11 C 23/2025
č. j. 11 C 23/2025-16
V PLATNOSTICitované zákony (2)
Plný text
Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 522,90 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 522,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 455,90 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 561 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 266 Kč od 15. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 168 Kč od 15. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 072 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť jako provozovatel elektronických komunikací umožňuje svým účastníkům využívat svých služeb i služeb jiných subjektů či provádění platebních transakcí. Žalovaný této možnosti využil, když si objednal služby poskytované žalobkyní. Mimo to si objednal zařízení, která se zavázal splácet v rámci měsíčních vyúčtování. Dlužné částky vyúčtované v předložených fakturách však žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil, ačkoli byl upomínán.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Z předložených důkazů soud zjistil, že mezi účastníky byly dne , datum, a , datum, uzavřeny smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž součástí byla kupní smlouva k zařízení , Anonymizováno, , které se žalovaný zavázal splácet v 60 měsíčních splátkách po 99 Kč a kupní smlouva k zařízení , Anonymizováno, , které se žalovaný zavázal splácet v 60 měsíčních splátkách po 69 Kč. Účastníci dále sjednali, že žalovaný bude za všechny služby a zařízení řádně platit souhrnná vyúčtování. Pro případ neplnění této povinnosti bylo dále ujednáno, že žalobkyně žalovanému doúčtuje zbývající kupní cenu za výše uvedená zařízení. Dále bylo mezi účastníky sjednána služba , Anonymizováno, v ceně 59 Kč měsíčně a , Anonymizováno, pro mobil v ceně 39 Kč měsíčně. Žalobkyně vystavila žalovanému následující faktury: Fakturou č. , hodnota, splatnou dne 14. 6. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému službu , Anonymizováno, , platby přes SMS a splátky zařízení v celkové výši 455,90 Kč. Fakturou č. , hodnota, splatnou dne 17. 7. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému službu , Anonymizováno, , platby přes SMS a splátky zařízení v celkové výši 561 Kč. Fakturou č. , hodnota, splatnou dne 14. 8. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému službu , Anonymizováno, a splátky zařízení v celkové výši 266 Kč. Fakturou č. , hodnota, splatnou dne 14. 9. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému splátky zařízení v celkové výši 168 Kč. Protože žalovaný měsíční vyúčtování nehradil, doúčtovala mu žalobkyně fakturou č. , hodnota, splatnou dne 16. 10. 2023 kupní cenu všech zařízení v celkové výši 9 072 Kč. Ke zrušení poskytování služeb pro neplacení vyúčtování přitom žalobkyně přistoupila už dopisem ze dne 10. 8. 2023, a to ke dni 14. 9. 2023. Dne 24. 10. 2023 byl žalovanému zaslán pokus o smír.Právně byla věc posouzena dle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, podle kterého se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Dále byla věc posouzena dle § 2079 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Věc byla také posouzena podle § 1746 odst. 2 o. z., dle kterého strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný využíval služby poskytované žalobkyní, a protože dosud v rozporu se svojí smluvní povinností obsaženou i ve výše citovaných právních předpisech žalobkyni nezaplatil kupní cenu za poskytnutá zařízení ani nehradil sjednané služby, uložil mu soud tuto povinnost tímto rozsudkem. Současně přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Úroky přitom byly přiznány ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náhradou hotových výdajů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů žalobkyně dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy 1 000 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.