11 C 305/2023

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce A , insolvenční správce dlužníka Jméno žalobce B sídlem Adresa žalobce B proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení dědice

I. Určuje se, že žalovaný je dědicem ze zákona zůstavitele , jméno FO, , zemřelého dne , datum, , v dědickém řízení vedeném Okresním soudem v Táboře pod spisovou značkou , spisová značka, .

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 560,32 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit státu – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení ve výši 21 046 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal určení, že žalovaný je dědicem ze zákona zůstavitele , jméno FO, , zemřelého , datum, , a to v pozůstalostním řízení vedeném u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , spisová značka, . Uvedl, že v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalovaného u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, –, právnická osoba, byl ustanoven insolvenčním správcem. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, uložil , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , Anonymizováno, , pověřený Okresním soudem v Táboře k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , žalobci, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal u Okresního soudu v Táboře žalobu proti pozůstalému synovi , Jméno žalovaného, na určení, že tento je dědicem zůstavitele ze zákona. Důvodem byla skutečnost, že při jednání dne , datum, předložil , Jméno žalovaného, soudnímu komisaři soukromou listinu napsanou vlastní rukou a vlastní rukou podepsanou s uvedeným datem dne , datum, , nadepsanou jako prohlášení o vydědění, kterou měl zůstavitel žalovaného vydědit. Žalobce má pochybnosti o tom, zda projev vůle v listině obsažený je projevem vůle zůstavitele. Není vyloučeno, že byla vyhotovena osobou odlišnou od zůstavitele z důvodu, aby majetek, který by žalovaný v pozůstalostním řízení nabyl, nemohl být použit k uspokojení pohledávek věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení vedeného na majetek žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z dědického spisu vedeného u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , spisová značka, ohledně pozůstalostního řízení po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném , datum, , bylo zjištěno, že dle úmrtního listu , jméno FO, zemřel , datum, . Z protokolu o předběžném šetření ze dne , datum, je zřejmé, že v evidenci právních jednání pro případ smrti není evidována závěť, dědická smlouva, dovětek či jiné právní jednání zůstavitele pro případ smrti. Jako dědicové ze zákona přicházejí v úvahu pozůstalá manželka , jméno FO, , právnická osoba, , jméno FO, a , Jméno žalovaného, . Z detailu insolvenčního řízení založeného ve spise vyplývá, že u Krajského soudu v , adresa, je pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, vedeno insolvenční řízení na majetek žalovaného , Jméno žalovaného, , insolvenčním správcem byl ustanoven , Jméno žalobce A, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, –, právnická osoba, bylo schválené oddlužení dlužníka , Jméno žalovaného, zrušeno na jeho vlastní žádost o ukončení insolvence. V odstavcích druhém, třetím a čtvrtém uvedeného usnesení bylo insolvenční řízení zastaveno, insolvenčnímu správci byla určena odměna a zároveň byl zproštěn funkce. K odvolání insolvenčního správce bylo usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, –, Anonymizováno, rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ve výroku I. potvrzeno, ve výroku II., III., IV. pak zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dopisem ze dne 24. 8. 2022 sdělil notář , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , že nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistil, že dne , datum, bylo vydáno usnesení o zrušení schváleného oddlužení a zastaveno insolvenční řízení, a to k žádosti dlužníka , Jméno žalovaného, , který tvrdí, že není schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře. Notář tedy nabyl podezření, že insolvenční správce nebyl informován o skutečnosti, že , Jméno žalovaného, je účastníkem pozůstalostního řízení po svém otci , jméno FO, jako dědic ze zákona s právem na podíl o velikosti jedné třetiny z pozůstalosti, přičemž hodnota pozůstalosti převyšuje částku 1 250 000 Kč. Pro doplnění pak v dopise notář uvedl, že , Jméno žalovaného, se dědickému řízení vyhýbal. Z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne , datum, a z protokolu o zjištění stavu a obsahu listiny - prohlášení o vydědění bylo zjištěno, že v rámci pozůstalostního řízení předložil žalovaný listinu o vydědění ze dne , datum, podepsanou zůstavitelem , jméno FO, s tím, že ji našel před dvěma měsíci v boudě na osobní věci v nemovitosti zůstavitele v katastrálním území , adresa, . Z listiny vyplývá, že zůstavitel touto listinou vydědil svého syna , Jméno žalovaného, , který je tak zadlužen, že je obava, že pro jeho potomky nezachová povinný díl. Zároveň stanovil, aby důsledky vydědění se nevztahovaly na potomky výše uvedeného , Jméno žalovaného, .

4. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že o listině o vydědění neví nic bližšího. Syn jí řekl, že ji našel v zahradním domku na zahradě. Je pravda, že manžel mluvil o vydědění syna, protože se mu nelíbil jeho styl života, ale ona s ním v tom nebyla zajedno. Zda to pak manžel udělal tedy neví. Pokud jí byla listina předložena, má za to, že je psána zemřelým manželem.

5. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyně v oboru písmoznalectví, ruční písmo vyplývá, že na základě nálezu vzájemně rozporných, shodných i rozdílných znaků nelze o pravosti či nepravosti sporného podpisu na jméno zůstavitele , jméno FO, objektivně rozhodnout. Lze jen uvést, že charakter provedení uvedeného sporného podpisu neodpovídá padělku.

6. Podle ustanovení § 1647 občanského zákoníku zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě není-li jich, jejich potomkům.

7. Podle § 1649 odst. 1 občanského zákoníku, prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť.

8. Podle ustanovení § 1533 občanského zákoníku, kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

9. Podle ustanovení § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

10. V daném případě žalobce, který je insolvenčním správcem žalovaného, podanou žalobou popřel pravost listiny o vydědění, když s přihlédnutím ke všem okolnostem lze mít pochybnosti o tom, že ji skutečně vyhotovil a podepsal zůstavitel , jméno FO, . Jedná se přitom svým charakterem o soukromou listinu podle § 565 občanského zákoníku. Žalovaný se na základě této listiny, předložené v rámci pozůstalostního řízení po svém otci, domáhá vyloučení z dědického řízení s tím, aby jeho dědický podíl nabyly jeho děti. Znaleckým posudkem, který byl v řízení vypracován, však nebyla pravost listiny (tedy že jej vyhotovil a podepsal zůstavitel , jméno FO, osobně) jednoznačně prokázána. Bylo tedy na žalovaném, aby v rámci řízení navrhl další důkazy, které by pravost listiny prokázaly, když podle shora citovaného ustanovení § 565 občanského zákoníku, musí právě on dokázat pravost uvedené listiny. Žalovaný však v řízení nekonal, k žalobě se nevyjádřil. Znalecký posudek nezpochybnil, jednání ve věci se neúčastnil. Z provedených důkazů je však zřejmé, že vzhledem k probíhající insolvenci žalovaného bylo v jeho zájmu, aby z dědictví po otci ničeho nenabyl. Pokud tedy nebyla jednoznačně prokázána pravost listiny o vydědění, nelze dospět k závěru, že by žalovaný nebyl dědicem ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, . Ani výpověď svědkyně , jméno FO, na tomto nemůže nic změnit, neboť ta uvedla pouze obecné skutečnosti, jednoznačný závěr o tom, že listina o vydědění je pravá, nevyslovila a z toho, že uvedla, že s manželem o možnosti vydědění hovořili, nelze dovozovat, že on pak tak skutečně učinil. Navíc věrohodnost této svědkyně snižuje blízký vztah k žalovanému a stejný zájem na tom, aby byl majetek zachován v rodině a nemohl být použit na úhradu věřitelům v rámci insolvenčního řízení žalovaného. Z uvedeného důvodu bylo proto žalobě vyhověno a vysloveno, že , Jméno žalovaného, je dědicem ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, .

11. Pokud jde o náklady řízení, rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř v situaci, kdy žalobce byl v řízení úspěšný a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobce vyúčtoval na nákladech pouze cestovné k jednání soudu dne , datum, v částce 2 560,32 Kč. Žádné další náklady řízení neúčtoval. Soud proto uložil žalovanému, aby uvedenou částku žalobci nahradil, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. pak soud zároveň uložil žalovanému povinnost nahradit státu náklady řízení, které platil a které souvisí s vypracováním znaleckého posudku ve věci znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, . Té bylo za vypracování znaleckého posudku státem vyplaceno 21 046 Kč. Soud proto uložil povinnost žalovanému tuto částku státu zaplatit, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.