11 C 105/2024

Plný text

Okresní soud v Táboře, předsedkyně senátu Mgr. Jaroslava Novotná jako samosoudkyně, rozhodl ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupeného advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B 3. Jméno žalované C ., IČ IČO žalované C sídlem Adresa žalované C všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vyklizení nemovitostí I. Žalovaný č. 1 je povinen vyklidit tyto nemovité věci:a) , Anonymizováno, včetně společných prostor v , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), zapsanou v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresab) , Anonymizováno, se stavbou , adresa, (jiná stavba), zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, ;c) , Anonymizováno, ), zapsaný v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresad) , Anonymizováno, , zapsaný v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný č. 2 je povinen vyklidit tyto nemovité věci:a) , Anonymizovánob) , Anonymizováno, )c) , Anonymizováno, )d) , Anonymizováno, )vše zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, do 15 dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaný č. 3 je povinen vyklidit tyto nemovité věci:a) , Anonymizováno, ) včetně společných prostor v budově , adresa, na , Anonymizováno, ), zapsanou v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresab) , Anonymizováno, se stavbou , adresa, (jiná stavba), zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresac) , Anonymizováno, , zapsaný v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresad) , Anonymizováno, ), zapsaný v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci k rukám právního zástupce náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaných vyklizení nemovitostí uvedených shora ve výroku tohoto rozsudku. Ze žaloby vyplývá, že v rámci realizace veřejně prospěšné stavby „, adresa, “ bylo nezbytné odejmout vlastnické právo žalovaných k uvedeným nemovitostem. K tomu došlo ve vyvlastňovacím řízení, přičemž rozhodnutí o vyvlastnění nabylo právní moci dne 4. 2. 2021 a obstálo i v následném soudním přezkumu. Přitom již právní mocí rozhodnutí o vyvlastnění dochází k zániku užívacího titulu předmětných nemovitostí pro vyvlastňovaného a vzniká mu tak povinnost nemovitosti vyklidit. Již v srpnu 2022 poskytl žalobce žalovaným zálohu na náhradu za vyvlastnění v celkové výši (pro všechny vyvlastňované) , částka, . Záloha byla přitom žalovaným poskytnuta pro účely možné úhrady výdajů souvisejících s vyvlastněním a následným vyklizením (například na pořízení náhradních prostor, na stěhovací náklady), než dojde k určení konečné výše náhrady za vyvlastnění. Rozhodnutí o vyvlastnění nabylo právní moci 4. 2. 2021. Kompletní přezkum ve správním soudnictví byl pak dokončen v červenci 2022. Žalovaní tak měli více než 1,5 roku na to, aby si zajistili náhradní prostory k dočasnému či trvalému přestěhování movitých věcí a přesunu jejich podnikání. Nelze pominout ani potřebu dokončení předmětného úseku , Anonymizováno, když dosavadní provizorní řešení ohrožuje bezpečnost provozu. Žalobce dokonce žalovaným nabídl možnost bezplatného uskladnění movitých věcí na dobu šesti měsíců. Žalovaní však ani přes opakované výzvy žalobce nemovitosti nevyklidili (naopak ho výslovně odmítli) a proto žalobci nezbylo, než domáhat se vyklizení soudně.

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že žaloba není důvodná. Jedná se o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, nepoctivý, zjevně nepřiměřený a nespravedlivý. Důvodem je především skutečnost, že žalovaní dosud neobdrželi náhradu za vyvlastnění nemovitostí ani náhradu jiných nákladů spojených s vyvlastněním. Obdrželi zatím pouze zálohu na tuto náhradu, tu však nemohou nijak do rozhodnutí o konečné výši náhrady použít, neboť v určitých případech může být tato záloha požadována vyvlastnitelem zpět. Současně je výše dosud každému z nich vyplacených záloh nedostatečná k tomu, aby si zajistili náhradní vlastní prostor k podnikání, do něhož by se mohli přestěhovat. Vzhledem k nedostatku srovnatelných a dostupných nemovitostí v okolí by vyklizení bez zajištění konečné náhrady mohlo znamenat, že žalovaní nebudou mít kam přesunout své podnikání nebo osobní majetek a dojde k nenahraditelné újmě, kterou český právní řád nezná, tedy stát ji neumí nahradit. Uložení povinnosti vyklidit nemovitost sloužící k podnikání bez předchozího vyplacení konečné náhrady, může být považováno za zjevný rozpor s dobrými mravy a zneužití práva. Stejně tak nelze akceptovat vyklizení bez poskytnutí přiměřené lhůty na vyklizení odpovídající jejich podnikání. Není spravedlivé, pokud vyvlastnitel získal práva v roce 2022 a další dva roky nebylo rozhodnuto o odpovídající náhradě. Navíc zde stále zůstává teoretická možnost změny rozhodnutí o vyvlastnění. Proto by mělo být vyčkáno na definitivní rozhodnutí před jakýmikoliv kroky k vyklizení. Po vyklizení objektu reálně hrozí, že nemovité věci budou zbourány a bude zcela zmařeno vyčíslení spravedlivé náhrady. Z uvedených důvodů proto žalovaní navrhli zamítnutí žaloby.

3. Žalobce v replice ze dne , datum, k vyjádření žalovaných uvedl, že výklad žalovaných, že jim má svědčit právo na „pokojné užívání majetku“ až do vyplacení konečné náhrady na vyvlastnění, je v rozporu s právní úpravou i výkladem Ústavního soudu (sp. zn. Pl. US 39/18, odst. 142). Již právní mocí rozhodnutí o vyvlastnění dne 4. 2. 2021 pozbyly žalovaní své užívací tituly k nemovitostem a současně jim vznikla povinnost tyto vyklidit. Navíc o konečné výši náhrady za vyvlastnění již bylo (po odvolání žalovaných proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje o náhradě za vyvlastnění) pravomocně rozhodnuto a tato náhrada již byla žalobcem doplacena dne 1. 7. 2024 do plné výše. Žalovanými uváděné argumenty tedy nemohou mít již žádné opodstatnění, když poskytnutá náhrada zahrnuje i náhradu stěhovacích nákladů v plné výši, jak ji žalovaní vyčíslili a uplatnili ve vyvlastňovacím řízení. Argumentace žalovaných odpovídá i jejich dosavadnímu chování, kdy se primárně snažili nalézt důvody, proč nemovitosti vyklidit nemohou. Žalobce jim přitom nad rámec svých povinností nabídl i možnost dočasného uskladnění movitých věcí, ovšem to žalovaní odmítli využít, aniž by přišli s jiným návrhem. Argumentace žalovaných, že zálohu na náhradu, která jim byla poskytnuta, nemohou použít do konečného rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění, není důvodná, když popírá smysl institutu zálohy na náhradu za vyvlastnění a žalobce takový výklad nikdy nezastával, ani vůči žalovaným nečinil ničeho, co by k takovému výkladu směřovalo. Pokud žalovaní zmiňují dlouhý časový odstup mezi vyvlastněním a rozhodnutím o konečné náhradě, nemohl toto žalobce nijak ovlivnit, když šlo o postup správních orgánů, a to i v návaznosti na procesní kroky žalovaných. I odvolací správní orgán v rozhodnutí , datum, , č.j. , anonymizováno, konstatoval, že průtahy řízení byly způsobeny i mnohdy až obstrukčním jednáním odvolatelů. Právě proto, že řízení o konečné náhradě může trvat delší dobu, je vyvlastňovaným vyplacena záloha. Tak tomu bylo i v tomto případě. Výše konečné zálohy pak zohlednila celou délku vyvlastňovacího procesu, byl zohledněn růst cen nemovitostí, ke kterému došlo mezi rokem 2019 až přelomem let 2023/2024 a v takové situaci není na místě, aby se žalovaní bránili povinnosti vyklidit nemovitosti s odkazem na délku vyvlastňovacího řízení a dobré mravy. Žalobě by proto mělo být vyhověno.

4. Žalovaní , anonymizováno, pak v podání ze dne , datum, k replice žalobce uvedli, že konečná náhrada za vyvlastnění včetně nákladů na stěhování jim byla skutečně vyplacena 1. 7. 2024, což však bylo po podání žaloby na vyklizení, a to na základě správního rozhodnutí, které bylo doručeno jejich právní zástupkyni dne 26. 6. 2024, tedy rovněž po podání této žaloby. Žalovaní nijak nerozporovali, že jim k nemovitostem nesvědčí vlastnické právo. Podstatné je však to, že před vyplacením konečné náhrady došlo vlivem stavební činnosti žalobce ke změně poměru v lokalitě, která způsobila aktuální nemožnost vyklizení nemovitostí a nevykonatelnost rozsudku v tomto řízení. Dne 20. 6. 2024 došlo totiž ze strany žalobce k zahájení dostavby daného , Anonymizováno, do kterého ústí jediná přístupová komunikace k nemovitým věcem, jež mají být vyklizeny. Příjezd k nemovitým věcem je opatřen dopravní značkou „Zákaz vjezdu“ s dodatkovou značkou „, Anonymizováno, “, dále je opatřen závorou zabraňující vjezdu, která je zamčená. Zaměstnanci žalobce jsou sice ochotni závoru na žádost otevřít, to však nic nemění na situaci, že po zprovoznění daného , Anonymizováno, , tedy od 4. 8. 2024, je vjezd a výjezd v těchto místech , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro nepovolané osoby nelegální. Žalobce tedy po uvedení , Anonymizováno, v tomto úseku do provozu bez dopravního omezení, znemožnil žalovaným pokračovat ve vyklízení nemovitostí. Žalobu podal předstižně, aniž poskytl žalovaným přiměřenou lhůtu pro vyklizení po vyplacení náhrady. Žalovaní nemají zajištěnou legální přístupovou cestu k nemovitým věcem na dobu nutnou k vyklizení tak, aby jí mohla bez porušení dopravních předpisů použít stěhovací firma. Užití přístupové komunikace je tedy v dané situaci přestupkem a vyklizení nelze uložit a vymáhat soudním rozhodnutím. Vystěhování najatou spediční firmou tedy není za stávajících dopravních podmínek pro užívání , Anonymizováno, možný. Vinou žalobce nemají předmětné nemovitosti zajištěnou legálně dopravní obslužnost pro motorová vozidla. Žaloba žalobce tedy nyní požaduje plnění nemožné, a proto by žaloba měla být zamítnuta.

5. Z důkazů provedených při jednáních dne , datum, vyplývá, že rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, ve znění opravného rozhodnutí ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, bylo rozhodnuto o odnětí předmětných nemovitostí (uvedených ve výroku I tohoto rozsudku) z vlastnictví žalovaných a zároveň o záloze na náhradu za vyvlastnění každému ze žalovaných. Výroky rozhodnutí o vyvlastnění nabyly právní moci dne 4. 2. 2021.

6. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, , bylo mimo jiné rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne , datum, ve znění opravného usnesení ve výroku o stanovení zálohy na náhradu za vyvlastnění za nicotné, když krajský úřad nemá pravomoc o této otázce rozhodovat. Žaloba žalovaných proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje pak byla ve zbytku zamítnuta. Právní moc rozhodnutí krajského soudu nastala 18. 5. 2022.

7. Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, o zamítnutí , anonymizováno, . a také , právnická osoba, , Anonymizováno, jako osoby zúčastněné, proti rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, . Rozhodnutí nebylo právní moci 22. 7. 2022.

8. Ústavní soud ČR pak usnesením ze dne , datum, , sp.zn. , Anonymizováno, odmítl ústavní stížnost , jméno FO, a, Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterou se domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Českých Budějovicích. Rozhodnutí se stalo vykonatelným 28. 11. 2023.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, je zřejmé, že jako vlastník mimo jiné pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku je na LV číslo , hodnota, , žalobce má pak příslušnost hospodařit s tímto majetkem státu, a to na základě rozhodnutí o vyvlastnění č. j. , anonymizováno, . Právní účinky tohoto zápisu nastaly k 6. 9. 2022.

10. Dopisy ze dne 2. 11. 2023 byli žalovaní vyzváni k vyklizení vyvlastněných nemovitostí, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaným , jméno FO, , Anonymizováno, byla výzva doručena 7. 11. 2023, žalovanému , jméno FO, 9. 11. 2023. Dne 31. 1. 2024 byla žalovaným zaslána předžalobní výzva. Dopisem ze dne 4. 4. 2024 pak žalobce nabídl žalovaným možnost bezplatného uskladnění movitých věcí, a to v prostoru , adresa, , a to v , Anonymizováno, s dobou uskladnění nejdéle šest měsíců počínaje od konce dubna 2024.

11. Rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, byla stanovena náhrada za odnětí vlastnického práva, a to , jméno FO, ve výši , částka, a náklady na vyhotovení znaleckého posudku ve výši , částka, , , jméno FO, ve výši , částka, a náklady na vyhotovení znaleckého posudku ve výši , částka, a , Anonymizováno, . ve výši , částka, a náklady za vyhotovení znaleckého posudku ve výši , částka, . Odvolání vyvlastňovaných proti uvedenému rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne , datum, bylo ministerstvem dopravy rozhodnutím ze dne , datum, č.j. , anonymizováno, zamítnuto a rozhodnutí krajského úřadu potvrzeno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 6. 2024.

12. Žalovaní učinili nesporným a vyplývá to i z výpisů z účtu žalobce ze dne 3. 8. 2022 a ze dne 1. 7. 2024, že žalovaným byla vyplacena náhrada za vyvlastnění v souladu s uvedeným rozhodnutím v plné výši.

13. Žalovaný , Jméno žalované A, ve své výpovědi uvedl, že v daném případě nepřichází pouze o provozovnu, ale o jediný zdroj obživy, proto se aktivně snažil sám zajistit si jiné prostory k podnikání, to se mu v nedávné době podařilo. Ovšem nyní potřebuje čas na to, aby prostory zkolaudoval jako provozovnu pro své podnikání. Poté, co bude mít zkolaudované prostory, potřebuje ještě alespoň měsíc na to, aby se mohl přestěhovat. Celkem si představuje čas asi šesti měsíců. Problémem je skutečnost, že dálnice byla dostavěna, spuštěn provoz a sjezd opatřen značkou zákazu vjezdu. Za této situace není nikdo, kdo by byl ochoten tento zákaz porušit, i když žalobce slibuje, že vjezd i výjezd umožní.

14. Žalovaní předložili v řízení celou řadu dalších důkazů, a to stavební povolení ze dne , datum, , znalecký posudek vypracovaný dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , kasační stížnost , jméno FO, a , Anonymizováno, ., veřejnou vyhlášku - oznámení o pokračování stavebního řízení ze dne , datum, , dopis žalovaných ze dne , datum, , včetně fotografií, rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2013, dopis ministerstva dopravy ze dne 26. 9. 2013, rozhodnutí ministerstva dopravy ze dne 2. 12. 2013, popis vývoje sporu mezi účastníky od roku 1998 do dubna 2024. Vzhledem k tomu, že tyto důkazy shledal soud pro dané řízení zcela irelevantní, bylo jejich provedení zamítnuto.

15. Podle § 1114 občanského zákoníku rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnického práva nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se vlastnického práva dnem právní moci rozhodnutí.

16. Podle § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

17. V daném případě bylo prokázáno, že rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne , datum, , č.j. , anonymizováno, došlo k odnětí vlastnického práva žalovaných k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 4. 2. 2021. Následný přezkum tohoto rozhodnutí ve správním soudnictví byl ukončen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Dne , datum, byla žalovaným vyplacena záloha na náhradu za vyvlastnění, a to řádově , částka, každému. Právní mocí rozhodnutí o vyvlastnění nemovitostí přešlo tedy v souladu s ustanovením § 1114 občanského zákoníku vlastnické právo na stát a žalovaným již tehdy vznikla povinnost přestat nemovitosti užívat a vyklidit je. Vzhledem k tomu, že žalovaní tak neučinili ani přes opakované výzvy žalobce, který je příslušný s těmito nemovitostmi hospodařit, nezbylo žalobci, než se domáhat ochrany svého vlastnického práva dle § 1042 občanského zákoníku. Žalovaní podanou žalobu považují za výkon práva žalobce v rozporu s dobrými mravy, nepřiměřený, nespravedlivý a za zjevné zneužití práva. Ve vyjádření k žalobě ze dne 18. 6. 2024 poukazovali zejména na skutečnost, že jim dosud byla vyplacena pouze záloha na vyvlastnění a tu nemohou použít na zajištění nových prostor pro podnikání a přestěhování věcí z obavy, aby ji nemuseli vracet. Mají za to, že jejich zákonem zaručené právo na pokojné užívání majetku do doby, než jim bude vyplacena spravedlivá náhrada, nemůže být narušováno. Požadavek žalobce v situaci, kdy více než dva roky po odnětí vlastnického práva nebylo rozhodnuto o konečné náhradě, je dle jejich názoru zneužitím práva žalobcem. Navíc záloha není dostačující k tomu, aby si pořídili každý ze žalovaných náhradní vlastní prostor dalšímu podnikání. Také by jim měla být poskytnuta odpovídající lhůta pro vyklizení, je nemravné požadovat okamžité vyklizení. Žalovaní však svůj postoj nezměnili ani poté, co jim 1. 7. 2024 byla doplacena konečná náhrada za odnětí vlastnického práva. Nyní odmítají vyklizení s poukazem na to, že v mezidobí od podání žaloby se změnila situace na místě samém, kdy došlo k dostavbě , Anonymizováno, , v předmětném úseku byl spuštěn plný provoz bez jakéhokoliv omezení a vjezd do příjezdové komunikace byl opatřen závorou a dopravní značku zákaz vjezdu mimo vozidel žalobce. Za tohoto stavu je podle nich vyklizení nemožné. Nadále pak poukazují na potřebu dostatečné lhůty k tomu, aby mohli zajistit vyklizení do náhradních prostor.

18. Po provedeném dokazování se však soud s námitkami žalovaných neztotožňuje. Skutečnost, že žalobce se jako vlastník domáhá vyklizení nemovitostí, k nimž nabyl vlastnické právo již v roce 2021, nelze považovat za zneužití práva či rozpor s dobrými mravy. Je to očekávaný důsledek. Žalovaní věděli, že nemovitosti budou muset opustit a měli se na tuto situaci připravit. Již v roce 2022 jim byla vyplacena záloha na náhradu za vyvlastnění a tu mohli použít na zajištění nových prostor pro podnikání, případně alespoň pro dočasné uskladnění movitých věcí. 1. 7. 2024 jim pak byla náhrada doplacena v plné přiznané výši. Pokud nyní žalovaní přišli s námitkou, že se nemohou vyklidit poté, co žalobce dostavěl předmětný úsek dálnice a spustil zde plný provoz, je to dle názoru soudu opět pouze hledání důvodu, proč se z předmětných nemovitostí nechtějí vyklidit. V tuto chvíli tam totiž již neměli být, nemovitosti měli opustit v době, kdy to ještě dopravní situace umožňovala. Po zvážení uvedených skutečností proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovaným povinnost vyklidit předmětné nemovitosti, a to ve lhůtě požadované žalobcem, tedy 15 dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod pro poskytnutí delší lhůty, neboť povinnost k vyklizení vznikla žalovaným již právní moci rozhodnutí o vyvlastnění 2. 4. 2021. Jejich bezdůvodné užívání proto trvá již dlouhou dobu. Velmi dobře věděli, že nemovitosti budou muset opustit a měli dostatek času dle názoru soudu se na uvedenou situaci připravit. Ostatně k tomu jim byla vyplacena i záloha na náhradu za vyvlastnění. Žalobce je navíc připraven jim poskytnout při vyklizení nemovitostí součinnost, omezit v daném úseku dočasně provoz a zajistit tak bezpečnost při vyklizení. Proto ani dostavba dálnice a umístění značky zákaz vjezdu na příjezdovou komunikaci k nemovitostem nejsou důvodem, který by vyklizení bránil.

19. O nákladech řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, kdy žalobce byl v řízení zcela úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 15 000 Kč a dále náklady právního zastoupení, když soud nesdílí názor právní zástupkyně žalovaných, že žalobce jako státní podnik má své právní oddělení a neměl by proto být zastoupen advokátem a dále, že okolnosti celého případu odůvodňují postup dle § 150 o.s.ř. a žalobci by tedy neměly být náklady řízení přiznány. Při stanovení odměny advokáta pak soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 684/2016, podle něhož je-li předmětem řízení vyklizení nemovitosti, určí se výše odměny advokáta primárně z ceny této věci. Podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky 177/96 Sb., advokátní tarif (dále „AT“), teprve nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, je nezbytné postupovat dle § 9 odst. 1 AT. V daném případě vyplývá hodnota vyklizovaných nemovitostí z rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne , datum, o náhradě za vyvlastnění, které vychází ze znaleckých posudků. Hodnota nemovitostí po odečtu žalovaným přiznaných náhrad dalších nákladů souvisejících s vyvlastněním činí , částka, . Odměna advokáta pak činí dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 7 AT , částka, za jeden úkon. Advokát žalobce v řízení učinil 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT, a to převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, sepis repliky k vyjádření žalovaných a účast na jednání dne , datum, přesahující dvě hodiny, v celkové částce , částka, , dále pak jeden úkon právní služby ve výši poloviny dle § 11 odst. 2 AT (účast u jednání, kde byl vyhlášen rozsudek) v částce 28 330 Kč. K tomu pak náleží 6x paušální částka náhrady nákladů dle § 13 odst. 3 AT ve výši 1 800 Kč, jízdné k jednání soudu v částce 3 164,68 Kč ve dnech , datum, a náhrada za promeškaný čas cestou k těmto jednáním 2x 5 započatých půlhodin po 100 korunách – § 14 odstavec 3 AT, tedy 1 000 Kč a dále 21 % DPH z uvedených částek ve výši 66 694,88 Kč. Celkem tak náleží žalobci náklady řízení ve výši 399 289,56 Kč a jejich splatnost vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř., přičemž k úhradě byli všichni účastníci zavázáni společně a nerozdílně.