11 C 43/2021

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu titul Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupena advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa o zaplacení částky 4 334 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 334 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 6 334 Kč od [datum] do [datum], a úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 4 334 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení z titulu nezaplacených dodávek elektřiny za období od [datum] do [datum], které žalobkyně dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum]. [příjmení] následně vyfakturovala, avšak žalovaná vyfakturované částky neuhradila řádně a včas.

2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, a proto soud zaslal žalované výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná neměla žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud ohledně skutkového stavu zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu elektřinu a žalovaná se zavázala za tyto dodávky elektřiny řádně a včas žalobkyni zaplatit. Žalobkyně dodávala elektřinu mimo jiné v období od [datum] do [datum], kterou vyfakturovala částkou 6 334 Kč fakturou [číslo] dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaná na tuto fakturu uhradila dne [datum] toliko částku 2 000 Kč, a dále již neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobkyně.

4. Soud při svém rozhodování vycházel z listin předložených žalobkyní, které potvrzovaly její skutková tvrzení o existenci smluvního vztahu, který byl založen smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne [datum]. Z obsahu smlouvy pak vyplývá číslo místa spotřeby [číslo] které se také objevuje na následných fakturách, jimiž žalobkyně vyfakturovala dodávky elektřiny do místa spotřeby za rozhodné období výše uvedené. Tvrzením žalobkyně, které nebylo žalovaným rozporováno, má pak soud prokázáno, že žalovaný dlužnou částku ke dni podání žaloby, ani v průběhu soudního řízení dosud neuhradil.

5. Právně byla věc posouzena podle ust. § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., dle kterého je zákazník povinen uhradit dodavateli dodávku elektřiny, a dále dle ust. § 50 odst. 1 výše uvedeného zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Na základě uvedeného smluvního vztahu vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované do místa spotřeby elektřinu, což žalobkyně plnila a žalované oproti tomu vznikla povinnost za odběr elektřiny zaplatit mezi účastníky sjednané ceny, což neplnila řádně a včas a nezaplatila částku vyfakturovanou žalobkyní v předmětné faktuře. S ohledem na to jí byla tato povinnost uložena soudním rozhodnutím, včetně povinnosti zaplatit i příslušenství pohledávky, které je představováno zákonným úrokem z prodlení, který žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění dle ust. § 14b) za 3 úkony po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a dále 21 % DPH. V součtu tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč a právě tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni na nákladech řízení nahradit. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

Odůvodnění

rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě, neboť proti němu není přípustné odvolání (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).