Okresní soud v Táboře · Rozsudek

11 C 213/2020

č. j. 11 C 213/2020-140

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-12-08 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTA:2021:11.C.213.2020.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená ustanoveným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o umožnění vstupu do nemovitosti a o zaplacení částky částka doplňujícím rozsudkem

I. Řízení o nároku žalobkyně, kterým se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost umožnit žalobkyni vstup do nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], se zastavuje.

II. Řízení o nároku žalobkyně, kterým se domáhala na žalované zaplacení částky [částka], se co do částky [částka], zastavuje.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 301 810 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení souvisejících s doplňujícím rozsudkem.

1. Rozsudkem ze dne 21. 4. 2021, čj. 11 C 213/2020 – 90 zamítl Okresní soud v Táboře žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že kupní smlouva, uzavřená mezi [celé jméno žalované], narozenou [datum] a [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], jejímž předmětem je pozemek p. [číslo] zahrada o výměře 660 m2, pozemek [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 14 m2, jehož součástí je stavba - budova bez čp/če – garáž a pozemek [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 52 m2, jehož součástí je stavba - budova č.e. [anonymizováno], vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [anonymizováno] území a [územní celek], je neplatná. V bodě 3 odůvodnění rozsudku soud uvedl, proč považoval za předmět řízení pouze určení neplatnosti kupní smlouvy a dalšími nároky, označenými žalovanou v jejím podání ze dne [datum], se nezabýval. Proti uvedenému rozsudku se žalovaná odvolala. Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, vrátil spis okresnímu soudu zpět bez rozhodnutí o odvolání žalované proti uvedenému rozsudku, když dle jeho názoru nebylo rozhodnuto o celém žalobním nároku žalované, která požadovala vedle určení neplatnosti kupní smlouvy dále doplacení kupní ceny ve výši [částka] a uložení povinnosti žalované umožnit žalobkyni přístup do nemovitostí. Je proto třeba vydat doplňující rozsudek.

2. Ve vyjádření k výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu co do nároku na umožnění vstupu do nemovitostí a co do požadované částky [částka], zpět s tím, že nadále trvá na tom, aby žalované byla uložena povinnost doplatit žalobkyni částku 301 810 Kč, což představuje rozdíl mezi cenou nemovitosti stanovenou znaleckým posudkem [jméno] [příjmení], předloženým žalovanou v řízení o schválení právního jednání za [jméno] [celé jméno žalované] a cenou nemovitosti stanovenou znaleckým posudkem [jméno] [příjmení], který si nechala zpracovat žalobkyně pro účely tohoto řízení. Žalobkyně ve vyjádření znovu poukázala na nedostatky, které dle jejího názoru posudek [jméno] [příjmení] obsahuje, v důsledku čehož byla cena předmětných nemovitostí silně podhodnocena a nárok žalobkyně tím byl zkrácen. Pokud jde o nároky žalobkyně na umožnění vstupu do předmětných nemovitostí a na zaplacení částky [částka], ohledně tohoto vzala žalobkyně žalobu zpět a soud proto dle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení o těchto nárocích zastavil. Předmětem řízení tak zůstalo pouze zaplacení částky 301 810 Kč.

3. Žalovaná se z účasti při jednání dne [datum] omluvila. V písemném vyjádření uvedla, že požadavky žalobkyně odmítá.

4. K prokázání svých tvrzení navrhla žalobkyně důkazy, které soud v průběhu řízení (ještě před vyhlášením rozsudku ze dne [datum]) provedl a zjistil z nich následující skutečnosti. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] vypracovaného dne [datum] vyplývá cena předmětné nemovitosti ve výši [částka], za tuto částku také žalovaná nemovitost od své matky po schválení kupní smlouvy opatrovnickým soudem koupila. Uvedenou částku na účet matky prokazatelně složila. V opatrovnickém řízení byla matka obou účastnic řádně zastoupená kolizním opatrovníkem, stejně tak i v řízení o schválení kupní smlouvy. Opatrovnický soud shledal kupní smlouvu včetně kupní ceny v pořádku, a proto jednání učiněné kolizní opatrovnicí za [jméno] [celé jméno žalované] schválil. Znalec [jméno] [příjmení] stanovil cenu předmětných nemovitostí částkou [částka].

5. Skutečnosti namítané žalobkyní proti znaleckému posudku [jméno] [příjmení], tak jak jsou uvedeny v odstavci 3 odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne [datum], prokazuje žalobkyně listinnými důkazy. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími vyplývá, že prarodiče obou účastnic koupili pozemek, který je předmětem této žaloby, v roce 1962 a téhož roku jim bylo vydáno stavební povolení k výstavbě rekreační chaty na tomto pozemku. Kolaudační rozhodnutí bylo vydáno [anonymizováno] v [obec] dne [datum]. Z potvrzení [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] vyplývá, že v rekreační chatě č. e. [anonymizováno] je zavedeno ústřední vytápění. Z dohody o vypouštění odpadních a srážkových vod ze dne [datum] plyne, že objekt je napojený na veřejnou kanalizaci. Ze sdělení [územní celek] ze dne [datum] je zřejmé, že předmětné pozemky jsou dle platného územního plánu určeny pro výstavbu rodinných domů. Pozemky ve vlastnictví města určené pro výstavbu rodinných domů jsou prodávány za cenu 1 100 Kč za m2 včetně DPH. Dle předložené faktury [číslo] [rok] prováděla [právnická osoba] [příjmení] v roce 2000 pokrývačské práce pro otce účastnic v [anonymizována tři slova] v ceně 47 500 Kč. K takto provedeným důkazům ohledně žalobkyní namítaných skutečností lze uvést, že dle názoru soudu vesměs nemají podstatný vliv na obvyklou cenu nemovitostí.

6. Žalobkyně dále navrhla jako důkaz svoji účastnickou výpověď a svědeckou výpověď svého manžela [jméno] [příjmení]. Žalobkyně sama se k žádnému z nařízených jednání osobně nedostavila, proto nemohla být ani vyslechnuta. Výslech manžela [jméno] [příjmení] pak soud, s ohledem na skutečnosti uvedené níže, považoval za bezpředmětný. Proto nebyl prováděn.

7. V souladu s ustanovením § 120 odst. 2 o.s.ř. soud provedl důkaz usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací], z něhož bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalované] zemřela dne [datum] [obec] hodnota pozůstalosti činila [částka], přičemž byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, na jejímž základě pozůstalá dcera [celé jméno žalované] nabyla z pozůstalosti zůstavitelky veškerý majetek s tím, že se zavázala vyplatit na dědický podíl [celé jméno žalobkyně] částku [částka] do jednoho měsíce od právní moci usnesení o pozůstalosti. Ze zprávy insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve věci vedené pod spisovou značkou [insolvenční spisová značka], pak vyplývá, že se mu podařilo zajistit úhradu částky [částka] na účet majetkové podstaty dlužníka [celé jméno žalobkyně], když tato částka vyplývá z usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací].

8. Následně se soud zabýval tím, z jakého právního důvodu žalobkyně požaduje na žalované zaplacení částky 301 810 Kč jako rozdílu cen stanovených dvěma znaleckými posudky. Žalobkyně má za to, že žalovaná získala od matky majetek za nižší cenu, než vyplývá z posudku [jméno] [příjmení]. Je třeba si uvědomit, že kupní smlouva byla za matku obou účastnic uzavřena soudem ustanovenou kolizní opatrovnicí dne [datum] a následně schválená Okresním soudem ve [obec] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. I v řízení před soudem byla [jméno] [celé jméno žalované] řádně zastoupena kolizní opatrovnicí. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Peníze za koupi nemovitostí pak žalovaná složila na účet, z něhož byly po dobu života matky hrazeny její potřeby. Nespotřebované peníze z tohoto účtu se pak staly předmětem dědického řízení, z něhož žalobkyně získala jednu polovinu. I kdyby žalovaná za koupi nemovitosti zaplatila vyšší částku, je otázkou, kolik peněz by na účtu matky k jejímu úmrtí zůstalo (mohly jí být zajišťovány různé placené služby, fyzioterapie atd...) a nakolik by tedy byla žalobkyně na svých právech zkrácena. I kdyby hypoteticky žalovaná zaplatila za koupi nemovitostí matce částku uvedenou ve znaleckém posudku znalce [příjmení] a tato částka na účtu matky obou účastnic zůstala ke dni jejího úmrtí celá, neměla by žalobkyně nárok na celý rozdíl mezi oběma znaleckými posudky, ale pouze na jednu polovinu, druhou polovinu tohoto rozdílu by dědila žalovaná (jako 2. zákonná dědička). Žalobkyně sama neuvedla žádný právní důvod, o nějž svoji žalobu opírá. Dle názoru soudu by se mohla domáhat zrušení kupní smlouvy, případně doplacení kupní ceny pouze z titulu neúměrného zkrácení podle § 1793 odst. 1 občanského zákoníku a to jako právní nástupkyně prodávající (tedy matky, která jediná mohla být na svých právech zkrácena). Žalobkyně se také (podle obsahu podání) tohoto neúměrného zkrácení v podstatě dožadovala ve svém původním podání ze dne [datum], kde se domáhala anulování kupní smlouvy, případně doplacení na tržní hodnotu [částka]. V průběhu řízení však její právní zástupce již toto nepožadoval. V podání ze dne [datum] pak výslovně uvedl, že k uplatněnému nároku na určení neplatnosti kupní smlouvy je žaloba na zaplacení částky 301 810 Kč formulována jako alternativní petit. Řízení podle § 1793 odst. 1 občanského zákoníku je však dle názoru soudu jediný možný právní důvod, z jehož titulu by se mohla žalobkyně doplacení částky 301 810 Kč domáhat. I když v průběhu řízení nic takového nezaznělo a žalobkyně se nadále domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy, o čemž již bylo soudem rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] a v tomto ohledu lze odkázat na tam uvedené odůvodnění. Pokud by pak soud návrh žalobkyně na zaplacení posuzoval podle § 1793 odst. 1 občanského zákoníku (když tento nárok přechází na dědice) nelze přehlédnout, že tento nárok je dle § 1795 občanského zákoníku prekuldován, když právo nebylo uplatněno u soudu do jednoho roku od uzavření smlouvy. Z tohoto důvodu nárok žalobkyně na zaplacení nemůže být důvodný (když nárok dle § 1793 občanského zákoníku na žalobkyni pro prekluzi ani přejít nemohl a není tedy aktivně legitimována) a proto ho soud zamítl. S ohledem na uvedený názor soudu je pak již zcela irelevantní, jaké ceny byly stanoveny jednotlivými znaleckými posudky předloženými v rámci řízení.

9. Pokud jde o náklady řízení související s vydáním doplňujícího rozsudku, žalovaná byla v řízení úspěšná, měla by tedy právo na náhradu nákladů řízení, ovšem žádné náklady jí nevznikly a proto soud rozhodl, že na náhradu nákladů řízení v této části nemá žádný z účastníků nárok.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.