11 C 215/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o odklad zrušení spoluvlastnictví

I. Návrh žalované na odklad zrušení spoluvlastnictví k pozemku p. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - rodinný dům adresa, a pozemku parcelní číslo zahrada, vše zapsáno u stát. instituce, stát. instituce na anonymizováno číslo pro obec a k.ú. obec se zamítá.

II. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem uvedeným ve výroku I., se zrušuje.

III. Nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku se přikazují žalobcům do jejich společného jmění manželů.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku částka do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit státu Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 10 346 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám právního zástupce anonymizováno jméno příjmení náklady řízení o odklad zrušení spoluvlastnictví ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám právního zástupce anonymizováno jméno příjmení náklady řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. st. číslo - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa – rodinný dům a pozemku parcelní číslo – zahrada, vše zapsáno u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec. Navrhli, aby uvedené nemovitosti byly přikázány do jejich společného jmění manželů a byla jim uložena povinnost zaplatit žalované na vypořádání jejího podílu částku částka. Z podané žaloby vyplývá, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, když jednu ideální polovinu mají v SJM žalobci a jednu ideální polovinu má ve vlastnictví žalovaná. Žalobci zakoupili podíl na nemovitostech za účelem realizace jejich bydlení. Dne datum se jim narodil syn jméno a nyní očekávají narození dalšího potomka. Otázka trvalého bydliště u nich proto nabývá na významu. Žalovaná má trvalé bydliště v obec na anonymizováno a má proto ztížené možnosti pečovat a udržovat nemovitosti. Žalobcům opakovaně sdělila, že v předmětném domě bydlet nechce. Zároveň jim sdělila, že nebude souhlasit se žádnými opravami či úpravami nemovitosti a odmítá se i do budoucna na nich podílet. Žalobci si nechali vypracovat znalcem příjmení jméno příjmení znalecký posudek, dle kterého tržní hodnota předmětných nemovitostí činí částka. Polovinu z této částky, tedy částka, jsou žalobci připraveni žalované vyplatit, když rozdělení nemovitostí není reálně možné a je proto třeba je za náhradu přikázat jednomu ze spoluvlastníků. Žalobci se pokoušeli se žalovanou na zrušení a vypořádané spoluvlastnictví dohodnout, ovšem ta nechce na žádnou dohodu přistoupit.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. obec jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí považuje ze strany žalobců za spekulativní za účelem obohacení se na úkor její osoby. Ideální jednu polovinu nemovitostí nabyla jako dědictví po svém otci, zemřelém datum. V roce 2001 poskytl otec polovinu domu svému synovci jméno příjmení, jako zástavu k získání financí. Po smrti otce se s bratrancem dohodli na prodeji domu. příjmení měl v té době dluh u jméno jméno ve výši 3 500 000 Kč, proto na prodej velmi spěchal. Když o dům projevili zájem žalobci, prodal jim pouze svoji polovinu. Ona s prodejem žalobcům nesouhlasila, protože spekulovali s cenou, měnili svá rozhodnutí. Cena jedné poloviny od jméno příjmení pro ně byla výhodná a patrně věřili, že i od ní získají druhou polovinu stejně výhodně. Ještě před podpisem kupní smlouvy žalobce kontaktovala a sdělila jim svůj přístup k nakládání s nemovitostí. Byli tedy předem a včas s jejími záměry seznámeni. Přesto však koupi poloviny domu dokončili, i když věděli, že v nemovitosti je ona nenechá bydlet. Pokud žalobci chtěli realizovat bydlení pro rodinu, neměli dobrovolně kupovat polovinu nemovitosti. Je otázkou, proč trvale nebydlí v nemovitosti na adrese anonymizována dvě slova, která je v jejich vlastnictví a kterou pronajímají. Skutečnost, že mají dítě, narozené datum a další očekávají, nemůže být důvodem k tomu, aby ji poškodili jako majitelku druhé ideální poloviny domu. I když bydlí ve velké vzdálenosti od obec, od smrti otce o nemovitost sama pečuje a zajišťuje nezbytnou údržbu, sekání trávy atd. V žádném případě proto nesouhlasí s tím, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobců, naopak žádá, aby je soud přikázal do vlastnictví jí. Důvodem k tomu je skutečnost, že k domu, který otec postavil a do konce života v něm bydlel, má citový vztah. jméno v něm do 6 let trvale bydlela. Po rozvodu rodičů zde trávila až do dospělosti veškeré prázdniny, v obec má řadu přátel a známých, celkové zhodnocení domu je zásluhou její rodiny. Jeden ze synů je již dospělý, zakládá s partnerkou rodinu, je anonymizováno a není problém získat práci v anonymizována dvě slova. Dům pro něj bude ideálním řešením. Práce kolem domu a údržba byla vždy na její rodině. Žalobci se doposud nepodíleli ani na úhradě nezbytných trvalých plateb, záloh na energie, apod., nesekají trávu. Cenu navrhovanou žalobci na vyplacení jejího podílu akceptuje a je připravena jim částku částka zaplatit.

3. Žalobci se k vyjádření žalované ohradili, pokud jde o jí tvrzený spekulativní nákup nemovitosti ve snaze se na její úkor obohatit. Uvedli, že žalovaná nemá k nemovitosti tvrzený citový vztah. V době prodeje nemovitosti se snažila využít špatné finanční situace jméno příjmení a na jeho úkor maximalizovat svůj zisk z prodeje domu. Nikdy neprojevila zájem, že by dům chtěla opravovat nebo využít pro bydlení kohokoliv z rodiny. Mají za to, že žalovaná se snaží svým jednáním donutit žalobce odkoupit od ní její polovinu za částku významně převyšující částka, nebo prodat jí jejich polovinu za výrazně nižší částku. Z veškeré komunikace žalované plyne snaha, aby žalobci nemohli nemovitost využívat. Od samého počátku, co zdědila svoji polovinu domu, usilovala pouze o její prodej nejvyšší nabídce. K prokázání těchto tvrzení navrhli výslech svědka jméno příjmení.

4. Žalovaná ve své výpovědi zdůraznila, že do této situace se nedostala vlastní vinou, ale v důsledku dědictví, když ideální jednu polovinu nemovitosti zdědila po svém otci. Zopakovala své stanovisko, že nesouhlasí s tím, aby žalobci v domě bydleli. K domu má citový vztah, jedná se o rodinný majetek, a proto se bude snažit ho získat celý zpět. Jednáním žalobců, kteří koupili bez jejího vědomí od druhého spoluvlastníka ideální polovinu nemovitostí, se cítí podvedena.

5. Žalobce celé jméno žalobce ve své výpovědi zopakoval, že jakékoliv snahy o dohodu se žalovanou byly marné. Veškeré návrhy z jejich strany vždy odmítla. Měla pouze snahu získat za svoji ideální polovinu co nejvíce peněz. Dohoda o vypořádání spoluvlastnictví nebyla možná, proto nezbylo, než podat žalobu.

6. Dle výpisu z katastru nemovitostí vedeného u stát. instituce, stát. instituce, jsou na LV číslo pro k. ú. a územní celek zapsáni jako rovnodíloví podíloví spoluvlastníci ve výroku uvedených nemovitostí žalobci, kteří mají ideální jednu polovinu v SJM, a žalovaná. Žalobci se stali vlastníky ideální jedné poloviny na základě kupní smlouvy ze dne datum, kterou uzavřeli s prodávajícím jméno příjmení, jež se stal vlastníkem ideální jedné poloviny na základě kupní smlouvy ze dne datum. Podíl na nemovitostech od něho koupili za cenu částka. Žalovaná nabyla vlastnictví ideální jedné poloviny na základě usnesení název soudu ze dne datum, čj. anonymizována dvě slova – číslo.

7. Ze vzájemné emailové korespondence stran je zřejmé, že žalovaná nehodlá jako spoluvlastník druhé ideální poloviny domu umožnit žalobcům bydlení v domě, nesouhlasí se žádnými úpravami domu a nebude se na nich ani finančně podílet. Odprodat žalobcům svůj podíl na nemovitostech za částku částka odmítá, naopak je ochotna od nich ideální polovinu odkoupit za částku částka. Finanční prostředky v této částce přislíbila žalobkyni poskytnout její matka příjmení jméno příjmení v čestném prohlášení ze dne datum, doručeném soudu datum.

8. Dle znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení činila tržní cena nemovitostí ke dni datum částku částka.

9. V podání ze dne datum žalovaná navrhla odprodej své ideální jedné poloviny žalobcům za cenu částka, když doložila smlouvu o smlouvě budoucí kupní, podle které má kupujícího, který je ochoten uveden cenu za její polovinu zaplatit. Zároveň žalovaná navrhla odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle § 1155 občanského zákoníku, vzhledem k majetkové ztrátě, která by jí přikázáním nemovitostí za nižší cenu žalobcům, vznikla.

10. Podáním ze dne datum pak žalovaná doplnila, že významná majetková ztráta by ji vznikla, pokud by svoji polovinu prodala žalobcům za méně než částka, neboť má na svoji polovinu kupce, který již složil zálohu. Navrhla odklad zrušení spoluvlastnictví na dobu dvou let. Svoje tvrzení ze žaloby na odklad zrušení spoluvlastnictví doložila žalovaná smlouvou o budoucí smlouvě kupní uzavřenou dne datum mezi žalovanou a jméno příjmení. Ze smlouvy vyplývá, že jméno příjmení má vážný zájem o koupi jedné ideální poloviny nemovitostí v k. ú. obec, zapsaných na LV číslo pro k. ú. a územní celek ve vlastnictví žalované s tím, že se strany zavázaly nejpozději do datum uzavřít kupní smlouvu ohledně předmětných nemovitostí za cenu částka.

11. Žalobci s návrhem na odklad zrušení spoluvlastnictví nesouhlasili, neboť důvod, který žalovaná uvádí, nespadá pod důvody uváděné v ustanovení § 1155 občanského zákoníku, pro které je možné odložit zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Návrh žalobců, kterým se domáhají zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zcela legitimní a ze všech podání žalované je zřejmé, že mezi stranami jsou velké rozpory, pro které nemůže být spoluvlastnictví zachováno.

12. Znaleckým posudkem znalce celé jméno znalce byla stanovena současná obvyklá cena předmětných nemovitostí ve výši částka.

13. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

14. Podle § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

16. Podle § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

17. Podle § 1155 občanského zákoníku, na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného v zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

18. V daném případě se soud nejprve zabýval vzájemným návrhem žalované, kterým se domáhala odkladu zrušení spoluvlastnictví o dva roky. Občanský zákoník v ustanovení § 1155 uvádí důvody, pro které může soud takovému návrhu spoluvlastníka vyhovět a to tehdy, má-li být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu spoluvlastníka. Žalovaná tvrdí, že důvodem pro odklad zrušení spoluvlastnictví je významná majetková ztráta, která by jí vznikla, pokud by byla žalobcům přikázána její ideální polovina nemovitostí za cenu nižší než částka, neboť ona sama si zajistila kupce, který je ochoten jí uvedenou cenu zaplatit. Takovou majetkovou ztrátu ale citované ustanovení § 1155 občanského zákoníku nemá na mysli. Podle výkladu uvedeného ustanovení (Občanský zákoník, III. věcná práva, druhé vydání 2021, strana číslo, M. Králík) jde například o případy, kdy věc ve spoluvlastnictví bude pronajatá na základě velmi výhodné nájemní smlouvy za podmínek, které spoluvlastníkům zajistí dosažení nadstandardního zisku na dobu časově omezenou a limitovanou trváním spoluvlastnického vztahu nebo situaci, kdy rovnodílní spoluvlastníci uzavřou dohodu o velmi rozsáhlé investici, kterou provede jeden z nich a která bude kompenzována bezplatným užíváním věci ve spoluvlastnictví nebo o situaci, kdy některý spoluvlastník provozuje ziskovou podnikatelskou činnost a okamžitá likvidace spoluvlastnického vztahu by mohla znamenat výraznou majetkovou újmu při výkonu této činnosti. Je tedy zřejmé, že jde o případy, kdy je zrušení a vypořádání odloženo na určitou dobu, která umožní odstranit riziko majetkové ztráty, nebo poskytne spoluvlastníku časový prostor k vyřešení případných následků, které by zrušením spoluvlastnictví vznikly. Rozhodně se tedy nejedná o majetkovou ztrátu uváděnou žalovanou. Z podané vzájemné žaloby přímo čiší snaha žalované donutit žalobce ke koupi její podílu za částku částka, když dokládá smlouvou o smlouvě budoucí, že má jiného zájemce, který je ochotný za její podíl uvedenou částku zaplatit. Nic samozřejmě nebrání tomu, aby i v průběhu tohoto řízení žalovaná svůj podíl na nemovitostech prodala nejlepší nabídce, není to však důvod pro to, aby soud jejímu návrhu na odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vyhověl. Výrokem I. proto byla vzájemná žaloba žalované zamítnuta.

19. Následně potom soud přistoupil k rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků. Soud vycházel z toho, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. I ze vzájemné komunikace obou stran je přitom zřejmé, že vztahy mezi nimi jsou vyhrocené a spoluvlastnický vztah nefunguje. Situace ohledně nemovitosti je tak postojem účastníků (zejména pak žalované) zcela paralyzována. Zrušení spoluvlastnictví proto soud shledal důvodným.

20. Pokud jde o vypořádání spoluvlastnictví, stanoví občanský zákoník posloupnost způsobů, přičemž rozdělení věci, které přichází jako první v úvahu, není v daném případě, a shodly se na tom obě strany sporu, možné. Ani soud nepovažuje rozdělení spoluvlastnictví za reálné, zejména s ohledem na vyhrocené vztahy účastníků. Rozdělení nemovitostí není pak možné ani po technické stránce. Soud proto musel rozhodnout, komu ze spoluvlastníků přikáže za náhradu věc do výlučného vlastnictví. Žalovaná sice tvrdila, že má k nemovitostem citový vztah, když jde o rodinný majetek a dědictví po otci. Toto své tvrzení však popřela jak předloženou smlouvou o smlouvě budoucí, když sama projevila snahu nemovitost prodat, tak i svým postojem v průběhu celého řízení, kdy usilovala pouze o to, aby za svůj podíl získala co největší finanční částku (viz. například její opakované návrhy na společný prodej nemovitostí nejvyšší nabídce). Ostatně i sami žalobci získali podíl ideální jedné poloviny v souvislosti s nabídkou prodeje celého domu, kterou učinili původní spoluvlastníci – žalovaná a jméno příjmení. Celým řízením prolíná žalovanou pociťovaná křivda, kdy na původně nabízeném prodeji celého domu se účastníci nedohodli a žalobci nakonec zakoupili pouze ideální polovinu od jméno příjmení. Žalovaná sice poukazovala na to, že rodina vlastní dům 60 let, a proto má k němu citový vztah, ale ona sama poté, co ho v lednu 2021 získala v dědictví, ho obratem během dvou měsíců nabídla k prodeji. Z toho je zřejmé, že jí o dům samotný vůbec nejde. Jako účelové pak soud shledal i její tvrzení, že v domě bude bydlet její zletilý syn s partnerkou. Z většiny vyjádření žalované je zřejmé, že upřednostňuje finanční hotovost před skutečným vlastnictvím domu (viz například email z datum). Naproti tomu žalobci deklarovali opakovaně zájem v nemovitosti bydlet, když žalobce pracuje v obec, v současné době rodina bydlí v dřevěné chatce ve anonymizováno a do obec za prací žalobce dojíždí. Mají zde také rodinné zázemí. Všechny tyto důvody proto soud vedly k rozhodnutí přikázat nemovitosti po zrušení spoluvlastnictví do společného jmění žalobců s tím, že jim bylo uloženo vyplatit na vypořádání podílu žalované částku částka, což odpovídá jedné polovině obvyklé ceny stanovené v rámci řízení znalcem příjmení celé jméno znalce Lhůtu k plnění soud stanovil 2 měsíce od právní moci rozsudku, když během této by žalobci měli být schopni vyřešit případný hypoteční úvěr.

21. Podle § 148 o.s.ř. uložil soud žalované, která nebyla v řízení úspěšná, povinnost nahradit státu jím vynaložené náklady. Jedná se o náklady znaleckého posudku, který byl zaplacen znalci celé jméno znalce v částce 10 346 Kč ze státních prostředků, když žalovaná ani nezaplatila zálohu na znalecký posudek, kterou jí soud uložil usnesením ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, v částce 5.000 Kč.

22. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodoval soud ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 4609/2017 ohledně každé projednávané věci samostatně.

23. O nákladech řízení o návrhu žalované na odklad zrušení spoluvlastnictví rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, kdy žalobci byli v řízení zcela úspěšní, mají proto právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby po 2 400 Kč (§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky 177/96 Sb. snížená dle § 12 odst. 4 uvedené vyhlášky), 2x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl 177/1996 Sb. - studium spisu dne datum a vyjádření ke vzájemnému návrhu), k tomu pak 21% DPH z uvedených částek ve výši 1 134 Kč Celkem tak náklady tohoto řízení činí 6 534 Kč a jejich splatnost vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.

24. O nákladech řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. rovněž v situaci, kdy žalobci byli v řízení zcela úspěšní a mají proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení pak představuje odměna advokáta za 5 úkonů právní služby po 37 920 Kč (§ 8 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky 177/96 Sb. snížená podle § 12 odst. 4 vyhlášky) v celkové částce 189 600 Kč, jeden úkon právní služby v poloviční částce 18 960 Kč (předžalobní výzva - § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky 177/96 Sb.), 6 paušálních částek náhrady nákladů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb. – převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření datum, účast u jednání datum, vyjádření datum), tedy ve výši 1 800 Kč, 21% DPH z uvedených částek ve výši 44 175,60 Kč a dále pak zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč Celkem tak byly žalobcům přiznány náklady řízení ve výši 261 535,60 Kč. Soud nepřiznal žalobcům odměnu advokáta a režijní paušál za vypovězení plné moci, když tento úkon neshledal účelným, neboť datum byla uvedenému právnímu zástupci plná moc účastníky opět udělena. Splatnost nákladů řízení pak vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání ve 4 vyhotoveních ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.