11 C 223/2025

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudcem Mgr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem části pozemku , Anonymizováno, ostatní plocha v k.ú. , adresa, , označeného v geometrickém plánu , hodnota, , vyhotoveném , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, jako pozemek , Anonymizováno, ostatní plocha o , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce , Jméno advokáta, náklady řízení ve výši 54 168,10 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem části pozemku konkretizovaného ve výroku I tohoto rozsudku. Uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku p.č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je i rodinný dům , Anonymizováno, , a pozemku p.č. , hodnota, zahrada, když uvedené nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, . Uvedené nemovitosti nabyl v rozsahu ideální 1/2 v rámci dědictví po svém otci , jméno FO, , Anonymizováno, , zemřelém , datum, , v rozsahu ideální druhé 1/2 na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , v rámci převodu od spoluvlastnice (pozůstalé manželky jeho otce) , jméno FO, . Žalovaný je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, , zapsaného v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , adresa, na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, . Pozemky žalobce sousedí s částí pozemku žalovaného, která je geometrickým plánem č. , hodnota, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, označena jako pozemek p., Anonymizováno, ostatní plocha o výměře 57 m² (dále „sporný pozemek“). Sporný pozemek je od nepaměti, tedy od dvacátých let 20. století, právními předchůdci žalobce i žalobcem držen a užíván jako domnělá část pozemku vedeného jako pozemek p.č. , hodnota, v rámci jednoho funkčního celku spolu s ostatními nemovitostmi, ke kterým byl již v rámci stavby rodinného domu připlocen. Sporný pozemek je dodnes v severní části oplocen původním oplocením, ve východní části se nachází již oplocení nové, provedené otcem žalobce, ale realizované na původních sloupcích. V jižní části je oplocení nové, provedené žalobcem po smrti jeho otce. Na sporném pozemku se nachází asi 50 let stará jabloň, uřízlý kmen staré švestky a otcem žalobce vybudovaný kurník. K vlastnické posloupnosti žalobce uvedl, že v roce 1926 koupili pozemky dnes vedené jako p.č. , hodnota, , Anonymizováno, prarodiče žalobce , adresa, a , jméno FO, , Anonymizováno, , kteří na nich postavili rodinný dům, přičemž pozemky měli v držení zřejmě již dříve, neboť stavební povolení na dům je datováno v roce 1925. Po úmrtí prarodičů zdědili nemovitosti rovným dílem strýc žalobce , Anonymizováno, . , jméno FO, (, Anonymizováno, ) a otec žalobce , jméno FO, ). V roce 1990 koupil otec žalobce , jméno FO, od svého bratra jeho podíl ideální 1/2 a stal se výlučným vlastníkem uvedených nemovitostí. Po smrti , jméno FO, zdědil v roce 2003 nemovitosti rovným dílem žalobce a pozůstalá manželka otce , jméno FO, , která pak v roce 2014 svůj podíl žalobci prodala a tento se tak stal výlučným vlastníkem nemovitostí. O tom, že by sporný pozemek neměl být součástí pozemku p.č. , hodnota, se žalobce dozvěděl náhodně až v roce 2023 po seznámení se s podkladovým materiálem , datum, . Informace o možném prodeji připlocených pozemků vlastníkům přilehlých nemovitostí z roku 2017, zmiňovaná v předmětném materiálu, se k žalobci ve skutečnosti nedostala. Do roku 2023 nebyli žalobce ani nikdo z jeho právních předchůdců nikým informováni, že by nebyli vlastníky sporného pozemku, v jeho držbě nebyli žádným způsobem rušeni. Žalobce má tak za to, že dnem 1. 1. 2019 vydržel, se započtením vydržecí doby jeho předchůdců, vlastnické právo ke spornému pozemku v rámci mimořádného vydržení podle § 1095 a 1096 občanského zákoníku, když on a jeho právní předchůdci drželi sporný pozemek po dobu více než 20 let v nikoli nepoctivém úmyslu. Na jeho straně byly naplněny předpoklady pro mimořádné vydržení, zejména faktická držba pozemku, existence držební vůle, užívání od nepaměti, připlocení sporného pozemku do funkčního celku, přístup pouze přes nemovitosti žalobce a menší výměra sporného pozemku ve vztahu k ostatním pozemkům. Vlastnické právo vydržel až samotný žalobce, když jeho právní předchůdci vlastnické právo mimořádně vydržet nemohli pro absenci účinné zákonné úpravy. Dopisem ze dne 30. 11. 2020 se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce obrátil na žalovaného se žádostí o uznání vlastnického práva žalobce a poskytnutí součinnosti k zápisu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí přijetím souhlasného prohlášení. Nejprve se zdálo, že věc směřuje ke smírnému uzavření uznáním vlastnického práva žalobce, který na výzvu žalovaného zajistil svým nákladem i vypracování geometrického plánu oddělujícího sporný pozemek a návrh souhlasné prohlášení, ovšem přípisem žalovaného ze dne 9. 9. 2025 mu bylo sděleno, že , Anonymizováno, vydržení a uzavření souhlasného prohlášení neodsouhlasilo, žádosti žalobce proto nemůže být vyhověno. Nezbývá mu tedy než se domáhat určení svého vlastnického práva soudní cestou. Naléhavý právní zájem na takovém určení je pak dán skutečností, že bez souhlasu žalovaného nelze dosáhnout zápisu žalobce jako vlastníka sporného pozemku v katastru nemovitostí.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že v roce 2017 schválilo , adresa, , datum, záměr prodeje části pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , která je připlocena k zahradám přilehlých soukromých domů, za cenu ve výši minimálně 800 Kč/m2, a to majitelům přilehlých nemovitostí. Vlastníci byli dopisem ze dne 3. 3. 2017 informováni, že mají připlocené části , Anonymizováno, s dotazem, zda mají zájem o jejich koupi. Dopis byl odeslán poštou celkem , hodnota, vlastníkům nemovitostí, 5 z nich s koupí souhlasilo, 4 uvedli, že zaplocenou část vydrželi, zbývající 2 (mezi nimi i žalobce) na dopis nereagovali. K projednání prodejů později nedošlo, nebyla ani dána žaloba na vydržení. Pokud jde o vydání sporného pozemku žalobcem, žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když žalobce je vlastníkem podílu ideální poloviny tohoto pozemku od 3. 4. 2003 a vlastníkem druhé ideální poloviny od 30. 7. 2014. Nesplnil tedy podmínku dvacetiletého užívání nemovitosti. V katastru nemovitostí jsou uloženy listiny, ze kterých je patrné vymezení hranice, jak pozemku p.č. , hodnota, , tak pozemku , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného. Pokud nebyly ve smlouvách uvedeny výměry nabývaných pozemků, měl si údaje o nich i o umístění parcel zjistit z katastru nemovitostí (včetně shlédnutí katastrální mapy), čímž by zjistil nesoulad v hranicích pozemku. V případě, že žalobce považoval sporný pozemek za součást nemovitostí nabytých dědictvím v roce 2003 a kupní smlouvou v roce 2014, nejednal s patřičnou mírou opatrnosti a nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je jeho vlastníkem. Tzn. že žalobce jednal v nepoctivém úmyslu, neboť musel vědět, že tím, že se ujal držby, působí jinému (, adresa, ) bezdůvodně újmu. K možnému započtení vydržecí doby právních předchůdců žalobce pak žalovaný uvedl, že tito se nestali vlastníky sporného pozemku z důvodu nedostatku dobré víry. Původní vlastníci, manželé , jméno FO, , nabyli vlastnictví ke svým nemovitostem na základě smlouvy , datum, , jejíž součástí je i situační plán, na němž jsou vyznačeny hranice pozemků, jak převáděných, tak i navazujícího pozemku , Anonymizováno, . Součástí byl i situační plán z , datum, , kdy byl oddělen díl z pozemku , Anonymizováno, . , jméno FO, . Jsou zde zřetelné hranice pozemků. Hranice pozemku jsou vyznačeny i na situačním plánu z , datum, , v polním náčrtu číslo , hodnota, , , Anonymizováno, . Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by se právní předchůdci žalobce mohli oprávněně domnívat, že zaplocená část je v jejich vlastnictví. V kupní smlouvě ze dne , datum, , kterou , jméno FO, koupil od svého bratra ideální jednu polovinu domu č.p. , Anonymizováno, , p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, , jsou pak uvedeny i výměry pozemků. Pokud tedy nevydrželi vlastnické právo k pozemku právní předchůdci z důvodu nedostatku dobré víry, není možný zápočet doby jejich držby, když podle § 1096 občanského zákoníku se při mimořádném vydržení nástupci může započíst pouze vydržecí doba poctivého předchůdce. , Anonymizováno, byl samostatný pozemek a s ohledem na výměry pozemků a mapové podklady v listinách v katastru nemovitostí a listiny, na základě kterých docházelo k převodu vlastnického práva, nelze dovozovat, že byl zahrnut do převodu vlastnického práva. Na závěrech o nedostatku dobré víry právních předchůdců, že jim pozemek patří, nemůže nic změnit ani ta skutečnost, že jim po celou dobu nikdo nebránil sporný pozemek užívat. ani to, že byl sporný pozemek společně oplocen a tvořil jeden funkční celek. Předpokladem vydržení práva je skutečnost, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží.

3. V replice k vyjádření žalovaného žalobce poukázal na současnou právní úpravu týkající se mimořádného vydržení, včetně odkazů na judikaturu. Doplnil, že v rámci rodinné posloupnosti se držba nemovitostí předávala v rozsahu historického oploceného funkčního celku, včetně domněle vlastněného sporného pozemku. Popřel, že by obdržel žalovaným tvrzený dopis ze dne 3. 3. 2017. Poukázal na to, že dle judikatury držba nikoli v nepoctivému úmyslu je rozhodná v době, kdy se jí držitel chopil, to, že se později dozví, že vlastníkem věci je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. Významnou okolností i pro posouzení vědomosti držitelů, že držbou pozemku někomu působí újmu, je pasivita žalovaného ve vztahu k realizaci vlastnického práva.

4. Z důkazů provedených při jednání dne , datum, soud zjistil, že na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , adresa, , , adresa, je žalobce zapsán mimo jiné jako vlastník pozemku p.č. , hodnota, , zastavěná plocha nádvoří o výměře 192 m², jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, a dále pozemku p.č. , hodnota, , zahrada o výměře 307 m². Nabývacími tituly jsou , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a dále kupní smlouva ze dne , datum, s právními účinky zápisu , datum, . Dle informace o pozemku je žalovaný vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 700 m² zapsaného v katastru nemovitostí u , právnická osoba, na LV č. , hodnota, .

5. Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , vyhotoveným , tituly před jménem, , jméno FO, , byl od pozemku p.č. , Anonymizováno, oddělen pozemek p.č. , Anonymizováno, o výměře 57 m² ostatní plocha, jiná plocha.6. , Anonymizováno, ze dne , datum, koupili manželé , adresa, a , jméno FO, pozemek č. kat. , Anonymizováno, role o výměře 139,01 m², který byl oddělen od parc. č. , Anonymizováno7. Dle kolaudačního rozhodnutí bylo , jméno FO, od , datum, povoleno užívání nově vystavěného domu na pozemku č. , Anonymizováno, a bylo mu přiděleno číslo , hodnota, domovního popisu.

8. Usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, povolil soud, aby podle ohlašovacího listu č. , hodnota, pro obec , adresa, a připojené k němu kopie mapy katastrální ve vložce č. , hodnota, pozemkové knihy pro katastrální obec , adresa, se poznamenalo a v rejstříku a v knihovní mapě se provedlo, že role č. kat. , Anonymizováno, rozdělena je na parcelu č.kat. , Anonymizováno, nyní zahradu a stavební parcelu č. kat. , Anonymizováno, , na níž je vystavěn dům č.p. , Anonymizováno, .

9. Z notářského zápisu sepsaného , datum, před státní notářkou , jméno FO, vyplývá, že , jméno FO, prodal svému bratrovi , jméno FO, jednu ideální polovinu domu č. p. , Anonymizováno, s jednou ideální polovinou parcel č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, se všemi právy a povinnostmi, se vším příslušenstvím a součástmi k němu náležejícími, to je polovinou vedlejších staveb, oplocení, venkovních úprav a porostů za vzájemně ujednanou kupní cenu 25 000 Kč.

10. V situačních plánech z , datum, , z , datum, i v , Anonymizováno, náčrtech č. , hodnota, , , Anonymizováno, jsou zřejmé hranice dnešních pozemků p.č. , Anonymizováno, .

11. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, schválil , Anonymizováno, ve věci projednání dědictví po , jméno FO, , Anonymizováno, , zemřelém dne , datum, , dohodu dědiců ze zákona o vypořádání dědictví, na jejímž základě pozůstalá manželka , jméno FO, a pozůstalý syn , Jméno žalobce, nabývají stejným dílem, tj. vzhledem k celku každý ideální jednu polovinu rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , postaveného na p.č.st. , Anonymizováno, , st.p.č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří a pozemkovou parcelu p.č. , hodnota, , zahradu v katastrálním území , adresa, .

12. Dopisem ze dne , datum, oslovil žalovaný vlastníky, kteří měli ke svým zahradám připlocené části pozemku p.č. , hodnota, s dotazem, zda mají zájem o koupi zaplocené části , Anonymizováno, za cenu 800 Kč za metr čtverečný. Dle rozdělovníku byl dopis zaslán žalobci, žalovaný od něho žádné vyjádření k věci neobdržel. Doklad o doručení dopisu žalobci nebyl soudu předložen.

13. Z podkladového materiálu pro , datum, vyplývá, že jako bod č. , hodnota, byl předložen záměr prodeje části pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Bylo navrženo , Anonymizováno, doporučuje , Anonymizováno, schválit záměr prodeje jednotlivých částí z pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a to vlastníkům přilehlých nemovitostí, kteří je mají již připlocené, za obvyklou cenu dle aktuálního znaleckého posudku. Z důvodové zprávy k tomuto materiálu vyplývá, že , adresa, je vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Jedná se o pruh pozemku vedle železniční tratě navazující na , adresa, . U větší části pozemku došlo historicky k připojení částí k zahradám soukromých vlastníků přilehlých rodinných domů v , adresa, . Již v roce 2017 souhlasily všechny dotčené odbory s tím, že by bylo vhodné řešit prodej se všemi vlastníky domů v příslušné řadě, protože by tím došlo k narovnání vlastnických vztahů se skutečně užívanými a zaplocenými zahradami. V roce 2017 schválilo , Anonymizováno, záměr prodeje části pozemku p.č. , hodnota, , která je připlocena k zahradám přilehlých soukromých domů, za cenu ve výši minimálně 800 Kč za m2, a to majitelům přilehlých nemovitostí. Vlastníci byli informováni, že mají připlocené části , Anonymizováno, a vyzváni k dodání geometrického plánu zaměřujícího každou jednotlivou zaplocenou část. Někteří souhlasili a někteří uvedli, že zaplocenou část vydrželi. Nebyl doložen geometrický plán a k projednání prodejů nedošlo. Nebyla ani podána žaloba na vydržení.

14. Dopisem ze dne , datum, požádal žalobce žalovaného o uznání vlastnického práva k části pozemku p.č. , Anonymizováno, o výměře 57 m2 v k.ú. , adresa, , která přímo sousedí s pozemkem v jeho vlastnictví p.č. , hodnota, . Uvedl, že předmětná část pozemku je fakticky připojena k pozemku p.č. , hodnota, jako jeho domnělá součást, jako jeden celek pod společným oplocením žalobcem a předtím všemi jeho právními předchůdci užívána v dobré víře, že jim jako součást pozemku p.č. , hodnota, vlastnicky patří. Má za to, že byly splněny zákonné podmínky pro vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku a je z tohoto titulu jeho vlastníkem. Jeho dobrá víra ve vztahu k vlastnictví sporného pozemku byla přetržena až v roce 2023 v souvislosti s náhodným seznámením se s podkladovým materiálem , Anonymizováno, ze dne , datum, přičemž, pokud se v tomto materiál hovoří o informování vlastníků přilehlých nemovitostí o možném prodeji připlocených pozemků v roce 2017, takovou informaci neobdržel. Z následné korespondence stran je zřejmé, že na straně žalovaného se vyvíjel názor na mimořádné vydržení. Žalobce nechal (na základě korespondence) vypracovat geometrický plán k oddělení předmětné části pozemku a předložil žalovanému i návrh souhlasného prohlášení o uznání vydržení předmětné části pozemku p.č. , Anonymizováno, z titulu mimořádného vydržení. Dopisem ze dne 9. 9. 2025 sdělil žalovaný, že , Anonymizováno, nepřijalo , datum, a žádosti žalobce na uzavření souhlasného prohlášení proto nemůže být vyhověno.

15. Podle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

16. Podle § 1091 odst. 2 o.z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let.

17. Podle § 3066 o.z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím pěti let jde-li o věc nemovitou.

18. V daném případě se žalobce domáhá určení vlastnictví k části pozemku evidovanému ve vlastnictví žalovaného s tím, že předmětnou část užívá jako zahradu, když je připlocena k pozemkům v jeho vlastnictví. Připlocení je dlouholeté (od nepaměti) a jako součást zahrady užívali sporný pozemek i jeho právní předchůdci. Žalobce má proto za to, že spornou část pozemku nabyl do svého vlastnictví na základě mimořádného vydržení dle § 1095 občanského zákoníku. Z provedených důkazů vyplývá, že předmětnou část pozemku nepřetržitě, po několik generací, užívala rodina žalobce jako součást zahrady. Kdy a za jakých okolností došlo k zaplocení zjištěno nebylo, ale z tvrzení žalobce je zřejmé, že se tak stalo před více než 50 lety, když on jako malý již takto oplocenou zahradu pamatuje. Má dokonce za to, že zaplocení neprovedl ani jeho otec, neboť ten již hotové oplocení pouze opravoval. Rodina s pozemkem nakládala jako s vlastním, otec žalobce zde vybudoval kurník, byly zde zasazeny stromy, a především je zde stále původní oplocení (pokud bylo z jedné strany uděláno nové, bylo vybudováno na místě původního). Stejným způsobem navíc užívají části pozemku p.č. , Anonymizováno, i vlastníci sousedních nemovitostí. Nebylo zde tedy nic, co by ohledně vlastnictví sporné části pozemku, vyvolávalo jakékoliv pochybnosti. Žalovaný namítal, že hranice pozemku byly snadno zjistitelné z listin založených v katastru nemovitostí a žalobce tak nepostupoval s dostatečnou opatrností, pokud si přesné hranice nezjistil. Tento názor je však překonán judikaturou Nejvyššího soudu (například 22 Cdo 3079/2014), dle níž pro naplnění podmínek oprávněné držby není nezbytně nutné, aby se osoba, která se ujala držby pozemku seznámila s obsahem katastrální mapy, přeměřovala jeho výměru, nebo požadovala vytyčení hranice. Navíc podmínkou mimořádného vydržení není držba oprávněná, ale pouze držba, nikoli v nepoctivému úmyslu, tedy držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí někomu újma. Nepoctivý úmysl musí prokázat ten, kdo popírá, a to důkazem okolností, z nichž by rozumná osoba v postavení jednajícího dospěla k závěru, že působí bezpráví. O nic takového se však v daném případě nejedná. Sporný pozemek byl odnepaměti připlocen k pozemku právních předchůdců žalobce a rodinnými příslušníky takto užíván, přičemž přístup na něj byl možný jen z jejich nemovitosti. Žalobce při nabytí vlastnictví nabýval zahradu v hranicích, jak byla dlouhá léta rodinou užívána, a neměl důvod zjišťovat, kde jsou přesné hranice pozemku. Důkazy předložené žalovaným, zejména situační plány a mapy, neprokazují nepoctivý úmysl žalobce a jeho právních předchůdců. Pokud z nich žalovaný dovozuje, že žalobce (i jeho právní předchůdci) při vynaložení běžné péče a opatrnosti musel vědět o tom, že mu sporný pozemek nepatří, založilo by to na jeho straně maximálně nepoctivost držby vylučující řádné vydržení, nikoliv však vydržení mimořádné. Jedinou možností, jak zabránit mimořádnému vydržení ze strany žalovaného, bylo podání žaloby na ochranu vlastnického práva. To však žalovaný po celou dobu neučinil. Údajná výzva z roku 2017 není dostačující, pokud nenásledovaly další právní kroky žalovaného směřující k ochraně jeho vlastnického práva. V daném případě žalobce nabyl ideální jednu polovinu pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, a pozemku p.č , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, dědictvím po svém otci , jméno FO, , Anonymizováno, ke dni jeho úmrtí, tedy k , datum, (§ 1479 občanského zákoníku), a to včetně připloceného sporného pozemku, když nabyl dědictví tak, jak nemovitosti dosud užíval jeho otec. Od 18. 5. 2002 se tedy počítá dvacetiletá lhůta pro mimořádné vydržení, která skončila 18. 5. 2022. Druhou ideální polovinu předmětných nemovitostí, opět včetně zaploceného sporného pozemku, koupil od pozůstalé manželky svého otce , jméno FO, v roce 2014. Se započtením vydržecí doby , jméno FO, , která nabyla vlastnictví ideální poloviny rovněž okamžikem úmrtí , jméno FO, dne , datum, , a jejíž vydržecí doba dle § 1096 odst. 2 občanského zákoníku se započte žalobci celá bez dalšího, žalobce tak nejpozději 18. 5. 2022 vydržel i druhou ideální polovinu předmětných nemovitostí, včetně zaplocené části. Po zvážení všech shora uvedených skutečnosti tedy soud žalobě vyhověl, když žalobce splnil všechny podmínky pro mimořádné vydržení sporného pozemku dle § 1095 občanského zákoníku a na jeho straně je dán naléhavý právní zájem na takovém určení, když bez toho by nedosáhl změny zápisu v katastru nemovitostí.

19. O nákladech řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. v situaci, kdy žalobce byl v řízení úspěšný, má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, náklady na vypracování geometrického plánu ve výši 8 500 Kč a dále pak náklady právního zastoupení. Soud při stanovení odměny advokáta vycházel z ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, tedy tarifní hodnoty 113 000 Kč, čemuž odpovídá odměna ve výši 5 620 Kč za 1 úkon právní služby. Odměna advokáta tak činí částku 28 100 Kč (5 úkonů právní služby x 5 620 Kč), 1 úkon právní služby v poloviční výši v částce 2 810 Kč (§ 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu - účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí), 6 paušálních částek náhrady nákladů po 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) tedy 2 700 Kč a 21 % DPH ve výši 7 058,10 Kč. Celkem tak byly žalobci přiznány náklady řízení ve výši 54 168,10 Kč a jejich splatnost vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.