11 C 229/2021

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované doručovací adresa adresa žalované o zaplacení částky 76 445,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 76 445,96 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 44 345,76 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 105,69 Kč, úrokem ve výši 28,88 % p. a. z částky 75 048,56 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 76 445,96 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 320,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, LL.M.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 76 445,96 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru číslo formou úvěrového rámce do maximální výše 80 000 Kč. Žalovaná měla povinnost splácet předmětný úvěr, avšak v rozporu se svými povinnostmi jej řádně nesplácela, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a dluh žalované v celkové výši 76 445,96 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. Žalobkyně požaduje i úroky a úroky z prodlení. Dopisem ze dne datum a předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak nezaplatila ničeho.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včas dne datum odpor, ve kterém uvedla, že je matkou anonymizována dvě slova a je na mateřské dovolené se schopností splácet maximálně 2 000 Kč měsíčně. K jejímu návrhu úhrady ve splátkách se žalobkyně vyjádřila tak, že je ochotna akceptovat splácení dluhu ve splátkách, avšak ve výši měsíční splátky 4 600 Kč.

3. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s návrhem souhlasila a žalovaná neměla žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum ve spojení s úvěrovými podmínkami a sazebníkem poplatků, jakož i ze splátkového kalendáře smlouvy, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč, který žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty v celkové výši 75 048,56 Kč a zavázala se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2,79 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum ve spojení s podacím archem má soud za prokázané, že žalovaná dlužnou částku řádně a včas nehradila, za což jí v souladu se smlouvou žalobkyně účtovala smluvní pokuty v celkové výši 1 000 Kč a celý úvěr zesplatnila. Ke dni podání žaloby tak žalovaná žalobkyni dluží částku 76 445,96 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 75 048,56 Kč, poplatků za pojištění ve výši 167,40 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, a dále pak příslušenství žalované částky tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě a poskytla jí dodatečnou lhůtu k úhradě, avšak ani poté k zaplacení nedošlo.

5. Právně soud věc posoudil v souladu s § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.

6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr až do výše 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila. Porušila tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud jí proto uložil platební povinnost uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem. Současně uložil žalované zaplatit žalobkyni sjednaný úrok 28,88 % ročně a úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje po právu po žalované podle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť z návrhů obou stran sporu je zřejmé, že jejich představa o výši splátky dluhu se výrazně liší, když maximální navrhovaná výše splátky žalované nedosahuje ani poloviny výše splátky navrhované žalobkyní. Nadto je třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že žalovaná ačkoliv uvádí, že si nemůže dovolit mít exekuci, je vedena jako povinná v řadě exekučních řízení a je nepravděpodobné, že by byla s ohledem na pobírání rodičovského příspěvku a finanční zátěž z exekučních řízení schopna hradit splátku požadovanou žalobkyní. Závěrem nutno uvést, že vydání tohoto rozsudku nebrání započetí komunikace žalobkyně a žalované ohledně splácení dluhu a případné dohodě o splátkách.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 12 540 Kč (1 úkon právní služby 4 180 Kč - § 7 bod 5. a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 2 822,40 Kč a soudní poplatek ve výši 3 058 Kč, to je celkem 19 320,40 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinná dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.