11 C 163/2025

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného zastoupenému advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o části žaloby, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 12. 2018 do 10. 2. 2024, se zastavuje.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 11. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce , Jméno advokáta, náklady řízení ve výši 12 315 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 1. 11. 2017 se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, -, Anonymizováno, , na jejímž základě mu společnost poskytla bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč s přesně stanovenou úrokovou sazbou, který se žalovaný zavázal uhradit ve 13 splátkách, když 1. splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední k 1. 12. 2018. Na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 uzavřené mezi původním věřitelem a společností , právnická osoba, ., nabyla pohledávku , právnická osoba, ., která dne 11. 12. 2019 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky se společností , právnická osoba, , a ta dne 9. 6. 2021 uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky se žalobkyní. Na základě této smlouvy byla tedy na žalobkyni postoupena i předmětná pohledávka za žalovanou stranou. Protože žalovaný pohledávku neuhradil žalobkyni ani jejím právním předchůdcům, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dluhu. Původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalované strany a dospěl k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

2. Okresní soud v Táboře vydal ve věci dne 27. 6. 2025 pod č.j. EPR , č. účtu, -, Anonymizováno, elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě vyhověno.

3. Proti uvedenému platebnímu rozkazu podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, v němž namítl promlčení celého žalovaného nároku.

4. V reakci na odpor žalovaného vzala žalobkyně podáním ze dne 29. 7. 2025 žalobu částečně zpět ohledně úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 12. 2018 do 10. 2. 2024. Zároveň uvedla, že přehodnotila svůj žalobní návrh. Je si vědoma, že původní věřitel před uzavřením smlouvy nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného, proto pro případ, že by soud posoudil smlouvu jako neplatnou, uplatnila nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč, přičemž má za to, že nárok není promlčen, neboť nárok z titulu bezdůvodného obohacení se stane splatným až po výzvě věřitele, tedy osoba, která se bezdůvodně obohatila musí být nejprve vyzvána k zaplacení a dle § 628 občanského zákoníku začne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy byla vyzvána.

5. Žalovaný v podání ze dne 1. 8. 2025 trval na námitce promlčení. Dle jeho názoru není správná úvaha žalobkyně, že promlčecí lhůta by měla běžet v případě nároku na vydání bezdůvodného obohacení až od splatnosti nároku. Vzhledem k tomu, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy je důsledkem porušení právní povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, běží promlčecí lhůta již od okamžiku poskytnutí peněz, kdy nepochybně nastala nebo měla a mohla nastat vědomost právního předchůdce žalobkyně o skutečnostech uvedených v § 621 občanského zákoníku.

6. Z účasti při jednání se žalobkyně (její právní zástupkyně) omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

7. Z důkazů provedených při jednání, a to smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , splátkového kalendáře a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne 1. 11. 2017 byla mezi žalovaným jako dlužníkem a společností , právnická osoba, jako věřitelem uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč na dobu určitou do splatnosti 13. splátky. Převzetí jistiny v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem smlouvy. Úrok byl dohodnutý ve výši 25,85 % ročně, poplatek za správu úvěru činil dle smlouvy 3 300 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek pak 1 850 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit činila 25 350 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal hradit ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč, 1. splátka měla být splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední k 1. 12. 2018. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru jsou uvedeny příjmy žalovaného ve výši 28 477 Kč, jako výdaje je uvedený nájem 6 000 Kč, energie 1 800 Kč a stravování 10 000 Kč. Údaje žalovaného ověřil věřitel pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce a nájemní smlouvou. Výsledkem finanční analýzy a credit scoringu provedeného věřitelem byl závěr, že žalovanému lze poskytnout úvěr v maximální výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 950 Kč.

8. Podáním ze dne 29. 7. 2025 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení a ohledně úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 12. 2018 do 10. 2. 2024. Vzhledem k tomu, že k tomuto zpětvzetí došlo před započetím jednání, postupoval soud podle § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení o této části žaloby bez dalšího zastavil.

9. Pokud jde o zbývající nárok, tedy částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 2. 2024 do zaplacení, dospěl soud k závěru, že nároky je promlčen.

10. Podle § 609 občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

11. Podle § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

12. Podle § 619 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodujících pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

13. Podle § 621 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a osobě povinné k jeho vydání.

14. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá 3 roky15. V daném případě počala promlčecí lhůta běžet nejpozději marným uplynutím lhůty pro poslední 13. splátku úvěru (dle § 623 občanského zákoníku se promlčují jednotlivé splátky samostatně), tedy od 2. 12. 2018, uplynula proto 2. 12. 2021. O tom, kdo je povinen poskytnuté peníze vrátit (bez ohledu na důvod), věděla žalobkyně (její právní předchůdci) okamžikem poskytnutí úvěru, přičemž v zákonné promlčecí lhůtě po žalovaném ničeho nepožadovali. Žaloba byla podána až v květnu 2025, tedy 7,5 roku po poskytnutí úvěru. Pokud nyní, na základě odporu žalovaného, žalobkyně sdělila, že má za to, že její právní předchůdce nedostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva neplatná a žalobkyně má tedy nárok na plnění z titulu bezdůvodného obohacení, je dle názoru soudu toto tvrzení ryze účelové, ve snaze prodloužit počátek běhu promlčecí lhůty, a na toto nemůže soud přistoupit. S ohledem na shora uvedený právní názor se soud podrobně nezabýval platností smlouvy, když má za to, že nárok žalobkyně byl promlčen již v roce 2021.

16. Pro doplnění pak soud uvádí, že pokud žalobkyně odkazuje na ustanovení § 628 občanského zákoníku, toto ustanovení se na žalovaný případ nevztahuje. Jde o práva, u nichž speciální norma předpokládá, že předtím, než budou uplatněna dle § 619 občanského zákoníku podáním návrhu u orgánu veřejné moci, budou nejprve uplatněna u příslušné osoby ve speciálně stanovené lhůtě. Jde například o práva z vadného plnění a podobně. Uplatněním práva ve smyslu § 628 nelze rozumět žádost o plnění dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku směřující k přivození splatnosti práva (blíže viz komentář občanský zákoník I obecná část (§ 1-654) druhé vydání, 2022 ES. 2052-2055: EU. Blümel).

17. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně promlčen, a proto byla žaloba zamítnuta.

18. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, když žalobce byl v řízení úspěšní, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které představují náklady jeho právního zastoupení, a to odměna advokáta za 4 úkony právní služby v částce 6 800 Kč (1 úkon dle § 7 bod 5 vyhlášky 177/96 Sb. 1 700 Kč), 4 paušální částky náhrady nákladů po 450 korunách (§ 13 odst. 4 vyhlášky 177/96 Sb.), jízdné advokáta k jednání soudu dne 13. 8. 2025 ve výši 978 Kč a náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb. v částce 600 Kč (4 půlhodiny po 150 korunách), a dále 21 procentním DPH z uvedených částek tedy 2 137 Kč. Celkem tak byly žalovanému přiznány náklady ve výši 12 315 Kč a jejich splatnost vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.