11 C 93/2025

Plný text

Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 50 338 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 338 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 338 Kč od 4. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 614 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 338 Kč se zákonným úrokem z prodlení včetně nákladů řízení s odůvodněním, že její nárok na zaplacení žalované částky vznikl z důvodu neoprávněného odběru elektrické energie za strany žalovaného. Žalovaný odebíral elektřinu v období od 11. 1. 2024 do 5. 8. 2024, přičemž tak činil bez právního důvodu, kdy smluvní vztah mezi žalovaným a obchodníkem s elektřinou (, právnická osoba, ) skončil k , datum, . Žalovaná částka se skládá z náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie a souvisejících nákladů. Tyto částky žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu.Soud má v dané věci ze žalobkyní předloženého zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne , datum, , stanovení výše náhrady škody a nákladů, faktury č. , hodnota, a předžalobní výzvy ze dne 9. 10. 2024 za prokázané, že v odběrném místě , adresa, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně zjištěno, že po ukončení smluvního vztahu žalovaného s obchodníkem s elektřinou (, právnická osoba, ) k , datum, , je zde elektřina stále odebírána, neboť odběrné místo bylo pod napětím. Za období od 11. 1. 2024 do 5. 8. 2024, kdy došlo k demontáži elektroměru, byla naměřena spotřeba elektroměrem ve výši 3,351 MWh, přičemž cena za takto odebranou elektrickou energii včetně nákladů činí 41 601,41 Kč a DPH 21 % činí 8 736,29 Kč. Žalovanému byla elektřina včetně nákladů v částce 50 338 Kč vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne 3. 9. 2024. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení. Na dlužnou částku žalovaný dosud žalobkyni neuhradil ničeho. Upomínkou ze dne 9. 10. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky a upozorněn na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu.Právně byla věc posouzena podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, definujícího neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje a dle odstavce 3 tohoto ustanovení je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.Vzhledem k tomu, že žalobkyně listinnými důkazy prokázala veškerá tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě zcela vyhověl, když výše nároku žalobkyně byla stanovena v souladu s § 51 odst. 2, 3 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný porušil svoji zákonnou povinnost a prokazatelně způsobil žalobkyni škodu v celkové výši 50 338 Kč. Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 614 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 014 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.