11 C 176/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 525 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Táboře soudní poplatek ve výši 400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s přepravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Tato přeprava byla uskutečněna hlídkou anonymizováno, když žalovanému byla provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu v organismu žalovaného a naměřená hladina alkoholu dosáhla výše 1,41 promile. Náklady na přepravu žalovaného činí celkem částku 525 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z předložených důkazů soud zjistil, že žalovaný se dne datum dopustil přestupku, byl proto zadržen na příkaz anonymizováno a převezen ze obec do Protialkoholní záchytné stanice v obec, kde byl předán v anonymizováno hodin. Žalovaný byl schopen pobytu na protialkoholní záchytné stanici. Provedenou dechovou zkouškou byla naměřena hodnota 1,41 promile. Převoz žalovaného si vyžádal jízdu služebního vozidla anonymizováno na trase obec – obec a zpět, celkem ve vzdálenosti 80 km. Náklady na přepravu činily celkem 525 Kč a žalobce je vyčíslil v souladu s vyhláškou č. 463/2017 Sb., když k návrhu doložil technický průkaz služebního vozidla, protokol o vyčíslení nákladů za použití služebního vozidla a záznam o dopravě osoby. Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání dlužné částky pro případ nezaplacení v určené lhůtě.

4. Na základě shora uvedených závěrů o skutkovém stavu soud věc posoudil po právní stránce podle § 89b odst. 1, § 89c odst. 1 a § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách. Podle ustanovení § 89e odst. 1 věty první prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Protože byla prokázána přítomnost alkoholu v organismu žalovaného a žalovanou částku na dopravu vynaložil žalobce, došlo na straně žalovaného ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k bezdůvodnému obohacení, které je žalovaný povinen vydat tomu, na jehož úkor se bez spravedlivého důvodu obohatil, neboť žalobce plnil to, co po právu měl plnit žalovaný sám.

5. Vzhledem k tomu, že se předloženými listinnými důkazy žalobci podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě zcela vyhověl jak co do jistiny, tak i co do úroku z prodlení, který žalobce požaduje ve výši dle vládního nařízení číslo Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný paušální náhradu hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý ze dvou úkonů uvedených v § 1 odst. 3 vyhlášky (žalobu a výzvu k plnění) po 100 Kč, tj. celkem 200 Kč. Žalobcem požadovaný úkon – opatření listinných důkazů a vyčíslení spotřeby - není úkonem dle § 1 odst. 3 vyhlášky, proto za něj nebyla žalobci paušální náhrada přiznána.

7. Vzhledem k zákonnému osvobození žalobkyně od placení soudních poplatků ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, přešla poplatková povinnost na žalovaného dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Výše poplatku vyplývá z položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku zákona o soudních poplatcích.

8. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.