11 C 160/2020

Plný text

Okresní soud v Táboře, předsedkyně senátu Mgr. Jaroslava Novotná jako samosoudce, rozhodl ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 377 299 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 285 704 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 91 595 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 15. 8 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 93 058 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit státu - Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 1 189,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 377 299 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] vystavila žalovanému fakturu [číslo] na tuto částku, která představuje neuhrazenou část odměny za práce provedené dle smlouvy o dílo, uzavřené mezi účastníky. Vzhledem k tomu, že faktura nebyla ve lhůtě, ani po opětovných urgencích, zaplacena, zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ale ani na jejím základě žalovaný fakturu neuhradil.

2. Okresní soud v Táboře ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno. Proti uvedenému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor, v němž potvrdil, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byly kromě jiného práce spočívající v pokládce podlahy, včetně přípravy podkladu, broušení diamantem, odsátí a odvoz suti a dopravného v objektu [obec a číslo]. Dílo však nebylo dosud řádně dokončeno a předáno, neboť vykazuje zásadní vady bránící jeho užívání. Na vady díla včetně požadavku na jejich odstranění byla žalobkyně žalovaným několikrát upozorněna, avšak k jejich odstranění doposud nedošlo a dílo tak není možné užívat. Proto si žalobkyně nemůže nárokovat úhradu provedených prací, když tyto nebyly provedeny řádně.

3. K odporu žalovaného žalobkyně doplnila, že smlouva o dílo byla uzavřena akceptací žalovaného dne [datum] a to na základě cenové nabídky ze dne [datum]. Předmětem díla byla pokládka podlahy [anonymizováno] v ceně 1 890 za m2 bez DPH, dopravné v ceně 10 000 Kč bez DPH, broušení a lakování v ceně 20 000 Kč bez DPH. Žalovaný uhradil dvěma splátkami zálohu ve výši 378 000 Kč a v termínu od [datum] do [datum] bylo dílo realizováno. Následně došlo k převzetí díla žalovaným a to bez výhrad. S ohledem na povahu díla a místo plnění je nesporné, že žalobkyně dokončila celé plnění a žalovanému bylo umožněno nakládat s dílem. Na základě toho byla žalovanému dne [datum] vystavena konečná faktura [číslo] jejíž zaplacení je předmětem žaloby. Po obdržení faktury začal žalovaný naznačovat, že dílo není řádně provedeno. Proto fakturu nezaplatí, čímž je pro něj celá věc„ uzavřená“. Žalovaný se následně obrátil přímo na [anonymizováno] výrobce podlah - [právnická osoba] [anonymizováno], jejíž výkonný ředitel [jméno] [příjmení], po posouzení podkladů od žalovaného a osobní kontrole místa provedení díla, sdělil dne [datum] žalovanému, že po analýze jeho technického týmu, byla celá realizace díla žalobkyní provedena naprosto správně, když bylo zkontrolováno také množství a druh použitých produktů. Výrobce zároveň žalovaného upozornil, že se nejedná o vady díla, ale o přímou vlastnost podlah [anonymizováno]. Následně si proto žalovaný nechal vypracovat znalecký posudek jím vybraným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož posouzení je však zcela obecné a nepřesné, přičemž neodpovídá vlastnostem realizovaného materiálu a deklarovaným postupům výrobce. Z obsahu stránek výrobce je zřejmé, že podlaha má brutalistický vzhled, nelze očekávat stejnoměrného efektu, když podlahy nejsou lakované nebo vyráběné litím, a proto budou vždy existovat vizuální variace jejího vzhledu. Žalovaný tento styl viděl ještě před realizací samotnou na showroomu žalobkyně a byl se také osobně podívat na jednu z referencí v [obec] (v přízemí budovy„ [anonymizováno]“ v [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova]), která vypadá totožně, byla zpracovaná stejnou technologií. Námitky žalovaného proto nejsou důvodné, jeho obrana je ryze účelová.

4. Z emailové a SMS komunikace účastníků soud zjistil, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla pokládka zhruba 360 m2 podlahy [anonymizováno] za cenu 1 890 Kč za m2 bez DPH, doprava v ceně 10 000 Kč bez DPH. Cena za samotnou podlahu a dopravu 365 m2 byla dohodnuta 699 900 Kč bez DPH. Dle mailu ze dne [datum] v případě, že se to udělá celé najednou (evidentně se míní pokládka podlahy a doprava), lze dát slevu 10%, tedy 629 900 Kč. Vybroušení a zalakování schodů by pak bylo za další částku do 20 000 Kč. Žalovaný mailem ze dne [datum] cenu po slevě akceptoval.

5. Fakturou ze dne [datum] [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku 377 299 Kč a to za 334 m2 podlahy [anonymizováno] v ceně 1 890 Kč/m2 bez DPH, broušení schodů a překladu v ceně 15 000 Kč bez DPH, dopravné 10 000 Kč bez DPH. Po připočtení odpovídající DPH činí cena díla 755 299 Kč, po odečtení zálohy 378 000 Kč pak vychází fakturovaná částka.

6. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, která byla žalovanému doručena dle doručenky dne [datum].

7. Z mailové zprávy výkonného ředitele [právnická osoba] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že produkt [anonymizováno] je ze své podstaty nerovný, brutalistický, průmyslový, surový, nedokonalý. To jsou vlastnosti, díky nimž je velmi speciální a odlišný od všech dalších produktů na trhu. To znamená, že produkt nelze ovládat úplně, zejména na malých plochách a v blízkosti rohů. Z technického hlediska je aplikace provedena správně. Bylo zkontrolováno také množství a druh použitých produktů. Z estetického hlediska si mohou strany odsouhlasit další práce ke spokojenosti zákazníka. Pokud jde o oblasti, kde podlaha absorbuje vodu, doporučil by společnosti [anonymizováno] použít další nátěr celé podlahy. Pokud dvě standartní vrstvy nestačí, musí být použita třetí k zajištění silné ochrany. Podlaha je technicky v pořádku.

8. Z internetových stránek výrobce [anonymizována dvě slova] je zřejmé, že u podlahy [anonymizováno] nelze dosáhnout zcela stejnoměrného efektu, protože není lakovaná nebo vyráběná litím, proto vždy budou existovat variace.

9. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku předloženém žalovaným označil 4 závady na předmětné podlaze a to rovinatost, kdy v některých místech není splněn požadavek 2 mm na 2 metrové lati, dále nestejnou strukturu povrchu, kdy v některých místech není hladký povrch, strukturou jsou zde„ otevřená“ místa, dále krajové ukončení stěrky, když místy se jedná o„ otevřený“ povrch, stěrka je místy níže, než úroveň lišt, které tvoří hranu podlahové stěrky. V případě rámečku v podkroví je podlaha výše, rámečky jsou utopené, není provedeno začištění mezi stěnami a podlahou. Závěry znalce žalobkyně zpochybnila, když uvedla, že posouzení je zcela obecné i nepřesné, když se nejedná o epoxidovou stěrku, ale polymercementový systém podlahy, což je zcela zásadní a vede to k chybným závěrům celého posudku.

10. Žalovaný ve své výpovědi zopakoval výhrady, které má k dílu žalobkyně. Uvedl, že k přebírání díla docházelo průběžně. Když byla práce dokončena, obcházeli s jednatelem žalobkyně znovu celý dům a on ho upozornil na nedostatky, které je třeba opravit. Ve své výpovědi výslovně uvedl, že při té přejímce ústně všechno s panem [příjmení] probrali. Snažil se prokázat, že podlaha není dobře udělána, proto pozval pana [jméno]. Ten potvrdil, že chybí třetí vrstva laku, takže podlaha není ještě dokončena. [obec] pak potvrdil i znalec [příjmení]. Po vyúčtování žalobkyně spočítal m2 s nimiž není spokojen, a dospěl k závěru, že záloha, kterou dosud zaplatil je dostatečným vyrovnáním se žalobkyní. Podlahu lze opravit pouze tak, že se nanese další vrstva, bude s tím mít další náklady a to pokryje právě to, co nedoplatí žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalobkyni již nevěří, v případě opravy jí to již předělat nenechá. U přebírání byl i stavbyvedoucí pan [příjmení] i on ukazoval jednateli žalované, kde jsou nedostatky. V průběhu řízení pak žalovaný potvrdil, že podlahu si nechal v mezidobí předělat jinou firmou.

11. Jednatel žalobkyně ve své výpovědi uvedl, že objednávka ze strany žalovaného proběhla poté, co si žalovaný prohlédl jejich realizaci předmětné podlahy v [obec] na [anonymizována dvě slova]. Samotná pokládka u žalovaného trvala týden a prováděli ji způsobem, kterým jsou zvyklí, v souladu s doporučeným postupem výrobce. V průběhu týdne se nevyskytly žádné zásadní problémy, až poslední den, když spolu se žalovaným procházeli stavbu, vytkl mu žalovaný nějaké vady. Dle jeho názoru tedy došlo k předání díla. Poté, co ze stavby odjeli, zůstali pouze nenalakované schody, které však byly samostatnou zakázkou. Následně mezi ním a žalovaným proběhla komunikace, bylo zasláno vyúčtování, přičemž výsledkem byla snaha žalovaného nic již nedoplácet, nechat to tak, jak to je. K dolakování schodů tedy již nedošlo, protože se se žalovaným nedohodli.

12. Z výpovědí svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pokládku podlahy prováděli obvyklým způsobem, žalovaný byl na stavbě v podstatě každý den, zakázka trvala pět dní, zbývalo pouze dolakovat schody, k tomu však již nedošlo. Poslední den procházel žalovaný s panem [příjmení] celou stavbu. Dle jejich názoru tak došlo k jejímu předání. Žalovaný měl nějaké výhrady k realizaci díla, o co konkrétně šlo, však jim není známo. Dle jejich názoru, když v pátek stavbu opouštěli, byla podlaha dokončená, žalovaný ji mohl užívat.

13. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že na předmětné stavbě byl jeden den, když pořizoval promovideo pro reklamní účely. Stejnou podlahu mu žalobkyně zhotovila doma, může tedy porovnat, že postup byl v obou případech stejný. Výsledek byl takový, jak by měl vypadat. Při předání díla u něho doma nebyl pořizován žádný protokol, pouze si zhotovené prostory s panem [příjmení] prošli.

14. Svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně vypověděli, že na žádost žalovaného sepsali zápis o vadách podlahy na jeho stavbě. Vady podrobně popsali a nafotili, aby to mohlo být použito pro jednání mezi stranami. Šlo o vady, dle jejich názoru, snižující užitnost podlahy. Oproti žalobkyni tedy nepovažovali podlahu za dokončenou. Nyní je již podlaha předělaná, potažená novou vrstvou, vady tedy na ní již nejsou patrné.

15. Také dle svědka [jméno] [příjmení] nebyla podlaha dokončená, byly tam nerovnosti, křivé dilatace, na některých místech vyčnívaly z laku kamínky. Chybělo i dolakovat schody. Tento svědek potvrdil, že nyní je podlaha opravená, dělala to nějaké firma z [obec].

16. Na CD nosičích a fotografiích předložených stranami jsou zachyceny realizace výrobce, referenční fotografie žalobkyně, záběry z realizace zakázky u žalovaného. Videa na flasch disku pak zaznamenávají zjištěné vady díla.

17. Z emailové korespondence předložené účastníky je zřejmé, že architekti ze studia [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prohlédli realizaci podlahy u žalovaného dne [datum], vady zdokumentovali a sepsali a zprávu o vadách zaslali jednateli žalobkyně dne [datum]. Ten se emailem ze dne [datum] k tvrzeným vadám vyjádřil. V následné komunikaci pak o tom probíhala další diskuze.

18. Emailem ze dne [datum] sdělil žalovaný žalobkyni, že od ní nepřebere nekvalitně odvedenou práci na ploše 124,43 m2. Po zaplacení zálohy 378 000 Kč víc platit nehodlá a věc je pro něj uzavřena.

19. Podle § 2586 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

20. Podle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku, právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

21. Podle § 2604 občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Podle § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

23. V daném případě se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 377 299 Kč s příslušenstvím z titulu doplatku ceny díla, které pro žalovaného prováděla na základě smlouvy o dílo. Soud se tedy zaměřil na zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro vznik práva žalobkyně na zaplacení ceny díla, tedy zda dílo bylo provedeno (§ 2610 o.z.). Ve smyslu § 2604 a 2605 občanského zákoníku, muselo být proto dílo dokončeno a předáno žalovanému. Jedinou obranou žalovaného bylo, že dílo nebylo řádně předáno a dokončeno, protože bylo plněno s vadami. Jak však vyplývá z § 2605 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, objednatel pak převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad. To znamená, že i když má objednatel (tedy žalovaný) výhrady k dílu pro jeho vady, může takové dílo sloužit svému účelu a lze ho považovat za dokončené. Pokud pak došlo k jeho předání, vzniká objednateli povinnost cenu díla zaplatit.

24. Jak vyplývá z provedeného dokazování, předmětem díla bylo zhotovení podlahy [anonymizováno] v nemovitosti žalovaného. Z výpovědí svědků - zaměstnanců žalobkyně, vyplynulo, že podlaha byla dokončena, když byly provedeny všechny potřebné technologické postupy. Po druhém nalakování již bylo možné podlahu užívat. Žalovaný byl pouze upozorněn, že ji nelze jeden týden vytírat, do konečného vytvrzení laku. Byly tedy provedeny všechny práce dle smlouvy o dílo. S ohledem na charakter díla lze mít za to, že bylo předvedeno, když z výpovědí jednatele žalobkyně, svědků [příjmení], [anonymizováno] i samotného žalovaného vyplývá, že poslední den provádění zakázky žalovaný a pan [příjmení] stavbu společně procházeli. Došlo tedy k předání díla. Sám žalovaný ve své výpovědi dne [datum] uvedl, že„ při té přejímce ústně všechno (tj. jednotlivé vady) s panem [příjmení] probrali“. Na jiném místě své výpovědi výslovně uvedl, že k přebírání díla docházelo postupně. Zároveň potvrdil, že [příjmení] řekl, že pokud se bude podlaha předělávat, jemu to již udělat nenechá, neboť mu nevěří. To, že bylo dílo dokončeno, vyplývá i ze zprávy zástupce výrobce [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], který potvrdil, že standardní úpravou jsou dvě vrstvy laku. Je možné dát třetí vrstvu ke zvýšení voděodolnosti, ale aplikace podlahy byla provedena správně.

25. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že dílo bylo ve smyslu § 2604 občanského zákoníku provedeno, když bylo dokončeno a předáno. Žalovaný dílo převzal s určitými výhradami, následně měla nastoupit odpovědnost žalobkyně za případné vady. K tomu je však zapotřebí, aby žalovaný vady nejen vytkl, ale zároveň sdělil, jaké právo z titulu odpovědnosti za vady uplatňuje. To však žalovaný neučinil. Pouze se vyjádřil v tom smyslu, že nic dalšího platit nebude a věc považuje za uzavřenou. Odstranit vady díla žalobkyni neumožnil, ani ji k tomu nevyzval.

26. Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit sjednanou cenu díla. Cena byla mezi stranami sjednána v emailové komunikaci, nabídkou žalobkyně ze dne [datum] a akceptací žalovaného dne [datum]. Bylo dohodnuto, že cena podlahy činí 1 890 Kč za m2 bez DPH, dopravné 10 000 Kč bez DPH. Pokud by byla zakázka dělaná celá najednou, byla by poskytnuta sleva 10%. V případě, že by se strany dohodly na úpravě schodů, byla by cena do 20 000 Kč Cenu za podlahu a dopravu se slevou žalovaný akceptoval.

27. Žalobkyně vyfakturovala žalovanému cenu díla fakturou [číslo] ze dne [datum] v částce 377 299 Kč, která je předmětem žaloby. Soud dospěl k závěru, že fakturovaná cena neodpovídá ceně sjednané, když zahrnuje i broušení schodů a překladu, což je zakázka, která nebyla udělána. Částka 17 250 Kč, musí být proto z fakturované částky odečtena. Rovněž zde není zahrnuta 10% sleva, kterou si strany dohodly, pro případ, že celá podlaha bude udělána najednou. Vzhledem k tomu, že tato podmínka byla v daném případě splněna, má na tuto 10% slevu žalovaný nárok. Soud tedy přepočetl částku, kterou by měl žalovaný zaplatit. Za zhotovených 334 m2 při ceně 1 890 Kč za m2 činí cena za podlahu 631 260 Kč. Dopravné, které bylo dohodnuto, pak 10 000 Kč. K tomu je třeba připočítat 15% DPH, tedy částku 96 189 Kč 10% sleva z ceny díla činí 73 745 Kč, výsledná cena podlahy a dopravy tak představuje částku 663 704 Kč. Žalovaný zaplatil zálohu 378 000 Kč, ta musí být od výsledné ceny odečtena a zbývá tak částka 285 704 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni doplatit. V této částce tedy soud žalobě vyhověl a přiznal z ní žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury, tedy od [datum] do zaplacení. V částce 91 595 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, pak soud žalobu zamítl.

28. I v případě, že by bylo dokončení a převzetí díla zpochybněno, vznikla by žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni soudem přiznanou částku, když v průběhu řízení vyšlo najevo, že žalovaný si nechal dílo opravit třetí osobou. Pokud by tedy závazek nezanikl splněním, zanikl by pro následnou nemožnost plnění. Důsledkem toho by nezaplacením díla vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, ve výši ceny provedeného díla, tedy ve výši ceny fakturované za pokládku a dopravu dle smlouvy o dílo (viz výpočet výše), když práce byly provedené v rozsahu uvedeném na faktuře, v souladu se smlouvou o dílo, s výjimkou účtovaných schodů.

29. Pro doplnění pak je třeba uvést, že nároky z odpovědnosti za vady neučinil žalovaný předmětem řízení, soud se tvrzenými vadami tedy podrobněji nezabýval a ve výsledku řízení je nijak nezohlednil.

30. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. v situaci, kdy žalobkyně byla v řízení ze 76% úspěšná, neúspěch činil 24%, má proto právo na poměrnou část nákladů řízení ve výši 52% Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 15 092 Kč a dále náklady právního zastoupení a to odměna za 12 úkonů právní služby v částce 117 840 Kč (jeden úkon 9 820 Kč - § 7 bod 6 vyhlášky 177/96 Sb.), odměna za jeden úkon právní služby v poloviční sazbě (§ 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky 177/96 Sb.), 13 paušálních částek náhrady nákladů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb.), tj. 3 900 Kč, jízdné advokáta k jednání u Okresního soudu v Táboře v částce 5 776,71 Kč, náhrada za promeškaný čas cestou k jednání 5x 6 půl hodin, tedy 3 000 Kč (položka 14 odst. 1a), odst. 3 vyhlášky [číslo]) a 21% DPH ve výši 28 439,61 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činí 178 958,32 Kč, z toho přiznaných 52% je 93 058 Kč. Splatnost nákladů řízení pak vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.

31. Konečně pak soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost nahradit státu náklady, které platil a to svědečné, vyplacené svědkovi [titul] [jméno] [příjmení] v částce 1 189,20 Kč.