11 C 93/2022

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jaroslavou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 42 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 460 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 606 Kč od 16. 10. 2020 do 31. 3. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 42 460 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 723 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 42 460 Kč s příslušenstvím a náklady řízení s odůvodněním, že žalovaná nehradila nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu [číslo] v domě [adresa], v ulici [příjmení] v [obec] za období od října 2020 do dubna 2021, přičemž byt užívala bez právního důvodu. Dlužné částky neuhradila žalovaná ani na základě předžalobní výzvy ze dne 25. 1. 2022. Protože v dané věci bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba a výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. S ohledem na tyto skutečnosti soud rozhodoval na základě obsahu spisu. Z nájemní smlouvy ze dne 2. 9. 2015, informace o předpisu nájemného za říjen 2015, informace o předpisu nájemného za červenec 2018, informace o předpisu nájemného za březen 2020, výpovědi nájmu ze dne 23. 5. 2016, předávacího protokolu ze dne 15. 4. 2021, rozpisu dlužných období včetně výpočtu úroku k 31. 3. 2022, předžalobní výzvy ze dne 25. 1. 2022 a dokladu o odeslání má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] v domě [adresa], v [příjmení] ulici v [obec], jehož je žalobcem vlastníkem. Žalovaná nehradila nájem řádně a včas, proto žalobce vypověděl nájem bytu dne 23. 5. 2016, výpověď byla žalované doručena dne 25. 5. 2016 a od 26. 5. 2016 užívala žalovaná shora označený byt bez právního důvodu. Od března 2020 účtoval žalobce za nájem a zálohy na služby v souvislosti s užíváním shora označeného bytu částku 7 568 Kč. Žalovaná neuhradila platby za měsíce říjen 2020 až duben 2021, přičemž za měsíc říjen 2020 dluží částku 836 Kč (kdy uhradila pouze 6 732 Kč) a za měsíc duben 2021 dluží částku 3 784 Kč (když dne 15. 4. 2021 došlo k předání bytu a žalovaná tak dluží pouze poměrnou část nájemného a záloh). Žalobce dne 25. 1. 2022 vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek a zároveň ji upozornil na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dále dle § 2246 a § 2247 a násl. o. z., která upravují nájem, nájemné a služby. Nárok žalobce na zaplacení náhrady za užívání bytu po skončení nájmu bytu byl posouzen dle § 2295 o. z., který stanoví, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Protože se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě o zaplacení částky 42 460 Kč zcela vyhověl, jak co do požadované jistiny, tak co do úroku z prodlení požadovaného žalobcem v souladu s § 1970 o. z. ve výši částečně kapitalizované a specifikované ve výroku I. tohoto rozhodnutí a dále ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 723 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 123 Kč a nákladů řízení uplatněných souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jež nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.