elektrické energie. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že dne datum uzavřeli jméno příjmení a žalobkyně a) jako pronajímatelé a žalovaná jako nájemce smlouvu o pronájmu nebytových prostor, konkrétně prostor ve třetím nadzemním podlaží se vstupem proti schodišti vpravo o výměře cca 106 m2 v domě adresa postaveném na pozemku p. číslo v k.ú. obec. příjmení další podstatné náležitosti nájemní smlouvy bylo uvedeno, že nájem se sjednává počínaje dnem datum na dobu určitou, a to do datum, když současně bylo sjednáno oprávnění účastníků ukončit nájemní vztah výpovědí s tím, že v tomto případě končí nájem v tříměsíční výpovědní lhůtě, která začíná běžet prvním dnem měsíce následujícím po doručení výpovědi. Podle výpisu z katastru nemovitostí byli vlastníky nemovitosti, v níž se pronajatý prostor nachází, jméno příjmení (podíl id. číslo) a celé jméno žalobkyně (podíl id. číslo). Podle kolaudačního souhlasu stavebního úřadu Městského úřadu Tábor ze dne datum rozhodnutí číslo jednací bylo povoleno užívání stavebních úprav a půdní vestavby předmětné budovy s tím, že ve druhém a třetím nadzemním podlaží se nacházejí kanceláře se sociálním zařízením. E-mailem žalobkyně a) zaslaným žalované dne datum je prokázán souhlas pronajímatele s krátkodobým užíváním bytu rodinou žalované z důvodu bytové nouze do doby, než se žalované podaří zajistit nové bydlení. Po úmrtí jméno příjmení se dalšími podílovými spoluvlastníky nemovitosti staly jeho dědičky – žalobkyně b) a c) obě s podílem číslo. Výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k vyklizení prostor a jejich předání žalobcům ve lhůtě do datum. Podle obsahu e-mailu žalobkyně a) ze dne datum žalovaná na tuto výzvu nereagovala, k tomu došlo až navazujícím dopisem ze dne datum, v němž žalovaná namítala neplatnost výpovědi z nájmu sjednaného na dobu určitou ze dne datum s tím, že nájemní vztah potrvá až do datum. Dne datum a datum bylo žalované pronajímatelem oznámeno, že nájemní vztah mezi účastníky skončí po dvojím prodloužení smlouvy ke dni datum. V reakci ze dne datum poukázala žalovaná na problémy, které jí brání v zajištění náhradního bydlení. Dopisem právního zástupce žalobců ze dne datum byla žalovaná vyzvána k vyklizení prostor a k jejich předání žalobcům ve lhůtě do datum. Dle e-mailových zpráv zaslaných dne datum zástupci žalobců a žalobkyni a) poukázala žalovaná na dle svého názoru nepřijatelné chování žalobkyně a) vůči rodině žalované a sdělila, že vyklizení bytu ve stanovené lhůtě není pro ni reálné. Tuto skutečnost potvrdila také zástupkyně žalované v dopise zaslaném dne datum zástupci žalobců, když současně požádala o umožnění užívání prostor žalovanou až do datum. Podle odpovědi ze dne datum žalobci byli ochotni na tento požadavek přistoupit pod podmínkou uznání žalovanou dluhu vůči žalobcům na zálohách na služby spojené s užívání prostor za měsíce 11, číslo a 1, číslo. Z oznámení o výsledku výběrového řízení a nájemní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi městem Tábor a žalovanou vyplývá, že od datum se žalovaná stane nájemcem jiné bytové jednotky. Z uvedeného lze uzavřít, že nájemní vztah v dané věci započal ke dni datum a skončil nikoliv výpovědí pronajímatelů podle článku IV. smlouvy, na jehož obsah odkazuje žalovaná, ale po opakované prolongaci podle § 2230 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) ke dni datum skončením nájmu uzavřeného na dobu určitou. K tomuto datu již k další prolongaci nedošlo, když žalobci dali žalované podáními ze dne datum, datum a datum najevo, že k datu výročí smlouvy (datum) nájem skončí. Tím splnili podmínky podle § 2230 odst. 2 o.z. a prodloužení smlouvy o další rok bylo vyloučeno. Po skončení nájemního vztahu byla žalovaná vyzvána k vyklizení prostor, k čemuž jí byla poskytnuta lhůta do datum. Žalovaná však prostory až dosud nevyklidila. Žalobci, jako vlastníci nebytového prostoru, jsou tedy v pozici, kdy je jim zadržována věc, kterou měla žalovaná vydat, avšak neučinila tak. Pokud se tedy tohoto svého práva domáhají soudní cestou, je žalováno v souladu se zákonem a žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno. Patnáctidenní lhůta pro vyklizení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 595 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 vyhlášky ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 sestávající z částky 1 200 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava, výzva k vyklizení, žaloba, vyjádření žalobkyň z datum a účast na jednání soudu dne datum) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 500 Kč ve výši 4 095 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.