11 C 216/2019

Plný text

Okresní soud v Táboře, předsedkyně senátu Mgr. Jaroslava Novotná jako samosoudce, rozhodl ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem anonymizováno b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované, žalobce a žalobce zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o odstranění porostů

I. Řízení o části žaloby, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované odstranit část jalovce chvojky klášterské převislé ze st.p. [číslo] na st.p. [číslo] přes hraniční zeď na st.p. [číslo] v k.ú. [část obce], se zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované odstranit linii jilmů sibiřských a skupinu jasanů ztepilých, vzrostlých na st.p. [číslo] při hraniční zdi na st.p. [číslo] v k.ú. [část obce] a odstranit část porostu břečťanu popínavého převislou ze st.p. [číslo] na st.p. [číslo] přes hraniční zeď na st.p. [číslo] v k.ú. [část obce], se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované k rukám právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 43 670 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit státu - Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 1 717 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali, aby žalované byla uložena povinnost odstranit linii jilmů sibiřských a skupinu jasanů ztepilých vzrostlých na st. [parcelní číslo], při hraniční zdi na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], dále odstranit část porostu břečťanu popínavého a část jalovce chvojky klášterské, převislý ze st. [parcelní číslo] na st. [parcelní číslo] přes hraniční zeď na st. [parcelní číslo] v k.ú. [část obce], to vše s odůvodněním, že jsou rovnodílovými podílovými spoluvlastníky st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce], žalovaná pak je vlastníkem sousedního pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa], když tyto nemovitosti jsou zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] [obec] mezi pozemky je tvořena po celé délce hraniční zdi, na st. [parcelní číslo]. Žalovaná vysadila na st. [parcelní číslo] při hraniční zdi v linii dlouhé asi 10 metrů 30 až 40 kusů jilmu sibiřského a to ve vzdálenosti 20 – 50 cm od hraniční zdi. Tato zeleň dosáhla za krátkou dobu výšky asi 2,5 až 3,5 metru. V důsledku hojné zálivky dochází k devastaci hraniční zdi, která se projevuje mokváním, praskáním a olupováním omítky v úseku, v němž se nachází kořenová soustava jilmů a lze očekávat, že růst těchto dřevin povede v budoucnu k ještě větší devastaci zdi. Dále na st. [parcelní číslo] roste při hranici se st. [parcelní číslo] v linii dlouhé asi 30 metrů souvislý porost břečťanu popínavého, který koncovými výhonky vniká pod konstrukce střech garáže a kolny na st. [parcelní číslo], které přiléhají k hraniční zdi a jsou rovněž v rovnodílovém podílovém spoluvlastnictví žalobců. Dochází tak ke zdvihání konstrukce střech garáže a kolny a prorůstání do vnitřních prostor těchto staveb. Výhony páčí od sebe krycí plech střech, poškozují pod ním izolační vrstvu, prkna a trámy krovů, vnikají mezi zdivo a trámy, způsobují pukliny a drobení omítky a pronikání srážkové vody do garáže. Na st. [parcelní číslo] dále roste při hraniční zdi na st. [parcelní číslo] shluk 8 kusů jasanů ztepilých, jejichž kořenový systém zásadně poškozuje hraniční zeď, devastuje ji a dochází k ohrožení majetku a osob pohybujících se na st. [parcelní číslo]. Ze st. [parcelní číslo] dále vyrůstá v bezprostřední blízkosti hraniční zdi na st. [parcelní číslo] vzrostlý keř – jalovec chvojka klášterská, který je v délce několika metrů na hraniční zeď povalen, čímž dochází k dalšímu poškozování zdi. Z uvedeného vyplývá, že dřeviny, rostoucí na st. [parcelní číslo] v bezprostřední blízkosti hraniční zdi na st. [parcelní číslo], způsobují škodu na majetku žalobců, nebo vznik takové škody bezprostředně hrozí. Žalobci tedy opakovaně vyzvali žalovanou k nápravě tohoto stavu, žalovaná však pouze zkrátila porost jilmů sibiřských na výšku asi 1 metr. Dopisem ze dne [datum] odmítla výzvě žalobců vyhovět.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že se žalobci má dlouholeté problémy a vzájemné sousedské vztahy jsou neudržitelné. Návrh žalobců považuje za nedůvodný a za šikanózní výkon práva. Zeď, která má dle tvrzení žalobců degradovat z důvodu růstu keřů a stromů, je dlouhodobě ve velmi špatném technickém stavu. Není standartním plotem mezi sousedními pozemky, ale pozůstatkem původních staveb, které byly většinou zbourány. Tato stěna drží terén mezi pozemky stran a není, ani nebyla posledních minimálně 30 let udržována. Staticky je dlouhodobě narušená a je jen otázkou času, kdy dojde k jejímu zhroucení. [ulice] zeď je namáhána zejména spodní vodou, není opravována a skutečně se rozpadá. Důvody uváděné žalobci jsou vykonstruované, jimi požadované úpravy jsou nesmyslné. Pokud jde o vysázený jilm sibiřský, vysázela ho jako živý plot, za účelem zakrytí nevzhledné hraniční zdi a jako clonu mezi sousedy, když v blízkosti těchto keřů je umístěn bazén. Jilmy nezalévá, zastříhává je a udržuje a i nadále hodlá pravidelnou péčí usměrňovat výšku, případně rostliny obměňovat. Kořeny nejsou více než 30 cm hluboko. Břečťan popínavý je u zdi žalobců dlouhodobě, zakrývá její nevzhlednost, a pokud přerůstá na další stavby žalobců, mohou výhony samy šetrným způsobem odstranit. Pokud pronikají do garáže srážkové vody, je to způsobeno nedokončením stavby a její nesprávnou údržbou. Jasany ztepilé vzrostlé na hraniční zdi, jsou náletovou dřevinou a nacházejí se v prostoru, který v minulosti dlouhodobě užívali žalobci. Jedná se o území, kde není zřejmé, komu vlastně patří. Žalovaná neměla do tohoto prostoru přístup. Pokud pak jde o jalovec chvojku královskou, je nesmysl, že je tento keř povalen na zeď. Keř je zasazen s odstupem od zdi, lze za ním projít, zdi se dotýkají pouze větvě, ale zeď nemohou nijak poškozovat. Větve ani nepřesahují přes zeď, jsou jen nad ní. Zeď žalobců je ve špatném technickém stavu, praská i tam, kde žádná zeleň na pozemku žalované není. Z uvedených důvodů navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Poukázala rovněž na to, že i dřeviny na pozemku žalobců jsou zasazeny velice blízko hranice pozemku a jde tedy o místní zvyklost vysazovat porosty blíže hranici.

3. Internetovými výpisy z [anonymizována dvě slova] bylo prokázáno, že žalobci jsou rovnodílovými podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, když tyto nemovitosti jsou zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Žalovaná je vlastníkem sousedního pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitosti u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce].

4. Žalobci svá tvrzení opřeli o znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení], který soud předložili. Z jeho závěrů vyplynulo, že předmětné dřeviny poškozují hraniční zeď a také střechy garáže a kolny žalobců. Jako jediné možné řešení navrhl znalec bezodkladné a trvalé odstranění porostů (případně části jalovce chvojky). Podklady pro posudek zajistil znalec pouze z pozemků žalobců a z fotodokumentace z archivu zadavatele posudku ([anonymizováno] [celé jméno žalobce]). Místní šetření na pozemku žalované se nekonalo.

5. Z výpovědi žalované vyplývá, že linii jilmů vysázela při hraniční zdi někdy v letech 2014 až 2015. Úmyslem bylo vytvořit živý plot, který by zakryl nevzhlednou, neudržovanou zeď žalobců. Břečťan byl vysazen asi před třiceti lety, opět za účelem zakrytí nevzhledné zdi. Jasany jsou náletovou dřevinou, rostou v místě již dlouhou dobu. Navíc žalovaná ani neměla do prostoru, v němž rostou, přístup. Žalobci tam měla léta zahrazená vrátka. Je tedy otázkou, zda jasan vůbec vyrůstá na pozemku žalované. Jalovec chvojka je starý více než 20 let, mezi ním a zdí se dá projít, zeď žalobců tedy nepoškozuje.

6. Žalobce [celé jméno žalobce] ve své výpovědi uvedl, že sám přizval geodeta, který ověřil hranice pozemků a je tedy jednoznačné, že jasan vyrůstá z pozemku žalované.

7. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že neprováděl žádné oficiální vytýčení hranic mezi účastníky řízení, pouze vyhotovil zakreslení situace. Dle jeho názoru je zeď žalobců přímo na hranici pozemků, pokud jasany vyrůstají za zdí, je to již z pozemku žalované.

8. Svědek [příjmení] [jméno] potvrdil tvrzení žalované, že jasany byly na pozemku jeho manželky vysázeny před 5 až 6 lety, ostatní předmětné dřeviny jsou pak mnohem starší. Pokácení jasanu již s panem [celé jméno žalobce] řešili. Původně slíbil, že je pořeže, bylo to při šetření stavebního úřadu. Žádný zápis o tom však vyhotoven není. Jalovec chvojka ničemu neškodí, naopak vysušuje půdu okolo zdi žalobců, stejně tak linie jilmu. Ani břečťan pak dle jeho názoru není důvodem vlhkosti v krovu. Spodní voda, které je tam hodně, vzlíná zdí až ke krovům. Zeď žalobců je neudržovaná léta, praskliny na ní byly již v době, kdy vysazovali jilmy, není tedy dřevinami poškozována.

9. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že pracuje jako nezávislá osoba pro [anonymizována tři slova]. V souvislosti s tím se dostal i na pozemky účastníků, když asi před 10 až 12 lety řešili opěrnou zeď. Ta v té době nebyla v havarijním stavu. Na pozemku byl ještě opakovaně v souvislosti se spadlým štítem stodoly. Dle jeho názoru předmětné rostliny vliv na zeď žalobců nemají. 10. [celé jméno znalce], znalec z oboru geodezie a kartografie, vycházel při zaměření jasanu z toho, že se jedná o jednotlivé kmeny a dospěl k závěru, že podstata stromu jasanu ztepilého se nachází na parcele č. st. [anonymizováno]. K námitce žalované, že postupoval při zaměření stromu chybně a nesprávně ho přiřkl žalované, se znalec opakovaně vyjádřil. Zdůraznil, že polohu stromu posuzuje k vlastnické hranici určené v katastru nemovitostí, nikoliv k průběhu zdi, není tedy podstatné, jak je zeď křivá. Většina kmenů roste svisle nebo skoro svisle, není tedy podstatné, v jaké výšce se měří. Případný rozdíl v poloze nevybočuje z požadované přesnosti dle katastrální mapy. I v případě, že by šlo o jediný strom s více kmeny, platilo by, že podstatně větší část stromu se nachází na st. [parcelní číslo].

11. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru ochrana přírody, specializace dendrologie a posuzování dřevin soud zjistil, že linie jilmu se oproti údajům ze žaloby nenachází volně v půdě, ale jednotlivé dřeviny byly přesazeny (v průběhu řízení) do nádob z prken a nopové fólie. Za současného stavu nemohou způsobovat devastaci, mokvání, praskání a olupování zdi. Jinak by tomu bylo, pokud by jilmy nadále rostly přímo v půdě u hraniční zdi. Potom by ji svojí přítomností ovlivňovaly. Jednak by odčerpávaly půdní vlhkost, ale také svým kořenovým systémem narušovaly těleso zdi. Pokud by navíc jilmy byly dotovány zálivkou, kterou by nedokázaly kompletně využívat, docházelo by k devastaci hraniční zdi vlivem zamokřování. Ani porost břečťanu v úrovni garáže a kolny žalobců není pro majetek žalobců destruktivní, porost je upraven řezem, nachází se pouze na straně pozemku st. [parcelní číslo] a nevniká do konstrukcí budov. V minulosti ale tomu tak nebylo. Pokud by výhony nebyly usměrňovány řezem, došlo by k postupné destrukci přilehlých staveb. V místě, kde se břečťan nachází na hraniční zdi, která není udržovaná, vnikají do mezer kořeny a větvě břečťanu a tím je hraniční zeď skutečně poškozována. Jalovec chvojka hraniční zeď nepoškozuje, vyrůstá 60 cm od hraniční zdi a celá nadzemní část se od této zdi odklání. Jasan ztepilý je samostatným jedincem tzv. polykormonem. Roste v těsné blízkosti hraniční zdi a částečně v ní, kořenový systém je do ní zarostlý. Znalec se jednoznačně vyslovil v tom smyslu, že předmětný strom vyrůstá z p. č. st. [anonymizováno] a hraniční zeď destruuje ([číslo listu] [anonymizováno]).

12. Z předložené korespondence stran je zřejmé, že již dopisem ze dne [datum] a následně výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k odstranění závadového stavu, mimo jiné i k trvalému odstranění předmětných dřevin (jak je pak požadováno v petitu žaloby).

13. Při místním šetření provedeném soudem dne [datum] bylo zjištěno (a je to zachyceno ve fotodokumentaci založené ve spise), že v těsné blízkosti hraniční zdi se na pozemku žalované nacházela (v době konání místního šetření) linie jilmů vysázená ve dvou řadách. Pokud jde o jalovec chvojku, nebylo prokázáno tvrzení žalobců, že je navalena na hraniční zeď a tím ji poškozuje. Jalovec se dotýkal hraniční zdi v několika místech slabšími větvičkami, které dle názoru soudu zeď poškozovat nemohly. Prost břečťanu prorůstal krovem do garáže a kolny žalobců. V části, kde není zeď žalobců omítnuta, se břečťan zachytával na této zdi.

14. Ve vyjádření ze dne [datum] vzali žalobci žalobu částečně zpět, pokud jde o odstranění části jalovce chvojka a to s odůvodněním, že žalovaná odstranila převis části jalovce chvojky na st. [parcelní číslo]. Žalovaná s tímto zpětvzetím nesouhlasila, uvedla, že zpětvzetí je ryze účelové, jalovec je tam stále stejně, tak jako byl na samém začátku sporu. Znalec viděl, jak tam jalovec vyrůstá, žalovaná do jalovce nijak nezasahovala. Kdyby tomu tak nebylo, uvedl by to znalec v posudku, tak jako v případě břečťanu. Jalovec nikdy nepřerůstal z pozemku jejího na pozemek žalobců a žaloba ohledně něho byla proto od počátku nedůvodná.

15. Pokud jde o jalovec chvojku, postupoval soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o.s.ř. ve spojením s odstavcem 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že nesouhlas žalované s částečným zpětvzetím není podložen vážnými důvody, pro které by bylo třeba ve věci meritorně rozhodnout. Řízení o této části žaloby proto zastavil. Posouzení důvodnosti žaloby v této části se pak projevilo v rozhodnutí o nákladech řízení.

16. Následně soud přistoupil k rozhodnutí o zbytku podané žaloby. Žalobci se v daném případě domáhali odstranění stromů dle ustanoven § 1017 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z), podle něhož, má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků a vysadil-li je, nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvyklé výšky přesahující tři metry, jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro ostatní stromy 1,5 metru. Při rozhodování ve věci soud vycházel z ustálené judikatury, dle které návrh na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o.z., nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysazené před 1. lednem 2014 (viz rozsudek NS ČR 22 Cdo 5259/2015, [anonymizováno] [číslo]). Rozhodující je tedy okamžik vysázení stromů. V daném případě bylo výpovědí účastníků, svědka [příjmení], a vyplývá to i z obou shora uvedených znaleckých posudků, že ze žalovaných stromů byly po [datum] vysázeny pouze jilmy sibiřské. Pouze u nich by tedy přicházelo v úvahu vyhovění žalobě na jejich odstranění. Ovšem v průběhu řízení se situace změnila, když žalovaná předmětné jilmy vykopala a přesadila je do truhlíků. Jak vyplývá ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], nemůžou již tyto jilmy způsobovat žalobci tvrzenou devastaci zdi. Žádné další imise namítané žalobci až v závěrečné řeči, tedy hrozící opad listů na pozemek žalobců, stínění apod., v průběhu řízení prokázány nebyly (ochrana před imisemi, ani nebyla předmětem žaloby). Soudu, který rozhoduje podle stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o.s.ř.), proto nezbylo, než ohledně jilmů sibiřských žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

17. Pokud jde o porost břečťanu a náletu jasanu, zde se jedná o staré dřeviny, které na pozemku žalované rostou dávno před [datum], tedy před účinností zákona 89/2012 Sb. S ohledem na shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 5259/2015, se žalobci nemohli domáhat odstranění těchto porostů (postup dle § 1017 odst. 1 o. z.), v úvahu přicházela pouze negatorní žaloba, podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, v případě jejíhož úspěchu může být v konečném důsledku odstranění stromů dosaženo. Pokud se však žalobci podanou žalobou domáhali přímo odstranění uvedených porostů, musela být žaloba zamítnuta.

18. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalované, která byla v řízení úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení a to i pokud jde o jalovec chvojku, ohledně níž bylo řízení pro zpětvzetí zastaveno. Soud neshledal důvody pro přiznání nákladů řízení žalobcům v této části žaloby, když má za to, že důvodem pro zpětvzetí nebylo chování žalované (nebylo prokázáno, že by jalovec v průběhu řízení upravovala), ale především závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce], dle kterého se celá nadzemní část odklání od hraniční zdi. Nebylo tedy prokázáno žalobní tvrzení žalobců, že jalovec chvojka je v délce několika metrů povalen na hraniční zeď, čímž dochází k jejímu poškozování. Ostatně tato skutečnost nevyplývá ani z fotografií pořízených soudem při místním šetření dne [datum], ze kterých je zřejmé, že jalovec chvojka se hraniční zdi dotýká zcela minimálně a to pouze tenkými větvičkami, které zeď nemohou nijak poškodit. Dle názoru soudu byla žaloba v této části od počátku nedůvodná. Náklady řízení pak představují náklady právního zastoupení a to 14 úkonů právní služby po 1 500 Kč (§ 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/96 Sb.), 2 úkony právní služby v poloviční výši, tedy 750 Kč (§ 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/96 Sb. – odvolání do uložení zálohy na znalecký posudek a odvolání do znalečného) tj. celkem 22 500 Kč, 15 paušálních částek náhrady nákladů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb.) ve výši 4 500 Kč, 21 % DPH v částce 5 670 Kč a 11 000 Kč, které žalovaná zaplatila jako zálohy na znalecký posudek. Celkem tak byly žalované přiznány náklady řízení ve výši 43 670 Kč a jejich splatnost vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Povinnost pak byla oběma žalobcům uložena společně a nerozdílně.

19. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud zároveň uložil žalobcům, aby společně a nerozdílně zaplatili státu náklady řízení, které platil, a to náklady související s vypracováním znaleckých posudků, které nebyly kryty zálohami žalované. Celkem bylo znalcům zaplaceno znalečné 12 717 Kč. Žalovaná zaplatila na zálohách 11 000 Kč, zbývajících 1 717 Kč platil stát a tuto částku tedy soud žalobcům uložil k náhradě.