11 C 276/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 10 178,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 178,82 Kč s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 9 978,82 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 10 178,82 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 178,82 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 178,82 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 10 178,82 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 10 178,82 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 10 178,82 Kč od 1. 7. 2022 do 15. 2. 2023 a s úrokem z prodlení z částky 10 178,82 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 10 178,82 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba (dříve právnická osoba nebo právnická osoba), dále jen původní věřitel, a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o anonymizováno, kterou se původní věřitel zavázal vést pro žalovaného běžný účet. Na základě Dodatku číslo ke smlouvě ze dne datum byl žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr anonymizováno povolením debetního zůstatku na běžném účtu žalovaného. Žalovaný však přečerpal povolený limit. Vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek produktu anonymizováno došlo ze strany původního věřitele ke dni 9. 2. 2006 k zesplatnění úvěru. Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Ze Smlouvy o anonymizováno uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne datum a Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami a úrokovým lístkem soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek původního věřitele jakožto bankovního ústavu vést pro žalovaného běžný účet. Jak je zřejmé z Dodatku číslo ke smlouvě ze dne datum a z předložených výpisů z účtu, žalovanému bylo povoleno přečerpání běžného účtu do debetu ve výši 7 000 Kč, a to v rámci produktu anonymizováno s úrokovou sazbou ve výši 24 % ročně. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že původní věřitel zrušil povolený limit na běžném účtu žalovaného, převedl dluh na zvláštní úvěrový účet a umožnil jej žalovanému hradit ve splátkách. Žalovaný splátky nehradil, proto byl úvěr dopisem ze dne 9. 2. 2006 prohlášen za splatný a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 10 178,82 Kč, který byl následně úročen sazbou 30 % ročně. Dlužná částka přitom sestává z jistiny ve výši 9 978,82 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 200 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Dne 17. 4. 2020 pak byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Po právní stránce nahlížel soud na daný případ ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obchodního zákoníku“). Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku se částí třetí obchodního zákoníku řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 708 odst. 1 obchodního zákoníku se smlouvou o běžném účtu banka zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu § 708 odst. 1 obchodního zákoníku, přičemž smluvní strany si sjednaly možnost, že žalovanému bude poskytnut kontokorentní úvěr povolením debetního zůstatku na běžném účtu žalovaného. Na základě této smlouvy vedl původní věřitel pro žalovaného běžný účet, v němž se žalovaný dostal do nepovoleného debetu a své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. Proto původní věřitel využil svého práva a žádal zaplacení celé zbývající dlužné částky. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč, to je celkem 2 252 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.