11 C 130/2019

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti k zamezení stékání vody, eventuálně o uložení povinnosti žalované strpět na svém pozemku hydroizolační práce k odvodnění hraniční zdi žalobcem

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zamezit stékání povrchové vody ze st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] do hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k.ú. [obec], se zamítá.

II. Žalovaná je povinna strpět na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] při hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem, spočívajících v provedení horizontální izolace stávajícího zdiva společných zdí podříznutím a vložením izolačních desek s následnou injektáží spáry betonovou zálivkou s plastifikátorem a expanzní přísadou, otlučení zdiva v průjezdu a použití sanační omítky.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 30 615 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit státu – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 1 376 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se původně podanou žalobou domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody ze st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] do hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že je výhradním vlastníkem st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří s domem [adresa] v k. ú. [obec], žalovaná pak výhradním vlastníkem st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří s domem [adresa] v k. ú. [obec]. [obec] obou stavebních parcel je zčásti fakticky tvořena zdí domu [adresa]. Pozemek st. [parcelní číslo] je svažitý a vzhledem k tomu po něm stéká povrchová voda, vzniklá dešťovými srážkami, směrem k domům [adresa]. Přibližně v letech 2004 až 2005 provedla žalovaná úpravu kanalizace na st. [parcelní číslo] a sanační opatření k zabránění průniku povrchové vody do její nemovitosti a zadláždila průjezd na st. [parcelní číslo]. V důsledku toho došlo ke změně odtokových poměrů po st. [parcelní číslo] tak, že dešťová voda zatéká do zdi domu [anonymizováno] na hranici st. p. [anonymizováno] a [anonymizováno], což vede k destrukci této nemovitosti ve vlastnictví žalobce. Ten provádí rozsáhlou rekonstrukci domu [adresa], v jejímž rámci chtěl provést sanaci shora uvedené hraniční zdi domu tak, aby nedocházelo k její devastaci vtokem povrchové vody ze st. [parcelní číslo]. Učinil již veškerá možná opatření uvnitř domu [adresa], nicméně jsou nedostatečná a je třeba proto provést drenážní práce ze st. [parcelní číslo], zejména odkopat zeminu při hraniční zdi domu [adresa] do hloubky 0,5 až 1 metr a následně provést hydroizolaci hraniční zdi. Zároveň je třeba odvést povrchovou vodu průjezdem domu [adresa] husími krky tak, aby odtékala do obecní kanalizace. Opakovaně se pokoušel se žalovanou dohodnout, že na své náklady provede potřebná opatření, ovšem marně. Žalovaná ho odmítá na svoji parcelu [parcelní číslo] vpustit. Zatékání povrchové vody ze st. [parcelní číslo] prohlubuje devastaci hraniční zdi a s ohledem na probíhající rekonstrukci má žalobce zájem příčinu devastace vyřešit. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobu. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] připustil soud rozšíření žaloby o eventuální petit, kterým by byla žalované uložena povinnost strpět na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] při hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], do vzdálenosti 0,5 metrů od této hraniční zdi, provedení hydroizolačních prací k odvodnění této hraniční zdi žalobcem. Navrhované rozšíření žaloby žalobce odůvodnil tím, že z vyjádření žalované v řízení je evidentní, že žalobci nehodlá ani za podmínek, které by si sama stanovila, vstup na st. [parcelní číslo] za účelem provedení potřebných prací k odvodnění hraniční zdi umožnit.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. V letech 2004 provedla pouze opravu stávající kanalizační přípojky na jejím pozemku, kdy původní potrubí bylo nahrazeno novým a žalobci bylo umožněno napojit se svou kanalizací, a dále nechala vyměnit dlažbu v průjezdu a kolem svého domu provedla opatření proti pronikání vlhkosti do zdiva budovy. Těmito opravami však nedošlo, a ani nemohlo dojít, ke změně odtokových poměrů povrchové vody po jejím pozemku a stékání vody po jejím svažitém pozemku je přirozeným způsobem odtoku vodu v daném místě. Změna odtokových poměrů nebyla nikdy žalobcem, ani jeho právními předchůdci, namítána. Problém s vlhkostí domu je letitý a byl zde u staveb obou účastníků již před opravami kanalizační přípojky, kdy jej žalovaná řešila hydroizolací svého domu. Žalobce však nijak neprokazuje, že stékání vody po pozemku žalované není přirozeným způsobem odtoku vodu v daném místě, ani nepředkládá žádný důkaz o tom, že v důsledku opravy kanalizační přípojky, došlo ke změně odtokových poměrů, v důsledku čehož by docházelo k pronikání vlhkosti do zdiva domu žalobce. Havarijní stav zdi žalobce nelze přičítat pouze odtoku povrchové vody, ale dle zprávy firmy [anonymizováno], kterou předložil žalobce, do zdiva zatéká zejména spodní voda. Přitom na pozemku žalované je těsně nad průjezdem plechový žlábek, z něhož při deštích odtéká voda přímo do kanalizace a dále betonový žlábek, který brání zatékání dešťové vody do průjezdu. Žalovaná pak nesouhlasí ani se žalobcem zvoleným způsobem řešení problému, kdy by měla být odkopána zemina při hraniční zdi domu [adresa] do hloubky 0,5 až 1 m, neboť by to mohlo ohrozit statiku jejího domu. Případná jednání o dohodě mezi stranami jsou pak vyloučena vzhledem k agresivnímu, vulgárnímu a znevažujícímu vystupování žalobce vůči její osobě. K rozšíření žaloby pak žalovaná uvedla, že je zřejmé, že žalobce se nedomáhá pouze povinnosti strpět provedení určitých prací na pozemku žalované, ale také umístění štěrkového lože a odvodňovacího potrubí na pozemku žalované s čímž však ona nesouhlasí. Pro takové omezení vlastnického práva žalované nejsou splněny zákonné podmínky a žalobce navíc zcela opomíjí náhradu, která by jí měla být v případě omezení vlastnického práva vyplacena. Navrhla proto eventuální petit zamítnout.

3. Výpisy z katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce], má soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] objekt bydlení a žalovaná výlučným vlastníkem st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] objekt bydlení.

4. Žalovaná ve své výpovědi uvedla, že v roce 2004 prováděla [právnická osoba] [příjmení] opravu původní kanalizace, kdy bylo vyměněno betonové potrubí za plastové, zároveň bylo provedeno předláždění průjezdu, kdy dlažební kostky byly nahrazeny zámkovou dlažbou. Voda průjezdem nikdy netekla, pod svahem je žlábek, nad ním je rošt, voda je odváděná do žlábku a odtud do kanalizace, která vede průjezdem do hlavního řádu na náměstí. V roce 2004 nebyly ani nijak rozšířené zpevněné plochy na jejím pozemku, pouze dlažební kostky z průjezdu byly nově instalovány před stodolou. To však nemůže mít žádný vliv na odtokové poměry, neboť to je na druhé straně pozemku. Ani chodníčky kolem domu nebyly dělány zcela nové, jen se vyměnil materiál, z něhož jsou zhotoveny.

5. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že problémy se zatékáním vody trvají asi 14 až 15 let, tedy od té doby, co došlo k výměně původního potrubí a sanačním pracím na domě žalované. Voda byla tak od jejího domu odvedena a zatéká do domu žalobce. V místech, kde jsou problémy se zatékáním, byla dříve garáž, tam byl kanálek, kterým voda mohla odtékat. Při současné rekonstrukci však žalobce hodlá garáž předělat na obytný prostor a proto je třeba průsaku vody zabránit.

6. Při místním šetření provedeném dne [datum] bylo zjištěno, že skutečně zeď domu žalobce, která bezprostředně sousedí s pozemkem žalované, je vlhká, stejně tak i zeď v průjezdu domu žalované. Pozemek žalované je svažitý směrem k průjezdu, před průjezdem je odtokový žlab a kanálek.

7. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované prováděl práce v červnu 2004. Jednalo se o oddrenážování domu [adresa]. Vzhledem k tomu, že přitom bylo zjištěno, že kanalizace je již v havarijní stavu, provedla se i oprava kanalizace, kdy byly původní betonové roury nahrazeny plastovými. Udělal se také žlábek nad průjezdem a kanál, aby to sbíralo vodu stékající ze svahu. Stará dlažba v průjezdu se pak nahradila novou zámkovou.

8. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] soud zjistil, že příčinou závadného stavu je vzlínající vlhkost, kdy je špatně neodborně zapojený kanál a přejezdový kanálek bez typizovaných odboček. V kanalizačním potrubí je díra, voda z kanálku odtéká částečně podél potrubí k zásypu a částečně dírou do potrubí. Voda tak může nasycovat zeminu pod zámkovou dlažbou. Z fotodokumentace založené ve spise je zřejmé, že v místě kanálu 20x20 a přejezdového kanálku není v kanalizaci připravená odbočka. Jsou dodělávány dodatečně bez přípojek, kanál 20 x 20 cm je umístěn za přejezdovým kanálkem a je tudíž vyřazen z provozu. Obě tato zařízení byla instalována dodatečně, neodborně, pouze proražením potrubí. Zdivo je však přirozeně namáhané i vzlínající vlhkostí bez ohledu na závadný stav. Návrh žalobce na odkopání zdiva do hloubky 0,5 až 1 metr není dostatečným řešením, neboť drenáž musí být minimálně 20 cm pod úrovní podlah žalobce, tzn., že hloubka výkopu by musela být 0,9 až 1,3 metru. Odkopání tedy není možné z důvodu zásahu do základového zdiva společných zdí. Znalec následně navrhl vhodný postup k zamezení vzlínání vlhkosti. Při jednání dne [datum] pak znalec obhájil vypracovaný posudek, vypořádal se s výhradami žalované. Potvrdil, že problém spočívá ve vzlínání vody stavební konstrukcí. Řešení, které navrhl, problém vyřeší, nenaruší se přitom statika objektů. Práce odhaduje na dva dny, z převážné většiny by se prováděly z nemovitosti žalobce. Znalec rovněž zdůvodnil, proč řešení, navrhované žalobcem (výkop), považuje za kontraproduktivní.

9. Z korespondence účastníků je zřejmé, že žalobce se snažil se žalovanou dohodnout na provedení hydroizolačních prací, ovšem marně.

10. Podle ustanovení § 1019 odst. 1 občanského zákoníku, vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku, svůj pozemek upravil.

11. Podle § 1022 občanského zákoníku, nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.

12. V projednávané věci se žalobce domáhal původní žalobou, aby byla žalované uložena povinnost zamezit stékání povrchové vody ze st. [parcelní číslo] do hraniční zdi domu [adresa] na st. [parcelní číslo]. Žalobu pak rozšířil o eventuální petit. V daném případě bylo prokázáno místním šetřením, výpovědí účastníků i znaleckým posudkem [celé jméno znalce], že pozemek p. č. st. [anonymizováno] je svažitý, voda po něm přirozeně stéká, protéká po nepropustných vrstvách a poté se vsakuje do zdi domu [adresa]. Znalec při místním šetření zjistil závadný stav, spočívající v neodborném napojení kanálu a přejezdového kanálku v průjezdu domu [adresa], zároveň však v odpovědi na otázku 3 ve znaleckém posudku uvedl, že zdivo je přirozeně namáháno vzlínající vlhkostí bez ohledu na závadný stav. Při jednání dne [datum] pak znalec doplnil, že voda, která přirozeným způsobem stéká z pozemku žalované, stéká ke zdi, ta zeď ji drží a voda jí pak vzlíná. Ani po opravě kanalizace nebude dle jeho názoru vlhkost vyřešena. I kdyby tam nebyla netěsná kanalizační přípojka, byly by zdi vlhké. To je vidět z toho, že je zeď vlhká i v oblasti nad vadnou kanalizační přípojkou.

13. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že prvnímu navrhovanému petitu nelze vyhovět, neboť tomu brání ustanovení § 1019 odst. 1 občanského zákoníku. Zejména ze znaleckého posudku totiž vyplývá, že voda stéká svažitým pozemkem přirozeným způsobem ke zdi žalobce a tam je zadržována. Soud proto první petit žaloby zamítl. Pokud jde o eventuální petit, dospěl soud k závěru, že je zde aplikovatelné ustanovení § 1022 občanského zákoníku. Žalobce rekonstruuje dům [adresa]. Jednou z věcí, kterou je přitom zapotřebí udělat, je provedení hydroizolačních prací, které povedou k odvlhčení hraniční zdi s pozemkem žalované. Žalovaná odmítá, v podstatě bezdůvodně, žalobci provedení těchto hydroizolačních prací, které je třeba z části vykonat i z jejího pozemku. Jí tvrzené obavy z možného narušení statiky její nemovitosti vyvrátil znalec. Z její strany proto zůstávají pouze subjektivní důvody, pro které brání žalobci v pokračování rekonstrukce. Z provedených důkazů však vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro použití ustanovení § 1022 občanského zákoníku, když se dům žalobce nemůže opravit jinak, než užitím sousedního pozemku. Nejvhodnější způsob řešení hydroizolace zdí nastínil znalec ve znaleckém posudku, v němž zároveň uvedl, že potřebné práce odhaduje na dva dny, přičemž většina prací by se prováděla z pozemku žalobce. Soud proto v eventuálním petitu žalobě vyhověl, přičemž petit požadovaný žalobcem (provedení hydroizolačních prací) upřesnil, když podrobně vymezil, jakým způsobem mají být hydroizolační práce provedeny. Soud přitom vyšel z toho, že ustanovení § 1022 občanského zákoníku upravuje určitý způsob vypořádání vztahu mezi vlastníkem pozemku, který objektivně potřebuje užít sousední pozemek k údržbě své nemovitosti, když potřebuje pro realizaci hydroizolačních prací užít sousední pozemek (blíže viz. rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 880/2080) a proto soud ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. není vázán petitem a může přisoudit něco jiného či více, než je v žalobě požadováno. Ve výroku rozsudku soud tedy upřesnil petit navrhovaný žalobcem, když přesně vymezil práce, které je žalovaná povinna na svém pozemku strpět a to v souladu se znaleckým posudkem, který byl ve věci vypracován znalcem [celé jméno znalce]. Soud zvažoval i možnost uložit žalované povinnost strpět i provedení dalšího opatření navrhovaného znalcem, tj. opravu netěsné kanalizace, ovšem dospěl k závěru, že kanalizační přípojka je ve vlastnictví žalované a na jejím pozemku, a ustanovení § 1022 občanského zákoníku proto na toto navrhované opatření nedopadá. Přesto je třeba na žalovanou apelovat, aby sama odstranila závady v kanalizaci zjištěné znalcem, neboť jedině provedením obou znalcem navrhovaných opatření, se dosáhne účelu podané žaloby, když se zlepší vlhkostní poměry v zemině a tím vlhkost v obou stavbách, a společná zeď bude suchá.

14. Soud se rovněž zabýval otázkou přiměřené náhrady, která by měla být dle § 1022 odst. 1 občanského zákoníku poskytnuta žalované. Zvážil přitom skutečnosti uváděné znalcem, tedy že hydroizolační práce odhaduje na dva dny a většina z nich bude prováděna z pozemku žalobce a k zásadnímu omezení vlastnického práva žalované proto nedojde. Vliv na rozhodnutí soudu pak měla i skutečnost, že provedením ve výroku uvedeného opatření žalobce zároveň na své náklady opraví i majetek žalované (zeď v průjezdu). Protože tedy provedení prací uvedených ve výroku II. rozsudku bude i ku prospěchu žalované, dospěl soud k závěru, že toto samo o sobě vyváží nezbytné omezení vlastnického práva žalované a žádná náhrada jí proto již nebyla přiznána.

15. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, kdy žalobce byl v řízení úspěšný a má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které představuje odměna advokáta za 9 úkonů právní služby po 1 500 Kč v částce 13 500 Kč (§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky 177/96 Sb.), 9 paušálních částek náhrady nákladů po 300 Kč, tedy 2 700 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb.), jízdné advokáta na místní šetření z [obec] do [obec] dne [datum] a [datum] v částce 437 Kč, náhrada za čas strávený cestou na místní šetření, celkem 4 půl hodiny po 100 Kč, tedy 400 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odstavec 3 vyhlášky 177/96 Sb.), 21% DPH ve výši 3 578 Kč, zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a žalobcem zaplacená záloha na posudek v částce 8 000 Kč Celkem tak náklady žalobce činí 30 615 Kč a jejich splatnost se řídí § 149 odst. 1 o.s.ř.

16. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalované povinnost nahradit státu náklady, které platil a které souvisely s vypracováním znaleckého posudku a účastí znalce u jednání. Znalci bylo celkem přiznáno znalečné v částce 9 376 Kč, ze zálohy poskytnuté žalobcem byla vyplacena částka 8 000 Kč, zbývající částka 1 376 Kč, kterou stát zaplatil znalci ze svých prostředků, pak byla uložena žalované k náhradě a to na účet Okresního soudu v Táboře.